Aya81 komentáře u knih
Opravdu čtivé, napínavé, mělo větší spád než první díl. I když je to taková pohádka a klasická dualita dobra (hlavní dvojice hrdinů) a zla (Babylon), nebo možná právě proto, hltala jsem stránku za stránkou.
Dobré nenáročné čtení. YA o partě puberťáků, co spolu bojují o možnost účasti na tajuplné misi, zasazená do prostředí vesmírné lodi. Jo, bavilo. Jdu na pokračování.
Fajn historická detektivka. Děj má spád, historické reálie jsou příjemným pozadím příběhu, nutí občas člověka zapátrat v hlavě, v mapách nebo na tetě Wiki.
Vcelku napínavá detektivka, ale nijak mne to neoslnilo... až příliš naivní, takový rozsáhlejší příběh a la kdysi rubrika Žena v ohrožení
Příběh, který nemůže nechat člověka lhostejným. Kniha popisuje skutečné osudy lidí, kteří nepodporovali nebo se nějak znelíbili komunistickému režimu nabývajícímu moci na Ukrajině v cca 30.letech minulého století. V první vlně to byli statkáři, majitelé drobných podniků, prostě "vykořisťovatelé". Kniha popisuje druhou fázi - vypořádání se s drobnými rolníky, jednoličníky, kulaky.
Z příběhu dýchá totální zmar, tragédie prostých lidí, kteří se neprovinili ničím, jen chtěli žít své obyčejné životy, mít jídlo a zázemí pro své rodiny. Je to obraz režimu, který se pod rouškou údajné sociální spravedlnosti dopouštěl hrůz pro prospěch těch, co sami nedokázali tvořit, jen ničit. Věřím, že i Marx se pro zneužití své naivní a zcestné ideje musel v hrobě obracet.
Na světě se dělo a děje tolik zlého, a bohužel zcela jistě i dít bude. Je mi z té představy smutno a zle.
Vyzdvihuju zajímavé a nápadité popisy,které se autorovi povedly asi nejlépe. Naopak, naprosto šílené jsou gramatické chyby, shoda podnětu s přísudkem asi překladateli a korektuře nic neříká.
Napínavý děj a zajímavý námět, jako u předchozích autorových děl. Poznáváme začátky spolupráce Mii a Holgera Muncha. Možná to skákání a přepínání mezi ději bylo až trochu moc zbrklé, takže to lehce rušilo v soustředění. Z toho důvodu "jen" 4 hvězdy.
Knihu jsem přečetla na jeden zátah. Klasická Karikovina plná tíživé mrazivé atmosféry, číhající tajemné "cosi". Za mne z mnou zatím přečtených autorových knih (prozatim Trhlina, Smršť, Tma) ta nejlepší. A musím říct, že s každou další knihou se zužuje seznam míst na Slovensku, kam jsem v zimě ochotná jet :)
"To" jsem nečetla, ale nedávno jsem přečetla prvotinu české autorky Kateřiny Surmanové Šepot z lesa, a jestli holka trochu neopisovala, tak je podobnost dost zarážející.
Svižná napínavá detektivka, sympatický detektiv, syrově romantické prostředí. Trochu něco jiného než severská krimi, ale zase ne klasická detektivka. Líbilo se mi.
Klasická Odeonka. Text je mnohoznačný, skutečnost se skrývá v pozadí slov. Děj není důležitý tolik, jako atmosféra, emoce, nevyřčené odrazy v zrcadle. Konec je předvídatelný a přece překvapivý.
Bylo to o malý chloupek lepší než Karanténa. To plus navíc je za mužské a ženské pohledy na jednu věc, tedy za ten nápad. Protože jinak to opět bylo slaboduché, humor školácký, klišé přehnaná do absurdity (ta asi byla cílem). Jestli se někdy budu chovat jako Nataša, prosím, propleskněte mne. Bylo mi za ni za celé ženské pokolení hanba. A prosím Ježíška, ať mi další obdobné pokusy o literaturu nenosí, díky.
No.. mně se to fakt nelíbilo. Jak jsem měla ráda blog moderního fotra, tak tohle mi přišlo takové uhozené. Jo, jako kronika covidšíleností to souhlasí, ano, některé vtipy jsou fakt dobré a občas jsem se s chutí zasmála. Ale převládal ve mně pocit trapnosti. Některé legrácky na úrovni našeho vtipkování v rané pubertě, viz třeba záměrné komolení jmen či rádobyvtipná přízviska politiků.. proč? Co je na tom legračního? A to rozhodně nejsem fanda ani jednoho ze jmenovaných politických představitelů, počínaje neschopným (nebo spíš všehoschopným) bývalým premiérem a hradním ztroskotancem konče. Ale, sakra, tohle je už až moc laciné. Ano, laciné, odfláklé a bez nového nápadu. Tak mi to přišlo. Omlouvám se autorovi za kritiku, nedělám si ambice, že bych to snad zvládla líp, ani ze mne nemluví typická lidská vlastnost (závist).. nu, prostě se mi to nelíbilo :)
Celá série mne moc bavila. Autor měl vše promyšlené, aby v závěru vše sedlo jak když zapadnou všechny dílky puzzle.
