tereza0319
přečtené 1001
Venuše v kožichu
2009,
Leopold von Sacher-Masoch
Když vynecháme sadomaso, máme tu jasnozřivou knížku o lásce a vztazích mezi mužem a ženou.
Neohrožená
2024,
Charlotte Leonard
Herečka byla po všech stránkách pozoruhodná žena, a to je ještě hodně slabé slovo. Její příběh volá po zpracování, kvalitním. A co jsme dostali? Veskrze povrchní „román pro ženy" neopomíjející snad žádné zavedené klišé tohoto žánru, prakticky žádnou psychologickou charakteristiku nebo motivy postav. Tomu, jak údajně probíhal život hollywoodských hvězd, by snad nevěřili ani v době, kdy se příběh odehrával. Chápu, že účelem knihy nebylo mít z příběhu vědecké pojednání, ale vykreslení Lamarrové coby vynálezkyně je natolik naivní, nepoučené a odbyté, že by postačovalo možná tak pětiletým dětem. Co se týče formy, píše čtenářka luca9864 o slohu dítěte školou povinného, to je, myslím, úplně přesné. Paní Leonard se podařilo vyrobit z jedinečného života kýč, a to je neomluvitelné. Ubohá Hedy Lamarr.... celý text
Lešanské jesličky
2015,
František Hrubín
Celou dobu při čtení jsem si říkala: Co ten měl v té hlavě... Obdivuju to a líbí se mi, co tam měl...
Dům radovánek. Díl II.
2014,
Edith Wharton
Jsem strašně ráda, že v té době a vrstvě nežiju. Získala jsem pocit, který jsem dřív neměla, že dnes je všechno ve společnosti vlastně úplně jednoduché. Je mi té holky líto, a vlastně všech. Oproti předchozímu dílu ještě propracovanější charakteristiky a trefné postřehy o životě.... celý text
Dům radovánek. Díl I.
2014,
Edith Wharton
Být na přelomu 19. a 20. století v devětadvaceti svobodná, označovaná za mladou ženu a vesele chodit sama do společnosti, to mi přišlo jako scifi, ale podle všeho to bylo v tehdejším New Yorku možné. Děj i dialogy měly spád a uvěřitelnost, ale k dokonalosti mi chyběla větší psychologická prokreslenost postav. Zajímavé postřehy o životě. Jdu na druhý díl.... celý text
Perník
2021,
Helen Oyeyemi
Toto zjevení se řadí do nejužší špičky dobrého, co jsem letos přečetla. Magický realismus, literární narážky, ironie, absurdita, nesmyslná smysluplnost, nádherně divné. Nechápu nic, a strašně se mi to líbí. No a to Česko, to je třešnička na dortu. Možná mi ten způsob psaní připomíná Sedmou funkci jazyka Laurenta Bineta.... celý text
Advent
1975,
Jarmila Glazarová
Glazarová používá tak neobvyklá spojení při popisu přírody, nic originálnějšího jsem snad nečetla. Jestli si ten román někdo nechá ujít kvůli nálepce „komunistka", nebo kvůli tomu, že je to „staré", obrovsky prohloupí. Není to staré, je to nadčasové. Katarzi jsem neočekávala, a když přišla, strašně jsem si ji užila. A to, jak probírá lidi a situace asi z miliardy různých úhlů... Vypadá skvělá literatura nějak jinak? No a strýc Dracula, ten mě prostě dostal. :-D... celý text
Srdce je osamělý lovec
1995,
Carson McCullers
Takový talent pro popis postav s jejich dobrými a temnými stránkami zároveň, a to ve dvaadvaceti letech... Nedá se než smeknout.
Milovaná
1996,
Toni Morrison
Jako historický román by mi to přišlo černobílé, ale v doslovu jsem se dočetla, že autorka to jako historický román nezamýšlela, ani si nedohledávala fakta, že to prostě měl být boj dobra se zlem. Zaujalo mě, kolik jsme toho kdysi věděli, například o traumatu, a dokázali si sami pomoct (Baby Suggs), ale dneska už jsme to všechno zapomněli. Magický realismus se mi tam líbil a taky strašně moc ta symbolika barev.... celý text
Stehlík
2019,
Donna Tartt
Předně obdivuju autorčin přehled v mnoha oblastech lidské činnosti, poradila si s truhlařinou, uměním, rozborem traumatu, dokonce zvládla se ctí i slovanské jazyky. Překvapily mě četné zmínky o Češích a Praze. Ale to, díky čemuž člověku ten román tak přiroste k srdci, je její neuvěřitelný talent popisu. Čehokoli. Pokud jde o mě, nejvíc jsem si užívala popisování Pippy, jak třeba působí její dotek, nebo jak to po ní voní v koupelně, nemohla jsem se toho nabažit, možná proto, že to byl popis milované bytosti. Nerozumím komentářům, jež označují Borise za špatného člověka, nemám pocit, že by Thea využíval, naopak by za něj položil život, takových přátel rozhodně není moc. Souhlasím se čtenářem Camelotem, že si kniha hraje na víc intelektuální, než ve skutečnosti je, na druhou stranu dokázala zprostředkovat hodnotu lidství a to, jaký smysl má v životě umění.... celý text