Amalberga komentáře u knih

Úžasná kniha. Škoda, že v české literatuře nevzniklo víc takových děl. Za mě je to nejlepší česká próza, jakou jsem zatím četla.

11 21.08.2017

Geniální. Napsat něco takového v 21 letech je neuvěřitelné. Motivy v básních mi často připomínaly Skácela. Škoda, že se Ortenův talent nemohl plně rozvinout.

9 03.04.2019

Dlouho jsem Kovyho na YT sledovala a patřila k jeho fanynkám. Jenže v poslední době se nezmůže na nic nového. Vtipy a témata recykluje a je čím dál jasnější, že jeho cílová skupina jsou hloupoučké puberťačky 11-14.
Samozřejmě musí mít Kovy (jako každý správný youtuber) vlastní knížku se svým "úžasným" životním příběhem napsaným průměrným slohem středoškoláka. Ne, na knížce není nic zajímavého. Znám i pár knížek od youtuberů (ze zahraničí pochopitelně), jejichž knížky jsou po výtvarné stránce svěží a originální a vtipné.
Bohužel v naší malé české kotlině na něco takového sotva narazíme. Tenhle současný trend: je slavný youtuber, takže fanoušci si tu jeho patlaninu koupí, tak to vydám, ať je to sebevětší sračka, mě neskutečně vytáčí. Je tu spousta jiných talentovaných mladých lidí, kteří psát umí, ale protože nejsou před napsáním slavní, málokdo si troufne jim knížku vydat, což je velká škoda. Pak se divíme, že u nás kvalitní literatura skoro vůbec nevychází.

Kniha mne nezklamala ani trochu. Opravdu úchvatně napsané, kniha se řídí heslem: v jednoduchosti je krása. Autor nesmírně vnímavě a citlivě popisuje svět kolem sebe a mistrně vylíčil soužití kočky s člověkem. Nesmírně krásná kniha, jednoduchá a přitom obsahuje krásné myšlenky, lyrická a přitom výborně popisuje lidský život a postupné stárnutí. Čekala jsem mírně nadprůměrné dílo a dostala jsem perfektní skvost.

9 11.10.2016

Stmívání jsem (aniž bych ho četla) řadila do koše vedle 50 odstínů šedi, After a podobných slátanin. Nicméně po setkání s mou velmi přesvědčivou kamarádkou jsem odcházela s vypůjčeným svazkem. A světe div se, na odpad kniha rozhodně není, dokonce i chápu, proč dílko zahájilo comeback upírů. Bavilo mě během četby knihu analyzovat a vytvářet si různé teorie o Belle a Edwardovi. Ve třech bodech jsem si naprosto jistá. Zaprvé, kniha je lepší než film (hlavně v ní není ta trapná scéna s Edwardem a s Bellou v lese, kde Belle Edward vyjeví hrůzostrašnou pravdu). Zadruhé, Jacob byl od počátku napsaný jako Bellin kamarád, žádný potenciál pro vztah tam opravdu není. Zatřetí, určitě si brzo přečtu další díl.

8 06.05.2022

Kdybych byla teenager, určitě dám knize pět hvězdiček a brečím u ní jako želva. Takhle jsem si jen řekla, že je to moc hezké čtení, které je napsané s citem a porozuměním pro pošuky a outsidery. Upřímně totiž věřím tomu, že kdyby někdo z těch, kdo se tak nadšeně nad knihou rozplývají, znal Charlieho ve skutečném životě, ohrne nad ním nos a bude si o něm myslet, že je to debil.
Na knize se mi taky líbí, že obsahuje názvy slavných děl americké literatury. Nedokážu si moc představit, že bych ve svých šestnácti četla Na cestě nebo Nahý oběd, ale co už.

8 13.02.2018

King si dal velkou práci s rešerší a je to vidět. Kniha se čte dobře, krátké kapitoly jsou úderné a skvěle fungují. Po letech jsem si zase od Kinga něco přečetla a rozpomněla se, proč mě jeho knížky tolik bavily a zároveň mi vadily. King je skvělý spisovatel, umí dobře zachytit ctnosti a nectnosti hlavního hrdiny a proniknout do jeho největších obav a strachů. Nicméně mi vadí, jak King píše ženské postavy. Sadie je tu v podstatě jen pro Jakeovu motivaci, není postavou sama o sobě, vždy jen ke vztahu k mužům v knize.

