schuplik přečtené 663

V pasti 2016, Josh Malerman

Strach je mnohem silnější, když nevíte, čeho přesně se bojíte. Děsivý, občas odpudivý ale především poutavý příběh. Kniha mi rychle ubíhala a užívala jsem si napjatou atmosféru celého příběhu. Jediné, co se mi moc nelíbilo byl závěr, protože já většinou upřednostňuji, když na konci knihy nezůstanou nezodpovězené otázky. Stejně jsem ale ráda, že jsem si knihu přečetla a vřele doporučuji všem čtenářům, co mají rádi děsivé příběhy. :)... celý text

Amerikána 2017, Chimamanda Ngozi Adichie

Jako běloch z Evropy se člověk hodně doví jak o africké, tak americké mentalitě. Rasismu nejen z venku ale i zevnitř černošské komunity. Tragédiích běžného života amerických i neamerických černochů. Kniha mě hodně obohatila informacemi právě o černošské komunitě z pohledu černocha. Pobavilo mě, že tu některé komentáře zmiňují 'fňukání' a 'tahání barvy pleti úplně do všeho' protože právě o tom autorka píše. Možná to jako fňukání vypadat může, ale je to prostě černošská realita. A i kdyby to bylo zbytečné tahání barvy do všeho, tak po tom, co Ifemelu zažila hlavně ze začátku jejího pobytu v USA, tak si myslím, že by takhle smýšlel úplně kdokoliv. Když se vám věčně zavírají dveře jen kvůli vzhledu, tak už pak ani nemáte snahu přemýšlet nad jiným důvodem, proč se tak může stát. A tuhle realitu/nerealitu podle mě může posoudit jen další černoch, a ne bílý Evropan. Černoši existují jen mimo Afriku. V Africe jsou to prostě lidé.... celý text

Příběh služebnice 2008, Margaret Atwood

Šílená vize budoucnosti, která ani není tak šílená, jak by se na první pohled mohla zdát. Tato kniha je důkazem toho, že kniha nemusí mít nálepku 'horor', aby vás dokázala vyděsit. Čteno v originále, protože psaní Margaret Atwood prostě nejde nahradit překladem. Každá druhá věta napsaná touto autorkou by se dala citovat. Nemůžu se dočkat, až se pustím do další knihy od této skvělé autorky.... celý text

Bouře 2007, William Shakespeare

Toto divadelní dílo mě nijak neoslovilo a ani ve mně nevyvolalo žádné výrazné emoce. V podstatě jsem celou dobu čekala na zápletku, která nepřišla. Bylo to takové nemastné neslané. Bohužel.... celý text

Misery 2003, Stephen King

Moje první kniha od Kinga a páni, bylo to ještě více nasáklé strachem a nepokojem než jsem si myslela. Ta atmosféra je tak úžasně vytvořená, že to člověka vtáhne do děje. Druhou půlku knihy jsem přečetla na jeden zátah. Po přečtení je mi jasné, že Stephen King je v hororovém žánru označován za opravdovou špičku právoplatně. Určitě se pustím do jeho dalších knih.... celý text

Napětí 2018, Naomi Alderman

Trnový císař 2016, Mark Lawrence

Docela slušné zakončení trilogie. Zkazil to jen ten konec. Tak nějak narychlo spíchnutý a vzhledem k celkovému rozsahu knihy opravdu uspěchaný. Z těch více než 500 stran mohl autor věnovat rozuzlení a konci více místa než těch pár krátkých kapitol. Epilog (kap. 53-54) jsem si musela přečíst dvakrát a i tak jsem si pak říkala, že to je takové nesmyslné. Ale jinak se mi kniha četla velmi dobře, bavily mě všechny časové roviny, i když musím říct, že stále mi nevyhovoval poměr minulosti a přítomnosti. Minulost stále tvoří přibližně půlku knihy. Chellina část vyprávění mě nějak moc nezajímala, neměla jsem pocit, že by to něco přidalo do příběhu. Každopádně se i tak těším na další trilogii z Roztříštěné říše. Autor umí psát a jeho knihy mě baví. Především mě bavily Jorgovi poznámky a cynismus. Od Lawrence si dám ale nějaký čas oddych než se do Prince bláznů pustím.... celý text

