adevis komentáře u knih

Milujete les? Já jo. Po dočtení Odbočky v lesích budete mít možná chuť na osamocenou procházku lesem jako já. Nebo taky ne, už nikdy.

Byla to má první zkušenost s autorkou a nejspíš se ještě někdy setkáme, ale…

Představte si klasickou hororovou šablonu. Parta přátel vyrazí na dovolenou do opuštěné oblasti Beskyd, na ranč. Navigace jim napovídá, že zkratkou to bude rychlejší. Někteří z party sice váhají, ale nakonec se skupina odbočkou vydá. Záhy každý z přátel postupně zjišťuje, že toto rozhodnutí bylo špatné.

Co je třeba vyzdvihnout, to je neuvěřitelná čtivost. Kniha je zaručený „vytahovák“ z čtecí krize, protože ji nedokážete odložit. Ani jedna postava mi nebyla ničím sympatická, všem bych dala facku. Zprvu jsem tipovala, kdo zemře jako první a pak jsem si zcela upřímně začala přát, aby se pozabíjeli navzájem. Co už. Když už se kniha začala rozjíždět, těšila jsem se, že začne pořádný horor, ale nedočkala jsem se. Čekala jsem prostě víc. Konec mě zklamal, kdyby to celé „záhadno“ bylo ještě více vysvětlené, celkový dojem by byl lepší.

Dobře, takže Odbočka měla obrovský potenciál, i přes klasickou hororovou šablonu, ale znovu už ne. Obálka je ale krásná!
Hodnotím 3,5/5*.

8 19.01.2023

Po Třešničkách jsem si tento třetí díl ze série Objektů touhy nemohla nechat ujít. Ono vlastně už po přečtení Banánu bylo jasné, že tuto sérii přečtu komplet, jen jsem nečekala, že tak brzy.

V Třešničkách jsem se zamilovala do Williama, ale protentokrát mi byl příšerně protivný, ani vlastně nevím proč. V této knize mi chybělo takový to jiskření, i když se určitě mezi námi najdou tací, kteří tam určitý náboj cítili. Já tentokrát ne. Chyběl mi i humor, na který jsem si zvykla. Zákusek byl prozatím nejslabší. Doufám, že Balík všechno napraví… a v lednu se můžeme těšit na pátý díl, Její tajemství. I když ta rtěnka na obálce mě už teď děsí :))) ani vlastně nevím proč.

Jsou to příjemné oddechovky, o tom žádná! Proto každou z nich doporučuji, i když Zákusek žádná hitparáda nebyla.

8 07.12.2021

Taky jste si někdy přáli Zmizet? Prostě a jednoduše nebýt? Hlavní hrdinové této knihy si to přáli, často. A já si to v posledních pár měsících přála taky, možná proto jsem po knize sáhla.

Kniha obsahuje tři povídky, které v sobě ukrývají složité rodinné vztahy, především ty sourozenecké. Každá povídka je depka (nic co by nás, pravidelné čtenáře Soukupové mělo překvapit). Její surové a chladné vyprávění dává knize tu správnou ponurou atmosféru.
Nebudu hodnotit každou povídku zvlášť, protože každá byla svým způsobem výjimečná. Každá by nám měla něco dát, především to, že bychom si měli vážit společně stráveného času s osobou, kterou máme rády. Protože se jednoho dne může stát, že nám ze života prostě a jednoduše zmizí.

Jako nejlepší bych označila povídku Na krátko. Možná i proto, že jsem viděla film a při čtení jsem měla před očima postavy, takže jsem o nich měla reálnou představu. A jako nejslabší bych označila povídku poslední, Věneček, ztrácela jsem se v ní. Totálně. I když na konci mě taky dokázala chytit za srdce.

Takže knihu nakonec hodnotím 4/5, protože Soukupová a protože to byla zase depresivní sonda do mé mysli. A to jsem přesně po knize chtěla.

