3DD!3 komentáře u knih

Menší odbočka do vězení, kam se po nepovedené akci dostává Lono je vším jen ne tradičním příběhem o tom jak se dostat z báně. Spousta bitek, silácké hlášky a pan Shepherd, který posvítí světlem na pár věcí, které se už staly. Druhý příběh o tygrovi lapeném ve vězení heroinu spíš připravuje půdu pro něco většího a já už jsem zvědavý pro co. /"Jestli nejseš na vrcholku potravní pyramidy, tak to řekni... Už se začínám chytat. Neříkáš nic, to znamená "Ano". Super. Potřebuju telku, nějáký záclony. Taky rádio. Práci venku. Celodenní, v každým počasí. Ty sójový blafy se nedaj žrát, chci vopravdický maso. Cigarety mi sou na nic, mám ale rád doutníky. Esli je seženeš, chci je.""/

1 08.10.2013

/"To je svět k posrání."/ Většina knih má tak jeden dva vrcholy, ze kterých si čtenář sedne na prdel. Posmrtné blues má čtyři a z každého mrazí, při jednom jste až znechuceni světem, ve kterém se tyhle věci dějí. Tenhle díl je ve znamení odpovědí, ale na každou odpověď připadá další otázka a tempo je přímo strhující. Vrchol série, kde se objevuje můj zatím nejoblíbenější Minuteman a kde se vedle ponurých časů patnáctého století dokáže stříhat brutální střílečka. Zcela přirozeně, zcela samozřejmě.

1 01.10.2013

6 povídek, šest příběhů,6 mrazivých ponaučení. Azzarello nenápadně poodhalil o dost větší kus celé mozaiky a poslední stránkou vmete čtenáři do obličeje brutální zvrat, který vás donutí pochybovat o motivacích všech. Proč?!

1 28.09.2013

/"Bude tak sedm večer, půlka ledna, slunce skomírá jak vajgl od cigára a déšť slabej jak dědkovo chcaní, dělá tomu Hollywoodskýmu pozlátku umaštěnej lesk."/ Především pocta starým detektivkám a možná i nejlepší "sólo" příběh (i když to sólo není úplně na místě), geniálně se prolínající s těmi nejzajímavějšími postavami. Milo Garret možná teď připomíná mumii, ale balit ženské umí jako málokdo a sviňák je to taky prvotřídní. Azzarello závěr opatřil brutálním obratem v (mém pohledu na) motivaci a skutečné záměry postav a zase mi nad hlavu nasadil do bubliny otazník. Dílek puzzle, který tak úplně nepasuje a právě pro to je tak výjmečný. Dá se číst i sólo, ale v kontextu je ještě lepší.

1 27.09.2013

\"Hoj! Píčusové!\" Řezník ja jeho Banda se v Nakládačce vydávají po stopách Technorytíře a pak do matičky Rusi. Ennis se vyžívá ve posměšcích a čím víc se vyznáte v komiksovém univerzu tím větší legranda to je. Očividné odkazy na Dardevila, Batmana a pár dalších jsou jen třešničkami na dortu v obrovské konspirační válce, která probíhá na pozadí toho všeho. I ta nevybíravá mluva mi přirostla k srdci. Chci pokračování.

25.09.2013

Antisuperhrdinská satira nejtěžšího kalibru. Měl jsem, ale pocit, že Ennis už to někdy nechává zajít až moc daleko. Hlavně v tom jaké prasata mohou supráci být. Přesto má Banda hodně kouzelných momentů a když už máme poviný úvod za sebou, těším se kterým směrem se to všechno bude ubírat. Robertsonova kresba je sázka na jistotu a některé až bizarní výjevy vám vryje do paměti, možná až s přílišnou razancí.

1 22.09.2013

Intergalactic planetary. Planetary intergalactic. Intergalactic planetary. Planetary intergalactic... Prý že první díl je úvodem problematiky. I druhý díl je pouhým úvodem do problematiky. Další skvělé případy se po chvíli zlomí do historického průvodce a pak se nasraný Snow začne doopravdy pídit po tom co by zaplnilo díry v jeho paměti. Na konci si vzpomene a nejen na to, že znal nejlepšího detektiva na světě, ale i na to kdo je Čtvrtý. Dávkováním i atmosférou to hodně připomíná Fringe. A zdá se, že to nejlepší nás teprve čeká.

