Annicka komentáře u knih

Myslím, že je lepší si o knize nic nehledat, než se do ní člověk pustí. Já jsem zaznamenala tu velkou mediální kauzu. Takže jsem věděla, o co tam půjde, a pak jsem si dobrou první čtvrtinu knihy říkala, kdy to teda konečně vytáhne??? Ale upřímně, i když jsem to věděla, první zmínka přišla v pro mě tak nečekaném okamžiku, že jsem sama byla zaražená... Pokud si o příběhu nic nenajdete, bude ten šok možná ještě větší. Cácory mi bylo celou dobu vlastně líto. Ano, samozřejmě i ona sama napáchala mnoho zlého, ale pokud žijete v prostředí, ve kterém žila, kde na vás od malého dětství hází vinu za všechny problémy a budují ve vás úzkostné stavy, když jde o cokoliv z cizího světa... Tak to upřímně nemůžete od Cácory čekat nějaké hrdinské kousky. Nesouhlasím ani s tím, že by příběh byl nějaký plochý, naopak mi přijde, že ten Cácorčin svět, ze kterého se to nejhorší snaží vytěsnit, je opravdu dobře vykreslený. A konec je opravdu dost plný beznaděje...ale za mě by nějaký happyend byl těžko uvěřitelný. I když tedy posledních pár vět, kdy už jsem nic závažného nečekala, byl dost šok...

27 19.12.2023

K úplné dokonalosti tomu cosi chybělo, nemůžu říct co, prostě něco... Ale jinak to považuji za velmi zdařenou knihu, obzvlášť co se tohoto typu knih zaobírajících se 20. stoletím a všemi konflikty a paradoxy týče. V tomto žánru se totiž snadno tíhne k tomu, že se do jedné rodiny naplácá bez ladu a skladu úplně vše, Čech, Němec, Žid, gestapák, odbojář, estébák... Samozřejmě Šikmý kostel se odehrává o něco dříve, ale tento guláš by šel vyrobit z jiných místních a časově zařazených ingrediencí. Sama autorka v doslovu uvádí, že chtěla komplexní mnohonárodnostní třenici omezit na konflikt česko-polský - a udělala dobře. Navíc její postavy jsou ti obyčejní lidé, kolem kterých dějiny jen procházejí, nejsou to agilní příznivci toho kterého tábora, spíše se všude nachomýtají mimoděk a proti své vůli, což také knize přidává. Těším se na druhý díl.

26 12.06.2023

Knihám od Stephena Kinga jsem se dlouho bránila, protože jsem se obávala, že to bude jen "levný" masakr od první stránky. Ale vůbec. Vše se vyvíjí pomalu, postupně. Protože k tomu, co byl Louis schopen udělat, vede dlouhá cesta. A takhle ji můžete pochopit...

22 10.12.2023

Už dlouho se mi nestalo, že jsem přečetla knihu za dva dny (uznávám, že to není žádná bichle a mám dovolenou). V knize se proplétají osudy tří žen z různých kontinentů a společenských vrstev. Román (novela?) není nijak výřečný, ale stejně mě úplně pohltil, takže jsem se do všech tří dam vžila. Z Indky Smity jsem byla dokonce upřímně smutná...

Dlouho jsem si myslela, že jde o takovou zvláštně konstruovanou povídkovou knihu, ale nakonec zjistíte, že hrdinky mají přece jenom něco společného. A happy end na konci dokonce ani nepůsobí kýčovitě. Jen tedy u Smity si nejsem nějakým budoucím štěstím moc jistá, ale tam už by nějaké takové vyvrcholení příběhu bylo už moc :-)

21 22.06.2022

(SPOILER) Waltariho Sinuhetovi jsem se dlouhou dobu vyhýbala. Jednak mě trošku odrazovala ta délka, jednak nám na střední vtloukali do hlavy, že ta pravá historie je Zamarovský, ne Waltari. Až teď jsem si chtěla koupit nějakou audioknihu a narazila jsem na toto. A nelituji.

Kniha je skutečně objemná, zdánlivě plná balastu - dlouhé promluvy všech postav, navíc krášlené a obrazné - ale to je prostě ta doba, kdy se nemluvilo napřímo, kdy se neřeklo, že někdo je venkovský buran, ale že se narodil s lejnem mezi prsty u nohou apod.