Trnový král 2015, Mark Lawrence

Jedna věc, kterou si opravdu užívám v celé téhle trilogii je humor. Jorg má sarkastické poznámky od začátku do konce. Navzdory tomu, že je to hrozný člověk, je nesmírně vtipný. To samotné mi stačí jako návnada, abych bez zaváhání přečetla celou trilogii najednou. Druhá kniha není tak dobrá jako ta první. Hlavně proto, že většina knihy se odehrává 4 roky v minulosti. A ta mě nezajímala tak moc jako přítomnost. Chtěla jsem číst o 18letém Jorgovi a ne o 14letém stále-trochu-frackovi. I přesto jsem si příběh užila. Ocenila jsem, že Jorg pomalu dospěl a teď tak nějak chápe, že cizí životy nejsou jen hračky na hraní. Příběh tedy není nebo mi alespoň nepřišel tak krvavý a drsný jako v první knize. I když i tady se udály dost hnusné věci ze kterých mi nebylo dvakrát dobře. Další věc, která se změnila k lepšímu bylo to, že bratři už nejsou jen nástroje k zabíjení nepřátel a v průběhu knihy se o každém dozvídáme víc věcí jako o lidech a cenných společnících (možná i přátelích ale na to je Jorg moc cool :D). Jorgovi emoce už nejsou omezené jen na vztek a nenávist, což je pokrok. Teď člověk může i trochu ospravedlnit, že si Jorga oblíbil. Možná. Ale co můžu ospravedlnit určitě je to, že jsem si opravdu oblíbila Mianu i když se v knize tolik neukázala. Vypadá to, že je dostatečně chytrá, přímá a i trochu drzá na to, aby s Jorgem vyšla. Končím tenhle svůj komentář, protože mi tu na stole čeká poslední díl a já už se nemůžu dočkat až ho budu číst.... celý text

Trnový princ 2013, Mark Lawrence

Jorg není postava do které se můžete vcítit nebo ho mít vyloženě rádi za jeho chování. Je krutý a je krutý rád. Jediná pozitivní věc na něm je to jak si jde za svým cílem a jeho vůle dokončit to, co začal. Na začátku knihy se mi trochu houpal žaludek u některých scén, moc jsem nad nimi radši nepřemýšlela. V mojí hlavě jsem si Jorga představovala o několik let staršího, protože to, co se ve knize dělo mi v kombinaci s 13letým klukem přišlo občas docela dost nechutné. Takže proč se mi kniha vlastně líbila? Je dobře napsaná a já celou dobu přemýšlela, kam ten příběh směřuje a jak se Jorg vyvine jako postava. Navíc se mi líbil časoprostor, který se postupně odhalí. Nakonec se člověk dokáže smířit i s Jorgovou zvrácenou myslí, protože všichni koho nenávidí jsou stejně krutí jako on sám. Je to jen takové vyhánění čerta ďáblem.... celý text

Dům za zdí 2016, David Mitchell

Rok 1979 - Nechápu, co se děje. Všechno je zmatené. Rok 1988 - Aha! Tak to je boží. Rozhodně neodkládejte po první kapitole, protože v dalších to začne dávat smysl. :D Na knihu jsem náhodně narazila, kvůli obálce si jí koupila (anglické vydání od Sceptre) a vlastně ani nevěděla o čem je. Koupě zajíce v pytli se tentokrát vyplatila. Tohle byla jedna z nejlepších knih, co jsem tento rok přečetla. Mám ráda divné a zamotané příběhy při kterých leze mráz po zádech. A tohle je přesně ono. Rozhodně si od autora přečtu další knihy, protože tohle bylo velmi milé překvapení.... celý text

Šepotání 2015, A.G. Howard (p)

