B4LU komentáře u knih

Standardní Asherovo military SF. Bez větších hluchých míst a celkově příjemné čtivo. U žádného z dřívějších děl jsem neměl pocit, že bych potřeboval znát Cormacovu minulost, ale i tak mě kniha příjemně strhla. Jeho první akce sice není tak poutavá jako jeho rodinná historie, ale to ničemu nepřekáží. Celkově spokojenost.

4 14.09.2018

V zásadě stejný dojem jako z předchozího dílu, jen s mírnými obměnami:
Pozadí příběhu, které mě v minulém díle zaujalo nejvíce, zůstává prakticky beze změny a nic moc nového se nedozvídáme.
Příběh samotný by se dal opět shrnout ve dvou větách. Mezi tím je ale nemožné množství vaty ve formě pro děj zcela irelevantních postav (např. Fiony) a duševních pochodů úplně každého, kdo jde náhodou kolem. Malé plus za to, že to tentokrát (většinou) není Pinky.
Celkový závěr je ten, že ten pomalý a notně natahovaný děj mě silně odrazuje od dalších pokračování, ale zase mě na druhou stranu celkem zajímá, kam to celé směřuje. Tak uvidíme...

10 06.09.2018

Skvělá dobrodružná kniha, přečtená za jediné odpoledne. Jestli jí můžu něco vytknout, tak jedině to, že jsem se k ní nedostal už tak před 15 lety. Dovedu si představit, že tehdy bych strávil minimálně pár dní vymýšlením konstrukce své vlastní lodi :-)

7 07.08.2018

Jako jo, není to vyloženě špatné. Zásadní problém ale tkví v tom, že kulisy celého příběhu budí daleko větší zájem než příběh samotný - kontakty s dalšími civilizacemi, nové technologie, to všechno je jen tak neurčitě načrtnuto, abychom se mohli plně ponořit do všech tajů citů Pinky a Lucase (čemuž taky moc nepomáhá, že Pinky mi od začátku připadá jako nezajímavá, uťápnutá a citově labilní).
Faktem totiž je, že když celý příběh osekáme až na kost, tak je tu několik skupin, které se snaží pro sebe získat jednu osobu rychleji než ty ostatní a bez jejich vědomí. Výplň mezi tím je taková neurčitě romantická vata. Asi si přečtu další díl (zajímají mě Lodě), ale nějaké přehnané nadšení v tom není.

11 06.08.2018

Relativně nedlouho po Neuromancerovi se mi do rukou dostal další cyberpunk. Tentokrát je to nesporně jiný zážitek.
Zatímco Neuromancer se s popisem a detaily prostředí a postav příliš netrápil, tady to představuje většinu knihy. Díky této popisnosti je kniha doslova nasáklá atmosférou, ale díky tomu se také daleko hůř čte, protože zrovna dvakrát rychle neodsýpá. Tomu moc neprospívají ani Indická exotická jména (ne hlavních postav, ty si člověk zapamatuje, ale hlavně reálií).
I tak. To, jakým způsobem jednotlivé linky zapadají do sebe + závěrečná pointa (byť člověka nenechá sedět se spadlou bradou, je pěkně promyšlená), pro mě nakonec převážilo, přestože jsem se knihou prokousával dohromady snad měsíc.

9 25.07.2018

Je mi líto, ale kašlu na to. Po 120 stranách ani náznak nějakého hororu nebo nadpřirozena, jen nějaký doposud zdánlivě spořádaný manžel zmlátil svoji ženu a šedesátiletý hlavní hrdina nemůže usnout. Nezaujalo.

Spíš než jako horor mi to připadalo jako takový paranormální thriller. Jako taková je kniha slušnou záležitostí, jen místo takového lehkého mrazení v zádech člověk spíš vnímá ten adrenalin, když se hlavní hrdinové střetnou s Prvním rodem.
Je to dobré. Ale je to něco jiného, než jsem od knihy očekával.

