Aleš.R komentáře u knih

(Musel jsem to lehce nadhodnotit, protože hodnocení 62 %* je pro mě opravdu nepochopitelné a pevně věřím, že bude stoupat.)

Za mě určitě lepší než Někdo z nás a opět nemůžu nezmínit tu lehkost a samozřejmost, s jakými Kristýna Trpková píše a dokáže bezchybně vystihnout atmosféru malé (východočeské) vesnice - opravdu dar od Pánaboha.

Ano, možná je to trochu pomalejší a možná je to na konci až zbytečná moralitka, ale já jsem spokojenej.

*16. 3. 2025, 58 hodnocení

1 16.03.2025

Počuť hlasné stereo, aj výstrahy pred neverou, kdosi čosi vrta v paneloch.
Tatramatky ródeo, zas mieša sa tu s operou, všetko počuť cestou po schodoch.

(Pardon, nemohl jsem odolat.)

Půvabné, melancholické a milé nahlédnutí do životů obyvatel jednoho starého bratislavského domu. S krásnou obálkou navíc.

"Říkat prázdné věty, jen aby nebylo ticho? Jaký to má smysl?"

Prachsprostá vykrádačka Pokladu na Stříbrném jezeře, ale Čtyřlístku z principu všechno odpustíte.

Plopt! Vžum!

Formule Koště a Spartak Cicvárky. Dalších slov netřeba.

1 10.03.2025

Šúvix! Prachsakra! Heršvec!

Pět hvězdiček dávám z nostalgie, za přímou leteckou linku New York - Třeskoprsky, lidojedy chystající se pozřít prase, psa, kočku a zajíce a celou řadu invenčních nadávek.

Když si ale nalijeme čistého vína: to je ovšem taková chujovina!

2 07.03.2025

S humorem, štěstím a nespokojeným vnitřním dítětem jde očividně všechno.

A navíc je to lepší než první díl.

3 01.03.2025

Ufňukanější knížku aby pohledal...

Ubohá maminka. Fňuk. Chladný tatínek. Kvík. Odtažitý starší bratr. Smrk. Novináři. Kník. Válka. Bůůů. Pytláci. Brek. Vůbec nikdo mi nerozumí. Kňůůů. Jen nejlepší na světě a vůbec nejúžasnější Meghan! Ááááááááááách!

Knížka samotná se s oběma očima přivřenýma ještě dá, audiokniha v utahaném a neskutečně ukňouraném podání D. Krejčíka je peklo.

2 25.02.2025

Šest knih a patnáct kilo dolů stačilo, aby se z plnohodnotné třetí hlavní postavy, Chlupičova odřeného, oteklého nebo jinak se projevujícího pahýlu, stala jen polozapomenutá stafáž. Škoda.

Ale teď chvilku vážně...

Můžete tomu někdo něco vytknout? Ano? Jste si jistí? Určitě? No, jak chcete... Utonulá vědma si vás najde.

(A 64. kapitola je přesně ten důvod, proč JKR čteme. A ten konec taky. Zkuste mi tvrdit opak.)

8 22.02.2025

Jednu hvězdičku dávám dolů jen a pouze za má očekávání, která se bohužel nepodařilo zcela naplnit.
Vytknout nemám co a naopak hodně cením smysl pro humor.

3 02.02.2025

Dejte to přečíst všem, kteří by vám někdy chtěli tvrdit, že se snad tady u nás máme špatně.

2 25.01.2025

Zajímavé ohlédnutí za historií i současností brodské knihovny, které si zřejmě užijete víc v momentě, kdy ten barák znáte.

22.01.2025

Pohádka, doják a taky trochu kýč.

Ovšem jako audiokniha to funguje na jedničku.

3 10.01.2025

Podobně jako předloni vydaná kniha Davida Miřejovského nabízí i Zápas o Ameriku další fascinující pohled na bouřlivou a znepokojující situaci v dnešních Spojených státech. Velice silné čtení.

4 03.01.2025

Vypadá to, že Nesbø a já se kamarády asi nestaneme. Číst se to dá, že to ledasco vykrádá, tomu taky bez větších obtíží odpustíte, ale že bych si z toho sedl na prdel, to ani náhodou.

1 28.12.2024

Další z předlouhé řady navzájem si podobných příběhů o tom, že skříně nejsou primárně určeny k ukládání věcí, ale zbavují nás té hromady kostlivců, kostějů i kostíků všude kolem nás.

Chytlavě napsaný, napětí udrží celou dobu, konec je možná už trošku moc, ale ve výsledku to vlastně nevadí.

6 27.12.2024

Samozřejmě tady můžu pět odstavců plkat o tom, že tu každodennost a vztahovou běžnost málokdo umí takhle, ale ono se to dá říct i jinak:

Petra Soukupová je prostě láska.

19 24.12.2024

Jako čertík z krabičky na vás vyskakuje jedno klišé za druhým a závěrečná Františkova dvakrát zopakovaná (!) plamenná řeč o nenápadně přicházejících změnách je už jen taková zahnívající třešnička na plesnivějícím dortě.

Je to až ukázkově černobílý, schematický a povrchní, ale přesto mě tak úplně nepřekvapuje ta záplava pozitivních hodnocení - úkolem spotřební literatury na vážná témata je dát lidem pocit, že čtou nějakou zásadní výpověd, i když vlastně vůbec. A v tomhle konkrétním případě tomu aspoň pomáhá velká čtivost poslední zhruba třetiny.

Javůrkovi fandím, o tom žádná, nicméně sudetský dům měl opustit už v roce 1945.

2 10.12.2024

Tuhle sociálně neobratnou hašteřivou babiznu si nejde nezamilovat. Protože v jejím příběhu je srdce. Obrovský srdce.

12 08.12.2024

Jako dítě jsem tuhle knížku miloval. A i když jsem po pětatřiceti letech úspěšně zapomněl, že se to odehrává v Koníkovicích (muhehehe), pořád mi určité pasáže a krásné ilustrace Heleny Zmatlíkové přijdou důvěrně známé.

7 04.12.2024

Na divadle to možná i funguje, ale na čtení je to utrpení.

02.12.2024