Ale kniha je zajímavá i jako určité zrcadlo dnešní společnosti. Že není dobré mít za vládce blázny, děti a starce, kteří jsou zchváceni všemi problémy stáří. Atonův kult je popsán (snad) věrohodně a historicky pravdivě, ale je v něm možno vidět jasnou paralelu křesťanství (kříž, nebo celá jedna kniha, která se jmenuje Království Atonovo na zemi). Bojůvky mezi kříži a rohy dosti připomínají meziválečnou, ale trošku snad i dnešní rozpolcenou společnost. A Haremhebova promluva na začátku knihy o svaté válce mi připomněla Hitlera, až mě to děsilo...

18 13.07.2023

Není to jednoduché čtení na dovolenou, ale zároveň to čtivé je... Čtenář ale asi musí být naladěný na stejnou vlnu, jinak to fungovat nebude. Autor má krásný jazyk, je skvělé si zase jednou přečíst skvělé popisy míst, děje, osob, všeho. Na druhou stranu jde i o přehled filosofie 14. století a zde již právě musí mít kniha čtenáře, který to ocení - jinak by asi při sáhodlouhém přepisu učené disputace knihu odložil. I jako detektivka je kniha vystavěná skvěle, upřímně, do poslední chvíle jsem netušila, kdo za tím vším je.

17 18.05.2024

Nevím, k dokonalosti něco podle mě chybí, možná ten předvídatelný konec, možná na mě až moc životů... Každopádně námět se mi líbil - kéž bych tak v nejnáročnějším období svého života měla takovou knihovnu, kde bych mohla likvidovat jedno "co by kdyby" za druhým tím, že bych si to všechno odžila a zjistila, že to je stejně na houby a ještě dobře, že jsem tam, kde jsem...

17 23.07.2023

Pokud bych měla soudit podle vyřčených myšlenek, pět hvězdiček je málo. Měla jsem o díle jen povrchní znalosti ze školy a zařadila jsem si to kamsi mezi 1984 a spol., takže jsem očekávala jakousi kritiku totalitních režimů. Ale jak už tu někdo psal, ono to není ani o totalitě typu střední a východní Evropa té doby (byť autora prý "inspirovalo" Hitlerovo pálení knih), ale spíš kritika zvrhlé konzumní společnosti. Dnešní čtenář může být docela v šoku, když v knize z 50. let čte o lidech, kteří celé dny jen tupě čumí na obrazovku, o infotaimentu jak z TV Nova (sorry) či dokonce se tam objeví zmínka o cancel culture.

Na druhou stranu, umělecky mě ta kniha moc nenadchla. Ani neurazila. Spíš je to takový průměr. Postavy nijak zvlášť vykreslené, včetně hlavního hrdiny, a myšlenky trošku ubírají prostoru ději.

17 15.08.2021

Po přečtení si říkám, kde je ta integrovaná lehkost bytí... Spíše těžkost... Jde sice o román, je ale prodchnut filozofickými úvahami a právě ty tu těžkost tvoří. Odhalují relativitu a náhodnost všeho, co určuje naše životy. Měla jsem z toho dost úzkostné pocity, ale přesto jsem se nemohla odtrhnout a obracela stránku za stránkou...

16 19.09.2024

Život takového normálního vyléčeného alkoholika, kterému se začíná ztrácet půda pod nohama... Sledujeme jeho každodenní život, toxický vztah s manželkou, problémy s dospívajícími dětmi, až člověk nakonec pomalu chápe, že se vrací k alkoholu. Vše je proložené několika scénami jak z doktorských seriálů, místy mi to vzhledem k bizarnosti přišlo jak soft verze Dr. House ze Sudet... Není to zrovna můj styl, ale tady to kupodivu nepůsobilo nijak rušivě. Jen nějaký větší dějový zvrat, opravdovou zápletku jsem čekala marně. Na konci sice bylo takové menší větší téma, ale za skutečnou zápletku, která by z toho dělala Román s velkým R to skutečně nevidím. I přesto ale dávám plný počet hvězdiček, protože se to přesto četlo samo a úplně ploché to taky nebylo.