Autorka dobrý nápad zadupala absolutně nesmyslným milostným trojúhelníkem. Nedalo se to pomalu číst. Alyssa, která si stěžuje, že všichni chtějí rozhodovat o tom, co bude a nebude dělat, celou knihu jen skákala jak Zach nebo Morfeus pískali. Nedokázala jednat podle sebe. V průběhu knihy padala na střídačku jednomu nebo druhému do náruče a já absolutně nechápala proč. Oba dva s ní manipulovali a chovali se úplně hrozně. I k ní, i k sobě navzájem. Samozřejmě o Alyssu bojovali tím, že si navzájem neustále nadávali a Alyssa byla na straně toho u kterého zrovna v tu chvíli stála blíž. Ve zkratce byla 'hrdinka' úplně vypatlaná. 'Hlavní' dějová linka nebyla skoro vidět, protože na jednu stránku příběhu bylo 10 stránek fňukání a řešení vztahů. Kniha měla snad všechny klišé z knih pro dívky (aneb kamarád z dětství, kterého hrdinka miluje od první chvíle, ale ten chodí s největší krávou z okolí, ale samozřejmě miluje i hrdinku, bleh). Klišé mi normálně nevadí, ale musí to být alespoň napsané dobře. A tohle nebylo. Kdybych neměla problém s odkládáním nedočtených knih, tak Šepotání odložím a už se ho nedotknu ani klackem. Určitě bych se dokázala víc rozepsat a lépe vyjádřit, kdybych komentář nepsala hned po dočtení, ale už s touhle knihou nechci mít nic společného. Jedna hvězda je za nápad dědičného 'Alenkovství' a za zelený tisk knihy. Poznámka k překladu nebo spíše korektuře: "Jenařiny výlohy" no snad Jeniny ne?... celý text

Paměti imaginárního kamaráda 2014, Matthew Dicks

I když kniha vypráví o devítiletém klukovi, je spíš pro dospělé než pro děti. I přesto, že je vyprávěna dětským způsobem, má v sobě věci, které děti nepochopí. Myslím, že hlavní cíl autora byl napsat knihu pro dospělé, ve které budou moci pochopit děti. Protože děti jejich svět chápou. Protože právě to, že se v knize objevuje spousta dospělých, kteří ten dětský svět nechápou. A je to tak i ve skutečnosti. Předstírání, že není Max jiný než ostatní děti, z něj neudělá 'normální' dítě. Ví to Max a ví to i ostatní děti. Dospělí na druhou stranu to moc neví. Jeden se ho snaží změnit, jeden vyléčit, jeden přehnaně chránit a spousta jich dělá, že se chová jako ostatní. A právě příběh z pohledu imaginárního kamaráda Buda je dokonalý tím, že Budo zná Maxe do nejmenšího detailu a na druhou stranu je Budo vyspělejší a vidí svět okolo sebe nestraně. Vidí, že se Max liší. Vidí, jaké jsou ostatní děti. Jak se chovají dospělí k Maxovi a tak dále. Ona to podle mě není kniha v níž je hlavní příběh, ale hlavní jsou pocity, které vyvolá. Je to celé o pochopení malého človíčka, který vidí svět trochu jinak než ostatní.... celý text

Půlnoční koruna 2016, Sarah J. Maas

Druhý díl mi přijde možná o trochu slabší než ten první. Na jednu stranu je v tomhle díle trochu té očekávané vražedkyně než v tom prvním, ale v podstatě se toho za celou knihu zas tolik nestane. Stále mě Celaena hodně baví, ale upřímně nevím, jestli je série opravdu tak úžasná a nadprůměrná jak to z hodnocení ostatních vyznívá. Série je opravdu dobrá, ale rozhodně to není něco, co bych ještě nikdy nečetla. Navíc mě trochu mě zklamal konec tohoto dílu, protože obsahuje trochu klišé časté v YA fantasy, ale co naplat. I přes to, co jsem napsala se na další díl těším, je to pro mě opravdu oddechové a svižné čtení.... celý text

Další příběhy nečekaných konců 2006, Roald Dahl

Druhý soubor povídek od Dahla se bohužel nevyrovnal tomu prvnímu. Hodně povídek mělo skvělý začátek, ale chyběl tomu právě ten nečekaný konec. Většina končila tak nějak nemastně neslaně.... celý text

Cesta 2008, Cormac McCarthy

Nebylo to nejhorší čtení, ale i tak jsem čekala mnohem víc. Celkově mám ráda příběhy o přežití, ale když se postavy v příběhu tak nějak plácají v tom, že prý chtějí žít ale zároveň už by rádi vlezli hrobníkovi na lopatu, tak mě to fakt nebaví. Ačkoliv uběhlo x dnů a oni ušli x kilometrů, tak se příběh nikam neposunul. Čekala jsem na nějaký překvapivý konec, nebo alespoň razantní konec, ale dočetla jsem a ani jednoho jsem se nedočkala. Mám dojem, že kniha nesla (nebo se o to snažilo) nějakou náboženskou myšlenku a symboliku, ale já to tam nějak neviděla a vlastně o to ani neměla zájem. Poznámky o Bohu mi spíš vadily. Přišlo mi to zbytečné a v myšlenkách člověka, co se snaží přežít, úplně nereálné.... celý text

