666Jitka
komentáře u knih
Tajemné příběhy
Arthur Conan Doyle
Moc nechápu, proč se v anotaci píše "hororové povídky" ? Jedná se spíše o 6 záhadných případů, které jsou posléze rozluštěny a vysvětleny. Musím říci, že povídky týkající se vlaků mi přišly dost překombinované, další trochu předvídatelné. Poslední povídka byla třešničkou na dortu. Tvorbu autora mám celkově moc ráda, ale tento výběr byl trochu slabší.
Uvězněn s faraóny
Howard Phillips Lovecraft
... zase to napětí a husí kůže, které se člověku rozlezou po celém těle při čtení Lovecraftových příběhů. Opět ta mrazivá autentičnost vyprávění, nevšední popis prostředí, hrůzostrašných pocitů a všeho strašlivého vůkol, člověka nenechá klidným. Mistr je prostě Mistr.
Černý mnich a jiné povídky
Anton Pavlovič Čechov
Mám velice ráda ruské autory 19. a 20. století a proto jsem si zpestřila obvyklou četbu Čechovových povídkami. Pět příběhů, jejichž pojítkem je smrt, nás zavede na ruský venkov, do menších městeček, ale hlavně do životů několika postav, které dokáže autor tak skvěle popsat, že zdánlivě staré příběhy cizích lidí se najednou zdají být čtenáři povědomé, jako by se týkaly jeho samotného.
Sestra
Jáchym Topol
Tento dekadentní, hrubozrnný, emotivní, šílený, do jisté míry až drastický, expresivní, bizarní, zároveň hluboce citový a osobitý výlev autorových prožitků, představ, snů, halucinací a dojmů, mě jako čtenáře zasáhl přímo na komoru. Chvíli jsem si musela zvykat na formu, ale záhy jsem se do vyprávění propadla, jako do smrdutého močálu, který člověka jen tak nepustí. Nejkrásnější v tom všem marastu, úpadku a hnusu, jímž se hlavní hrdina protlouká, je sounáležitost a souznění s duší Sestry, v jejíž náruči nalézá lásku, naději i vykoupení.
Mefistův rukopis
Antonín Polách
První kniha od Antonína Polácha, kterou jsem četla, mě zaujala svou obálkou. Předpoklad, že se bude jednat o historický román s nádechem tajemna, se naplnil a to mě velice potěšilo, protože takovou kombinaci mám moc ráda. Knihou nás provází významné historické osobnosti žijící na přelomu 16. a 17. století, které se převážně zabývali vědou, lékařstvím, astrologií, astronomií a v neposlední řadě alchymií. V průběhu děje zjišťujeme, že se lidé v průběhu věků až tolik nezměnili, protože nebezpečně ambiciózní lidé byli schopni zajít k opravdu strašlivým skutkům jenom proto, aby dostali nebo se dozvěděli to, co si umanuli stejně tak v minulosti jako dnes.
Půlnoční stíny II
Ivan Adamovič
Také druhý díl Půlnočních stínů mi udělal velkou radost. Je zde více kratších hororových a strašidelných povídek než v jedničce a každá má něco do sebe. Rozmanité zápletky, různá míra strachu a tajemna - to mám přesně ráda. Opět nechyběl závěrečný komiks, tentokrát k poctě E.A.Poea.
Půlnoční stíny
Ivan Adamovič
Sešitový výběr z českého a světového hororu v čele s H.P.Lovecraftem musel ve své době, kdy tomuto žánru u nás příliš nepřálo, udělat fanouškům této literatury velkou radost. Třešničkou na dortu je závěrečný komiks. Udělalo mi velkou radost, že jsem první díl do své knihovny nakonec sehnala.
Zlovolné bytosti
Nelly Černohorská
Autorčin rozhodně zdařilý knižní debut. Hororová novela je napsaná velice poutavě a čtenáře doslova vcucne do svérázného děje, jenž se s člověkem nemazlí, aby ho na konci vyplivla s otevřenou pusou - zkrátka pro mě fakt dobré. Také balady se mi moc líbily a myslím, že by je ocenil i podobnou tvorbou proslulý K.J.Erben.
Baron Prášil
Gottfried August Bürger
Neskutečné příběhy barona Prášila zrodivší se v hlavě nabité fantazií a obrazotvorností, až si člověk říká, že je to už tak trochu moc. Tentokrát jsem poslouchala ve velmi pěkném podání Jana Grosse. Nejde zde nezmínit vynikající filmové zpracování v režii Karla Zemana z roku 1961, kde naprosto výtečně ztvárnil hlavní roli Miloš Kopecký - to je srdcovka.
