Slepýš24
přečtené 178
Koho vypijou lišky
2013,
Lidmila Kábrtová
Hodnocení na padesát slov Autorka má můj velký obdiv. Vystačit si s padesáti slovy na to, aby napsala příběh, kterému nechybí pointa, takovým způsobem, že mu čtenář plně porozumí hned po prvním přečtení, je zkrátka obdivuhodné. Zajímavým zpestřením byly i úryvky z Rudého práva. Hledáte-li knihu napsanou neobvyklým způsobem, dejte šanci příběhu malé El.... celý text
Stařec a moře
2015,
Ernest Hemingway
Na knize mě jednoznačně nejvíce fascinovala postava Santiaga. Nikdy se nevzdal, šel si za svým cílem, i kdyby za to měl položit život. Také bych si přála být tak odhodlaná a vytrvalá jako on... Rovněž mě zaujal starcův postupný vývoj, jeho proměna během plavby, jeho vnitřní boj mezi svědomím, které se skrývá v hloubi mysli, v hloubi pasážích vypravěče, aby se někdy ozvalo, pokáralo, donutilo o něčem pochybovat, vysmívalo se, a obhajobou, která má o to větší "váhu", když se řekne nahlas (přímá řeč). Některé motivy se nezvykle často opakují (např. křeč v levé ruce, bolesti zad, touha mít u sebe chlapce) - některým čtenářům může příběh připadat vleklý, ale takový byl přece i starcův boj s rybou. Pokud by autor spěchal, nevyzněla by novela tak, jak by vyznít měla. Nicméně v mých očích byla kniha napínavá od začátku až do konce. Hledáte-li tedy knihu na jeden den a obejdete-li se bez spletitého příběhu s mnoha zvraty, přečtěte si Starce a moře. Třeba tu narazíte i na nějakou myšlenku, která vás donutí zamyslet se nad životem.... celý text
Sherlock Holmes a Krvavá zrada
2022,
Mark A Latham
Sherlock Holmes a Krvavá zrada je jednoznačně jedna z nejlepších a nejčtivějších knih, které jsem letos četla. Obdivuji autora za to, jakou práci si dal s psaním této knihy. Předpokládám, že se musel velmi dobře seznámit s jednotlivými postavami, s tím, jak se chovají, jak smýšlejí, jak mluví, nastudovat si odborné materiály, vymyslet spletitý příběh, a při psaní se pak celou dobu snažit napodobit způsob, jakým Watson píše o Holmesových dobrodružstvích (byť se místy objevují slova, někdy i celé pasáže, které bych ve vyprávění doktora Watsona neočekávala - např. slovo chňapnout, pasáže jako házení cigaret do čaje, chrápající paní ve vlaku, vydírání kvůli fotografiím -, ale to jsou jen drobnosti, které knize neubírají na kvalitě). Velice mě bavil střet racionálního Sherlocka Holmese a nadpřirozenem protkaného příběhu o hraběti Drákulovi. Stokerův román o transylvánském šlechtici už pro mě nikdy nebude stejný. Knihu mohu jedině doporučit. (TIP: Pro snazší orientaci v textu doporučuji přečíst si nejprve Drákulu od Stokera, až poté tuto knihu.)... celý text
Šaty pro královnu
2021,
Jennifer Robson
Na knihu jsem se těšila od doby, co se objevila na českém knižním trhu, ale bohužel mě velmi zklamala. Po několika dnech nucení se do čtení jsem knihu raději vrátila zpět do knihovny. V první kapitole (ne-li přímo v první větě) by měla být naznačena zápletka, změna, zkrátka něco, co upoutá čtenářovu pozornost a co ho donutí číst dál. Místo toho autorka začne popisovat obyčejný den hlavní hrdinky, okořeněný nudnými, nezáživnými dialogy, které textu spíš škodí, než pomáhají. Podstatně více bych tedy uvítala, kdyby román začal vyprávěním Heather, a to ve chvíli, kdy se dozvídá, že její babička zemřela. Nebo - což považuji za úplně nejlepší řešení - vyprávění Heather zcela vymazat a více si pohrát s příběhy Ann a Miriam. Celkově jsem toho názoru, že knize by škrtání a přepisování neskutečně pomohlo, poněvadž hluchých míst tu bylo požehnaně. A o chybách v psaní ě/je ani nemluvím...... celý text