Skleněný trůn 2015, Sarah J. Maas

K této sérii jsem se chystala už pěkně dlouhou dobu. A nezklamalo mě to. Naštěstí jsem nečekala vyloženě knihu o nájemném vrahovi, kde se objevuje jen krev, násilí a smrt. Je to přece jen YA fantasy, kde vždy alespoň trochu, s postavami třískají hormony. Ale to mi neva. Kniha je jen rozjezd do celé série, i když má svojí vlastní zápletku jsou to jen základy pro další příběh. Nebo tak jsem to alespoň vnímala já. Zápletka knihy mě bavila, ačkoli by bylo fajn, kdyby autorka více popsala samotné zkoušky a ne se o nich zmínila jednou větou, jak to v některých případech bylo. Občas mi chybělo trochu více popisování prostorů, osob atd. Ale zase to rychle ubíhalo. Kniha je nesmírně čtivá a to je asi její hlavní plus. Navíc Celaena a další postavy v knize byly ve směs sympatické, takže mě nic od čtení neodhánělo. Na další díl se těším a jen doufám, že se pořádně rozvine silnější dějová linka, která se potáhne celou sérií.... celý text

Achilleova píseň 2014, Madeline Miller

Od této knihy jsem čekala přesně to, co jsem nakonec dostala. Romantický příběh, touhu po slávě, zničující válku, a ještě více zničující hrdost. Knihu jsem četla dost dlouho, protože jsem jí odložila asi na dva měsíce abych se k ní potom zase vrátila. Nevím, čím to bylo, že jsem knihu odložila. Příběh mě bavil, i po té pauze, ale prostě to po té dlouhé době už to nebylo ono. Navíc první půlka knihy je trochu záživnější kvůli tomu, že v té druhé se probírá hlavně nekončící válka. Příběh během války se navzdory 10 letům ve kterých se odehrává moc neposune. Což je docela mínus, protože dost škodí tempu knihy. Na konec jsem se pak docela těšila. Co jsem v knize ocenila byla právě hrdost a co její přemíra může způsobit. Změna charakteru postav byla v průběhu knihy očividná. Hodnoty, které měly na začátku knihy obě hlavní postavy stejné, se v průběhu pak hodně odlišili. Hlavně kvůli hrdosti. Poslední mojí poznámkou je to že jsem byla vděčná za popis jednotlivých postav z mytologie na konci knihy, protože sama jsem řecké báje a pověsti četla už pěkně dávno. A hlavně jsem pořád přemýšlela nad Achilleovou patou, která se v příběhu neobjevila (jiná verze mýtu :D).... celý text

Rodinný ústav: rodinný tragikomiks 2008, Alison Bechdel

Příběh mě nezaujal ačkoliv byl podle pravdy. Jak autorka píše, že kdyby si ten příběh měla vymyslet jako spisovatelka, nestál by za nic. No upřímně, nevím jestli takhle za něco stál.... celý text

Austenland 2013, Shannon Hale

Tak knížka pro mě byla celkem zklamání. V tomhle případě je film prostě lepší. Kniha neměla spád a vsuvky s minulými 'příteli' Jane mě moc nezajímaly. Kdybych nejdříve četla knihu a pak viděla film, tak bych byla spokojená víc. Už jenom kvůli odkazům na knihy Jane Austenové. Bohužel po filmu jsem měla očekávání a pocit, že postavy v knize znám a znám i jejich charakter. No ne docela. Kniha je podle mě o dost jiná především v chování některých postav i ději. Není to zas až taková komedie a Jane se čas od času chová jako úplná blbka. Poslední poznámku adresuji překladu. Některé výrazy byly mimo mísu - nadávat jako přístavní dělník? V češtině asi spíš jako dlaždič.... celý text

Lesní lišky a další znepokojivé příběhy 2016, * antologie

Perfektní. Téměř nad každou povídkou jsem si musela chvilku zapřemýšlet. Nad některými více, nad některými méně. Mám ráda zvláštní styly vypravování, magický realismus i nepříjemné pocity při čtení. Tohle vše tahle malá knížka má. Určitě se k některým z autorů vrátím. (+ta obálka je naprosto úžasná)... celý text