16 29.03.2024

(SPOILER) Nevím, ten úplný začátek na mě nepůsobil zas až tak důvěryhodně... Skutečně by došlo k vojenskému převratu v celém východním bloku, navíc na konci listopadu 1989, kdy už padla berlínská zeď a v Polsku bylo po prvních svobodných volbách? Opravdu by se našlo dost vojáků na to, aby to všechno uhlídali? A (to je zmíněno až na konci) by byli schopní postavit naprosto neprodyšnou panelovou zeď kolem každé země?

Nicméně když jsem se oprostila od toho, že jde o alternativní historii našeho státu, a vzala jsem to jako prostou dystopii, vzalo mě to. Vzal mě na jedné straně příběh Maji, která je ve vězení a žije jen představou, že uvidí svou milovanou dceru, a na druhé straně příběh Magdy, která má z ústavu vymytý mozek a předpokládá, že se jí její matka vzdala. Bylo to smutné, bylo mi z toho trošku na nic, ale nemohla jsem se odtrhnout...

15 03.08.2024

Knížka mi dlouho připomínala Králíčka Jojo - nelehké téma 2. světové války vyprávěné pohledem dítěte. Nebo tedy vypravěčem je Smrt, ale vše se odehrává tak, jak to vnímala malá Liesel, zlodějka knih. Nevidíme tedy perzekuci a smrt na každém rohu, ale hlavně dětské starosti, jako je zlá pěstounka, i když i na zlo tam dojde.

Čekala jsem asi více knih :-) Zlodějka jich tedy moc neukradla, ale za to každá kniha, kterou kdy měla, ji ovlivnila. Proto je Zlodějka knih rozdělena do částí, které dělí Lieslino dětství podle jednotlivých knih.

14 15.04.2024

Je to kniha o nelehké době, píše se v ní o nelehkých věcech. Ale přesto bych řekla, že jde o takovou oddechovku. Je to napsané čtivě, stránky utíkají jedna za druhou, kniha si ale neklade za cíl být nějaká vysoká literatura plná metafor nebo hluboké psychologie postav. Je vlastně vcelku jasné, jak do dopadne, i když musím říct, že by možná druhý díl byl zajímavý, pokud by Františkovi a Paule jejich plán vyšel... Ale nevyšel, jak je ostatně mnohem pravděpodobnější. Oceňuji, že vše není viděno úplně černobíle, i přes určitou plochost postav je zřejmé to dilema všech, kteří se musí vypořádat s tím,že možná nepatří jen do zcela kladného tábora...

14 13.01.2024

(SPOILER) Taková inťoušská detektivka s romantickou zápletkou... Kdo by řekl, že jde tak čtivě napsat příběh o tom, jak studentka magisterského oboru japanologie hledá s jedním doktorandem téhož oboru materiál na dizertaci :-) Z pera Anny Cimy je to skutečně zajímavé a od knihy jsem se nemohla odtrhnout... Jana mi navíc byla sympatická, protože jsme si dost podobné. Tedy až na to Japonsko, ale jinak povahově i způsobem výběru partnera je to moje kopie, takže o to více jsem to vše prožívala :D

14 08.07.2023

Jedna z nových českých knih, které se chytnou nějaké zajímavé dějinné myšlenky, ale nedovedou ji nijak extra podat. Pointa příběhu mají asi být české dějinné zvraty a paradoxy 20. století a zatímto účelem se vynořují nové a nové postavy. Trošku mi to připomínalo Vondruškovu Husitskou epopej, ale zde se autorka naštěstí povětšinou držela u hlavní linie.

Samotné zvraty a paradoxy mě nijak zvlášť neberou (moje rodina by vydala na podobný román), pokud i ta kniha, autorův styl samotná není ničím výjimečná. Aby bylo jasno - rozhodně neříkám, že je kniha ztráta času, to určitě ne. Jenom to podle mě není takový objev. Spíše skvělé čtení na dovolenou.

Konec mě opravdu překvapil... I když si to dovedu představit jinak než happy end à la deus ex machina ;-) Ale nebuďme zlí, že :-)

14 07.09.2021

(SPOILER) Posloucháno jako audiokniha v podání skvělé Denisy Barešové.

