Ajinka126 komentáře u knih
Draculu miluji asi i proto, že mi ji předčítal ve slovenštně můj tehdejší přítel. Bram nám nastavil nový pop-žánr. Obávám se, že tímto směrem jít nechtěl, protože jeho popis a líčení Dráculy bylo vždy velmi odpudivé. Nevím, co na tom atorka Stmívání nepochopila. Tohle je jednoznačně must-read literatura, pokud checete něco o hororech vědět.
Paní Ilka odvedla vážně dobrou práci. Přála bych si, abych to mohla číst v 15ti.
Jelo se na slávě Harryho Pottera. Oukej.
Kniha má tolik potenciálu. To, co mě místy vážně trápilo, byla ta nevyrovnanost. Občas jsem měla pocit, že to bude i vysvělejší příběh a zápletka a místy jsem byla zklamaná, jak moc pro děti to je. Což není špatně - je to v sekci pro děti. Jen to pro ně někdy bude těžší, působilo to malinko dlouhé a bohužel se musím přiznat, že pokud ještě někdy uslyším jeméno "Hanka", tak asi uteču. Tolik oslovení za sebou bylo nesmírně otravné.
Závěrem - zapojit sem jednorožce a draky. Působilo to malinko na sílu, ale co může 12-15ti leté dítě chtít víc.
"Týhle holce je 19. Devatenáct. Vlastně je to hotová ženská. Spousta jejích vrstevnic už dávno nebydlí u rodičů. Některé mají dokonce manžela."
Jak lépe vyjádřit generační rozdíl. Haló, pane autore! Kolik vdaných 19ti letých žen prosím znáte? Já jsem rozhodně v 19ti "hotová ženská" nebyla a s velkou podporou rodičů bydlela na ubytku při studiu na VŠ.
Slušný začátek :D.
Knihy od Goffy se dobře čtou. Chápu ty ohlasy. Je to prostě lehká oddechovka. Za mě je to dobrý lehký nadprůměr. Nicméně k dokonalosti tomu chybí trochu víc tajemna, lepší zápletka.
Láďa je špička novodobých humoristů. Ať se klidně škatulkuje do pozice cestopisce, tak pro mě bude vždy zejména inspiratitní člověk a komik. Má krásný projev. Je to čtivé. A já Láďu od té doby bezmezně obdivuji! :)
Osvícení jsem poprvní četla jako školačka na přelomu základní / střední školy. Kingův projem mi v té době přišel zbytečně zdlouhavý. Nechápala jsem, proč má potřebu popisat cestu autem na několika stranách. Pokud se tímto nenecháte odradit a překonáte to, tak se vám kniha v závěru odmění.
To tak nesmírně vykresluje naši českou povahu, humor a kulturu. Moc se mi do této knihy nechtělo. Jednak ten věkový rozdíl, český autor a humorné ladění mě moc nepřitahovalo. A přitom je to tak dobré a milé. Nasmála jsem se :).
Ruta mi otevřela dveře do válečné a poválečné literatury. Já se jsem se jí vždycky vyhýbala ze strachu, co uvnitř najdu. Našla jsem lásku, naději, touhu a překvapivě i krásnou lidskou stránku. Prosím všechny, aby si V šedých tónech přečetli a nebáli se. Vyplatí se to.
Vezeň z Azkabanu je pro mě přelomový díl. Není to už ryze dětská kniha čar a kouzel, jako tomu bylo u prvních dvou dílů, ale je to vysvělý příběh, který se by mohl hrdě utkat s kdekajakým slavým sci-fi trhákem. Bravo pro Rowlingovou za to, jak náročný úkol si s cestování časem vzala a ještě větší bravo za to, že to zvládla na jedničku a nezamotala se do toho. Úžasný díl, úžasný Harry, úžasná Rowlingová.
