strana394
přečtené 165
Zmije a křídla noci
2024,
Carissa Broadbent
Pokud hledáte drsnou upíří new adult romanfantasy, tak tahle kniha je něco pro vás. Ze začátku jsem měla trochu problém se začíst, ale to byla čistě jen moje chyba, měla jsem totiž obří čtenářskou krizi. Ta se ale postupem čtení vytratila. Autorka totiž píše neskutečně čtivě a umí napínat a nelítostné, kruté hry Keraji, kde během minuty můžete přijít o život, vás nutí číst dál a dál. Prostředí, historie upírů a jejich schopnosti a jednotlivá království jsou pěkně popsané. I když bych uvítala ještě nějaké další informace. Ale možná se nám toho dostane víc v dalších dílech. Upíři jsou tady zobrazeni jako silné, krvelačné bestie bažící po krvi. Skvělý bonus je ten, že mají křídla a mohou létat aniž by se proměnili v netopýra nebo tak něco.Posledních 100 stran jsem jen seděla s otevřenou pusou a otáčela stránky rychlostí blesku. Takové zvraty jsem dlouho nezažila! Oraya mi strašně sedla, byla rázná, vtipná, sebevědomá, ale i jemná a láskyplná. Je vychovaná králem upírů, který ji brousil jako ostří meče. Nenechá si nic líbí a má jasný cíl – být lepší, než oni a zachovat si svoji lidskost. Každý o ni pochybuje, protože vypadá slabá a křehká, v jádru duše je to ale velká bojovnice, která už dokázala zabít nejednoho upíra a jde si pro to, co chce. Raihn je tajemný, starostlivý, pro své nejbližší by udělal naprosto cokoliv. Čím víc ho poznáváme, zjišťujeme, že ačkoliv se tváří jako největší drsňák pod sluncem, má laskavé srdce a čistou duši. Se svou proměnou v upíra se nikdy zcela nevyrovnal a můžeme v něm vidět dosud zachovanou lidskost. Romantická linka mi naprosto sedla. Je nenásilná, přirozená, nepřekáží ději, a přesto je naprosto boží. Neskutečně se těším na další díly a jsem zvědavá, jak to nakonec všechno dopadne. Hodnocení:4,5/5 Moc děkuju nakladatelství Albatros za zaslání knihy IG: @strana394... celý text
Osud hněvu a plamene
2024,
Kathleen A. Tucker
Na tuto knihu jsem potkala tolik nadšených recenzí, ale bohužel mě tak úplně nesedla. Dokonce jsem se kvůli ní dostala do obří čtenářské krize. Námět jako takový je rozhodně zajímavý, ale bohužel mě kniha nedokázala udržet natolik v pozornosti, abych obracela jednu stránku za druhou a prožívala všechny strasti s hlavní hrdinkou. Nijak extra mě během čtení nezajímalo, co bude dál a jak to Romerie nakonec všechno vyřeší. A to je špatně. Možná jsem ale knihu četla ve špatnou dobu, potkala jsem totiž tolik nadšených ohlasů, takže tento příběh plný upírů, živelné magie, elfů a Bohů si své čtenáře rozhodně našel a pokud máte rádi romanfantasy určitě mu dejte šanci a vytvořte si názor sami. Co ale musím pochválit jsou postavy, které byly skvěle napsané. Hlavní hrdinka Romeria je pěkné kvítko, nenechá si nic líbit, je silná, odvážná a má pěkně prořízlou pusu. Se svým osudem se poprala velice dobře, a ačkoliv se dostala do světa, kde nezná ani živáčka, je nepolíbená jeho pravidly, neví, jak vlastně přesně funguje magie, ani ta její, dařilo se jí velice dobře. Zander je trochu víc ostýchavý, má mezi svými zdmi zrádce a dává si tak pořádně záležet na soukromí, je podezřívavý. Ale postupně poznáváme, že není zas až tak špatný, jak se na první pohled zdálo a že je ve skrytu duše hodný a čestný král. Ale přesto je opředen mnoha tajemstvími. Ironií je, že se mi příběh nejlépe četl asi 100 stran před koncem Kdyby byla kniha klidně i o 200 stran kratší, rozhodně bych hodnotila jinak. Našla jsem tu spoustu hluchých míst, což mi při čtení taky moc nepomohlo. Moc děkuju nakladatelství Albatros za zaslání knihy IG: @strana394... celý text
Čtvrté křídlo
2024,
Rebecca Yarros
Naprosto rozumím, proč to všichni tolik milují. Já to miluju taky! Autorka píše naprosto úžasně. Pořád se tu něco děje a když už máte konečně pocit, že všechno už půjde hladce, a nakonec všechno dobře dopadne, přijde autorka s dalším zvratem. Svět v knize je krutý a nelítostný, každý chce mít svého draka a udělal by doslova cokoliv jen aby uspěl. Každý den přichází o život další z jezdců, až nakonec zbydou jen ti nejsilnější. Tato kniha rozhodně není žádná procházka růžovou zahradou. Jen bych ocenila, kdyby se autorka zaměřila více na draky, protože přeci jen kolem nich se to celé točí. Ale naprosto jsem si zamilovala humor Traina, je to pěkné kvítko a Andarna je úplný zlatíčko, doslova. Violet byla skvělá, moc se mi líbilo jak se z ustrašené, křehké mladé slečny, stává žena, která se nebojí dostat to, co si právem zaslouží. I když ji furt někdo házel klacky pod nohy a furt se ji