Málem mě tato kniha minula. Aplikace mi ji neustále doporučovala, ale upřímně... 50. léta, soubor lidových písní... Čula jsem jakýsi patos, na který jsem neměla náladu. To podporovala obálka audioknihy s tou papírovou loutkou... Ale nakonec jsem si řekla, že tomu dám šanci, a musím říct, že jde o jednu z nejlepších knih, kterou jsem v poslední době četla. S hlavní hrdinkou Janou se osud nemazal - chudičká rodina, otec za hranicemi, aniž by jim z toho plynul nějaký prospěch, bratři v lágrech. O tom, co teprve přijde v knize, ani nemluvě. Salivarová však tento příběh podává s neuvěřitelným humorem, že jsem se kolikrát musela těm absurditám smát. Konec je poněkud otevřený, ale není to na škodu, naopak to ukazuje celkovou nejistotu té doby.

Za mě taková oddechovka do ucha na procházky. Jako nějaký literární skvost bych to neoznačila, některé věci mi přišly trošku naivní a úsměvné (opravdu si někdo myslí, že někdo z kriminálky v pátek ve tři položí tužku a jde domů a do pondělí do 7.30 totálně vypne?). Ale další díly si poslechnu a chápu, že někdo může být z této knihy i nadšený.

13 14.03.2024

(SPOILER) Jeden příběh očima matky a dcery. Matky, která jako by vylezla z příručky "jak nevychovávat dítě", a citlivé dcery, která na to doplácí. Barunky mi bylo strašně líto, celou dobu jsem jí držela palce, ať všechno dobře dopadne. Učitelky mě doháněly k šílenství (opět jak z příručky, tentokráte na téma, jak neřešit problémy s dětmi). Tak mě to vzalo, že jsem knížku přečetla tak za tři hodiny... Ale ten konec? Jako vážně? Trošku to na mě působilo, jako školní slohová práce, děcko píše, píše, najednou učitel řekne, dopište odstavec, a tak děcko musí holt něco napsat, aby to uzavřelo a zároveň to bylo rychle napsané... (Nemyslím tím, že tam nutně musí být happy end, ale v celé té bravurně napsané knize to bylo prostě takové... nedodělané...)

13 08.07.2023

Skvěle napsané, vůbec jsem se nemohla odtrhnout. Příběh je pravda od podstaty přitažený za vlasy, jednu věc jsem považovala od počátku za zhola nemožnou - ale pravda je, že jsem se nakonec dozvěděla, že to skutečně nebylo, jak se zdá :-) Ano, děj je opravdu plný naprostých psychopatů. Nicméně autor dobře pracuje s napětím tím, jak ve vhodný okamžik přeskakuje mezi dějovými linkami. Pro zamyšlení je příběh také dobrý - celou dobu jsem si říkala, co je pro holčičku lepší? Žít jako Émilie nebo jako Lyse-Rose?

A ano, ten konec je fakt kýč :-) Ale na jednu hvězdičku dolů to opravdu není...

12 03.07.2022

Je strašné si uvědomit lhostejnost lidí k osudu jiných. Ať už je to pocit Němců, že s tím, co se dělo za války, nemají nic společného, ani když byly příznivci Henleinovy strany, nebo ať jde o lhostejnost Čechů k tomu, co se dělo po válce Němcům, protože přes to všechno, co se dělo za války, byli Němci pořád lidské bytosti.
Co se týče knihy samé, byla pro mě velkým zklamáním. Asi tak do poloviny jsem ji hltala. Když se ale Gerta ocitla v bezpečí jihomoravské vesnice, dílo začalo být jakési rozvleklé a zdlouhavé. Stále jsem přemýšlela, proč proboha ta kniha už neskončí. Snad kvůli těm nemnohým střípkům vzpomínek na odsun, kterých tam pak bylo jak šafránu? A proč se najednou ve třech čtvrtinách knihy objevila Janinka, když se záhy zase odebrala do věčného zapomnění, aniž by se se svou bývalou kamarádkou setkala (nebo se aspoň nějak jinak projevila)?

12 10.12.2016