Proměna
2007,
Franz Kafka
Knížka mě velmi mile překvapila. Měla jsem strach z Kafkova proslulého autorského stylu, připomínajícího dlouhé úřední spisy, ale tyto obavy se brzy ukázaly jako zbytečné. Nečetlo se to vůbec špatně, ba právě naopak, nejednou mě autorovo vyprávění pohltilo natolik, že jsem zapomněla na vše ostatní. Proměna je krátká povídka, přesto může říct mnohé. Líbí se mi, jak je nejednoznačná a proměnlivá, jak je každá postava jednotou dobra i zla, které se mísí a vyplývá na povrch v podobě aktů, které zraňují i hladí. Každý si tu najde jinou myšlenku, každý si tu či onu část povídky vyloží jinak. Je to příběh mnoha tváří. V jednu chvíli komický, v druhou zase melancholický až depresivní. Nepamatuji se, že bych někdy četla knihu, jež by ve mně vyvolávala tolik protichůdných emocí najednou. Jsem uchvácena a doufám, že toto nebylo moje poslední setkání s Kafkou.... celý text
Šibeniční písně
1958,
Christian Morgenstern
Bavilo mě pozorovat, jak si autor s každou básní hraje. Jednou zkouší, co všechno se dá udělat se slovy, jindy zase napíše báseň do obrazce, který má nějakou spojitost s obsahem (viz kaligram Trychtýře). Nicméně můj největší obdiv mají Morgenstern jako autor a Bondy jako překladatel za báseň Velké Lalulá, v níž je ukrytá šachová partie. Geniální nápad!... celý text
Milý Edwarde
2021,
Ann Napolitano
Milý Edwarde je jedna z těch knih, kdy se člověk zastaví a začne přemýšlet nad svým životem, nad tím, že nikde není psáno, že s námi zítřek počítá, že neznáme dne ani hodiny a že pokud chceme něco udělat, měli bychom to udělat hned. Jsem ráda, že se autorka rozhodla zabývat otázkou, jak se člověk změní, když prožije něco, co druzí nemohou pochopit, konkrétně když někdo přežije pád letadla. Jaký je život po tom všem? A je to vůbec ještě život? Líbilo se mi, jak byly vykresleny jednotlivé postavy. Všechny jsem si zamilovala. A stejně tak i celý příběh. Myslím, že na knihu budu ještě dlouho vzpomínat. Doporučuji!... celý text
Můj první polibek
2021,
* antologie
Na knize se mi velmi líbí její rozmanitost, zejména žánrová (najdete tu historické povídky, milostné povídky, sci-fi, povídky s tematikou drog atd.). Věřím, že každý si tu najde příběh, který ho bude bavit. Každá povídka má něco do sebe, je něčím zajímavá - postavami, nápadem, myšlenkou, jazykem, celkovým zpracováním nebo samotným pojetím "prvního polibku". Takže pokud máte rádi povídky a chcete podpořit mladé české autory, určitě si knížku přečtěte.... celý text
Pygmalión
2007,
George Bernard Shaw