Eugen Oněgin
Alexandr Sergejevič Puškin
(SPOILER) Klasické dílo ruské poezie jsem si po dlouhé době znovu připomněla a to hnedle 2x. Vrcholný román ve verších A.S.Puškina, který napsal ve vyhnanství, se krásně čte - téměř člověku nepřijde, že by četl poezii, s jakou lehkostí je dílo napsáno. Autor v knize rozvíjí několik témat jako je rozporuplný život tehdejší ruské smetánky, znudění životem plným večírků a bálů, splín, znechucení sebou samým, pohrdání tehdejší společností, přátelství, zradu, lásku a samotu. Příběh cynického a zbytečného člověka s sebou v postavě Evžena Oněgina nese autobiografické prvky a odráží se v něm básníkova sebereflexe. Naopak v postavě Táni nacházíme silnou, čistou, upřímnou, ryzí a čestnou osobnost.
Kolem Jakuba
Michal Vrba
(SPOILER) K přečtení tohoto zajímavého povídkového propletence jsem se inspirovala u mé oblíbené čtenářky Chytuš, za což bych jí tímto chtěla poděkovat, protože se mi kniha moc líbila. Bavilo mě jak, jsou jednotlivé příběhy, někdy více jindy okrajově, propletené. U prvních dvou povídek mi doslova napětím běhal mráz po zádech. Třetí příběh skončil jinak než bych očekávala, ale právě i to dělá povídku zajímavou. Čtvrté vyprávění ve mě vyvolalo vztek na lidi, kteří jsou schopni pro svůj vlastní prospěch s klidným svědomím obětovat druhé. Pátá povídka byla zajímavou sondou do života a rozdílných pohledů na život sousedů v jedné řadovce. Kniha ve mě vyvolala spoustu pocitů jako např. strach, bezmoc, beznaděj, vztek - jenom jednou jsem si skutečně oddychla, kdy to bylo, zcela určitě přečtením knihy zjistíte sami.
Tajemství Hieronyma Bosche
Peter Dempf
Mám ráda knihy, ve kterých se odkrývají různá tajemství a to i v případě, že jde o čirou fikci. Také velmi obdivuji malířské umění mistra Hieronyma Bosche, a proto jsem se ráda pustila do četby tohoto příběhu. Kniha se nečetla špatně, líbily se mi rozbory Boschovo nejslavnějšího obrazu - musela jsem si k sobě při čtení vzít jeho monografii a detaily obrazu znovu zkoumat. Trochu mě však mate druhá z dějových linek, a sice současnost, protože nechápu, proč by v dnešní době, která je otevřená úplně všemu a existují například i fungující satanistické sekty, by byl někdo tak posedlý jedním obrazem, jehož poselství by se sice nemuselo líbit církvi ve středověku, což je pochopitelné, ale dnes ? - to by musela církev poslat na hranici celý svět. Co se týče "tajemství" v první dějové lince, to mi došlo už v první čtvrtině knihy.
Epos o Gilgamešovi
neznámý - neuveden
Mám ve velké úctě veškeré památky a umění dávné minulosti, a proto také Epos o Gilgamešovi jsem si přečetla hned 2x a snažila jsem se ponořit do vod daleké historie a prožít si tento hrdinský příběh o statečnosti, odhodlání a přátelství spolu s hlavním rekem. Zajímavé je, že stejně jako u mnoha dalších dochovaných prastarých textů z různých částí světa, zde nacházíme stejné události, které jsou součástí starého zákona v Bibli.
Malé básně v próze
Charles Baudelaire
Snivé, přemítavé, soucitné, někdy až filozofické poetické texty "oslavující" metropoli Paříž a její - pro většinu lidí - méně interesantní tvář chudoby, špíny, podsvětí, nevěstek a jiných vyvrženců, se kterými básník soucítí a svým způsobem je jedním z nich.
Epilog:
Se srdcem pokojným jsem stanul na Paříží,
na hoře, odkud lze se dívat na ten svět
špitálů, hampejzů, očistců, pekel, mříží,
kde všechna obludnost vždy vzkvétá jako květ.
Satane, patrone mé bídy neskonalé,
ty víš, že nešel jsem tam darmé žalmy pět.
Já jako chlípný bloud své milostnice zralé
však chtěl se opojit tou děvkou mocných vnad,
jejíž vděk pekelný mě rozněcuje stále.
Nechť ráno na lůžku z mlh mdlá dřímeš dosavad,
nechť večer vznešeně se zvedáš nad okolí
v svých rouškách zlacených, já mám tě stejně rád,
ty zrádná, hanebná, ty mrzká metropoli !
Hetéry, bandité, skýtáte rozkoše,
jež tupost prosťáčkům však chápat nedovolí.
Rebelka - Odvrácená strana islámu
Ayaan Hirsi Ali
K četbě této knihy jsem se konečně rozhoupala díky čtenářské výzvě 2022 a musím říct, že to byla dobrá volba. Autobiografie somálské autorky je velice zajímavá, přiblíží čtenáři nejen život Ayaan Hirsi Ali, ale také muslimských žen v různých částech světa a je fakt, že z vyprávění je člověku opravdu úzko, když si uvědomí, co se ještě dnes ve světě, ale také na území Evropy děje :-( Ocenila jsem přiblížení života a politické situace na konci minulého století v Africe, o kterém jsem nevěděla prakticky nic, na rozdíl od dob starověku. Autorce patří můj obdiv za odvahu vystoupit ze stínu a všemožnými prostředky bojovat za zlepšení života muslimských žen.
