Andulino
komentáře u knih
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti: Těhotenství (kniha první)
Antonín Pařízek
Velmi obsáhlá kniha plná informací. Na výkladu se podílely největší kapacity české prenatální péče, včetně skvělého pana doktora Břešťáka, jemuž bych moc ráda poděkovala za jeho profesionální a zároveň laskavý přístup. Líbilo se mi rozdělení knihy do jednotlivých kapitol, nutno však podotknout, že první část knihy se mi četla z nějakého důvodu lépe, nejspíš pro mě byla exatnější témata zajímavější. Embryologický atlas mi vyrazil dech, dokonalé (až děsivé) snímky embrya a plodu! Konec byl velmi rozvláčný a informace se často opakovaly. Reklamní vsuvky chápu a neodsuzuji, až na rozhovor o cestování s panem doktorem Pařízkem, zřejmou reklamu na cestovní kancelář specializující se na Kanárské ostrovy, to už bylo i na mě trochu moc! Ano, ideální kniha na toto téma by podle mě vypadala ještě maličko jinak, ale jsem moc ráda, že jsem si první část tohoto průvodce přečetla a těším se na další dvě.
Gazely
Patrik Hartl
Gazely mě bavily, jako všechny knihy od Patrika Hartla. Moc se mi líbilo, že volně navazovaly na autorovu prvotinu a že se některé postavy v knize opět mihly. Bavilo mě i rozdělení příběhu do čtyř částí, kdy první tři patřily vyprávění jednotlivých hlavních postav, a poslední část představovala společný víkend. Ano, není to příběh, který vás zaskočí nečekaným zvratem či vyvrcholením, nebudete ho rozdýchávat ještě následujících několik měsíců, ale když si chcete přečíst krásný román o běžném životě, radostech a strastech běžných lidí, a přitom se zasmát a trochu zamyslet, pan Hartl je skvělou volbou. Velmi sympatická mi byla Karolína, obdivovala jsem ji za to, jak se zvládla poprat s rokem, kdy na všechno byla sama. Navíc mně osobně kniha pomohla překlenout jeden velmi těžký týden, kdy jsem potřebovala myslet na cokoliv jiného než na to, co se děje v mém životě. A v takovém případě pomůže nejvíc právě to, když můžete chvíli žít životy ostatních.
Odvaha
Markéta Lukášková
Markétu Lukáškovou mám ráda v každé podobě, hltám její knihy, podcasty i kanál na Instagramu :) Ač jsem ještě nestihla přečíst všechny knihy popořadě dle roku vydání, Odvahu jsem si v knihovně zamluvila a čekala na ni s velkým nadšením. Myšlenka knihy byla skvělá, jak bude život Ady vypadat poté, co řekne na jednu důležitou otázku buď ano, nebo ne. Doba, ve které se příběh odehrává, je nehezká, zákeřná, bolavá. Oceňuji, že se do něčeho takového autorka pustila. Velmi plastické jsou rovněž i postavy, které jsou nedokonalé, a proto tak uvěřitelné. Rovněž kvituji, že v knize vystupovaly skutečné historické osobnosti, jejichž osudům je věnována poslední část knihy. Souhlasím však i s názory některých dalších čtenářů, že kniha nešla až tolik do hloubky, jak jít mohla. Chápu, příběh byl limitován menším rozsahem knihy, ale rozpracování některých vzpomínek či traumat by jistě vyprávění slušelo a umocnilo by to zážitek ze čtení. Tak jako tak se kniha četla velmi lehce a těším se na další tvorbu Markéty, bez ohledu na období, v němž se příběh bude odehrávat.
Kdo zastaví déšť
Helena Žáková
(SPOILER) Varování, tohle bude dlouhá recenze!
