babystar komentáře u knih

Tak tento díl mi připravil bezesnou noc. Ty drastické scény si autor mohl odpustit. Je strašné, když si snad inteligentní lidé (vždyť to byli vysokoškoláci) vylévají své mindráky, či co, na nemohoucích chudácích (i když jsou to stále opití bezdomovci). U nás se říká, že to chce malý dvůr a dlouhý bič, aby je přešly roupy. Nebo motyku a na pole s nimi. Pak by neměli na takové ˇ"adrenaliny" sílu. No a konec příběhu byl opravdu překvápko! Je pravda, že Goffovi detektivky se dají číst, ale než se pustím do další, budu si muset udělat malou pauzu.

11 30.09.2019

Čtivé povídky z policejní praxe. U některých jsem se i zasmála. Nadřízení jsou různí a stejně tak pachatelé či poškození (někdy spíše "poškození").

14 30.09.2019

Asi jsem neměla tu správnou náladu, ale mně se zdál tento příběh prostě nudný. Připadlo mi, že se nic nedělo, jen spousta rozjímání a chlastu. Hlavní zápletka mi přišla jasná už od začátku, i když hlavní strůjce piklů byl nečekaný. Nicméně čtu dál.

6 25.09.2019

Druhý díl série se mi líbil víc než první. Bylo zajímavé sledovat, jak Miko a Tony vlastně z ničeho díky svému důvtipu "vydupali" případ a vlastně nechtěně vyřešili vraždu. Bylo to fakt napínavé a jsem zvědavá na další pokračování.

18 23.09.2019

Určitě čtivá detektivka, ale pro mne moc "tvrdá". Nijak nevybočuje a zachovává obvyklý scénář, v němž vystupují osamělý charakterní hrdina s psychickými problémy, které řeší chlastem, a opravdu sadistický vrah. Humor jsem nějak žádný nepostřehla a na ty drastické mučící scény jsem opravdu neměla žaludek. Ovšem nevzdávám to a pokračuji v sérii.

7 23.09.2019

Detektivka, která vás chytne a nepustí. Místo konání - Praha nejspíš v r. 2014. Hlavní hrdina - pochůzkář. Ten se zpočátku jeví jako reinkarnovaný sympaťák Ota Fink od J. Velinského (dokonce i jméno Vodsloň se tu mihne), ale postupně drsní a drsní, až by se za něho nestyděl ani sám Chandler. Nechybí ani krásné ženy, ani prohnaní lumpové, ani zkorumpovaní policisté a ani hrdina, který sice budí sympatie, ale....

28 21.09.2019

Kdyby nebylo zdůrazněno, že se příběh odehrává v r. 1978, myslela bych, že je ze začátku devadesátých let. Doba se měnila, z policie se vyhazovali schopní a lidé mizeli beze stopy jak na běžícím páse. Sympatický "průserář" Ota se opět ocitl v PKO jako děvče pro všechno... i pro ilegální detektivní činnost. Samozřejmě úspěšnou. A mně je fakt smutno, že se už s tím starým soustružníkem Otíkem z doby mého mládí nesetkám (kancelář Direkt se mi už tak nelíbí). Ale už teď vím, že až mi zase bude teskno, přečtu si jeho příběhy znovu!

8 20.09.2019

Z tohoto příběhu na mne čiší smutek. Nejen nad zbytečnou smrtí mladých lidí, ale i smutek nad odcházejícím mládím, nad Skalkou, která pomalu mizí v nové zástavbě, nad fabrikou, která spěje k zániku. Zkrátka nad světem, který se už nikdy nevrátí. Je to takové rozloučení i s Otou - soustružníkem a bezděčným detektivem. Ovšem práce policie je pojata jako groteska.

8 19.09.2019

Tentokrát to byla pravá "finkovka" o tom, že když se dostanete v nesprávnou dobu na nesprávné místo, může to být životu nebezpečné. Tři mrtvoly v okolí rekreačního střediska a jednou z nich je mistr Mrákota. To opět vyhecuje Otu, aby se pustil do pátrání po vrahovi. Tentokrát mu pomáhá Judita, frézařka se zvláštním půvabem a smutnou minulostí. Jinak opět čtenářská lahůdka.

11 17.09.2019

Příběh z roku 1965. Tentokrát se Ota málem přižení mezi pražskou smetánku. Příběh mi připomínal spíš Agathu Christie než Chandlera. Spousta úvah, málo akce, až na ten závěr, který působil zase groteskně. A Ota, ač oblíbenec dívek a žen, zase jednou sáhl vedle (i když si alespoň pořádně užil). Detektivky z trampského a dělnického prostředí se mi líbily víc. Ovšem pan Velinský musel mít obrovského pamatováka na prostředí a texty a vůbec spoustu zajímavých věcí z literatury, umění i historie.