Bohové Atlantidy
Ludvík Souček
(SPOILER) Český Däniken - Ludvík Souček nás seznámí s dvěma hlavními protagonisty příběhu a vzápětí nás přenese v čase do dávné historie, kde nám nabízí svůj pohled na jednu z největších dosud uspokojivě nevysvětlených záhad lidstva. V průběhu děje si čtenář uvědomuje, že si některé záležitosti vypůjčil u jiných autorů své doby. Při čtení je třeba mít na zřeteli dobu, kdy jeho sci-fi díla vznikala, protože dnes mohou působit poněkud naivně. Moc se mi líbil doslov Ondřeje Neffa. Poslouchala jsem jako audio verzi natočenou v roce 1984 zdařile načtenou Richardem Honzovičem.
Paní Bovaryová
Gustave Flaubert
(SPOILER) Sociální román, řekla bych balzacovského typu, je kritikou prostopášné francouzské společnosti 19.století. Ve francouzské literatuře časté téma - mladá vdaná žena, která se poněkud nudí vedle svého postaršího usedlého manžela, se nechá strhnout sentimentální vášní k milencům a životem na vysoké noze. Ve své lásce je jako šílená a neváhá se až hloupě zadlužovat, lhát, naivně je schopna obětovat vše, na rozdíl od jejích pokryteckých vypočítavých amantů, kteří jí jenom využijí a posléze jí zahodí jako špinavý hadr. Není divu, že pod tíhou citového kolapsu, vzniklých dluhů, uvědomění si, že jí její lásky jenom lhali a využívali jí, a celkovém prozření končí paní Bovaryová tragicky, vlastní rukou.
Existuje bytost odpornější než člověk?
Vladimir Karlovič Kantor
Knihu jsem si vybrala podle jejího příhodného názvu. Tři částečně autobiografické novely ruského autora nás seznámí se životy různých lidí dnešní mamonářské společnosti, ve které jsou slušní, poctiví a vzdělaní lidé nuceni sledovat naprostý úpadek morálky a tradičních hodnot, na úkor sobectví, chuligánství, vulgárnosti a násilí. Člověk žije často osamocen v novodobém pekle, pohrdlivě přezírán vlastní rodinou, které nestojí ani za telefonát a umírá úplně sám, s otázkou na rtech, k čemu to všechno vlastně bylo. Zajímavé je líčení poměrů běžného bytového hospodářství, kdy lidé museli často bydlet v komunálních bytech, což musí být samo o sobě zlý sen.
Šok z bohů
Erich von Däniken
Autor si dal velkou práci se studiem různých historických pramenů, vyhledával odborníky v oblasti historie, fyziky, matematiky a jiných vědních oborů, setkal se se spoustou lidí, kteří měli zajímavé a často nevysvětlitelné zážitky, porovnal různé historické záznamy s výpověďmi desítek osob, a také nastínil, proč jsou "mocnými" skutečnosti a zvláštní jevy bagatelizovány, důkazy zabavovány, lidé označováni za pomatence a U.F.O. cejchováno jako výmysl slabomyslných přesto, že existují stovky, ne-li tisíce důkazů o návštěvách mimozemských civilizací na naší planetě, ať už je budeme nazývat Bohy nebo Ufony. Uvážíme-li, jak je pravda těmi, kdo nám vládnou od západu na východ neustále podle jejich potřeby ohýbána, jak jsou zkreslována fakta a ovládáno veřejné mínění, a když se bez předsudků zamyslíme, zjistíme, že na tom všem opravdu něco je a tak nějak to do sebe zapadá.
Jeden den Ivana Děnisoviče
Alexandr Isajevič Solženicyn
Je tomu něco málo přes rok , co jsem tuto knihu s mrazením v zátylku přečetla. Nyní jsem si příběh vychutnala jako audio verzi ve výborném podání Miloslava Mejzlíka. Popis jediného dne stráveného v "táboře" za něco, co I.D.Šuchov neudělal, nám dává nahlédnout, jak to v takových zařízeních chodilo, jak zdánlivé maličkosti udržovaly člověka při zdravém rozumu a dávaly mu naději, že tento zlý sen snad nějak přežije. Kniha člověka donutí k zamyšlení nad vlastním životem plným plýtvání, absurdností toho, čemu říkáme problémy, nesnáze a trápení. Nevážíme si života a toho, že máme všeho dostatek, netrpíme hlady ani zimou. Je dobré si čas od času takové knihy přečíst a nezapomínat.