Knihu jsem si vybrala v rámci Čtenářské výzvy (Kniha z prostředí Vaší poslední dovolené) a dle anotace jsem se na příběh moc těšila. Zpočátku jsem se však ke čtení musela nutit, knihu jsem četla po Až uvidíš moře od Scarlett Wilkové, úžasné knize, kterou jsem nemohla odložit. Ema mi připadala nudná, nevyzpytatelná, děj nezajímavý a události stále se opakující. Hlavní hrdinka navíc byla přesně tím, co mě celý život iritovalo: Ema byla krásná, dokonce nádherná, a díky tomu jí všechno procházelo, lidé s ní navazovali kontakt bez jakékoliv její snahy a všichni pro ni měli slabost, ač se moc dobře nechovala a lidem lhala a ubližovala.
Pak jsem si ale řekla, že hrdinka mi vlastně sympatická být nemusí, a na její omluvu, byla velmi mladá, a k mládí vlastně nerozumné chování a jistá bezohlednost tak trochu patří, a myšlenky a chování osvícené moudré ženy by nejspíš nepůsobily věrohodně. Kromě změny mého přístupu ke knize se navíc zhruba v polovině knihy něco stalo, a vážně nevím, co autorka se čtenáři provedla za kouzlo, ale nemohla jsem pak knihu odložit.
Co bych chtěla obzvlášť vyzdvihnout, jsou písně zmíněné v knize. Na tohle já jsem zatížená a při čtení si dotvářím atmosféru, čímkoliv to jde. A jaký existuje lepší způsob, než poslouchat stejné písně jako hlavní hrdinové? Hudba té doby je navíc skvělá, moje krevní skupina, a moje Spotify se rozrostlo o mnoho oblíbených písní (za zmínku stojí především Who'll Stop The Rain a Wild Horses).
Děj druhé poloviny knihy měl neskutečný spád, několikrát jsem byla překvapená různými historkami (jako ta s Mickem ve vězení) a odhalenými překvapeními (jako to s Angie). To, co musela Ema zažít, si častokrát sama zasloužila výše zmíněným chováním a svou nerozhodnou povahou a duší, která potřebovala volnost. To, co zažívala při návratu na Kypr, ale bylo nelehké čtení a vzhledem k tomu, že se tyto historické události opravdu staly, je mi smutno za všechny obyvatele Kypru, kteří přišli o někoho, koho měli rádi a komu nesmyslné válčení rozbilo rodinu a způsobilo celoživotní trauma.
Při návratu do aktuální doby jsem byla zvědavá, co všechno se ještě stane, a těšila jsem se na odhalení toho, co se přihodilo v letech, které nebyly odvyprávěné. Mrzely mě promarněné roky Emy a Jamese, ale nakonec, ať už u hlavních hrdinů nebo u nás samotných, všechno je tak, jak má být. Úplný konec na Petra tou Romiou mě doslova rozplakal, a ještě dlouho jsem celý životní příběh Emy rozdýchávala.
U hodnocení jsem váhala mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, přece jen určitě výhrady ke knize mám, kromě zmíněného pomalého rozjezdu a nesympatické hrdinky i různé překlepy a chyby v textu. Počkala jsem ale pár dnů, abych získala odstup a uvědomila si, jaký pocit ve mně i nadále zůstává. A ten pocit je skvělý a atmosféru knihy jen tak nezapomenu! Jak psal ve své recenzi Jezour90, kdyby tuhle knihu někdo zfilmoval, byl by to dost možná můj oblíbený film.