Brilantní detektivka! Z celé trilogie je tohle absolutní vrchol. Možná je to vrchol v rámci celé Mayovi tvorby. Tady se mu opravdu prášilo od klávesnice, prože děj je krásně emotivní, záhadný, kriminálně dokonale popsaný a poutavý. Okamžitě jsem si oblíbila hlavní postavy a přála si pro ně ten nejlepší možný konec.
V prvních pár kapitolách mi dělala potíž orientacene ve švédských jménech mnoha postav. Nemohla jsem si zapamatovat kdo je kdo. Po chvilkovém zmatení jsem se jmény postav a měst (končící na "ping") zžila natolik, že mi přišla vtipná sama o sobě. Stařík se mi v knižní podobě líbil mnohem víc než film. Příběh je opravdu vtipný svou neuvěřitelností a "náhodu". Nebojte se ho :).
Dostala jsem ji jako malá holčička pod stromeček (dokonce 2x) a od té doby zbožňuji vše, co se okolo dinosaurů děje. Miluji encyklopedie pro děti. Kupujte jim je ve velkém. I když si ty malé děti budou jen hodiny prohlížet obrázky a hádat se, který dinosaurus je nejlepší (jako já a moje sestra), tak to za to stojí. V mém dětství to byla nádherná edice!
Jedna z mála knih povinné četby, kterou jsem přečetla a něco mi skutečně dala. Naprosto otřásla mým dosavadním světem. Nebylo to tou přítomností války. Nebylo to ani tím zoufalstvím a svízelností situace, ve které byla. Bylo to tou otevřeností, optimismem, hrdostí, dospíváním, panikou i radostí nad životem. Stále nevěřím, že tak vyspělé myšlenky sepsala dívka ve věku 13ti let. Pozoruhodné, mistrovské a tragické. Dojalo mě to.
Jussi je můj oblíbený autor, co se "severského krimi" žánru týče. Čela jsem i předchozí dva díly a tady v tom se ukazuje, jak vypiloval svůj přednes. Je mnnohem citlivější k detajlům. Věnuje se rozvoji charakterů postav a gradaci děje. Jen mě mrzí, že po dočtení Vzkazu v lahci jsem okamžitě skočila po dalším díle, kterého neustále odkládám. A to vůbec není horší. Jen trochu ochladla moje touha po tomhle "progresivní" severském krimi boomu. Nicméně kniha se čte sama. Hlavní hrdinové jsou skvělými protiklady. Oddělení Q odložených případů je skvělé i proto, že máte pocit, že ta tajemství prostě musíte konečně odhalit! :)
Po úspěšném Muži jménem Ově a (pro mě) obrovským zklamáním jakým byla Babička pozdravuje a omlouvá se, se tu objevila Britt-Marie. Ti, kteří četli Babičku, už Britt-Marie znají. A to je ten omyl. V babičce nevýrazná, nudná a prvoplánově protivná Britt-Marie je v této své knize naprosto dokonalá! Miluji tu její asociální a autistickou povahu. I přesto to s lidmi umí lépe než kdokoliv jiný. Je to nádherně citlivé a dojemné. Nemohla jsem přestat číst. Tady byla Britt-Marie se mi vryla hluboko do srdce.
Muž jménem Ove je v mojí knihovně téměř pojem. Je to můj první humorný román z moderní literatury a taky je to román, který mě napřed odrazoval, těžko se mi do něj začítalo, aby se z něj v průběhu vyklubal úžasně satirický příběh. Fór je v tom, že starý protiva umí být krásně ironický a svým vzezřením komický. Už se těším na filmové zpracování.
Na začátku se mi moc líbila obálka, ale kniha mě trochu odrazovala tím, jaký "poprask" vyvolala. Příběh je svižný, propracovaný a plný tajemství, které já absolutně zbožňuji. Kim S. je dobře vymyšlená postava. Zpočátku mi nebyla úplně sympatická, nicméně po čase jsem si ji oblíbila. Je to přesně ten správný pocit, který jsem měl autor u čtenáře vyvolat, protože koresponduje s tím, jak Kim vnímají ostatní postavy. Čte se to skoro samo. Autorka má dar vyprávět. Doporučuji!
