TipsyChipsy
přečtené 1025
Černé ptáče: Pravdivý příběh Nabarveného ptáčete
2019,
Joanna Siedlecka
Tato kniha mě překvapivě dosti zasáhla. První věc, která je cenná, je autentické zobrazení polského venkova za války, řádění Němců, Kalmyků a Rusů. Druhá věc je hlavní téma knihy, jak si pěkně skutečný vymydlený Jerzy žil s maminkou, tatínkem, kuchařku, uklízečkou a měli dost peněz na pěkný život ve vesnici Dąbrowa Rzeczycka. Další pozorování mezi řádky byly morální zásluhy, které by šly připsat různým aktérům, vše je k zneklidňujícímu zamyšlení. Otec Jerzyho Kosińského byl sice obdivuhodný v tom, že nešel jako ovce do plynu, ale jeho charakter vyzněl dost špatně. Narozdíl od některých statečných Poláků se staral jen o sebe a po osvobození jako komunista pomáhal tlumočil v ruském NKVD, a nikomu nepomohl, když Rusové odvlekli mnoho sedláků z vesnice do vězení nebo gulagu. Majitel domu, kde se Kosińští celou válku skrývali, se otce Jerzyho Kosińského nakonec jako demagogického komunisty bál. Tento majitel skončil ve vězení, možná i díky Kosińskému. Kosińsští se pak vrátili zpátky do Lodže a po lidech, kteří je celou válku nevyzradili už nikdy ani nevzdechli. Co mě z toho všechno zneklidňuje, je ten pocit, že někdy se pomáhá někomu, kdo je uvnitř sobecký sociopat, tím myslím otce Kosińského, pokud jde o syna, který si jako místo pro svoje Sado maso fantazie zvolil prostou a dobrou vesnici, tak to už nekomentuji. Ale lidé z vesnice, kteří pomáhali a nikdy se nedočkali slávy jako jiní spravedliví mezi národy, si ve své naivní dobrotě žádnou hořkost nepěstovali.... celý text
Cesta do Čech
1977,
Fynes Moryson
Moc milé, zajímavé i moudré zápisky z cest v roce 1591 a 1620. Nyní na www.mujrozhlas.cz. “Když jsme takto přetrmáceli hory a lesy a když jsme posléze mohli pohledět dolů z hor, do úrodné země České, nikdy nás žádný pohled tak neoblažil. Neb stráně byly posázeny vinicemi a v údolí se prostíraly pastviny. Ani ne jednu anglickou míli od sebe, všude samé vesničky a každou hodinu pěší cesty 20, 30 i 40 mandelů aneb kup obilí, že je stodoly těžko pojmou. Slovem, vše, čeho je potřeba ku prospěchu a užitku člověka, to vše se nalézá v Čechách v pravé hojnosti a smyslům lahodí. Jak by příroda z té země chtěla udělat svou zásobnici, pročeš není, čeho by se tu nedostávalo. Leda vděčnosti lidí k bohu, za takové požehnání.”... celý text
Winterbergova poslední cesta
2021,
Jaroslav Rudiš
Jaroslava Rudiše považuji za skvělého spisovatele, který má nadání shůry dáno. V této knize je podle mě kouzlo jeho psaní přetvořeno do jiné podoby a není to ono. Kniha snad je umělecké dílo, které uchvacuje, pokud by stačilo ocenit metafyzický průlet cestovním snem při vypnutém mozku. Ale mně to tedy takto nestačilo. Jakoby to bylo postaveno na mělkých základech, pokud jde o historii, události a souvislosti. Rudiš si oblíbil brožurku o Rakousku Uhersku, zpracoval detailní informace o krematoriu Liberec, měl v srdci lásku k železnici a byl uchvácen bojišti. A to je vše a mně to přijde málo. Historie je zachycena pouze letem světem. Dějová linka, která se týká Winterberga, není moc propracovaná. Pokud jde o postavy, tak těm chybí ta živoucí pravdivost, na kterou je Rudiš jinak mistr. Vypadá to, že Winterberg je pouze nastrčená loutka pro cestu vlakem s ponory do minulosti. Otázka je, jestli experimentální uměleckost díla je tak vysoká, aby všechny slabiny zastínila.... celý text
Příběh tajemného psaní
2001,
Jaroslava Janáčková
