azur komentáře u knih

V této autobiografické novele nám autorka představuje své zkušenosti spojené s léčbou elektrošoky. Zpočátku jsem byla překvapena, že popisuje události mezi lety 2013 až 2017, měla jsem za to, že tato léčba se již nevyužívá. Alespoň mě to tak přimělo udělat si vlastní rešerši na tohle téma, což bylo nakonec dost zajímavé a přínosné. V očích veřejnosti je to stále spíše tabu a asi většina z nás si vybaví ,,Vyhoďme ho z kola ven". Každopádně Lindiny zkušenosti také nevyznívají úplně pozitivně, ale zároveň tuto metodu nezavrhuje.
Potýká se s vedlejšími účinky - ztrátou paměti. Pár vzpomínek se ale přeci jen dozvídáme ve zhruba druhé polovině knihy. Častým tématem těchto vzpomínek jsou její 4 děti, rozpad manželství a obava z toho, že už nebude moci psát a živit se tím. Je zajímavé sledovat, v jakém momentě poznala, že už o ni a manželství její manžel nestojí nebo moment, kdy se jakožto těhotná rozhodne k nešťastné události.
V několika jejich myšlenkách jsem se sama viděla, ale musím uznat, že někdy byly její myšlenky dost těžké k pochopení (když např. přecházela z obecného popisu události k oslovování během dvou vět) a musela jsem některé pasáže číst vícekrát. Chápu, že to má nejspíše poukazovat na fakt, že myšlenky lidí s psychickými potížemi (a nejen těchto lidí) jsou prostě často chaotické a nemusejí dávat smysl. Ve finále byla tedy kniha přínosná, vzhledem k tomu, jak je tenká tak se nemusíte bát ani rozsáhlých podrobností o léčbě nebo proč přesně Linda skončila tam, kde skončila (i když by to mohlo být i s těmito detaily zajímavé).

13.01.2025

Od této knihy jsem moc nečekala, ale nakonec velice mile překvapila. Autorka si umí pohrát s jazykem, celé je to čtivé, napínavé a navíc dokázala spojit mytologické zlo se skutečným.

V povídce ,,Když se nedíváš" se hned zkraje stane Marianě jedna z nejhořších věcí, která se ženě může stát. To ji poznamená nejen psychicky, ale i fyzicky. Tady musím vyzdvihnout postavu manžela, který byl chápavý a podporující a bohužel často se v příbězích tohle chování nevidí. Do toho se její syn, Adam, dozvídá od stařenky o záhadném mizení dětí, které má v sobě prvek nadpřirozena. Bohužel se sám se zlověstnou čarodějnicí a proslulou pojídačkou dětí setká. Díky věrné fence však čarodějnici dokáže utéct, ale nic není jako dříve. Proto se spolu s bratrancem pustí do pátrání a snaží se zjistit, jak ji zlikvidovat. Mezitím se Mariana stala novopečenou maminkou, ale i přes četná varování nechá malou Terezku osamotě a neštěstí je na světě. Přesto, že se malou nakonec podaří zachránit, happy end nečekejte.

Druhou částí této novely jsou balady. Ty jsou taktéž dokonalé a hrozně mi připomněly balady Karla Jaromíra Erbena z Kytice. Takže můžete čekat hodně vydloubaných očí a umrlců. Rozhodně doporučuji i těm, kteří podobné žánry nevyhledávají.

3 12.01.2025

Jsem neskutečně ráda, že jsem nakonec této knize dala druhou šanci. Musím uznat, že se jedná o jednu z nejlepších klasických děl, která jsem zatím četla.
Uznávám, že detailní a komplexní popisy Paříže a veškeré architektury mohou být pro mnohé odrazující (těmto čtenářům bych doporučila zkrácenou verzi z roku 2000, kde jsou veškeré tyto popisy vyškrtnuty), ale příběh hlavních hrdinů - Esmeraldy, Quasimoda, Klaudia Frolla, je opravdu silný a nádherný.
Shrnula bych to tak, že nebohá Esmeralda byla opravdu nešťastně zamilovaná a tato láska se stala i její zkázou. To samé platí pro arcijáhna Klaudia Frolla, který je sice méně sympatický než zmíněná tanečnice, ale i jeho vnitřní pohnutky je zajímavé sledovat.
Příběh Quasimoda mi přijde nejvíce emočně nabitý, ohava, kterou všichni odsuzují a on na jejich zlé chování sám odpovídá zlým chováním (,,Jak se do lesa volá, tak se z něj i ozývá."), ale přitom byl oddaný - ať už samotnému chrámu Matky Boží, Frollovi nebo Esmeraldě.