8 03.10.2021

Před nedávnem jsem se nacházela ve složitější životní situaci a tato kniha mi byla doporučena se slovy: „Přečti si ji, otevře ti oči.“
Lily neměla jednoduché dětství, nikdy nechápala svou matku… v dospělosti si splnila sen, poznala dokonalého muže… a najednou se dostala do situace, kdy svou matku začala chápat. Lily mi byla moc sympatická, všechny postavy mi naprosto seděly, dokonce i Ryle. Působil jako charismatický a milý chlap, ale to oni většinou takhle působí… pravda je jinde. Nechci být konkrétní, ale téma domácího násilí asi tušíte už z anotace. Víc se o ději rozepisovat nechci. Spoustu vět, odstavců a myšlenek jsem si olepíkovala :)))
Bylo to silné. Hodně silné. A dotýkalo se mě to víc, než si kdo dokáže představit. Cítila jsem u čtení všechny emoce. Ani je nedokážu pořádně popsat. Kniha ve mně bude doznívat ještě hodně dlouho. Na závěr bych chtěla napsat, že se po včerejšku tato kniha dostala na 1. místo nejlepších přečtených knih letošního roku. A myslím, že už ji jen tak žádná nepřekoná. Ale uvidíme.
• Ještě si dovolím jeden výpisek. „Navzdory odporu, který se ve mně proti němu nahromadil, jsem pořád měla srdce plné citů. Nepřestanete někoho milovat jen proto, že vám ublížil. Neubližuje vám jednání jiného člověka, ale láska. Kdyby do toho nebyla zamotaná láska, všechna bolest by se snášela líp.“
Ono to totiž všechno z třetí strany vypadá jednoduše. Když jsem se s něčím podobným setkala v minulosti (netýkalo se to mě), neměla jsem pochopení. Soudila jsem. Absolutně jsem nechápala. „Odejdi“, říkala jsem. Ale jakmile se to začne týkat vás osobně, je to něco úplně jiného. Protože i přesto, že vám někdo ublížil ho máte pořád moc rády. Přesně tak, jak napsala Colleen. Její doslov mě totálně položil. Brečela jsem.
Určitě ve čtení knih od Colleen budu pokračovat. Protože je to jistota, že mě chytí za srdce, zlomí ho. Mám ráda depky, zvláštní.

8 31.08.2021

Paní Mornštajnová je sázka na jistotu. Slepá mapa na mě čekala v knihovně tři roky a když jsem se dozvěděla o vydání další, musela jsem si to čekání zkrátit první autorčinou knihou.
Příběh začíná před první světovou válkou a vypráví o jedné rodině, která zažila mnoho životních zvratů, traumat, tajemství, ale i lásky. Hlavními postavami jsou tři ženy, tři různé generace - Anna, Alžběta a vypravěčka Anežka. Autorka opět dokonale popsala neuvěřitelný počet postav na “pár” stránkách. Příběh je to dokonalý, chvílemi mě hřálo u srdce a chvílemi mi srdce pukalo, jak už to u knih z válečného období bývá. Trvalo mi se začíst, možná i proto, že jsem to zkoušela už před třemi lety a knihu tenkrát odložila. Trvalo mi čtení, i přesto, že se mi kniha líbila, nic mě vyloženě nehnalo ji dočíst. Takže dle mého je Slepá mapa nejslabší, uvidíme, jak se mi bude líbit kniha nová, která má vyjít v půlce dubna. Těším se!

8 24.03.2021

Absolutně jsem neměla tušení, o čem kniha bude a zhruba do půlky jsem byla lehce v rozpacích. Až tak mě nezaujala a musela jsem se do čtení trochu nutit. Za půlkou se to naštěstí zlomilo. Najednou jsem si přála, aby kniha neměla konec, abych ji četla ještě hodně hodně dlouho. A kdo by to byl zprvu řekl, že mi kniha na konci zlomí srdce :))) Všechny postavy jsem měla tolik ráda, že jsem byla smutná z loučení... ale když jsem vzala do ruky knihu Ke dnu, zjistila jsem, že je to volné pokračování a moje srdce bylo zachráněno.
Musím Vám ještě napsat, že Annu Bolavou od této chvíle řadím mezi mé oblíbené české autorky. A ještě otázečka. Všimli jste si, že v knize Do tmy bylo jen dvakrát zmíněno jméno hlavní postavy? To mi přišlo velice zvláštní.

8 14.02.2021

Jak přežít svého muže je má první letošní přečtená kniha. A jsem z ní tak moc nadšena. Kniha se krásně četla. Vyhovoval mi styl psaní. Hlavní hrdinka Lucie mi byla obrovitánsky sympatická. A Kristýnka jakbysmet. V některých chvílích mi dej připomínal nás. Za chvíli mi končí rodičák, dcera nastoupila do školky... Bylo to bezchybné, vtipně okořeněné čtení. Co si budeme povídat, sexuální scény mě bavily úplně nejvíc :))))) Ze začátku mi chyběly uvozovky, ale na to jsem si po chvilce zvykla.
Takže. Pokud nechcete začínat nový rok thrillerem, tak sáhněte po tomto kousku. Je to skvělý!