7 29.03.2022

Četla jsem před xlety a dodnes si pamatuji, jak jsem se skvěle bavila temným humorem autora a hravostí veršů. Ne nadarmo se o něm na středních učí.

7 11.02.2022

Po letech jsem si přečetla anglickou verzi a oblažila svoji duši nadčasovým příběhem. Vřele doporučuji anglickou verzi.

7 19.04.2019

Na knížce hodnotím stylistiku, příběh a myšlenku díla. Stylisticky byla knížka příšerná, Tučkové se neustále opakovala slova. Příběh mě nijak nezaujal, příhody plné "magie" mi přišly směšné a jen jsem nevěřícně kroutila hlavou. K myšlence díla jsem se nedostala, protože jsem tak nudnou, suchopárnou knihu nějaký pátek nečetla. Opravdu nechápu, proč se něco tak průměrného jazykově lehce nad úroveň Řeháčkové a jejích pitomých románů pro naivní třináctky líbí tolika lidem. Radši si přečtu odbornou knihu o Žítkovských bohyních než vymyšlenou báchorku.

U knihy jsem trpěla. Ne proto, že tam děje bylo pomálu, nebo protože by se vlekla, ale protože mě iritovaly hlavni postavy, celou dobu jsem jen čekala, kdy se už konečně rozejdou. O žádnou lásku se rozhodně nejednalo. Lars se šíleně zamiluje do učitele, uhání ho, dělá ve vztahu veškerou práci a nechá si od něho vše líbit. Učitel (nemluvě o tom, jak je milostný vztah studenta a učitele neetický) si na druhou stranu na Larse vzpomene, kdy se mu to hodí, klidně nekolik měsíců nedá vědět, ignoruje ho před svými přáteli a lže o své minulosti (dokonalý příklad emočně nedostupného člověka). Tento toxický vztah trval hrozně dlouho a konečně jsem si oddychla, když se Lars rozhodl, že už nebude rohožka.
P.S. Nechápu, že tahle kniha vyšla v dnešní době. Literatury o gay párech, kteří maji toxický vztah a skončí to s nimi špatně je spousta. Dává to taky smysl, v době, kdy díla vznikala, homosexualita byla zakázána. Proč ale psát takovou knihu teď?

6 26.10.2024

Téhle knize jsem se vždycky vyhýbala, protože z podobných průvodců ke štěstí a svépomocných knih (self-help books) mi naskakuje husí kůže. Nicméně ve škole nám silně doporučovali první kapitolu, a tak jsem si našla audio načtené od Duška, vrchního šamana v ČR, vyhlášeného bosého vyvolávače přírodních živlů a zaposlouchala se při domácím úklidu. Úvod mě jen utvrdil v tom, že se jedná o děsné ezokecy a míchání různých náboženství, filozofických a psychologických proudů dohromady, zaměňování pojmů s dojmy. Nějakou objektivní kritikou se kniha zhodnotit moc nedá, protože nepřekládá žádná fakta, ale jen autorovy pocity, které vyjadřuje v množném čísle "my", zřejmě aby to se čtenářem fakt rezonovalo. A ono rezonuje. Ruku na srdce, v čem je obsah knihy nový a objevný? Splácanina v úvodu zni trochu jako Matrix a snad všechny ty pozitivní myšlenky jsem už někde slyšela nebo četla, třeba na Facebooku v podobě rádoby hlubokomyslných citátů.

6 19.03.2022

Obsah si nedovolím hodnotit, protože si myslím, že čtenářům nepřísluší oceňovat či zavrhovat popsané zážitky žen z fronty. To možná dělal minulý režim a já to dělat nehodlám. Před autorkou smekám klobouk dolů - dala si práci objet všechny ženy, zaznamenat jejich svědectví, zpracovat je a vytvořit ucelenou a čtivou výpověď o realitě války. Zpracování námětu je za mě za 5/5.