Až uvidíš moře
Scarlett Wilková
(SPOILER) Skvělá kniha! Tušila jsem, že autorka dokáže toto téma zpracovat poutavě, a to i na základě jejího zapojení do projektu Paměť národa, kde se s problematikou migrace Řeků do Československa nejspíš setkala poprvé. A nemýlila jsem se, kniha byla tak čtivá a osudy jednotlivých postav jsem prožívala, jako by to byly osudy mých přátel a známých. Někteří z vypravěčů mi byli sympatičtí více, jiní méně, co ale oceňuji, je časosběrný charakter vyprávění, baví mě s hlavními hrdiny prožít celý jejich život a vidět, jak se v čase mění a vyvíjejí. Sotiriu jsem zpočátku nechápala, ale čím byla starší, tím blíže jsem k ní měla. Byla vlastně velmi odvážná, zpočátku se snažila přijmout svůj osud a úděl v nové zemi, ale tak moc mě těší, že později pochopila, že to není nutné a že svůj život má ve svých rukách a může žít tak, jak si přeje. Příběh byl i plný bolesti, ať už z důvodu politických zvěrstev a bojů nebo tím, jak si jednotliví lidé navzájem způsobují (záměrně i nevědomky) tolik trápení. Už se nemůžu dočkat, až si přečtu další autorčiny knihy a doufám, že bude psát dál, a hodně! Děkuji moc, paní Wilková :)
Přátelé, lásky a ten ohromný průšvih
Matthew Perry
Na knihu jsem se chystala už dlouho, a nakonec jsem na ni v knihovně čekala asi rok. Po smrti Matthewa si totiž knihu chtěl každý přečíst a možná v ní najít odpověď na to, proč se to všechno přihodilo přesně takhle. Při čtení knihy jsem cítila obrovský smutek. Matthewa jsem měla v Přátelích tak moc ráda, a dlouhou dobu jsem neměla ani nejmenší tušení, čím si během natáčení procházel. Jakmile po zveřejnění knihy začaly přicházet na světlo všechny šokující informace, člověku to dalo úplně jiný pohled na skvělého herce a miláčka publika. Já osobně věřím, že život se závislostí je neustálý boj, a vím, že ne všichni jsou tak silní, aby dokázali závislost překonat. A ano, Matthew sám v knize uvedl, že za svoje chyby nemůže vinit rodiče. Ale mezi řádky jsem četla to, jak se Matthew vrací jako k prvopočátku problémů do dětství, kdy ho opustil otec a matka na něj neměla dost času. Ostatně sám Matthew na začátku knihy několikrát opakoval, jak se cítil jako "unaccompanied minor" po celý svůj život. A tady se stalo něco, co jsem nečekala: začala jsem být na pochybách. Opravdu byla jeho závislost následkem náročného dětství? Spousta z nás měla náročné dětství, s mnohem traumatičtějšími událostmi, než zažil Matthew, a k závislosti to nevedlo. Je to opravdu něco v něm, nějaký špatný gen? Nebo bylo jednodušší najít si důvod a výmluvu a život si takto zničit? Navíc když sám identifikoval, proč opouštěl všechny ženy dříve, než ony mohly opustit jeho, proč s tímto modem operandi nic nedělal? Individuální i párová terapie dělá zázraky! Ale ano, chce to přiznat si vlastní strachy a zranitelnost a snažit se svůj život změnit k lepšímu. Ale co já vím, třeba tohle bylo pro Matthewa to jeho maximum, třeba opravdu bojoval ze všech sil a víc to prostě nešlo. Tak jako tak věřím, že nyní už je na lepším místě, kde má všechno, co si kdy přál, a kde závislosti prostě a jednoduše neexistují.
Rekonstrukce
Viktorie Hanišová
U autorky jsem už zvyklá na smutek a depresi a byla jsem zvědavá, s čím přijde tentokrát, ač jsem věděla, že to nebude snadné čtení. Téma mateřství, které se neslo i Houbařkou a Anežkou, je v této knize završeno. A to velmi bolestivě. Zůstat sama po tom, co vaše matka zabije vašeho bratra a potom sebe, je jasné celoživotní trauma. Čtení knihy na dovolené mi dovolilo ji příliš neodkládat, knihu jsem hltala stránku po stráce a čekala na více informací a odhalení. Ale někdy za polovinou vyprávění začalo být zvláštní a Elišce jsem přestávala rozumět. Samotný konec mě, stejně jako u Anežky, velmi zklamal. Co to má znamenat? Opravdu autorka nechává jeho pochopení na čtenářově fantazii nebo už jen něvěděla kudy kam a tak příběh utnula? Z pohledu konců za mě bezkonkurenčně vítězí autorčina kniha Neděle odpoledne, u níž jsem měla pocit alespoň nějakého rozuzlení.
Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950
Štěpán Javůrek
Druhý díl série mě opět nezklamal. Popisuje proměnu ve společnosti po konci války a odchodu sudetských Němců, a velmi nenápadný příchod komunismu, který mnoha rodinám přinesl další trápení. Kniha dokázala neuvěřitelné, pochopíte díky ní, jak moc nemožné bylo pro sedláky odevzdat svoje hospodářství do družstva, ale i to, jak někteří lidé opravdu myšlence komunismu po letech bídy a nedostatku upřímně věřili a viděli v novém režimu naději. Z pohledu konkrétních příběhů mě samozřejmě velmi bolel celý životní příběh rodiny Lukešovy, i praktiky komunistů, popsané velmi reálně a bolestivě. Nejhorší je to, že stejně jako za války na vše nejvíce doplatili obyčejní lidé, kteří jen chtěli v klidu žít se svou rodinou a do politiky se nijak nemíchat. Co bylo dříve správné, se už nyní nehodí. Ten, kdo se měl dřív dobře, nyní živoří. A ti, kteří se dostali k moci, toho náležitě zneužívají. Konec knihy slibuje zajímavé události i v dalším, posledním, díle, na který se moc těším.
Pomocnice
Freida McFadden
(SPOILER) Nejdřív jsem se nemohla začíst, protivná Nina k četbě příliš nelákala. Jednu slunečnou neděli jsem však Pomocnici vzala na zahradu a příběh v angličtině zhltla na jeden zátah. Zpočátku jsem si říkala, co je s tou Ninou jenom špatně a proč je taková... no... taková bitch. Že je něco špatně i někde jinde, jsem pochopila v momentě, kdy Andy bez jakýchkoliv skrupulí vyhodil Ninu z domova. Druhá část knihy byla už opravdu mistrovství. Obzvlášť mě bavilo rozdělení do jednotlivých kroků, čtenářům byl předložen téměř jakýsi manuál, který (doufejme) nebudou nikdy potřebovat! Ano, vím, že námět nebyl příliš originální, pro mě však první kniha tohoto rázu, a proto dávám pět hvězdiček. Popis některých scén mi způsobil slabost a zle od žaludku. I přesto jsem se neskutečně bavila a pokračování si přečtu moc ráda.
Kateřina Aragonská: Pravá královna
Alison Weir
(SPOILER) Kolosální dílo! Osud šesti manželek Jindřicha VIII. je známý všem, kteří na hodinách dějepisu dávali pozor. Ve škole však při probírání všech světových dějin není prostor na detaily a vyprávění, které přináší právě kniha Alison Weir. Popis tehdejší politiky a vztahů mezi jednotlivými evropskými zeměmi pochopitelně svou složitostí vyžaduje dlouhý text, ale ano, souhlasím s ostatními čtenáři, že rozsahem by kniha mohla být skromnější a že by ani tak neztratila na půvabu. Celkový dojem po přečtení je však úžasný. Tehdejší doba byla velmi náročná, ženy čekalo odloučení od rodiny v brzkém věku, dlouhá cesta za novým manželem, kterého jim vybrali rodiče již v raném dětství, bezvýhradná oddanost manželi bez jakýchkoliv výhrad. A především všudypřítomný fakt, který mě bolel nejvíc, a to podřazenost žen a závislost na rozhodnutí mužů, od otců, bratrů, manželů, až po papeže, biskupy a další mocné muže. Začátek Kateřinina příběhu oplýval takovou nadějí a radostí. Trápení, které pak Kateřině život přinesl, bylo s tímto napjatým očekáváním v obrovském kontrastu. Tolik bolesti, kolik musely přinést nesplněné touhy po dítěti a poté po synovi, manželovy zálety a zavržení, odloučení od dcery a naprosté vyhnanství až do konce života. Co mě velmi dojímalo, bylo nekonečné přátelství těch pár oddaných osob v Kateřinině životě i její síla, víra a odvaha vzdorovat a nepodvolit se něčemu, co odporuje jejímu svědomí, ač toto rozhodnutí přineslo nemálo komplikací a útrap, a to až do samotného konce. Poslední část knihy popisující Kateřininu smrt mě rozbrečela. Těším se na další díl o Anně Boleynové, ale musím si teď dát na chvíli od 16. století oddych.