8 04.01.2021

Spotřebovala jsem zase spoustu lepíků stejně jako u Tmy mezi hvězdami. Některé verše mluví za mě. Ke všem knihám od Atticuse se velmi ráda vrátím :)

8 10.09.2020

Po dlouhé době detektivka, po které jsem si řekla “wow”! Tak tohle bylo boží. I když nechutný. Ale i tak boží. Autorčinu sérii jsem si po této knize zamilovala. Lottie jsem si zamilovala. A Boyda taky. Skvělá zápletka. I když nechutná. Neskutečně čtivé. Doslova jsem to zhltla. Těším se na další díl! Myslela jsem, že si ho nechám na později, ale musím zjistit, zda je nejnovější kniha ještě lepší. Přečtěte si to! Stopro! I předchozí knihu samozřejmě :)))

8 02.09.2020

Nestihla jsem si pořádně přečíst anotaci a vlastně jsem ani pořádně nevěděla, o čem kniha bude. Se sci-fi a roboty v knihách jsem neměla doposud žádné zkušenosti a byla jsem velmi příjemně překvapena.
Kniha je tak skvěle a poutavě napsaná, ich forma tomu dodává “šmrnc”, až jsem si občas říkala, jestli nejsem Abbie já. Tu formu dost cením, dlouho jsem se nesetkala s novodobou knihou, která by byla takhle postavená.
Chvílemi jsem tam cítila záchvěvy podobnosti s knihou Zmizelá a filmem Ghost in the Shell, ale to vůbec ničemu nevadilo.
K ději jako vždy nic psát nebudu, nechte se překvapit. Ráda doporučím knihu dál, samozřejmě i předchozí autorovo/autorčiny knihy! A pokud budou další, bez váhání budu předobjednávat u mého oblíbeného knižního klubu :)

8 20.04.2020

Toto bylo mé první setkání s paní Hanišovou. Absolutně jsem tuto autorku doposud neznala a nechápu, jak je to možné. Začala jsem s její třetí knihou, novinkou.
Kniha mě bavila, lákalo mě číst i když na to vlastně nebyl čas. Kdyby čas byl, přečetla bych ji mnohem rychleji.
Eliška a její osud je k politování. Na jednu stranu jsem s ní soucítila a chápala jí, ale na stranu druhou mi to bylo ke konci knihy už trošku protivné. Její posedlost znát odpověď na otázku PROČ? Bylo to pořád dokola.
Elišky přítelkyně Romana mi byla sympatická a přítel David ještě víc.
Já jako matka jsem ukázky o zabití dětí vnímala strašně a když se teď podívám na svou dceru, miluji ji ještě víc.
Do předchozích knih autorky se určitě jednou pustím.

8 23.05.2019

Josefíně je jedenáct.
Josefína všechno ví a všemu rozumí.
Josefína je koprovka.
A já miluju koprovku! A kulajdu ještě víc.
Josefína mi po kapitole o koprové omáčce přirostla k srdci.
Kniha to je miloučká, na dva, tři večery. Najdete v ní mezi řádky mnoho. Například to, že dítě ví a vnímá víc, než si myslíte a je jedno, zda je mu pět nebo jedenáct let. A že komunikace s kýmkoli je opravdu důležitá. A ruku na srdce. Všichni to víme, ale málokdo si na komunikaci dává záležet, že?

Kateřina Pantovič pro mě byla dosud neznámou autorkou. A musím říct, že mě její tvorba a styl psaní baví. Píše s takovou lehkostí, že pokud se mi naskytne příležitost přečíst její předchozí knihy, nebudu se ani trošku bránit.

Základní pravidlo, které se jako první naučí všichni záchranáři (a platí všeobecně - u vody i v životě), zní, že ti, kdo volají o pomoc, nejsou ti, kdo naši pomoc potřebují nejvíce. Nejdříve je nutné běžet za těmi, kteří jsou zticha.

7 26.04.2023

Rodina odvedla je první mnou přečtenou knihou od autorky. A za mě to bylo po všech načtených thrillerech takové průměrné čtení.

Anotace knihy zní jako taková klasická šablona. Milující manžel, krásný dům v dobré čtvrti, skvělá babička, která se svých vnoučat nemůže nabažit a Essie, hlavní postava knihy má prostě perfektní život, ale za každou dokonalou fasádou se skrývá nějaké tajemství.......

Jak jsem psala již nahoře, kniha za mě byla průměrná, ale dokonale čtivá. To bez debat. Krátké kapitoly, skvělé postavy. Téměř v půlce děj začínal nabírat na obrátkách a troufla bych si autorčin styl přirovnat ke knihám od Shari Lapeny.
Úryvky z minulosti mě ponoukaly k přemýšlení o tom, co se vlastně tehdy stalo a proč se zrovna dokonalá Isabell nastěhovala do této čtvrti.