9 17.06.2018

Zatímco předchozí trojice dílů byla taková... no, lehce slabší (v rámci zavedené kvality, což pořád znamená dost dobrá), tenhle díl bych bez rozpaků zařadil mezi vrcholy série. Tažení téhle nové 'Persepole' je naprosto uchvacující a užíval jsem si každou stránku. Nové technologie, nové objevy, na sérii netradiční závěr - to je navíc taková třešnička na dortu.
Navíc začíná být zřetelné, že se série pomaličku blíží do svého finále. Pozvolna se do celkové mozaiky zapracovávají události předchozích dílů, kterým jsem předtím ani moc nevěnoval pozornost (Cibola), a nástin dalších událostí dává vytušit, že další kapitola jménem Tiamat's Wrath bude opravdu stát za to.

7 10.06.2018

Knihy z Vesmírné asociace považuju obecně spíš za průměrné záležitosti, ale i tak mě jistá zvědavost táhne k dalším dílům. Tenhle díl ovšem nasadil laťku ještě níž a nejsem si jistý, jestli se do dalších dílů mám vůbec pouštět.
Oproti klasickým výtkám (nevěrohodné postavy, celkem mdlá dějová kostra) přibylo to, že ta hlavní postava (Natálie) je prostě k nesnesení. Klidně bych jí věřil, že by si dokázala vyšlapat (sic) cestu až na vrchol nějaké z korporací, ale s ohledem na to, že její rafinovanost začíná a končí u porozepnutí výstřihu jí tu vrchní špionku (nebo nedejbože nositelku násobného titulu) prostě nežeru. Plus je to navýsost otravná a vpravdě blbá p*ča (dámy prominou). Když do sebe pak navíc kniha začala nabalovat nějakou mystiku, její ortel byl zpečetěn.

6 03.06.2018

Parádní pokračování Města schodů. S ohledem na to, že hlavní motiv se točí kolem války, smrti a ničení, je taky výrazně temnější a akčnější, a díky změně hlavní hrdinky taky o něco přímočařejší.
To je vlastně důvod, proč hodnotím o hvězdu méně, než schody - spletitost a rafinovanost Bulikova na mě udělala větší dojem než agresivita Voortyaštanu. Stále ale jde o velice kvalitní dílo hodné doporučení.

6 27.05.2018

Je mi líto, ale ne. Tak, jak jsem se těšil na pokračování kdysi oblíbených komixů (jejichž naroubování na sebe mi připadá, mírně řečeno, velice kostrbaté), jsem nyní po zásluze zklamán.
Ono se to má totiž tak, že tohle není ani tak sci-fi, jako spíš knížka pro děti v mírně technologických kulisách, která se pod trochu pečlivějším pohledem prostě rozsype, a to ať už uvažujeme knižní logiku (posádka Odyssea vs. z ilustrace patrná (!) velikost lodi) nebo její strukturu (jednotlivé části nespojuje vlastně vůbec nic a kdyby se vynechala libovolná z nich, nikde by se to ani nepromítlo).
Dočetl jsem to čistě z úcty k původním komixům.

7 22.05.2018

Velice příjemné překvapení. Když jsem četl poznámku o Miévillovi, byl jsem zprvu docela skeptický (ačkoli srovnání s Nádražím Perdido přijde na mysl skoro okamžitě), ale prostředí se nakonec rozvinulo do něčeho originálního, atypického a překvapivě dobře promyšleného. Příběh samotný je čtivý a zajímavý, už poměrně dlouho se mi nestalo, že bych se od knihy nedokázal odtrhnout. Další díly jsou nutností.

6 20.05.2018

Tohle byl můj dohromady snad třetí pokus, ale tímto to oficiálně vzdávám, protože to prostě nedávám. Tohle není ani tak SF román, jako spíš román politický, jen se SF kulisami. Z toho mála, co jsem zvládl přečíst, ty kulisy vypadají sice docela lákavě, ale... prostě ne. Zhruba jako byste sledovali Star Wars skrze rozpravy v galaktickém senátu.

