BarboraSalome komentáře u knih
Vynikající počin paní spisovatelky Kateřiny Tučkové. Strhující. Myslím si, že touto knihou paní spisovatelka i pomohla k narovnání vztahů mezi Čechy a Němci. Právě tím románem o jednom osudu zlomeném dějinami. Kniha se mi četla o dost lépe než Žítkovské bohyně, nerušilo mě tady skákání v čase, bylo smysluplné. P.S. Už se těším na Bílou Vodu.
Petr Placák popisuje vznik a působení exilové křesťanské organizace Opus bonum (Dobré dílo). Autor velmi dobře vystihl důležitost této organizace. OB propojovala exil s disentem a to není vůbec málo. Dobrá věc se podařila.
Výborné počteníčko. Woody Allen ve skvělé formě. Chápu i jeho potřebu vyjádřit ke kauze Mia. Z knihy si odnáším Allenovu lásku k lidem, k umění. Výborným způsobem popisuje svoji tvorbu. I velmi vkusně i své lásky. A s chutí si pustím nějaký jeho film.
Pan Jakub Szánto opět ve skvělé formě. Problematiku Blízkého východu přibližuje pravdivě, rozhodně nestraní ani jedné straně. Kniha se mi nečetla úplně lehce, je to způsobené tím, že nemám takové znalosti o tomto regionu(za to kniha samozřejmě nemůže). Ke knihám pana Szánta se určitě zase někdy vrátím.
Přečteno na jeden zátah. Ne, nejsou návraty, když jednou odešel jsi. Výborně popsány pocity exulantů či emigrantů návratu ,,domů". Nikdo jim neklade otázky. Naprosto chápu, že tato kniha napsaná v roce 1999 mohla vyjít u nás až v roce 2021. I to o něčem svědčí. Doporučuji.
Kniha je velmi dobře napsaná, kapitoly na sebe navazují, doplňují se. Velmi mě potěšil seznam doporučené literatury ke každé kapitole, či k její části. Přiznávám se, že jsem věrná posluchačka podcastu Přepište dějiny. Pevně věřím v další díl knihy, materiálu mají pánové požehnaně a naši politici jim v tom pomáhají.
Když Heinrich Böll přijel s rodinou 20. srpna 1968 na pozvání Československého svazu spisovatelů do Prahy, aby se zde seznámil s vývojem tzv. Pražského jara, netušil, že se záhy stane očitým svědkem sovětské vojenské invaze. Kniha, kterou připravil jeho syn René, představuje především Böllovy deníkové zápisky z oněch několika dní strávených v Praze, dále jeho dva esejistické texty reflektující srpnové události a několik rozhovorů pro tisk. Doporučuji.
Jsem úplně unešená. Smekám před paní Lednickou. Jak jsem psala u Šikmého kostela 1, pokud někdo pomáhá a to výrazně česko-polským vztahům, tak je to paní spisovatelka Karin Lednická.
Výborná kniha. Líbí se mi, jak autenticky paní Horáková popisuje život v Mnichově, vztahy mezi disidenty či emigranty.Vůbec život v Bavorsku na přelomu 70. a 80.let 20.století. Mně to dokresluje Deníky Pavla Juráčka a to výrazně. Právem byla kniha oceněna v anketě Kniha roku Lidových novin v roce 2020 jako nejlepší. Doporučuji.
Absolutní skvost. Smekám. Paní Lednická pomáhá a to výrazně česko-polským vztahům. Vynikajícím způsobem napsáno.
Knihu jsem si přečetla až po shlédnutí filmu Zátopek, kde Emila Zátopka vynikajícím způsobem ztvárnil Václav Neužil. Kniha mi informace z filmu doplnila a jsem za to ráda. Kniha je psaná přesně, dost mi přibližuje komplexně Emila Zátopka. Díky za to.
Kniha je bezesporu zajímavá. Normálně mi to nevadí, ale tady to přeskakování v čase mi trošičku dělalo problém. Líbilo se, jak paní Tučková skvěla popsala oblast Starého Hrozenkova, určitě si tam udělám někdy výlet, ta oblast mě zajímá.
Píšící básník pan Jiří Kovtun opět v plné síle. Opět strhujícím způsobem popsána, tentokrát Masarykova pouť za nezávislost a jeho působení v USA. Doporučuji.
Dočteno. Dobře se mi četly všechny 4 díly. Nejlepší pro mě byl 3 . díl. Doporučuji, je to příběh velkého přátelství.
Já před Jiřím Kovtunem smekám. Naprosto perfektně zpracované téma dvou obětí Anežky Hrůzové a Leopolda Hilsnera. Výborně vykreslená česká a nejenom česká společnost.
Pořád se to dobře čte. Jsem ráda i za dosti podrobné politické vykreslení Itálie v 70. letech.
Paní Mornštajnová opět ve vynikající formě. Při čtení mi bylo těžko. Zpětně se nám jeví, jak 17. 11. 1989 již bylo jasné, že to dobře dopadne. Není tomu tak, nic nebylo vyhráno ani 26 . a 27. 11. 1989. Díky nejenom geopolitické situaci to dobře dopadlo. Ale nemuselo. Já jsem ráda, že paní Mornštajnová nabídla jiný konec. Je dobré mít neustále na paměti, že to nemuselo dobře dopadnout.
Ještě větší nadšení se u mě dostavilo oproti 1. dílu. Barvitě vykreslen život v 60. letech v Itálii. Měnící se společnost, i hrdinky příběhu. Doporučuji.
Nádhera. Skvost. Vynikajícím způsobem popsána Itálie 50. let minulého století pohledem jedné chudinské čtvrti a její hrdinek. Doporučuji,
Vynikající počin. Jsem nesmírně ráda, že to vyšlo. Dokreslujeme mi to obrázek, že pánové Ripka, Zenkl, Stránský, Smutný, Vilím a Majer stále nic nepochopili. Nepochopili, že podat demisi, aniž by měl ivětšinu je naprostý amatérismus s tragickými následky.