V budoucnu určitě plánuji přečíst další autorčiny knihy, tento styl mě všeobecně baví. Není to žádná světoborná literatura, ale skvěle si u těchto knih odpočinu :)

7 26.04.2023

Koho z Vás tento americký autor minul? Nikoho? Chápu. Po jeho první knižní sérii Šelma, po druhé sérii s vyšetřovatelkou Sloan, Mayne přichází s další sérií a tentokrát nám představuje něco úplně nového. Agentku FBI Jessicu Blackwood, která se ve své minulosti věnovala kouzelnictví a iluzím.

Pro tento případ se Jessica Blackwood dokonale hodí, protože se podezřelý nabourá do webových stránek FBI a umístí na ně šifru odkazující na hřbitov v Michiganu, kde je objevena mrtvá dívka vylézající ze země. Poté podezřelý získává přezdívku Čaroděj, protože jeho první i další temné vraždy jsou vlastně zázraky, iluze. Dokáže se s tím Jessica i přes svou kouzelnickou minulost, která díky případu vyplouvá na povrch vypořádat? Pokud ne, může se sama stát jeho další obětí

Upřímně, kniha měla skvělý rozjezd. Skvělý začátek. Nedokázala jsem ji odložit. V poslední třetině knihy mě to už ale pomalu opouštělo. Netuším, co se stalo špatně. Možná kdybych knihu přečetla znovu, bylo by to lepší. S holkama v SČ jsme se taktéž shodly.
Každopádně, velké plus, které bych ráda zmínila je to, že autor dokázal překvapit tím, že v knize několikrát zmiňuje webový odkaz, na který opravdu nemějte strach kliknout. Budete překvapeni :)
A cením si iluzionistky pracující jako agentka FBI. To bylo něco úplně nového. A i přes menší zklamání si další díl ráda koupím. Do sbírky :)

7 22.03.2023

Krásně vypadající kniha od Anny Bolavé. Ano, obálka je fakt skvělá, i to, co je pod přebalem, ale

V samostatném románu od úspěšné české autorky se setkáváme s malým Vítkem Křížem a jeho bratrem Jáchymem. Bratři tráví dětství u dědečka v Běstvinách, což je místo jako stvořené pro prastarou legendu. V zámecké zahradě se totiž hýbe kompost. Hluboko pod zemí prý žije červ, kterého je potřeba krmit všemi různými emocemi a sem tam i něčím živým. Až dědeček zemře, jeden z vnuků bude muset nastoupit na jeho místo a o Běstviny se postarat. Bude muset zabít, aby legenda pokračovala.
Bratři jsou dnes dospělí a v příběhu se vrací do Běstvin, aby tajemnému stvoření odvyprávěli poslední kapitoly po svém

Dobře, tahle kniha měla skvělý potenciál. Skvělý rozjezd. Skvěle jsem se začetla. Opravdu mě to bavilo! Jenže pak se to zlomilo a já se musela do čtení nutit. Často jsem se v textu ztrácela, nerozuměla jsem ani jedné postavě. Nedokázala jsem se začíst, soustředit se a ani ta skvěle tajemná atmosféra tomu nepomohla. Bohužel. Raději jsem sahala po jiných knihách.

Autorčina série Do tmy byla mnohem lepší a já se těším, až si jednou napravím chuť přečtením posledního dílu: Před povodní.

Hodnotím 2,5*/5* a upřímně když ji vynecháte, o nic nepřijdete.

7 08.03.2023

V nové knižní sérii od oblíbené autorky humorných a lehce peprných romancí se setkáváme s Chelsea, mladou, nadanou teniskou a Damonem, který je „zazobaný“ a lehce arogantní chlapík. Jednou se tato dvojice náhodně setká a ani jeden z nich netuší, že toto setkání nebude poslední. Po devíti měsících se Chelsea narodí dcera. A pět let poté se Chelsea uchází o pracovní pozici v agentuře, které právě Damon šéfuje. No nezní to jako naprosto dokonalý osud? Dozví se Damon pravdu o svém dítěti?

A víte co? Na tohle jsem čekala a těšila se a hrozně mě to bavilo! Vzpomínala jsem na třešničky. Stará, skvělá Penelope se s tím prostě a jednoduše nemazlila. Hned od začátku až do konce. Jsem opravdu nadšená!

Slyšela jsem, že druhý díl je snad ještě lepší. O to víc se těším. A samozřejmě i na třetí, ten má totiž vyjít už 08. 02. 2023!

