Aghatte komentáře u knih
Nesmírně zajímavé, dozvídám se množství informací o genech jako takových a o evoluci. Mám jen "školní" znalosti, ale není to nic, co jsem schopna delší dobu v hlavě udržet. Je to pro mě příliš abstraktní a neuchopitelné. Knihu jsem si koupila za pár kaček a jsem ráda. Mám ji na stolku u postele a vracím se k ní. Kdybych dokázala "přeprogramovat" své geny, tak jak radí, tak co by bylo? Nebyla bych to už já. Ale zároveň já jsem pouze teď a tady, nelze být v minulosti ani v budoucnosti. Důležité je jen to, co je.
Těžké, co?
Můj mozek to stále nedokáže zpracovat. Ale neustávám ve snažení. Jednou to pochopím.
Já doporučuji.
Čekala jsem opět mnoho, a nic z toho se nekonalo.
Protivná zakomplexovaná hlavní hrdinka, sympaticky negativní hlavní hrdina to odpískal při první sexuální scéně, no děs. K tomu krkolomná souvětí, kdy člověk musí přemýšlet, co tím ta kráva chtěla říct, nepovedené rádoby postněco vylíčené prostředí, klany a rituály,...., nakonec trapný závěr v lázních.
Potenciál a myšlenka dobré, ale bohužel by to chtělo někoho jiného, kdo by to napsal.
Moderní, čtivé, překvapivé. Autora neznám, o Izraeli toho mnoho nevím, proto jsem příjemně překvapena. Jednu hvězdu ubírám za Druhé patro, První bylo top, Třetí super, to Druhé nejslabší. Dozvěděla jsem se, že zde ženy po dosažení plnoletosti rukují na vojnu stejně jako muži. Jinak všude žijí lidé a jsou velmi slabí a zranitelní, prostě lidští.
Za mě vůbec. Nestravitelný jazyk, rušivé střídání vyprávění a ich formy, přepisy rozhovorů, překombinovaná zápletka. Nesympatické postavy detektivů. Příliš sprostých slov. Příliš koncentrovaného hnusu, lží a chladnokrevných výpočtů. Nečte se to pěkně
Byla jsem velmi zklamaná. Přirovnání k Příběhu služebnice mě navnadilo, ale bylo to úplně mimo.
Četla jsem to jen s velkým sebezapřením a se zvědavostí, jak to tedy dopadne. Myšlenka fajn, ale podání už velmi slabé, překvapily mě ty nadšené reference... Asi jsem nepochopila tu hloubku.
Myslím, že sama autorka se toho zalekla, bylo vidět, že nezvládá mysl dětí, které vyrůstaly v naprosté izolaci. Na můj vkus byly příliš civilní, vzdělané a moderní. Hlavně jejich myšlenky byly pokrokové. Když člověk uváží, že i číst mohly pouze kuchařky...
I to erotické dusno se vypařilo, člověk málem nepochopil, že už to je ono.
A ten závěr. Ještě bych snesla, kdyby děvčata odešla vstříc vlnám ruku v ruce, byl by to logický závěr jejich mizérie, ale jen tak do lesa... Zklamání a nedoporučuji.
Velmi "moderní", čtivé, psychologická sonda do života ruské smetánky. Vytříbený jazyk a přesné charakteristiky. Otevřená a intimní zpověď hl.hrdiny. Není co vytknout.
kniha tak vtipná, že budete slzet smíchy... Vyprávění o svobodě, úspěchu a druhé šanci...
Proboha, tak to jsem asi měla jinou knihu ve zmíněných deskách. Neusmála jsem se ani jednou, a za jediný úspěch považuji, že hrdina i já jsme neskončili pod vlakem.
Přečetla jsem všechna hodnocení, i odkaz na recenzi, ve snaze nalézt něco, co já na těch 540 str.neviděla. Bohužel.
Pořád jen vidím chudáka, kt. se ne vlastní vinou stal obětí divného světa, plného úchylných a divných lidí, kteří ale za divného považují jeho.
Pokud právě on nebo pes, kočka či dítě nezvrací, chtějí to "udělat", případně se ptají kdo to komu udělal, pojídají nestravitelná jídla, vraždí druhé na potkání a ještě je soud osvobodí, mávají kreditkama, nakupují, cestují... ale vůbec nic tam není lidského.
Smrt na začátku mi přijde jako ohromná zbytečnost, jelikož se to na nikom vlastně vůbec nepodepsalo. Děti se jen zeptají, to udělal tatínek? Tatínek si žije v nějakém nobl santoriu, strýček zdědí všechny statky, a pak už to jen dělá s každým, kdo mu přijde do cesty. Děti jsou smutné, ale mají program na celý rok předplacen, jede se dál.
Já pořád doufala v hloubku, pak už jen v lidskost, ale nic. Dalo se to přečíst, od půlky prolistovat, ale nejsem asi ten správný konzument.
Naštěstí nemám nikoho ve svém životě, kdo by se jen trochu podobal osobám z tohoto románu. Díkybohu ne.
Z předchozí knihy jsem byla nadšená, teď to bylo slabší. Ubrala bych několik kapitol, trochu to zhustila, něco nebylo potřeba tak polopaticky rozepisovat.
