Zentao
přečtené 205
Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
2017,
Ladislav Zibura
Kniha je super. Stačilo by napsat, protože ze záznamů o cestách Ladislava Zibury už se začíná stávat solidní klasika. Opět krásná obálka, ilustrace knihy ještě vychytanější a zadní strana vtipná jako vždy. Stejně tak obsah knihy je opět velmi kvalitní a s mnoha až netušenými zvraty, které vám sice dá tušit název knihy, ale stejně to tak trochu nečekáte, že princ Ládík (pozor, spoiler!) začne jezdit na kole a (!) stopovat! Ale nic z toho na kvalitě knihy neubírá. Co se obsahové stránky týče, přijde mi, že v knize je o něco méně humoru a o něco více nostalgie, než tomu bylo v minulém díle. Ale co ubylo na humoru, to se přidalo na litrech vypitého alkoholu (3 l pálenky na 100 km, jestli si to pamatuji správně). Přiznám se, že z prvních stran putování v Gruzii jsem měl pocit, že se jedná o zápisky alkoholického bezdomovce, ale to bylo dáno místním koloritem, na který jsem si rychle zvykl, a pak už je to zase zábavná jízda, která vás nepustí. Pro mne osobně je největší (a velmi milé) překvapení Arménie a Náhorní Karabach, do kterých se určitě moc rád podívám (třeba i na kole). I Gruzie pro mne nakonec byla příjemným překvapením, když se litry alkoholu začaly měnit na litry kafe. A i těch vtipů nakonec přibylo, takže ani u této knihy nepochybuji o tom, že zase uvidím někoho v tramvaji, jak se chechtá na celé kolo a bude mít v ruce Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii. Můžu tedy jen vřele doporučit jako velmi milou oddechovou a inspirující knihu. Vřele oceňuji snahu, se kterou kniha byla napsána a zpracována.... celý text
Živočišné pudy
2010,
Robert Shiller
Knihu jsem právě dočetl (či spíše prosvištěl). Je velmi poutavě napsaná a čtivá. Souhlasím s tím, že je trochu poplatná době, kdy byla napsána (vydáno v USA v roce 2009), a účelu, se kterým ji autoři psali – urychleně zaplnit bílé místo tehdejší makroekonomie. Ústřední myšlenka, že ekonomiku ovlivňují i aspekty, které moderní makroekonomie nebere v úvahu může být brána jako snaha vyhovět přání Thalera vyslovená v závěru k Misbehaving. Těmito aspekty jsou živočišné pudy (nejsem si jistý, jestli překlad pojmu Animal Spirits, resp. vůbec pojem animal spirits převzatý od J. M. Keynese úplně vhodný, navíc se mně v průběhu čtení ptalo několik lidí, o čem to vlastně čtu), které jsou podle autorů důvěra, spravedlnost, nepoctivost, peněžní iluze a příběhy. Tyto jednotlivé živočišné pudy pak využívají k vysvětlení tehdejší ekonomické krize, což v současnosti už není tolik relevantní, i když nepochybuji o tom, že časem zase bude. Navíc jejich doporučení týkající se finanční krize se nejeví být úplně šťastná, i když obvykle sami na tuto skutečnost upozornili (např. vytvoření systému záchrany krachujících bank, který může vést k morálnímu hazardu). Mnohem zajímavější a poutavější pasáž, která v současnosti nabývá přídechu ekonomického thrilleru se týká resuscitace pohledu na dlouhodobý vztah inflace a nezaměstnanosti (Friedmanovi by se to asi moc nezamlouvalo) a dopadů živočišných pudů na finanční a realitní trhy. Zejména kapitola 12 týkající se realitních trhů je moc zajímavá ve vztahu k současné situaci s cenami bydlení. Jako drobný škraloup knihy (i ve srovnání s Misbehaving) vnímám to, že ačkoli je kniha opravdu zábavná a plná podnětných myšlenek, tak nakonec přináší více otázek než odpovědí. Sami autoři to v závěru knihy přiznávají, ale někdy mi to přijde vyloženě škoda. Navíc je kniha rozkročena na půl cesty mezi populárně naučnou a odbornou publikací, což pak vede k tomu, že určitá tvrzení by snesla ocitování, a to přesnější než pouhý odkaz na vlastní práci. Na závěr bych ještě rád pochválil překlad, který se hezky vypořádal s překlady ekonomických pojmů do češtiny. Dvakrát použité „pokladové“ aktivum mne pak pobavilo, asi Word.... celý text
Neočekávané chování
2017,
Richard H. Thaler
Je to naprosto neskutečná kniha o velmi skutečném pohledu na svět. Kniha má pro mne ohromnou cenu i pro to, že jsem si ji v originále koupil v knihkupectví Harvard Book Store, který se nachází nedaleko Harvard Law School, kde Richard Sunstein (jeden z hlavních protagonistů knihy) přednáší. Kniha je velmi přístupná i pro ekonomické laiky, ovšem domnívám se, že skutečný dopad bude mít především na všechny, kterým nedává spát, že se normativní ekonomické modely tak moc liší od každodenního života. Celá spletitá a nekončící cesta behaviorální ekonomie je popsána velmi chytře, vtipně a, co je asi nejzajímavější, zcela skromně. Thaler ji vlastně podává tak, že celou dobu nejde o nic jiného než o zábavný experiment, který se prostě rozjel, a za hlavního hrdinu nestaví sebe, ale jiné. I to činí knihu velmi příjemnou (společně s vtípky umístěnými na správném místě). Jelikož je kniha stavěná jako příběh, který je ale zároveň strukturován tak, že odpovídá různým tématům zajímavým pro jejich anomálnost oproti předpokladům normativní ekonomie (spoření na stáří, behaviorální finance, behaviorální ekonomická analýza práva, odchylky od závěrů teorie her), čte se kniha jedním dechem jako detektivka a zatímco část o behaviorálních financích s sebou nese moc zajímavé myšlenky pro praktický život čtenáře, posledních pár kapitol s sebou nese moc zajímavé myšlenky pro kohokoliv, koho zajímá, jak učinit s pomocí veřejného sektoru život lidem lepší tam, kde lidé systematicky chybují. Co jiného si přát? Poznámka pro právníky: Kdybyste chtěli vidět mrtvolu Coaseho teorému s hrníčkem v hlavě jako vražednou zbraní, tak si určitě přečtěte část o právu. Třeba se o tom za 100 let bude učit i u nás.... celý text
