Alma-Nacida
komentáře u knih
Deus ex machina
Ferdia Lennon
Kniha se vůbec nečte lehce, je to částečně tématem, kterým není primárně divadlo, ale lidská přirozenost. Otvírají se tu mnohé otázky a nejvíc asi ta, zda jsou lidé v jádru dobří nebo zlí. Jestli myslíte, že jak kdy a jak kdo, tak jste asi na stopě. A divadlo je opravdu magie, jen to někdy nestačí. Zvláštní kniha s hlavním antihrdinou, jehož civilnost mi chvílemi šla na nervy, za což jsem ubrala jednu hvězdu.
Detektivní spolek dam z Marlow
Robert Thorogood
Za mě docela zklamání, hrdinky mi nebyly nijak sympatické, k ději se bez spoileru nemůžu vyjádřit. Taková lekce podprůměrná detektivka k vodě, celkem za dvě hvězdy.
Kosti, pasti, slepice
Jeffery Russell
Dobrá, vtipná i napínavá fantasy, které podle mě nic nechybí a zaslouží si krásných pět hvězd. Těším se na další díly série.
Smrt a blažená paní
Edith Pargeter
Letní návrat ke starší detektivce, z níž jsem si pamatovala jen to, že šlo o středověký obraz, o který nakonec ve finále zas ani tak moc nešlo. A to mě trochu mrzelo. Postava Dominika působila nerealisticky, že by byl šestnáctiletý kluk až tak moudrý, jako Dom v závěru, to se mi nechce věřit. A taky Bunty byla taková ta ideální manželka. ;) Ale jinak milá oddychovka, celkově za pěkné tři hvězdy.
100 povídek: Sbírka k 10 letům nakladatelství E-knihy jedou
* antologie
Definitivně jsem si potvrdila, že nejsem ten správný tip na povídky. Některé byly celkem fajn, ale zas mi v paměti utkvěly ty méně povedené (jako vždycky). ;)
Jeskyně Aspergerů
Blanka Holzäpfelová
Velmi užitečná kniha, protože informace z první ruky takové bývají. Oceňuji odvahu, díky níž šla autorka s kůží na trh, nebo spíš s duší na trh. Mně tím rozhodně pomohla k lepšímu porozumění těm, jichž se AS týká.
Chvalozpěv na Leibowitze
Walter M. Miller
Dlouho jsem četbu odkládala v obavě, že to nic povzbuzujícího nebude. Nebylo. Je to výrazně filozofující postapo, v němž se autor vypsal ze svých děsů z toho, že lidstvo je nepoučitelné a odsouzené k (sebe)záhubě. Zajímavé je, že po dočtení vlastně nevím, jestli je autor spíš křesťan, judaista, agnostik, nebo nic z toho. Jeho smysl pro černý humor je teda až absurdní. Co vím jistě, je, že pokračování číst nechci a znova už to taky číst nechci, je to takové... realistické.
"Být knězem bylo nepříjemné v tom, že se člověk nakonec musel chovat podle rad, které dával jiným."
Les v domě
Alena Mornštajnová
Alena Mornštajnová umí psát a co s člověkem udělá dlouhodobé zneužívání v dětství je určitě téma sice hnusné, ale na druhou stranu poskytuje materiálu na deset takových knih. Tyto věci se bohužel děly, dějí a jistě i budou dít, ať už jsou učitelky a okolí sebevnímavější. Ke konci roste napětí a příběh dostává rychlejší spád a čtenář už jen dumá, jaký konkrétní špatný konec ho čeká. Ale je to už trochu moc. Moc liknavosti úřadů a policie, moc sousedských klepů v závěru (kdo by soudil cácoru za její čin ve světle toho, co odhalil). Tím to pro mě nějak ztrácí na věrohodnosti. Takže celkem tři hvězdy s odřenýma ušima. ;)
Nekonečně dlouhé odpoledne
Inga Vesper
Detektivka trochu ve stylu Černobílého světa (který se mi líbil víc), napsaná čtivě, napínavá, jen na konci už to mírně skřípalo s realitou. Závěr by asi pro hlavní afroamerické postavy nebyl tak růžový.
Celkem za pěkné tři a půl hvězdy.
Knihonoš
Carsten Henn
Knížka na nějakých stoosmdesáti stranách rozehrává příběh, který působí trochu naivně, sem tam podstrčí nějaký ten vtípek a občas promrhá šanci vtělit čtenářovi seznam dobrých knih. Působilo to na mě tak dětsky, jednoduše, dojetí se nedostavilo. Za mě dvě a půl hvězdy.
Co je odtud vidět
Mariana Leky
Kniha o životních ztrátách a nálezech, kterou napsala autorka, která má určitě se ztrátami osobní zkušenost. Bylo to jako život, jen takový zhuštěný do těch dvěstěšedesáti a něco stran. Občas komické, občas tragické a někdy obojí a někdy nevyslovitelné. Krásná kniha, která si těch pět hvězd zaslouží.