Vyslání: Na výčitky už je příliš pozdě
Victor Dixen
(SPOILER) Líbilo se mi moc, až mě to překvapilo! Jistě, nejedná se o pravou sci-fi knihu plnou techických zajímavostí a informací o vesmíru, ale to je mi právě velmi sympatické. Nápad dating reality show je naprosto dokonalý, už samotný krátký text na obálce mě zaujal a těšila jsem se, co kniha přinese. Líbilo se mi, jak byly postavy vykresleny, například vychytralost, hrabivost a bezcitnost Sereny způsobily, že jsem ji opravdu neměla ráda. Zdánlivě nesmyslné scény Léonor jí přidávaly na uvěřitelnosti a ukázaly, že každý z nás bojuje se svými strachy a démony. Mrzelo mě, že ne všem účastníkům byl poskytnut prostor odkrýt životní příběh a důvod, kvůli kterému si je Serena do vesmírného programu vybrala. Těším se na odhalení dalších kroků Andrewa, věřím, že ještě zamíchá kartami, poháněn zkoumáním toho, co se stalo s otcem, a bolestí ze skutečnosti, že ho otec z (pro Andrewa) nesmyslných důvodů nevyslal na Mars. Co se týká odhalení skutečné motivace organizátorů, i mě trochu mrzí, že jej autor více nedávkoval a naservíroval vše velmi brzy, za což dávám o hvězdičku méně. Těším se na druhý díl!
Námi to končí
Colleen Hoover
Moje první kniha od autorky, kterou se dostala už teď do seznamu mých oblíbených autorů! Knihu jsem četla v originále a jsem za to moc ráda, věřím, že tak zůstala stoprocentně zachována autenticita. Příběh je krásný, s obrovským vývojem děje i postav, bolestivý, vracející se do minulosti prostřednictvím dopisů. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout a chytila mě za srdce tak moc, že jsem na Lily neustále během dne myslela a čekala, jak to všechno bude dál. Nemůžu se dočkat, až si přečtu druhý díl a další knihy autorky. Ač některé z nich jsou spíše z kategorie young adult, věřím, že se mě mohou též dotknout. Na závěr bych ráda dodala, že obzvlášť oceňuji, jak autorka postavila příběh na tématu, které pro ni samotnou bylo obtížné a až příliš blízké. Neskonale obdivuji, jak dokonale dokázala popsat ten rozpor v emocích člověka a neutuchající odvahu dělat ta správná rozhodnutí. Nádhera!
Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení
Martin Moravec
Dokonalá kniha! Martin Moravec opět nezklamal a tento rozhovor vedl stejně perfektně jako ty předchozí. Osobnost zpovídaného je naprosto zásadní a je skvělé, že rozhovory byly vždy vedeny s moudrými a sympatickými lidmi. Kladené otázky jsou však neméně důležité, kdyby se autor zeptal na něco jiného, mohlo by být celé povídání úplně jiné. Martin Moravec však moc dobře ví, na co se ptát, co čtenáře zajímá, co je pobaví, rozesměje, poučí. Josef Mareš patří k opravdovým špičkám ve svém oboru, a jeho vyprávění plné vtipu, nadhledu a bilancování stojí za to a způsobí, že se od knihy nebudete schopni odtrhnout. Případy 1. oddělení patří k mým nejoblíbenějším seriálům, a je skvělé, že na tomto oddělení i ve skutečnosti působí ti, kteří ctí dobro a spravedlnost, a kterým záleží na tom, abychom se všichni mezi sebou cítili bezpečně. Těším se na další díl s Markem Dvořákem, a ještě víc na rozhovor s nějakou ženou! :)
Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek
Kniha na nesmírně obtížné téma. Je dobře, že jsou takové knihy psány a že čtenáři mohou zprostředkovaně zažít všechna příkoří tehdejší temné doby a zamyslet se nad tím, jestli je vše opravdu tak černobílé. Jako člověk pocházející ze Sudet jsem odmalička slýchávala příběhy o tom, jak je ten a onen statek po Němcích, jak našli noví obyvatelé schované zásoby na tajných skrýších i dlouho potom, co k odsunu došlo a jak veškeré morální hodnoty jsou zpochybňovány, když slyšíte, k jakým příkořím na obou stranách docházelo. Během čtení mi tolikrát bylo tak teskno! Do příběhu jsem se velmi rychle začetla a s hrůzou očekávala, co ještě přijde dál. Jednotlivé postavy byly uvěřitelné a i jejich chování jen potvrzovalo to, že nic není černobílé. Přesně jak se píše v knize: "Já jen vím, že lidé jsou buď dobří, nebo zlí. A jazyk, kterým mluví, v tom nehraje žádnou roli." Jednu hvězdičku strhávám za ne úplně dobrou korekturu, gramatická chyba u skloňování příjmení rodin mi opakovaně trhala oči. Na druhý díl se však i tak velmi těším, už aby byl v knihovně připraven!
Svatební historky aneb Jak jsem se nevdala
Lucie Macháčková
Líbí se mi návaznost knih Lucie Macháčkové - Tinder, svatba, děti. Smysl pro humor této skvělé stand-up komičky mě dost baví, je však pravda, že některé vtípky jsou až příliš prvoplánové. Člověku nezbývá než dumat, zda opravdu všechny příběhy autorka prožila. Vsuvky na červených stránkách jsou velmi trefné a výstižné. Doporučuji jako oddechovku, která se vám bude číst rychlostí světla.
Kocour Bob: Příběh o přátelství a naději
James Bowen
Knihu jsem dostala darem a neměla jsem od ní velká očekávání, počítala jsem s milým příběhem o kočce, která našla domov. Jaké bylo moje překvapení, když jsem příběh hltala a byla z něj nadšená, dojatá, znechucená. Ano, kniha ve mně rozvířila všechny tyto emoce. James nežil vždy klidný život, ale nyní se snaží být lepším člověkem, nadobro se zbavit své závislosti a chovat se k ostatním lidem slušně a s respektem. Bob mu do života přinesl zodpovědnost, strach, ale hlavně obrovskou lásku. Jednotlivé vzpomínky, které se čtenáři James sdílí, jsou napsány velmi poutavě. Tolik útisku, předsudků a arogantního či agresivního chování si žádný člověk nezaslouží! A můj strach o Boba, když se ztratil, byl úplně stejný jako ten Jamesův. Boba jsem si velmi oblíbila a na YouTube zveřejněná videa mi potvrdila, že je tak roztomilý a unikátní kocour, že bych si jednoho takového přála i já! :)
Bílá Voda
Kateřina Tučková
Famózní kniha! Nedivím se, že ji autorka psala 10 let, téma si nastudovala opravdu dokonale, taková hloubka a úroveň znalostí se jen tak nevidí. Přiznám se, že knihu jsem četla dvakrát, poprvé jsem se jaksi nemohla začíst, jelikož jsem na čtení neměla moc času, a dočetla jsem asi do poloviny. Podruhé jsem ale knihu slupla jako malinu. A ač je četba dost náročná a kniha velmi dlouhá, do světa internačního kláštera, útisku sester a především Tobiina deníku jsem se ponořila, a ve chvílích, kdy jsem nečetla, přemýšlela nad tím, co se asi bude dít dál. Úžasné je, že příběh v knize se velmi potkává s realitou, a ač jednotlivé hlavní hrdinky nejsou skutečnými osobnostmi, vlastně by mohly být. Evaristu jsem si tak oblíbila, byla mi sympatická od prvního momentu: nezlomná, odvážná, přijímající svůj úděl a všechny těžkosti života s nečekanou sílou a optimismem. Bylo mi velmi smutno z toho, jaký útisk musely tyto ženy zažívat a jaké pokrytectví a nehoráznost panovaly ve vládě a ve vedení církve, která vlastně dlouhou dobu opravdovou církví nebyla. Velmi působivé byly pro mě i příběhy Leny a Agnieszky, autorka těmito dějovými linkami skvěle doplnila mozaiku celého impozantního díla. Cítím, že ve mně ještě bude vše nějakou dobu doznívat a jsem si jista, že knihu nikdy nezapomenu.