Bavily mne úvahy o směřování lidstva, různé pohledy na život a společnost.
Nemohla jsem se odtrhnout.. takže, jak jinak, okamžitě skáču na Zvon ;)
Parádní příběh z "budoucnosti lidstva". Promyšlený svět, sympatické hlavní postavy, moderní pojetí odvěkého boje dobra a zla, lidskosti a zkaženosti. Těším se na další díly.
Napínavé a čtivé zakončení série. Občas trochu náročnější na množství postav, pokud člověk nečte díly hned za sebou, trochu se ztrácí. A tedy, budu se opakovat - asi bych nechtěla být žena v Grónsku a pevně věřím, že popisované rodinné vztahy tam nejsou úplný standard.
Stejně dobrý jako první díl, i když.. malinko překombinované, zdá se. A tedy, v Grónsku by asi vážně chtěl žít každý (ironie :) )
Jako... jupííí! Konečně zase český autor v tomto typu žánru. A dobrý autor! Teda autorka :) Konečně se setkáváme s tajemnem v českých luzích a hájích. A není to jen nějaká slátanina nadupaná vybafujícími přízraky a honičkami po lesích.. Je to kniha, která má obsáhlý děj, příběh, vykreslené charaktery hlavních postav, autorka neopomíjí používat krásný český jazyk, metafory, dlouhé popisy. To, co (soudě podle některých recenzí) jiným kazí dojem z četby, v tom já se rochním. Mám ráda dějové odbočky, popisy, nevadí mi líčení všedních dějů, to všechno dodává příběhu reálnost. Mystično je také uvěřitelné (dá-li se to o mystičnu vůbec říct), slovanské pohanské božstvo, tradice, rituály, vždyť to je naše historie, to je s naším krajem spjato a zapomenuto. Opravdu mne kniha (samozřejmě v rámci žánru, nesrovnávám s literární klasikou) nadchla. Nebála jsem se, ale očekávání ledového strachu je spíš dáno anotací, která zas až tak duchu knihy neodpovídá. Jediné, co mi chybělo, byl nějaký dovětek na závěr. Mystická část příběhu se vlastně uzavřela, ale když už kniha věnovala tolik prostoru i vztahům ve vesnici a pátrání policie, ještě by si vše zasloužilo rozuzlení ne pouze ve světě nadpřirozena, ale i ve světě lidí. Moc by mne zajímalo, jak se s předloženým vysvětlením popasovali vyšetřovatelé (obávám se, že by Petr ještě zažil krušné chvíle a systém by prostě nedokázal zaplnit díry příběhu bez jeho spoluúčasti) a jak by se vše promítlo do vztahů ve vesnici, co si budeme povídat, lidé jsou ... jen lidé.
Každopádně po Kateřině Šardické další nadějná česká autorka, tohle pro mne ještě o pár levelů výše kvůli jazykové zdatnosti a hlubšímu doprovodnému příběhu. Těším se na další tvorbu!
Moc dobře si mi kniha nečetla. Téma je rozhodně zajímavé, ale upřímně mi vůbec nesedělo to spojení dvou témat - zvětšování prsou a umělé oplodnění dárcovskými spermiemi. Bylo to celé nějaké rozvláčné, a jak to mám ráda např. u Murakamiho, nebo i u jiných autorů, tak tady mne to nudilo. Naopak to pro mne byl zajímavý vhled do japonského prostředí, kultury, smýšlení.
Kniha nabízí více úrovní čtenářského zážitku: podle autorky z větší části fiktivní dějovou linku hlavní hrdinky, dějovou linku internovaných řeholnic, která spojuje historické reálie s opět fiktivním osobním příběhem, reálie (byť pro účely příběhu lehce pozměněná) osudu církve v době komunistického "temna" a historické prameny ohledně tzv. vilemínitské hereze. Byť to může na někoho působit jako přehnaný guláš, nemohu jinak než autorku ocenit. Za mne zvládla splést fakta se smyšleným příběhem bravurně. Ano, je to čtení delší a náročnější, vyžaduje určité rozpoložení, ale stojí to za to. Zejména smutek a rozčilení způsobené osudem řeholnic a vůbec duchovních představitelů, těch, kteří berou svou činnost jako poslání (oproti těm, kteří ji chápou jen jako prostředek k dosažení moci), je intenzivním zážitkem.
Kniha, která nenechá čtenáře lhostejným. Můj dojem je, že nestavi na literární stránce, ani na příběhu, ale na poselství. Donutí vás přemýšlet. Kolik takových příběhů je kolem nás, a my je nevidíme? Kolikrát se chováme ke svým dětem stejně hloupě, jako Báry matka? Ne, ne že je přímo týráme, ale že po nich něco chceme nebo jim vynadáme, a vlastně se neptáme, proč udělali to a to? Ženeme je od "malování" k "uklízení "... chceme ty poslušné, místo originální. Nechápeme jejich duši ve snaze je vychovat. Ač to není ani zdaleka tak extrémní jako v příběhu Báry, je dobré se nad tím zamyslet...