4 16.09.2019

Nemohu si pomoct, ale teprve tento příběh mi připadl jako od Chandlera. Drsný, osamělý muž, pronásledovaný policisty (kteří mu dokonce plivnou na boty), pátrá (aby uchránil čest křehké krasavice) po několikanásobném vrahovi. Jen tak mimochodem se seznámíme se situací na jaře roku pětačtyřicet, kdy si lidé vyřizovali účty s kolaboranty a občas se to zvrhlo v čin kriminální. Přečteno jedním dechem.

8 15.09.2019

Příběh z podivným názvem není o koni, ale samozřejmě o tajemství krásné slečny. Tentokrát se odehrává v prostředí pražské smetánky, kde vážená rodina slavné sportovkyně má několik "kostlivců ve skříni". Pan autor nám namíchal výživný koktejl - trochu napětí, trochu grotesky a opět výborné Otovy "hlášky", např.: "Zamknul jsem tikání budíku a jednu zapomenutou mouchu doma."

6 14.09.2019

Tentokrát šlo o dost drsný případ. Kvůli Dženy (ta holka mi byla vždycky hrozně nesympatická) se Ota dostal do děsného průšvihu. Na krku dvě kruté vraždy, v patách veřejnou bezpečnost (to by nebylo tak zlé) a partu podvodníků odhodlaných ke všemu (to už šlo o život) a pár dní na to, aby odhalil vraha a zachránil si krk. A nebyl by to Ota, aby se mu to nepovedlo... a ještě mu zbyl i smysl pro humor.

11 12.09.2019

Tentokrát s Otou poznáme další část Prahy na začátku 60. let. Seznámíme se s partou drsných zlodějů a opět nechybí i krásná ženská. Ota se opět projeví jako gentleman a ochranitel slabých žen (jen se ukáže, že ta žena nebyla tak slabá). A při tom všem objasní dvě (respektive pět) vraždy a dvě loupeže, i když pachatel asi nebude potrestán. Opět mistrně popsané nejen prostředí, ale i nejrůznější lidské charaktery.

9 12.09.2019

Tento příběh mi nějak nesedl. Možná jsem neměla správnou náladu, ale konec mi přišel skoro jako parodie. Pochybný hotel, úchylní hosté, několik mrtvol včetně jedné rozřezané. Pan Chandler by záviděl.

5 10.09.2019

Píše se rok 1961 a Otovi se opět do cesty připlete záhada a dvě krasavice. Normální člověk, když zabloudí, tak nanejvýš narazí na perníkovou chaloupku. Ne tak Ota. Ten musí potkat dvě krásky. Blondýna na kole se s ním nechce bavit a zrzku s copem zachrání od škobrtání v jetelovém poli, v jehož pozadí plápolá nějaký táborák. Jak se později ukáže, tak táborák je hořící auto a při luštění záhady Ota jen tak mimochodem odhalí dvě vraždy a jednu loupež. Ota zkrátka umííí!(A ostatní čumí?)

11 09.09.2019

Náhoda je blbec. O tom se přesvědčí Marie Zvoníčková, která málem životem zaplatí za svou minulost. Naštěstí je tu Ota a jeho intuice (a pak ještě čundráci, spousta sněhu a strašná zima). Toho Otu bych fakt chtěla mít za kamaráda!!!

14 08.09.2019

Žárlivost je svi*... a Ota místo poklidné dovolené ve zrušeném vojenském újezdě a šmajchlování s Housetem hledá zmizelou manželku plukovníka Hlomoza.

13 06.09.2019

Tento příběh se mi zdál značně pesimistický, až mám podezření, že ho autor psal v době nějaké těžké nemoci. Spousta chmur, přemýšlení o smyslu života i nechuť k milostným dobrodružstvím. A taky těch mrtvol bylo docela dost. Příběh se odehrává v r. 1960, kdy byl dovršen socialismus a republika změnila název na Československá socialistická republika čili ČSSR. A k té zkratce se mi váže vzpomínka z mládí. Když jsme ji s maminkou poprvé uviděli v novinách, tak jsme přemýšlely, o jakém státě se to v těch novinách vlastně píše. Tak obyčejný dělný lid tehdy sledoval politiku.

11 05.09.2019

V této části série se Ota přesvědčí, že šťourat se v minulosti se nemusí vyplatit. Je to příběh z r. 1959, kdy ještě stále byly patrny dozvuky válečných a poválečných událostí. Už se moc nenapracujeme, ale zato si hodně zamlsáme (Jen mám takový pocit, že větrníky se objevily až kolem poloviny 60. let. Ale možná v Praze byly dopředu, nebo naši tehdy na ně neměli peníze.)

14 04.09.2019