Volodymyr Zelenskyj: Muž, který píše dějiny
Sergej Rudenko
Na knihu o ukrajinském prezidentovi jsem se chystala už delší dobu, nemohla jsem ale dlouho najít žádnou, která by mi svou kvalitou vyhovovala. V rámci Čtenářské výzvy (Kniha od ukrajinského autora/autorky) jsem ji konečně našla! Autor odvádí perfektní novinářskou práci, je objektivní, nestranný a jednotlivým epizodám dává péči a detail. Pravdou je, že tento fakt s sebou českému čtenáři přináší i určité nevýhody. Pokud ukrajinská politika nebyla po dlouhé roky vaším koníčkem, v obrovském množství jmen politiků a oligarchů se ztratíte raz dva. Jejich osobnosti, kauzy a jednání jsou ale v mozaice příběhu Volodymyra Zelenského naprosto zásadní. Ano, ocenila bych, kdybychom se dozvěděli více o prezidentově dětství, mládí a soukromém životě. To by pak už ale nebyla politická žurnalistika a pro tyto účely musím nejspíš sáhnout jinam. Velmi mě zaujalo, že poslední kapitoly již byly psané v prvních týdnech války v krytu. A ať byl Volodymyr jakýkoliv, ať mu chyběly teoretické znalosti jakéhokoliv rozsahu a jeho protivníci mu vyčítali cokoliv, jako prezident státu, na který zaútočil nepřítel ze sousední země, nebude jistě nikým a ničím překonán. Taková odvaha, skvělá komunikace a nezlomnost prezidenta i celého národa v prvních dnech války se jen tak nevidí!
Les v domě
Alena Mornštajnová
(SPOILER) Dávám pět hvězdiček, protože kniha byla napsaná bravurně, ostatně jako všechny autorčiny. Téma ale bylo tak bolestivé! V momentě, kdy jsem začala tušit, oč běží, mi bylo fyzicky zle, a nepříjemný pocit jsem nemohla setřást po celou dobu čtení. Někteří uživatelé ve svých recenzích zmiňují, že jim kniha neubíhala a do čtení se museli nutit. S tímto názorem se vůbec neztotožňuji, knihu jsem měla přečtenou za dvě odpoledne. Vydýchávat ji ale budu ještě dlouho, všechny ty "co kdyby" mě ničí, hlavní hrdinka mohla mít úplně jiný životní příběh, kdyby všichni nepřehlíželi, co se jí odmalička dělo. Poslední řádky mě šokovaly a vyvolaly další otázky!
Králíček Sameťáček
Margery Williams
(SPOILER) Králíček Sameťáček se na Databázi knih stal v roce 2024 hitem díky Čtenářské výzvě a Chandlerovi! :) Knihu jsem četla v angličtině, díky čemuž jsem si opět obohatila slovní zásobu. Je to milý krátký příběh, který obsahuje několik hlubokých myšlenek (že když jste skuteční, bolest vám nevadí, že láska z nás dělá ty skutečné bytosti a že nakonec budeme tím, kým být máme). Z pohledu dítěte bych ale tento příběh hodnotila spíše jako nevyhovující, vždyť obsahuje tolik strachu, smutku a osamocení. Navíc nevíme, jak to s králíčkem dopadne, jestli je šťastný a spokojený, jestli mu chlapec nechybí či jestli ho ostatní králíčci přijali. Poslední věta z příběhu mě ale samozřejmě dojala: "But he never knew that it really was his own Bunny, come back to look at the child who had first helped him to be Real."