Tato kniha mi z knih o Boženě Němcové přišla nejracionálnější a nejzajímavější. Nejde tam o bulvární popis jejího života, ani obrozenecké klišé. Popisuje Boženu jako inteligentní ženu a ukazuje tvůrčí cestu k napsání jejího největšího díla Babička. Kniha rozebírá Babičku jako komplikované a promyšlené umělecké dílo. Božena byla tehdy v kontaktu se vzdělaným muži, kteří ji podporovali v psaní a studovali Hegela. Jejím vzorem byla George Sandová. Audio je k poslechu na www.mujrozhlas.cz... celý text
Čtyřicet dnů
1988,
Franz Werfel
Skvělý historický román napsaný skvělým spisovatelem. Kniha je oslavou neuvěřitelné události, která díky autorovi tohoto díla nezůstala zapomenuta. Přestože pojednává o ostudné kapitole tureckých dějin, má v sobě mnoho pozitivního a končí dobře. Je důkazem toho, že když se spojí výjimečná událost a výborný spisovatel, vznikne dílo, které i když neodpovídá přesně realitě, je tak dobře napsané, jakoby hmotnější než skutečnost, napínavé, plné myšlenek a pocitů, že umělecká licence příběh dělá pravdivější a skutečnější.... celý text
Prolhaný život dospělých
2020,
Elena Ferrante
Perfektní psychologická a zároveň záživná a dobře promyšlená kniha. Autorka dokáže úžasně popisovat fluidní mezilidské vztahy v rámci jedné rodiny a malého okruhu přátel. Je to čtivé, ale žádný brak, fakt skvělé. Je vidět, že kdo umí ten umí.... celý text
Impérium
1995,
Ryszard Kapuściński
Reportáže, které nejenže jsou čtivě záživné, ale navíc obsahují i nadhled, se kterým autor komentuje Rusko a odhaluje různé stinné stránky tohoto impéria. V dnešní době, kdy Rusko rozpoutalo válku, je tato kniha zajímavá, aktuální a vizionářská. Je tam mnoho inspirujících postřehů, například že Rus cítí imperiální nadřazenost k ostatním národům impéria, ovládá je a oni k němu mají respekt.... celý text
V zajetí stalinismu
2008,
Čestmír Jeřábek
Toto je unikát tato kniha. Spisovatel Čestmír Jeřábek (*1893) sedl a založil si deník 20. února 1948, den kdy 12 ministrů Benešovy vlády podalo demisi. Jeřábek už byl zralý muž a věděl, že přišla ta pravá chvíle, kdy začít deník. Pro mě je nejúžasnější to, jak je oproštěn od tehdejšího tónu doby, je neovlivněn, jako bytostný svobodomyslný demokrat, se zdravým rozumem, vidí aktuální dění v tu chvíli, optika dějin mu až po 40 letech dá za pravdu. Myslím, že tehdy v době nadšeného budování socialismu většina lidí podlehla státní ideologii a nechápala, co se děje špatně. Citáty “Metternich, Sedlnitzky a všichni ostatní ostatní autokrati staré habsburské říše nedovedli obrátit české země v takový hřbitov, jaký se kolem nás rozprostírá za vlády moskevských loutek, sídlících nyní na Hradčanech.” “Rusko je neústupné. Jeho řeč zpupná, jeho propaganda předstihuje svou licoměrností a útočností metody nacismu.” “Je to v našich dějinách úsek příliš odporný a zahanbující. Já osobně k němu cítím větší morální nechuť nežli k okupaci, kdy stál na jedné straně semknutý národ a na druhé straně utlačovatelé.” Je překvapující, jaký měl Jeřábek přehled o mezinárodním dění, zřejmě perfektně uměl německy, poslouchal Vídeň a jiný zahraniční rozhlas. S velkou ironií glosuje absurdnosti, které přinášejí všední dny pod vládou komunistů, pečlivě vyjmenovává jména a cituje významné básníky a spisovatele opěvující novou dobu, protože ví, že jednou se budou stydět. Srovnává životní úroveň s dobou meziválečnou a i v tomto směru vidí úpadek. Přestože doba byla němá, zlá, zbabělá, byl si jist, “že pod touto nehybnou, tupou vnější maskou dřímají skryté síly a energie, vlastní od pradávna našemu národu.”... celý text