Zhruba první polovinu knihy se příběh střídá s popisy a filozofickými úvahami, které byly opravdu zajímavé - o stavbách nebo o tom, jak se architektura stala předchůdcem knihtisku. Hugo také hojně kritizuje moderní sloh a naopak vyzdvihuje gotiku a krásy gotické architektury.

,,Cítíme z nich, do jaké míry je architektura prvotním uměním, dokazují právě tak jako zříceniny staveb kyklopských, egyptské pyramidy a obrovité indické pagody, že největší výtvory stavitelské jsou mnohem více díla společenská než díla jedinců; jsou spíše plodem práce celých národů než výtryskem genia jednotlivců; jsou pokladem, který po sobě zanechává národ, nánosy vytvořené staletími..."

Určitě tedy doporučuji všem, kteří mají, stejně jako autor, v lásce gotiku i těm, kteří hledají silné příběhy.

4 23.12.2024

Příběh o síle žen, rodiny, ale samozřejmě také lásky. Amálie žije ve světě, který teprve nedávno pocítil ženskou sílu slovodějek. Lidé s tímto nadáním dokáží vymýšlet různé formule, které dané předměty očarují a tuto magii udržuje při životě také míza ze stromu, který je prorostlý knihovnou.

Hned v úvodu se dozvíme, že Málčina otce, nejvyššího slovodějce, popravují za údajné kolaborantství. Co už však nikdo neví je fakt, že tato moc přešla právě na jeho dceru.
Amálie se s úlohou nové nejvyšší slovodějky docela pere, stejně tak jako s novou starostkou Anastázií Radovou. Můžete hádat, jaké pozdvižení následně způsobil příjezd dvou neznámých lidí - Artura a Gigi - a to dokonce v autě. Samozřejmě mezi Arturem a Amálií vznikne pouto, zpočátku přátelské, které přeroste v hlubší city. Artur má však dobré důvody, proč přijel právě do tohoto města. Spolu s Málkou začínají pátrat po tajemství knihovny a jejich otců.

Líbila se mi i nenápadná zmínka o LGBT+ komunitě a musím uznat, že snad všechny (kladné) postavy mi přirostly k srdci. Nechyběl zde humor, napětí a především krásný jazyk, se kterým si autorka dokázala pohrát.

24.10.2024

(SPOILER) Woodhill vůbec nepatří mezi knihy, které bych si běžně vybrala ke čtení. Ale chtěla jsem zkusit něco nového a když jsem měla tu příležitost, rozhodla jsem se ji využít. Děj je zasazen do doby, kdy lidstvo zasáhl mor plicní chřipky a celý dosavadní svět se zhroutil. Mrtvý začali vstupovat do světa živých. Teda lépe řečeno jejich duchové, které viděli temnonoši. No a právě takovou temnonoškou je i Lexi, hlavní postava celé knihy. Pro tu si jednoho večera dojdou Jason a Aaron, dva sympatičtí strážci, aby ji odvedli na její nové pracoviště - sídlo Woodhill, pojmenovaný po svém správci, Brodericku Woodhillovi.
Lexi zprvu není moc spokojená, navíc přísný správce jí nahání snad větší hrůzu než samotní duchové. Ovšem jejich vztah se pomalu, ale jistě změní...více už nemusím dodávat. Lexi si do toho vzorně plní i pracovní povinnosti, když v tom se stane opravdu něco nečekaného a celý děj to vrhne do stínu smutku. Autorka se s tím ,,nemazala" a já byla docela překvapena, kolik postav potkal ne zrovna hezký osud. Nakonec však celý příběh skončil happy endem, ale musím uznat, že i když sama autorka na konci píše, že se jedná o oddechové čtení, dokázal mě zvednout ze židle a probudit napětí, jak to se všemi dopadne. Konec je poměrně otevřený, ale v tomto případě mi to vůbec nevadí. Postavy i prostředí byly sympatické a lehce si všechny zamilujete. Navíc má kniha nádhernou obálku a vznikla perem české autorky. Moc doporučuji i těm, kteří tento žánr nemají ve zvyku číst.