Spokojenost. Po závěrečném veletoči předchozího dílu jsem měl docela obavy, kam se to celé posune, ale naštěstí neoprávněně. Navíc s tím, jak se zlehka poodhrnula opona těch, kdo stojí v pozadí všech těch událostí, jsem opravdu zvědavý, s čím další díl přijde.

7 05.05.2018

Knihu jsem dostal jako doporučení, ale jestli něco vystihuje mé dojmy z ní, je to zklamání.
Ten ústřední motiv Oblasti X, její podstaty a celého toho ekosystému tam - tomu nemám co vytknout. Asi ne moc originální, ale čtivě podaný a dobře vykreslený nápad, takže potud dobré.
Zásadní problém ale je, že ten zbytek prostě nedává smysl. Expediční tým je zcela dysfunkční už od prvních stran, všichni se navzájem nesnáší a intrikují bez jakékoli příčiny - profesionalita celého týmu je zhruba na úrovni toho z filmu Prometheus, což o něčem vypovídá. Hlavní hrdinku nechává chladnou úplně všechno, co se kolem ní děje, a zcela ignoruje rizika, o kterých by z hlediska své profese měla vědět (infekce sporami, např.). Proč by kdokoli posílal takhle špatně sestavený (a připravený) tým prozkoumat záhadu, která je natolik atraktivní, že tam posílají jednu expedici za druhou (sic)?
Meh. Fakt jsem chtěl, aby se mi to líbilo, ale bohužel.

8 29.03.2018

Příjemná sbírka povídek. Jejich kvalita se různí od vyloženě slabých (Šťastné a veselé) po naprosto parádní (Jednotlivosti).
Obecně mi ale připadá, že Miévillovi svědčí větší rozsah - jeho spisovatelský um na těch několika málo stránkách pro každou povídku nemá moc šanci vyniknout.

4 29.03.2018

Velmi příjemné počtení. Je tedy fakt, že koncept kouzelné/atypické variace reálného města nevidím prvně, ale zcela upřímně netuším, kdo opisoval od koho - a nakonec tahle výprava králičí norou je poutavá sama o sobě, takže v tom žádný problém nevidím. Parádní duo padouchů pana Croupa a pana Vandemara je pak taková třešnička na dortu.

14 11.03.2018

Tak jo. Uznávám, že mám za sebou nevšední čtenářský zážitek - takový guláš po přečtení knihy jsem v hlavě neměl ani nepamatuju. "Co tím chtěl básník říci?" je otázka, na kterou prostě nenacházím odpověď.
Z mého pohledu se to má následovně: celý děj a příběh mi vlivem neskutečných absurdit (Johnny) a podivných postav (15letý filozof) připadal zcela mimo jakoukoli realitu, a (velmi časté) filozofování o životě pro mě vyznělo úplně do ztracena. Kniha je sice napsána čtivě, ale co je to platné, když díky neustávajícímu pocitu "co to proboha je?" se mi do toho ukrutně nechtělo a ukrojil jsem z toho maximálně takových 10-20 stránek za den?
Čistě čtenářský zážitek je pro mě tak na 3*. Možná knize dám ještě jednu šanci, protože jí nemůžu upřít jistou hloubku danou už prostě tím, že jsem ji nedokázal pochopit.

13 03.03.2018

Kniha je přesně taková, jak slibuje - tedy potrhlá detektivka ve sci-fi kulisách. Sama o sobě špatná není, ale trvalo mi docela dlouho, než jsem si zvykl na hlavní postavy, které mi byly pro svůj často používaný a mnou často nedoceněný humor (ne přímo špatný, ale tak nějak za každou cenu) velice nesympatické. Hádám, že číst to v pubertě, ocenil bych to asi víc.
I tak ale nemůžu upřít, že jsem se postupně začetl, až jsem se téměř nemohl odtrhnout. Takže... jo, proč ne.

4 06.02.2018

Miévillovu prvotinu vnímám jako rozhodně slabší z jeho děl. Má to sice svoji atmosféru, ale tah příběhu není nic moc, a ta atmosféra není až tak silná, aby tento nedostatek vyrovnala. Je to zajímavý nápad, ale až tak dobrý prostě není.

6 18.01.2018