22.09.2013

Čtivá kombinace Indiana Jonese a Akt X. V prvním díle se dovídáme jen nezbytné základy jejichž páteří je Sněhová vločka multivesmíru a loď, která jím cestovala a havarovala v něm. Z hlavních charakterů se něco podařilo vymáčknout jenom ze Snowa, ale chce to víc informací. Ellis je zatím příliš strohý. Cassadayova kresba precizní, až dokonalá.

21.09.2013

Konečně nazíráme pod pokličku Trustu a důležití členové jsou připomenuti ve skvělých kresbách nejznámějších umělců. Dějové linky se proplétají a v pozadí se zasmušile usmívá agent Graves. Skvělé příběhy, kruté pointy, ale umí to Azzarello jinak? Zatím nejzásadnější kniha ze 100 nábojů.

1 18.09.2013

Tři brilantní válečné povídky z nichž jedna vás dojme téměř k slzám. Ennis se přes sprosté, cynické pulpovky vypracoval v brilatního vypravěče historických příběhů. S obrovským smyslem pro přesnost líčí příběhy, které se staly nebo mohly stát. Závěrečné pojednání o skutečných historických předobrazech je vyčerpávajícím a místy neuvěřitelným souhrnem zvěrstev, které lidé napáchali ve jménu druhé velké války.

2 15.09.2013

A já už si dobře nepamatuju ty první dvě knihy série... Než se mi trojka dostala do pařátů uběhlo v potoce hodně let a já z některých rámečů cítím návaznost, kterou už si nedovedu tak úplně spojit. Klika, že Hlas krve obstojí i sám o sobě. Graves se tradičně objeví s bouchačkou a kufrem nevysledovatelných nábojů, ale zbytek je velice příjemně... řekněme odlišný. Vztah táty a syna je tu rozehraný mistrně a postavy jsou tu přímo lahůdkové. Dědovi protřelé hlášky, jsou laskáním na duši a asijská kočka drápe fest.

1 13.09.2013

Strauss umí psát a vypadá, že to je celkem rozumný a citlivý člověk. Jeho přerod ve Styla a entré do světa pickuperské komunity tak dává naději všemožným PFU a hlavně jim dává víru ve Hru. (Ano také jsem po knize sáhl v mylném přesvědčení, že má cosi podobného s Fincherovým filmem.) Prvotní nadšení, rady, které mohou být pro mnohé (i mě, i vás) neocenitelné se v prvních kapitolách jen a jen vrší. Následné proplétání aktérů s Hollywoodskými (či hudebními) hvězdami (má nejoblíbenější pasáž a vrchol knihy - rozhovor s Tomem Cruisem) a přesunutí hráčství na jinou úroveň jsou skoro neuvěřitelné. S nástupem Tylera Durdena a blíže konci, Hra připomíná něco jako Klub rváčů light, s méně fatálními následky. Kytaristka pak v závěru ze Styla udělá zase Strausse a on dochází k závěrům, ke kterým já před několika lety. Což je velice potěšující a je i uklidňující o tom číst v podání někoho jiného. To nejlepší na tom je, že se Hra dá číst jako román, dobrý román, který vás i něco naučí. Pokud se chcete naučit jen něco, ženy kolem vás budou šťastné a budou si vás vážit. Pokud se naučíte všechno, stanete se sociálním robotem, který jako takový nemá šanci koexistovat s kýmkoliv jiným.

4 12.09.2013

Klid před bouří, jízda v novém batmobilu, laškování s Jezabel Jet. Zur-en-arrh. Smrt. Batman je mrtev. Bruce Wayne je bezdomovec/schizofrenik potácející se na hranici jakýchkoliv myšlenkových pochodů. Morrison bere Batmana na kraj možností, nechává ho čelit tomu nejhoršímu co se člověku může stát. Zároveň však pokládá otázku; "Je Batman člověk, nebo disciplinovaná dokonale fungující mašina určená k potírání všeho zla?" Jeden z nejlepších příběhů Temného rytíře, kterému je nepřítelem jen přílišná provázanost s událostmi, které v českém překladu prostě zatím nevyšly.