chtěl někdo zbavit, ona se nezalekla, ale začala na sobě ještě víc pracovat. Postupem času se stávala lepší, silnější a možná trochu proradnější. Ale ve světě, kde na vás za každým rohem číhá nebezpečí a chce vás furt někdo zabít, musíte být trochu od rány. Já miluju ty rádoby bad boye, kteří se na okolní svět tváří, jak chtějí všechny zabít, ale ve skutečnosti mají srdce na správném místě a pro své nejbližší by udělali naprosto cokoliv. A přesně tohle je i případ Xadena. Tento velitel čtvrtého křídla si získal nejedno čtenářské srdce, a to moje k nim patří taky, haha O romantické lince tady snad ani nemusí být řeč – naprosto MI LU JU. Mám trochu strach, jak to s nimi dál bude, protože přeci jenom série má mít 5 dílů a já neberu nic jiného, než oni dva forever. Fakt přísahám, jestli se někomu z nich něco stane nebo to s nimi dopadne jinak, tak se zblázním. Moc děkuju nakladatelství Albatros za zaslání knihy IG: @strana394... celý text
Dny v knihkupectví Morisaki
2024,
Satoši Jagisawa (p)
Tohle bylo milé, oddechové čtení z krásného prostředí. V této knize navštívíme malé, nenápadné, ale přesto útulné a do stropu knihami navršené knihkupectví Morisaki. Takako nikdy nebyla vášnivý čtenář, ale když jednoho večera nemůže zamouřit oči, sáhne po knize s nadějí, že ji to třeba aspoň uspí. Začte se takovým způsobem, že spát vůbec nejde a ráno hlásá strýčkovi, jak je ten titul skvělý. A tak se z dívky, která čtením spíše opovrhovala, stává vášnivá knihomolka, který hltá jeden svazek za druhým a léčí tak svou raněnou duši. Satoru je skvělý. Má výborný smysl pro humor, z ničeho si nedělá velkou hlavu, je laskavý, usměvavý a nachází se v něm mnoho mouder. V druhé polovině knihy nám na scénu přichází teta Momoko, která před 5 lety z ničeho nic zmizela. Postupně se tak dozvídáme, proč tetička byla nucena odejít, a hlavně proč se zase vrátila. V první polovině jsem si užívala prostředí malého ale krásně útulného antikvariátu a s radostí jsem sledovala, jak si Takako postupně zaceluje zlomené srdce v podobě skvělých titulů, milých zákazníků a kamarádů. Proto mě pak trochu mrzelo, že jsme se v druhé polovině od tohoto trochu vzdálili. Momoko mi bohužel vůbec nesedla a nepodařilo se mi k ní najít cestu.. Nečekejte žádné obrovské zvraty, ale pokojné a laskavé vyprávění o nové lásce, a to nejen ke knihám. Je to milý, laskavý příběh o tom znovu najít sám sebe. Hodnocení: 3,5/5 Za knihu moc děkuji @knihydobrovsky a @sberatelka.knih IG: @strana394... celý text
Noční ptáčata
2024,
Kate J. Armstrong
Jako spoustu dalších čtenářů i já jsem měla opravdu velký problém se do knihy pořádně začíst. Přišlo mi, že v knize bylo hodně hluchých míst a dost informací navíc. Zdlouhavé popisy prostředí a událostí mi v tom taky nepomohly. Nápad jako takový není špatný, máme zde svět, kde jsou dívky obdařeny magickými schopnostmi nucené svou moc schovávat, protože díky církvi je vnímána jako něco špatného. Ale existují tu Noční ptáčata, která vznešeným rodům díky polibku propůjčují na pár okamžiků své schopnosti. Svou magii ale nemohou využívat pro sebe. Nebo tak aspoň byla naučena, dokud se jim to jednoho dne nepovedlo.. Každá z hlavních postav má určitý vývoj a díky nešťastným okolnostem se postupně stávají silnější a silnější. S Matilde jsem měla zpočátku trochu problém. Přišlo mi, že se chová strašně nafoukaně a namyšleně, jen díky tomu, že je ze vznešeného rodu. Ale i ona záhy pochopila, že být vznešený vlastně ani tolik neznamená, v ohrožení života je každý. Sayer byla skvělá. Za svůj mladý život si toho vytrpěla opravdu hodně. Byla silná, odvážná a nenechala si od nikoho nic líbit. Když se dostaneme přes její tvrdou skořápku, zjistíme, že je to hodná, mladá slečna, která prostě jen touží mít rodinu a mít se na koho obrátit. Je pro ni těžké věřit lidem, spoléhat se na jiné, ale našim Nočním ptáčatům se tohle docela povedlo. Další důležitou postavou je Fen, velitelka Temných květů. Ani ona to neměla v životě jednoduché. A pod svou nasazenou maskou se skrývají tajemství, která budou těžká nadále udržovat v bezpečí. Bohužel největší akce přišla asi přibližně 150 stran před koncem knihy. V tuto dobu jsem otáčela stránky rychlostí blesku a byla napnutá, jak to dopadne. Bohužel se gradace děje začala postupně zase vytrácet a já už pak jen byla ráda, že jsem knihu dočetla. A ačkoliv mě trochu zajímá, jak to vlastně s našimi hrdinkami dopadne, do druhého dílu se asi pouštět nebudu. Hodnocení: 3/5 Knihu jsem četla v rámci spolupráce s @humbook_blogeri, @humbook. IG: @strana394... celý text