1 13.10.2024

(SPOILER) Sbírka příběhů, která nám přináší buď doplňující informace ke starším událostem v předchozích dílech anebo úplně nové příběhy. Všechny se četly svižně, samozřejmě se našlo pár slabších kousků, ale celkově byly náměty fajn. Avšak velice mě zklamalo, překvapilo a mrzelo, že jsme nedostali žádné doplňující či nové příběhy o hlavních postavách celé série - Citře a Rowanovi.

Vůbec jsem nevěděla, co od knihy čekat. Bežně nevyhledávám příběhy z doby pravěku, no musím uznat, že toto dílo je opravdu povedené. Psané krásným jazykem, dojemné. Opírá se o mýtus o labutí Panně.
Jednoho dne Lovec vyráží na výpravu za jídlem pro svou osadu. Netuší však, že kořist nebude jen tak ledajaká - ,,uloví" si totiž budoucí ženu. Problém je v tom, že vůbec není podobná Říčním lidem, ke kterým patří náš Lovec. Proto ji ostatní osadníci neuznávají, bojí se ji, chtějí ji vyhnat. Avšak příběh Labutě je mnohem rozsáhlejší a sám Lovec na něj nakonec přijde. Musím uznat, že konec, kdy Labuť nalezla cestu zpět a dokázala se vrátit ke kořenům, byl dojemný. A samozřejmě nemůžu opomenout nádherné grafické zpracování, které doplňovalo příběh.

4 04.10.2024

Sonda do jednoho běžného manželství, jeho vzniku, průběhu a rozpadu. Ale i o mateřství, psychických poruchách a uvědomění.
Vypravěčem tohoto osudu je Marta, která již delší dobu tuší, že s ní není vše tak, jak by mělo. Neustále se točí v kruhu návštěv odborníků, užívání léků a jejich následné vysazování. V mládí se setkává s Patrickem, spolužákem jejího bratrance. Tou dobou ještě netuší, že právě Patrick se stane jejím manželem. Musím uznat, že Marta byla občas vážně nesnesitelná a nedovedu si představit, jak dlouho by tohle manžel dokázal tolerovat i v reálném životě. No i tomu knižnímu nakonec pohár trpělivosti přetekl.

04.10.2024

Za mě je kniha spíš průměrem. O stalkerech je nyní všude spousty dokumentů a tak mě toto téma zajímalo i knižně. V roce vydání se o tom možná ještě tolik netočilo a tak mohla kniha přinést zajímavý vhled do života někoho, koho označujeme za stalkera.
David, hlavní postava románu, mi byl od začátku velice nesympatický. Nastoupil do prvního ročníku na Harvard, do té doby byl vzorným studentem, uzavřený, introvertní. Potkal však Veroniku, kterou se stal posedlý. Postupně se jeho chování vyhrocuje, jen aby zjistil, že byl součástí ,,výzkumu" Veroniky. To ho poměrně dost rozpálilo a odhodlal se k nechutnému činu. Byl za svůj čin potrestán? Podle mě ne dostatečně, posoudit musí samotný čtenář.