Drama si pohrává s velmi zajímavou myšlenkou. Předělat někoho k obrazu svému, nechat ho přičichnout k lepšímu životu a pak jej vrátit tam, odkud přišel. Je takový návrat možný? Není to kruté? Na knize mě ale více bavil jazyk. Ta rozmanitost slov, ukázka toho, jak se jedna věta dá říct tolika jinými způsoby. Každá postava měla osobitý způsob vyjadřování a výslovnost. Místy mi ale připadalo, že překladatel se až křečovitě držel originálu. Ten jsem sice nečetla, ale vynechávání slabik uprostřed slov mi více připomíná angličtinu než češtinu, u češtiny by mi připadalo přirozenější vynechání první slabiky. Ovšem to je jen můj názor. V každém případě překladateli všechna čest. Na druhé straně mě mrzí, že se ve vydání z r. 2007 objevuje tolik zbytečných chyb a překlepů, zejména v interpunkci a v psaní háčků a čárek. Autor měl také dost požadavků na vzhled postav, na rozmístění rekvizit, ale hlavně na množství rekvizit, které se často měnily i během jednoho dějství. Na tom samozřejmě není nic zvláštního, ale jeho představy byly tak živé a náročné, že jsem nechápala, proč z toho neudělal radši román. Některé jeho požadavky mi připadaly těžko proveditelné. Ve filmu by s některými věcmi nebyl problém, ale v divadle? Více prostoru mohlo být věnováno tomu, jak se Líza učí mluvit. Možná by to mohla být nuda, ale věřím, že by to bylo pro děj o něco přínosnější než nekonečné loučení Eynsford-Hillových a Higginsových... Jako celek se mi drama líbilo. Ne tolik jako Čapkovy hry, ale i tak jsem si knihu užila.... celý text
Je hlína k snědku?
2006,
Jakuba Katalpa (p)
Zvláštní kniha. Nedaří se mi pochopit její smysl. Co si z ní mám pamatovat? Co si z ní mám odnést? Proč autorka takovou knihu napsala? Co tím chtěla světu sdělit? Stála za knihou jen snaha vtrhnout na literární scénu jako uragán? Tolik otázek... První kapitola mě velmi zmátla. Nastíněn je tu život Niny narozené roku 1893. Myslela jsem, že celá kniha bude o ní, ale ona se ani nedožije druhé kapitoly. V průběhu celé knihy jsem přemýšlela, jak spolu příběhy jedné a druhé Niny souvisejí. A stále si tím nejsem jistá. Příběh druhé Niny byl velmi podivný. Vše se točí jen kolem sexu, kolem mnoha mužů a jedné ženy (Blanky). Kolem živočišných potřeb. Ale proč? Z mého pohledu to byla ztráta času...... celý text
O myších a lidech
2004,
John Steinbeck
Když jsem knihu četla poprvé, nebavila mě. Ale pak jsem si ji o několik let později přečetla podruhé a změnila jsem názor. Pásmo vypravěče mi připadalo poměrně nudné, povětšinou se v něm objevovaly jen suché popisy, nicméně přímé řeči byly velmi povedené. Sice jsem měla pocit, že postavy mají shodnou slovní zásobu a občas zbytečně řeknou jednu a tu samou informaci dvakrát po sobě (což je, předpokládám, kvůli snaze věrně napodobit skutečnost), ale celkově zní dialogy přirozeně, věrohodně a je zřejmé, že si s nimi autor vyhrál. Také se mi líbila psychologie postav. Byť se zdálo, že každý má v hlavě jen tři myšlenky a nic víc. Oceňuji, jak měla každá postava svůj příběh, který autor vždy jemně naznačil. Pokud tedy hledáte nějakou novelku na jedno odpoledne, zkuste O myších a lidech, nemáte co ztratit.... celý text
Srdce na udici
2002,
Hana Andronikova
Povídky z této knihy se mi velmi líbily. Jejich struktura napomáhala tomu, aby byl čtenář neustále v napětí a byl zvědavý, jak příběh skončí. Postavy byly plastické a uvědomování si příbuzenských vztahů mezi nimi mě velice bavilo. I z jazykového hlediska je o co stát - široká slovní zásoba, metafory atd. Stojí za přečtení.... celý text