Špatné to ale není, a je šokující, jak se na dětech podepíše toxické rodinné prostředí. Dělit dvojčata, sourozence obecně, na to by měl být zákon, kt. to zakazuje. Sobectví rodičů bylo neskutečné. Co nechci vidět, nevidím, tedy to neexistuje. Nahlas opakované lži se stávají pravdou. Co taky z těch holek mohlo být? A Kal, ten to chudák odskákal za všechny.
Výborná psychosonda do nitra jedinců i rodin.
Neobyčejná, strohá, přímočará, strhující, složitá... láska ve všech podobách, mně se to líbilo velmi, doporučuji.
Začalo to slibně, oblíbené téma ztráty paměti, ovšem na 400 str.... Přestalo mě to postupně bavit. Žena mi nepřišla moc sympatická, a celé to nedávalo moc smysl. Neumím si představit návrat do práce s amnézií. Už ten počáteční impuls, kdy mu protivný spolupacient čte jedno jméno za druhým, až se mu rozsvítí natolik, že si vzpomene i na přesné telefonní číslo... To ubralo hodně na uvěřitelnosti. A že ho nehledá nikdo z práce? A z čeho žil? Kde bral peníze, když všechny vydal za rozvodové právníky. Pamatoval si PIN a hesla?
Občas vtipné obraty a věty, ale nic, co by se zapsalo do paměti.
Čtenáři (někteří) jsou zklamáni, že pan Nula nenapsat bestseller? Že je spíše trapný, než vtipný? Čekali wow anglický vytříbený humor, a mají suché nudné plácání. Je to DENÍK PANA NULY! Nikdo vám nelhal ani netvrdil, že je něco, co není.
Moje oblíbená, mám ji doma léta.
Vypadalo to slibně, ale od půlky knihy už jsem jen přeskakovala. A taky jsem se bála :-)
Hlavní hrdinky mi bylo líto, v adoptivní rodině neměla na růžích ustláno (skončila u psychiatra mnohem dříve, než se do toho vložil masový vrah). Opět se musím opakovat, že kolikrát člověk "pochopí" spíše ty magory, a dokáže je i v skrytu duše politovat, než rádoby normální rodiče, které ale páchají na dětech nevratné zranění.
Vytáčel mě Evan, nesnáším kladné a za všech okolností chápavé hrdiny-muže snů, a stále jsem z jeho strany čekala nějakou zradu. Ta přišla v tak překombinovaném závěru, že mi to zkazilo celkový dojem na 3 hvězdy.
Jedna z nejpovedenějších knih, které se dají číst dokola, povinná výbava všech knihoven aspoň trochu gramotných žen! Vtipné, a hlavně MOUDRÉ!
Nápad dobrý, vynikající, ale přišlo mi, že se do toho autorka sama zapletla, příliš překombinovala a už nevěděla, jak z toho ven. První kniha byla výborná,nadšeně jsem skočila po druhé.... Ale toto jsem po nadšení z prvních stránek, kdy to vypadalo opravdu slibně, prolistovala a odložila, nebavilo mě to. Škoda, myslím si, že psát umí a dokáže vyplodit neotřelé myšlenky... Proto dávám hvězdy dvě.
Já jsem tedy zklamaná, naprosto zbytečná knížečka, kdybych chtěla něco podobného napsat já, stěží bych našla vydavatele. Autorku neznám (herečka?), zaujal mě ten rozruch okolo. Dlouho jsem na knihu čekala v pořadníku v knihovně. Plácání matky od dětí, jako tolik jiných, každá považuje za originální se zesměšňovat, a nebo naopak "konečně vidět" ty krásy kolem nás... nuda.
Známe to všechny, někdo o tom dokáže psát laskavě a s grácií, v tomto případě cítím jen potřebu schvalovat vinu na ostatní, a přání líbit se.
Odloženo, s chutí vrátím, žádná "myšlenka" mě nezasáhla.
Po předchozí knížce s krámkem s čokoládou a bonbony toto hodnotím jako slabší odvar. Méně sympatická hrdinka, ještě méně sympatická nejlepší kamarádka, jediná záporná postava k politování, milostné zápletky amatérské, "temná" minulost milovaného po odhalení skoro trapná, nesnesitelný milionář...., od půlky už jsem jen listovala.
Stále zdůrazňovaný protiklady - město/vesnice, práce/podnikání, umělá krása/prostá krása... Domácí mazlíček byl naopak k pomilování, úplně jsem ho viděla cákat se v tom dřezu.
A navíc, musím pořád něco jíst, když to čtu, jak tam líčí vůni chleba a ty "svačinky" v podobě dřevorubeckých obložených chlebů :-))
Oddechovka do práce na noční. Není to zlé, lepší než ty samé mrtvoly, co jsem četla v posl.době.
Jdu na pojízdný krámek s knihami, ale víc sladkobolu už asi nesnesu. Čekám stejný scénář.
Příjemné čtení, nic světobornéno, takový "selský rozum" indiánů :-)
Nečekala jsem mnoho, ale to se fakt nedalo. Slátanina.
Intuice mi dala víc, ale také dobrá kniha