1 24.09.2024

Škoda, že se této knize nevěnuje více pozornosti. Podle anotace jsem sice čekala něco úplně jiného, příběh byl však plný zvratů, překvapení a emocí. Sledujeme tři dějové linky, tři osudy hlavních hrdinů - Odile podnikající výpravu za hledáním svého dvojče, Sylvana, který našel v latríně novorozeně a Alphie, jež se probudila v ústavu pro choromyslné - jejichž osudy se nakonec přeci jen spojí. Nejvíce mě bavila linka Alphie, která pro mne byla největším překvapením a vzbuzovala zároveň nejvíce emocí.
Autorka si záměrně vybrala pro knižní postavy ne zcela pohodové profese (od funebráka až po nočního vybírače latrín) a ukazuje tak New York 19. století v poměrně nelichotivém světle. Jedním z témat je i hledání (genderové) identity a svého místa v životě.

3 23.09.2024

Konečně jsem se dostala k jednomu z nejvýznamnějších děl romantismu. Vše se dozvídáme ve formě dopisů, což mě bavilo. Leč je to v podstatě kniha ,,jednohubka", kterou přečtete na jedno posezení, ukrývá v sobě velkou spoustu emocí. V prvním části je Werther šťastný, v okolí vidí ráj a potkává svou životní lásku. Druhá část se nese ve znamení hlubokého smutku, zoufalství, šílenství? Protože samozřejmě Werther nemůže mít tu, kterou chce nejvíce, bloumá světem, ale přesto se vrátí na místo, kde celá jeho láska vzplanula.
Nakonec však dospěje k trudnomyslnému konci.

Kniha svým způsobem zvláštní, ale přesto velmi kvalitní. Zajímavé bylo rozdělení příběhu podle kapitol na konkrétní léta. Celým příběhem se prolíná téma spánku, které se dotýká i samotných postav - Sara trpí narkolepsií, Terry nedostatkem spánku - ale také třeba psychických poruch a následného šílenství Grega. Velkým tématem je i láska a touha po tom, být milován - v tomto se mi velmi líbil Robertův příběh a bylo docela šokující, co vše byl ochoten udělat pro to, aby ho Sara milovala. Jak moc byl povolný se pro ni změnit a vlastně zbytečně. To mě zaujalo a stále nad tím přemýšlím i po dočtení knihy.
Tak do půlky knihy jsem si nebyla jistá, jestli ji budu dočítat, ale ta magická, ponurá a tajuplná atmosféra, všechny ty vztahy a vzpomínky, které se začaly spojovat a zapadat do sebe mě nakonec přesvědčily a nelituji toho. Skvěle byla popsána psychologie postav i líčení prostředí Ashdownu.

1 16.09.2024

Zčásti biografie, zčásti fikce. Tento román pojednává o hudebnici Len Howardové. Tato inspirativní žena se rozhodla, i přes nesouhlas a nepochopení, odejít od své rodiny, aby se věnovala hře na housle v orchestru. Již od dětství se amatérsky zabývala ornitologií i se svým otcem. V Londýně byla obklopena umělci, přesto si vybrala jinou životní cestu. Odstěhovala se na venkov, aby se mohla věnovat amatérskému výzkumu malých opeřených tvorů. V příběhu se tak dozvídáme o zajímavostech ze života, převážně, sýkorek. Len se dokonce podaří vydat dvě knihy a několik článků v časopisech. Žije na první pohled samotářský život, je však obklopena svými nejlepšími kamarády. Její konec je ale bohužel smutný (jak se dozvídame na samém konci knihy). Ráda bych se o této ženě, která se nebála porušit společenské ,,zásady" (např. se odmítla vdát), dozvěděla mnohem více.

4 07.09.2024

Další skvělý počin autorky. V tomto díle sledujeme životní cestu Cinky a Acha. Tihle dva se jednoho krásného dne rozhodnou, že se spolu sestěhují do jednoho staršího domu stojícího naproti hoře. Pozorujeme tak jejich počáteční sbližování a postupné zanedbávání domu. Cinka s Achem se v podstatě dobrovolně izolují od svých dosavadních přátel, rodiny, bydlení...z původních životů jim zůstanou pouze psi.
V knize je potlačen děj, ale je psána poetickým jazykem protkaným metaforami a personifikacemi. Příběh i hrdinové jsou jaksi introvertní, pro někoho podivínští. Nachází se zde hodně prostoru pro vlastní fantazii - Jaký je věk našich hrdinů? Proč se rozhodli žít takovým způsobem?
Konec byl taktéž poněkud nejasný, ale krásný - protagonisté udělali něco, o čem přemýšleli dlouhých 7 let..:)