Šňůraři
Chris Panatier
Šňůraři aneb chvála antihrdinů bylo poněkud ujeté čtení, to mám ráda. Člověka vždycky potěší, když má někdo ještě divnější fantazii než on. ;) Hvězda dolů za fekální a vomitální humor, toho bylo až až. Na druhou stranu kolik hrdinů scifi řeší, jak to dělaj kosmonauti? Závěr byl parádní... Ty tak trochu mrtvej jsi... Kdo nejsme? Pěkný výlet celkově za čtyři nablýskané hvězdy.
Lovec čarodějnic
Sam Thomas
Ze všech tří dílů byl tenhle asi nejčtivější, některé obraty byly překvapivé, jen závěr byl už trochu moc a některé postavy prodělaly lehce neuvěřitelný přerod. Celkem za tři hvězdy.
Služebná a vrah
Sam Thomas
Oddychovka, jako u prvního příběhu zajímavé prostředí, překlad se mi zdál lepší než u prvního dílu, ale možná jsem si už zvykla. ;) Dějově se žádné překvapení nekonalo, největší pokrytec je i vrah ( nebo jeden z nich) a hádejte, kde bude bydlet ubohá sirota? Jako oddechovka dobrý, dvě a půl hvězdy.
Faktor třetího člověka
John Geiger
Čekala jsem větší psychologické rozkrytí tohoto zajímavého fenoménu, ale toho jsem se nedočkala. Jde o soubor jednotlivých příběhů popsaných nejspíš tak, jak se staly, s mírnou redakční úpravou. A to se úplně v kuse číst nedá. Když navíc nevěříte na anděly strážné, tak se žádného objasnění ani nedočkáte. Zkrátka jsou v lidské psychice ještě nějaká bílá místa.
Celkově dvě hvězdy díky tématu a zápalu vyhledávat případy s podobnými rysy.
Zločin v Yorku
Sam Thomas
Zajímavá doba, oceňuji nastudování dobových reálií a porodnických praktik. Děj ale pokulhával, překlad se mi moc nelíbil a redakční práce taky ne, došlo i k záměně jmen a řada vět zněla otrocky přeložena bez ohledu na idiomy ("ber to jako kompliment, jímž byl"). Celkem za dvě a půl hvězdy. Mám i druhý díl, tak si ho přečtu, ale kdybych ho neměla, nijak bych se po něm nepídila.
Rok ztraceného hřebce
Věra Mertlíková
Dost povedená historická fantasy, kapka magie a několik nadpřirozených bytostí, koně, osel, který hrdinsky posouvá děj, sex, boj, závist, úklady a láska, kde mi to teda trochu skřípalo, protože panna Baška byla občas na pěst a pán ze Stráže byl na pěst skoro pořád. Ale jinak fajn, napínavé, oddychové čtení. Celkově pěkné tři a půl hvězdy.
Vyměřování světa
Daniel Kehlmann
Pevně věřím, že autor neměl v úmyslu představit dva velikány západní vědy jako sice možná vysoce funkční, ale přesto Aspíky, které by doma asi nechtěl mít vůbec nikdo, a to především ne jako a) manžela ("... uvědomil si, že se bude muset znovu oženit, má přece děti a neví, jak se o ně starat, a služebnictvo je tak drahé...") nebo b) spolupracovníka (chudák Bonpland, i když jeho motiv k cestě je taky nijaký a je pak zanechán autorem zcela svému chmurnému osudu). Po poměrně svižném rozjezdu se kniha dostane do zacyklených úvah o prožívání hlavních hrdinů, s nimiž se nelze ztotožnit, ani si je oblíbit, ať už v matematice a jinde dokázali, co chtěli. Já o Gaussovi krom jeho slavné křivky nevěděla do této doby nic, o Humboldtovi víc díky přírodopisným knihám po dědovi, ale z této knihy mi zůstal jen dojem, že už radši nic víc vědět nechci. Bez omluvy vědeckým velikánům dávám dvě a půl hvězdy a odcházím rozchodit celkový dojem do lesů, luk a hájů.
Mračna nad Arénou
Michael Bronec
Chtěla jsem oddychovku a dostala ji, jako audiokniha to bylo fajn, ale že bych byla uchvácena a nepuštěna se říct nedá. Všechny ty postavy jsou takové jenom načrtnuté a celkově je to poněkud ukecané. Korzáři slibující nějakou tu akci se nakonec taky pořád válejí na pláži a plavou nalití někam kdo ví proč. Nebo císař ví proč? Dostala jsem ještě druhou část, taky jako audio, tak si ji poslechnu, zatím celkově za dvě a půl hvězdy.
Na světě nejsou jen pomeranče
Jeanette Winterson
Zpočátku to vypadalo jako lehce plynoucí (sebe)ironizující čtení, ale asi ve třetině se přihodila nějaká fantastická nehoda a dílo se rozklížilo do více směrů, vrstev, příběhů nebo čeho vlastně. Ne že by to nebylo zajímavé, jen ten dojem poněkud kafkovské surreálnosti je na mě trochu moc...zběsilý. Vyrůstat v takové rodině, tak mi hrábne taky, takže možná nerozumím, ale chápu. Celkově čtyři black holes místo hvězd.