7 24.11.2022

Příběh je to velmi citlivý a křehký, o hledání přátelství a především o porozumění, lásce.
Vdovec Arthur chodí poobědvat každý den na hřbitov se svou zesnulou a milovanou ženou Nolou. Jednoho dne se tam potká s mladičkou dívkou jménem Maddy, která chodí taktéž na hřbitov, protože se vyhýbá škole. V tu chvíli se zrodí neobyčejné přátelství.
Další postavou v knize je všetečná a bystrá Arthurova sousedka Lucille, která do této knihy naprosto zapadá.

Takového přítele jako je pan Truluv by si přál snad úplně každý. Jeho úvahy nad osudy u cizích hrobů byly překrásné. Jeho slova a chování k mladé dámě Maddy taktéž.
„Takové úžasné děvče to je, jen kdyby si z nosu vyndala tu věc.“

7 31.08.2022

Jedna z prvních autorčiných knih a zároveň jedna z posledních mnou nečtených knih, která na mě skoro dvě léta čekala doma v knihovně. Konečně jsem se k ní dostala.

Pro časté čtenáře knih od Soukupové nebude tento kratší román žádné překvapení. K moři je klasické rodinné drama, které je psané v krátkých, často strohých větách (autorčin styl). Seznamujeme se se dvěmi hlavními postavami, Magdou a Petrem, kterým osud nadělil pořádně vzrušující život plný dětí, lásek, zrad, bolesti, radosti i starostí. Cesta k moři je takovou třešničkou všeho.

Co bych Vám měla více napsat? Je to prostě srdcovka, jako každá jiná kniha od Petry Soukupové. Tato malá milá knížka mě hodně potěšila i tím, že byla krásně zakončená.
Jediné co mě mrzí je to, že jsem knihu přečetla až teď, protože ji Host Brno vydalo už v roce 2007, ale co, kniha počká, neuteče :)))

A já už nějaký ten čas doufám, že Petra Soukupová píše další, protože mi zbývá už jen Bertík a Čmuchadlo. Budu se muset prozatím spokojit s povídkami.

7 21.04.2022

Od této nádherné knihy z nakladatelství Host Brno jsem neměla žádná očekávání a o to víc mě kniha příjemně překvapila.
Povídkový román meditující nad současným světem nám zároveň otevírá svižnou jízdu a život v zapadlých uličkách Tokia. Ještě jsem nečetla žádnou knihu s japonskou tématikou, takže toto byla má premiéra.

Všechny povídky jsou něčím propletené. Některá je k zamyšlení, některá je úsměvná, některá vám rozdrásá nervy. V každé z povídek se objevuje kočka. Kaliková. Kočka z obálky. Mimochodem ta obálka je naprosto nádherná.

Kniha se mi celkově líbila a zanechala ve mě hezký dojem. Četla se lehce, svižně a na japonské názvy a jména jsem si vcelku rychle zvykla.

“Že musíš v jednom kuse na něco myslet a nemůžeš to zastavit. Přemejšlíš nad každým životním rozhodnutím a vidíš jenom samý chyby. Všechny ty věci, cos udělal, abys nakonec skončil tady.”

7 13.03.2022

Před nedávnem se mi dostal do rukou Jeho banán. Ehm, myslela jsem knihu! Byla jsem z něj nadšená a věděla jsem, že chci víc a víc. Ehm ehm, stále mám na mysli knihu :))) Po dočtení jsem neváhala a nakoupila zbylé tři díly.

Na Její třešničky jsem se moc těšila a jsem ráda, že jsme se do toho s dencazrnu (komentář níže) pustily ještě letos! Kniha byla opět plná humoru, elektrizujícího vzrušení, vtipných hlášek i lásky. Bavila jsem se od první stránky až po tu poslední. Jsem nadšena z provázanosti postav z první knihy. Bylo milé setkat se s Brucem a Natashou. Bylo milé číst o dokonalém Williamovi. Asi jsem se do něj zamilovala :)) Jediné, co bylo smutné, že kniha skončila. Chtěla jsem víc a víc, proto jsme neváhaly a pokračovaly ve čtení Jeho zákusku. Komentář přidám brzy!

Ještě si, již skoro tradičně, dovolím jeden výpisek.
“Neuvědomila si, jak je krásná se všemi drobnými nedokonalostmi. Život není dokonalý. Spočívá v nalezení vlastní cesty a svého místa ve světě. Nechtěl jsem ženu, která bude ideálem pro každého. Chtěl jsem ženu, jež bude ideální pro mě - a právě jsem ji našel." To mě dostalo :)

7 29.11.2021