3 24.08.2024

Na tuto knihu jsem narazila omylem a protože se docela zajímám o fast a slow fashion a vše okolo, zkusila jsem ji přečíst. Čekala jsem nějakou teorii o slow fashion, kdy začala vznikat anebo jaký dopad (ne)má narozdíl od fast fashion. Bohužel. Poctivě jsem přečetla pouze půlku knihy, která mi přišla spíše jako návod pro všechny nákupní maniaky. Druhou polovinu jsem spěšně ,,proletěla", ale přišlo mi to vše strašně podobné a pro mě neužitečné. Tím nechci tvrdit, že kniha je špatná, jen se spíš zaměřuje na to, jak probrat svou šatní skříň nebo jak podstoupit nakupovací detox, takže pokud nemáte problém s nekontrolovatelným nakupováním, nic vám nepřinese. Jistě, asi to spadá do základu myšlenky slow fashion, ale chyběla mi ta obecná teorie, historie, fakta.

1 17.08.2024

Tato z části autobiografická kniha je prostě...kouzelná. Neměla jsem od ní vůbec žádná očekávání a o to více mě zaujala, uchvátila. S Frankie jsem se v mnohe ohledech ztotožnila, její postava mi přirostla k srdci. Prostředí irského venkova je moc hezky zobrazeno. Zajímavé jsou přiložené fotky uhynulých zvířátek, podle kterých se jmenují i jednotlivé kapitoly. A abych nezapomněla - v knize je spoustu odkazů na umělecká díla (jejich seznam naleznete i na konci knihy).
Celkově je tato kniha pro čtenáře, kteří nutně nepotřebují děj anebo napětí, ale nalézají krásu v pocitech, myšlenkách a dojmech hlavních hrdinů. Již teď se nemohu dočkat dalších knih od této autorky. :)

6 15.08.2024

Hned na úvod chci říct, že mě iritovalo, jak na různých stránkách byl uveden jiný věkový rozdíl hlavních postav (konkrétně strany 14, 205, 244, 289 ). Jinak byla kniha silná, ale nijak mě nešokovala/nevzala za srdce. Je pravda, že ikdyž se nejedná o autobiografickou knihu, pojednává o situaci tisíce dívek, které si prošly něčím podobným.

Vanessa v 15 letech nastupuje na soukromou školu Browick. Zde se seznamuje se Stranem, profesorem literatury. Ten jí jednoho dne položí ruku na koleno a odstartuje tím sérii vážnějších a vážnějších situací, končíce pohlavním stykem s Vanessou. Šikovně také 15 letou dívkou manipuluje a má neustálé až dotěrné otázky, zda to opravdu chce. To proto, aby měl později na vše argumenty. Ale opravdu to Vanessa chtěla? Anebo jí byl její chtíč vsugerován? Když Vanessa odejde z Browicku, chvíli to vypadá, že poměr se Stranem je u konce. Jenže opak se stal pravdou. Ti dva spolu proplouvají až do Vanessiných 32 let, kdy věci naberou nečekaný (ale byl opravdu nečekaný?) zvrat.
Vanessu i v dospělosti dohání stín minulosti, snaží se pochopit a přijmout, že to, co se jí dělo, bylo opravdu zneužívání. Je to pro ni však nesnadné. Povede se jí nakonec přiznat si, jak to celé bylo?

Za mě byly oba hlavní hrdinové dost nesympatičtí - Strane byl zoufalý ubožák, který využil situaci ve svůj prospěch, měl chování Vanessy zatrhnout hned v počátku. Vanessa mi vadila spíše jako dospělá, kdy žila v neustálé iluzi, což bylo však následkem Straneovi manipulace. Také zde bylo snad až nezdravě moc odkazů na Lolitu. Bylo zajímavé sledovat pohled oběti, která si o sobě nemyslela, že je oběť, avšak knihu si již podruhé nepřečtu.