Téma samotné mě stále láká i přes to, že post-apo je v každé druhé sci-fi knize.
Bohužel ve Spadu není svět moc dobře vybudován. Kompletně chybí jakákoliv atmosféra z něj. Prostě si vemeš pilulky proti radiaci a jdeš. Takový zjednodušený dojem to ve mě vyvolalo.
Dalším problémem hlavní postava. Absolutně nezajímavá. Bez morálních hodnot. Jasně, jasně. Je to svět vybudovaný na hnusech (opět, jak jinak, protože to tu ještě nebylo), nemorálnosti, ženských sexuálních otrokyních (a nikomu to nepřijde k zamyšlení - plochost a prostoduchost postav).
Samotná "politická zápleta" nebo mocenské rozdělení je dobré. Závěr působí příjemně a je z něj cítit takové to "jo! takhle se to dělá.".
Nicméně jsem velmi zklamaná, že to Kotleta nedotáhne dál a neposune se pryč od té brutality. Nic proti tomu, pokud to je dobré pro vývoj postav nebo příběhu. Ale popisovat ji jen, aby tam byla, protože "tak to v tom světě je", je pro mě málo.
Jsem extrémně zklamaná z faktu, že se dostává právě Kotletovi tolik pozornosti a čtenářských ovací. Tohle je 3. kniha od něj, kterou jsem přečetla a on jede své knihy stále podle stejného mustru - sexuální zneužívání (ne sex, ale rovnou jeho deviace), násilí (které je místy až zbytečné, čtenář už dávno pochopil, jaká je situaca) a rádoby hrdinné činy vs. všeobecné zlo. Tady je jen vždy v jiném kabátku.
Autor umí skládát věty tak, aby se kniha dobře četla, ale samotný vývoj příběhu, budování světa nebo zajímaví hrdinové. Tak to kompletně chybí. Vlci začali nechutně. Říkám si, překonám to, bude za tím vyšší cíl. No jen to nějak dál nikam nevede. Působí to celé ploše. Postavy, svět i děj.
Mrzí mě, že nesdílím nadšení. Naopak na mě Kotleta působí dojmem, že je kolem něj vytvořený kult a každý, kdo chce vstoupit, tak nesmí vyjádřit nesouhlas nad tím hnusem okolo každého příběhu. Ženy mají vždy mizerné postavení a žádné knižní postavě to nepřijde divné. Autorova zvláštní osobnost/názory se promítají do každé jeho knihy a já asi nemůžu najít ten důvod jeho popularity.
Nemohu doporučit. Ale zatím to nevzdávám.
Cítím se jako kruťas, když jsem přísná na knížku napsanou v roce 1968, ale četla jsem i starší a čtivější knihy.
Nápad 10\10. Ale příběh, který mě nepoutal a postavy, tak nudné, že za týden zapomenu jejich jména, byl málo. Ja vám neumím zápletku shrnout, protože na mě působila tak mdle.
Filmové zpracování zůstavá nepřekonáno:).
Chápu, proč to zaujalo tolik lidí napříč žánry. Není to "plno-hodnotné sci-fi". I když je ta hlavní myšlenka skvělá, tak kniha samotná je více o sociálních vazbách a řádu , rozhodnutích, morálních aspektech. To je ve sci-fi literatuře běžné, jen mi tam chybělo celé to pozadí. Trochu vědy a nebýt jen na jedné straně lodi. Bylo to jen jakési nakouknutí klíčovou dírkou. Já bych chtěla vidět z toho světa víc. To jak se na smrtky dívá zbytek společnosti. Nebo co se celkově v jejich světě děje. Jak funguje..
Měla jsem trochu jiné představy, ale příběh mě bavil, postavy byly uvěřitelné a kniha se mi četla dobře. Jen z toho jásat asi nebudu. Do dalších dílů se pustím. Za mě 80%.