03.09.2013

Pochopit plný rozsah tohoto ohromného eposu je něco čeho komiksový laik nemá šanci dosáhnout. Přehlídka postav, charakterů, které jsou naživu (ano skutečně naživu) déle než já si zaslouží pro plné zhodnocení někoho způsobilejšího. Přesto tento temný příběh o lásce, naději a pomoci mluví. Vyjadřuje se k problémům, které patří k archetypům žánru a výsledky jsou děsivé. Naturálnost děje a jeho vyústění v kombinaci s Rossovou fotorealistickou kresbou musí potěšit úplně každého. A že se vám Království tvé nezdálo nic moc? Věřte, že chyba je na vaší straně. Je třeba si prostudovat pár pramenů, aby jste všechno pochopili.

3 29.08.2013

Nádherné kresby Gabriela Dell'Otto a prvotřídní špionážně superhrdinský příběh, který zatřepal především věcmi okolo SHIELDU. Dialogy odsýpají a Spider-Man je (světe div se) opravdu vtipný. Fury tu dostává zvláštní a obdivuhodnou úlohu a je to především jeho příběh, i když stojí hodně v pozadí. Databáze hrdinů se stručným shrnutím je třešničkou na dortu.

2 22.08.2013

Čtyři klíčové momenty v životě Franka Castla. Chvíle, kdy to nebyl tak úplně PUNISHER, jak ho známe. První mapující jeho poslední dny ve Vietnamu nesou téměř Faustovskou patinu, když s ním temnota uzavře dohodu. Druhý kus je ještě starší vzpomínkou, na dobu kdy to byl ještě malý chlapec, který rád četl a miloval poezii. Třetí příběh v dokonalé Larosově kresbě, je příběhem té nejděsivější pomsty. Promyšlené, pomalé a přesné. Konec v nepříliš vzdálené budoucnosti, je pak děsivou tečkou rámovanou jadernou válkou a zaslouženou smrtí lidského pokolení. Z poslední stránky až mrazí. Ennis bravůrně vystihl podstatu charakteru, dohromady dávají všechny čtyři příběhy lidský rozměr fanatickému vraždění. Stojí za přečtení.

2 21.08.2013

Četl jsem až po vidění filmu, ale zážitek to není o nic menší. Pasáže s Bellem jsou v knize mnohem lepší, naháněčka Mosse a Antona je (to doceňuji zpětně) převedená bezchybně. McCarthy je se svou novější tvorbou přece jen čtivější a to je jedině dobře.

2 10.08.2013

Usazen v pohodlí stále probíhající studené války je (opět) tenhle z části autobiografický román připomínkou strachu a humoru, který rudí v američanech vzbuzovali. Mimozemský satelit, kterému je přisuzována role Božího posla není tak důležitá jako její vliv na postavy. Myšlenky, které mají a rozhovory, které vedou. Dick je vypravěčem první a poslední části knihy a mnohem promyšlenější postavou než hlavní hrdina Nicolas (proč asi?), kritizuje sám za sebe (např. se vysmívá Heinleinovu propolitickému militantnímu stylu) a zpovídá se. Jeho pasáže se mi četli lépe. Nechybí samozřejmě potřebný nadhled a specifický humor. Temný, depresivní a přesto šťastný konec patří asi k těm lepším co napsal.

3 27.07.2013

Tohle jsou propracovné, detailní storyboardy pro film v tom nejlepším slova smyslu. Hitchova kresba vás nutí každou stránku laskat očima a Millarův promakaný scénář, ryjící do tradic Marvelovského vesmíru, je propletený mnoha filmovými odkazy (Capovo; "Kdo je Brad Pitt" mluví za vše) a je čtivý jako máloco. Problém je, že chci víc a to co nejdřív! A Hulk žere lidi!

25.07.2013

Díky Rossovi umělecké dílo, díky Busiekovi nezvyklá kronika. Zlatý věk Zázraků viděný skrze čočky novináře, odpůrce i obdivovatele, hrdiny i zbabělce... pokrytce - obyčejného člověka. Mutace, zvláštní schopnosti, nadlidé mající moc otřást městy a mařit i zachraňovat životy. Touha po zázracích dovedla lidi k fantastice a imaginaci - tak vznikly první komiksy. Obrazy připojené k nejrůznějším výtryskům inspirace myslí, které se nebáli snít. Tohle je pomník těm lidem, těm co to začali. Něco co má smysl přečíst si, i vlastnit to. Je to kniha o naší nevyjmečnosti, obyčejnosti, zaměnitelnosti. Chceme věřit, že za nás někdo bude bojovat. (Nebude.) Proto jsme přišli se Zázraky... abychom si nalhali, že se to možná zlepší. Sněte dál.

1 18.07.2013