4 05.08.2024

Tato kniha byla opravdu smutným čtením. Byla však napsána skvělým způsobem, z popisu úplně dýchala průmyslová atmosféra Pit Headu 80. let 20. století. Příběh malého chlapce by mohl být příběhem stovek, ne-li tisíců dětí nejen v 80. letech minulého století.

Nahlížíme do života Shuggieho a jeho matky Agnes, která je však závislá na alkoholu. Shuggie stále naivně věří, že se z toho máma ,,vyhrabe" a stará se o ni, jak nejlépe dovede. Sám však prožívá strasti dospívání a snáší šikanu od okolních dětí, kteří si z něj utahují. Není totiž jako oni - nebaví ho fotbal, mluví, chová se i obléká se jinak než oni. S tímto trápením se však matce nesvěřuje. Agnes střídavě prožívá stavy střízlivosti a totální opilosti. Dokonce vydrží i rok bez alkoholu. Poté však sledujeme její úplnou degeneraci a několikanásobné pokusy o sebevraždu. Když se po skoro 10 letech odstěhují z Pit Headu, Agnes slíbí synovi, že s pitím přestane, ale samozřejmě tento slib nedodrží. Dále se nekontrolovatelně utápí v alkoholu a dokonce Shuggieho vyhodí z jejich bytu. V tomto období malý Hugh potká svou dobrou kamarádku, jejíž matka má obdobné potíže jako Agnes.
Kniha končí v 90. letech, kdy Shuggie bydlí na ubytovně a pracuje. Zrovna jde na setkání se zmíněnou kamarádkou a spolu čekají na její mámu. Shuggie přitom myslí na vlastní mámu a jak moc by ji chtěl zase vidět.

Dílo ukazuje na nešťastný problém a vztah toxického rodiče a dětí. Agnes, která byla nepochybně milující matkou si své vlastni problémy řešila bohužel nevhodně a odehnala od sebe všechny blízké, včetně potomků. Doporučuji všem!

3 28.07.2024

Tento komentář píši po delší době, čekala jsem, jaké dojmy ve mně kniha zanechá. A musím říct, že s odstupem času mohu říct, že dílo je velice povedené!
Sledujeme vztah mezi Frankem a Cleo, kteři se vzali se po krátké známosti. Během manželství začínají na povrch vyplouvat problémy ať už v osobnostech hlavních hrdinů anebo v jejich přesvědčení. Frank bojuje s alkoholem, Cleo na druhou stranu s psychickými problémy. Do toho se prokládá i příběh Quentina, nejlepšího přítele Cleo. Ten je gay, ale před svou rodinou to tají. Jejich přátelství s Cleo bylo poněkud toxické. Dále se seznamujeme s Eleanor, novou kolegyní Franka. Její kapitoly mě velmi bavily. Konec knihy mě upřímně překvapil, vlastně to byl takový happy end.
Abych to shrnula, příběh je o vztazích, závislostech, lásce, porozumění. Psycholgie postav byla velmi dobře zvládnuta. Určitě knihu doporučuji!

2 20.07.2024

Kniha se nedala číst. Nevím, zda to bylo tím, že jsem měla e-knihu, ale text nebyl správně upraven. Žádná velká písmena ve jménech, čárky ve větách, nic. Docela mě to mrzí, protože anotace mě zaujala, ale bohužel.
EDIT:
Tak jsem to nakonec dočetla, nedalo mi to. Bohužel tak do jedné třetiny jsem si nebyla knihou vůbec jistá, příběh mě nepohltil tak, jak jsem čekala. Musím uznat, že Janiny vzpomínky na dětství byly opravdu zlé, psané bez příkras. To jediné na ději vážně oceňuji. Přišlo mi, že jinak se zde opakují věty, sem tam jsou i nějaké nadbytečné (věty typu ,,ráno jsem se probudila a bylo světlo", to víme nejspíš všichni, ne?). Celkově tedy hodnotím na 3,5 hvězdičky. Další osudy hrdinů mě nezajímají - žádná z postav mi nedokázala přirůst ke srdci- proto po druhém díle nesáhnu.

2 01.07.2024