Byla jsem překvapená, že kniha vyšla v roce 1972, protože až na pár kulturních referencí působila aktuálně. Nebo se jen od té doby tak málo změnilo? Jednu hvězdičku dávám dolů, protože jsem nemohla úplně docenit obrazové eseje. Nejsem student dějin umění, takže mi naházené malby vedle sebe (ještě ke všemu tak titěrné, to nemohli tu knihu vydat ve větším formátu?) přišly dost "random".

6 10.11.2021

Osamělost je v současném světě dost aktuální téma. Na spoustu lidí těžce dopadá a pocit izolace a vyčlenění je od ostatních ještě více vzdaluje. To je případ i hlavních hrdinů Alice a Mattia. Anotace mi přišla úplně scestná. Problémy, které s kterými hlavní hrdinové bojují, se objevují předtím než se Alice a Mattio "špatně rozhodli". Vystavět příběh na tom, že kdyby se tehdy rozhodli jinak, by byli v životě šťastnější mi přijde nesmyslné, i když to zní lákavě. Na budoucí kvalitě jejich života se daleko více podíleli jejich rodiče. Alicin otec se choval až despoticky a Mattia byl v žertu od svého otce obviňován z toho, že zavinil mentální postižení své sestry. Někde v komentářích jsem se dočetla, že hlavní hrdinové byli bezcitní, s čímž musím nesouhlasit. Spíš se domnívám, že oba měli "avoidant attachment style", což znamená, že ačkoliv velmi toužili po blízkém a hlubokém vztahu, spřízněné duši, báli se někomu otevřít, zřejmě kvůli vztahům v rodině. Na ochranu si kolem sebe vystavěli vysoké zdi. Radši se sami uzavřeli do samoty, než aby riskovali citovou újmu.
Další zajímavý aspekt knihy pro mě byla část dospívání. Autor klidně mohl přitlačit na pilu, protože děti dovedou být velmi kruté a manipulativní.
Celkově knihu hodnotím 3,5 hvězdičkou, jazyk autora mě moc nenadchl, ale obsah byl moc zajímavý.

6 02.07.2021

Čteno v angličtině. Kniha má nádherný jazyk a její příběh je nadčasový.

6 09.12.2019

Jedna z mých povinných knížek na zkoušku, podle mě mi dala nejvíc. Je až neuvěřitelné, čeho mohou být lidé schopni, když jim dáte zbraň a prostor. Rozhodně by se mělo o Nankingském masakru více mluvit a upozorňovat na něj.

6 01.06.2018

Takhle nějak si představuju homosexuálního Kafku na drogách.

P. S. Každá zhovadilost napsaná pod vlivem drog se stává klasikou možná proto, že málokterý feťák je schopen vůbec něco smysluplného napsat :).

6 22.02.2018

U knihy mi chybí celistvost. Těšila jsem se, že v ní budou podrobně a do hloubky zachyceny společenské problémy a postavení žen ve společnosti, místo toho se mi dostalo surového popisu postupně vzrůstajícího šílenství jedné ženy a reakce jejího (spíše bezohledného okolí). Moje výsledné pocity po přečtení jsou spíše smíšené. Kniha je ale rozhodně zajímavá a nelituji, že jsem ji četla.
P. S. Jonghje o stromech očividně moc neví. Oni totiž nežijí jen ze slunce a vody, ale taky ze živin z půdy. To já jen tak pro pořádek :).

6 09.06.2017

Obdivuju Hřebejka, že z tak nudné a nezáživné knihy dokázal vykouzlit legendární film plný skvělých hlášek. V knize jsou sice taky, ale nefungují tak dobře jako ve filmu. Jinak se mi kniha vůbec nelíbila, přišla mi příšerně nudná a zdlouhavá. První dvě povídky jsem zvládla, pořád jsem čekala, kdy přijde nějaký zlom a začne se mi kniha líbit. Až v polovině třetí jsem pochopila, že se nikdy nic nestane a děj nikam nesměřuje.

6 09.11.2016