barunka66 komentáře u knih
Opravdu silná výpověď. Obdivuji odvahu, s jakou autorka podala svou zkušenost. Pevná víra, důvěra v Boha, láska přestože....Hledáme Božskou nekonečnost, ale narážíme na lidské limity.
Poslouchala jsem jako četbu na pokračování. Opravdu zážitek. Kdysi jsem viděla film, ale tady jsem si mohla vychutnat ty detaily. Děkuji.
Asi mě tam nic nepřekvapilo, tak nějak jsem to čekala. Otázky paní Renaty někdy úporné, neodbytné, setrvání u témat, která opravdu nejsou tak důležitá. Pro mne není podstatné, jestli s názorem Marka V. souhlasím nebo ne, ale jsem vděčná, že mě nutí přemýšlet o tématech, na která bych sama nepřišla. Děkuji za kapitolu o svobodě a odpovědnosti, o potřebě žasnout i o asistované reprodukci (jako zdravotník v oboru vím, že každý příběh je jiný, že to není jen to krásné, že všechno nese velká rizika etická, psychická i zdravotní ). Rozhodnutí ve všech situacích je na nás, i s možností, že se rozhodnu "špatně", i při dobré vůli. To je osvobozující, že i v této situaci mě Bůh neopustí a pomůže mi jít dál. Že se některá témata opakují? Nevadí, opakování neškodí, i my vyprávíme stále stejné příběhy svého života, jen okruh posluchačů se trochu mění, možná se ten příběh liší od skutečnosti, ale předáváme to tak, jak to v té dané době vnímáme. Děkuji, Vám Marku, že díky Vám v posledních letech vidím život kněží trošku jinak, že taky prožívají třeba samotu, dobře znám ten pocit, že člověk přijde večer domů a tolik by chtěl někomu říct, co pěkného nebo těžkého prožil a ono není komu, nikdo nečeká...Dívat se kolem, přemýšlet, i v roli "prodavačky ze supermarketu" to své dělat poctivě s vědomím, že i na mě samotné záleží, jaký bude svět. Děkuji.
Děkuji za spoustu inspirací duchovních i praktických. Kvítky sv. Františka. Potřeba modlitby při takovéto práci! Bez toho to nejde. Ale musím mít na zřeteli opravdu jiné prostředí, než je u nás. Ta práce je rozdílná. Takovéto komunity u nás chybí. Stojí ale naši bezdomovci vůbec o ten sendvič a o tu modlitbu? Někdy mám pocit, že ještě nejsou na takovém dně, aby dokázali toužit a přijmout jedno i druhé.
Četla jsem i poslouchala jako četbu na pokračování. Radhošť, Kněhyně, Červenec..kopce, lesy, mám to tam prochozené, takže jsem si to představovala přímo v těch reáliích. Těžký život našich maminek, babiček, ale jaksi průzračnější než naše doba.
Dostala jsem jako knihu putovní. Nelze to jen přečíst a zůstat stejný. Je to návod, jak vyjít ze své sebestřednosti, dívat se kolem sebe a nebýt lhostejný. Nejsme všichni povoláni k tak velkým skutkům, jako autor, ale malé věci můžeme dělat všichni. Takže čtu, podtrhávám, vracím se...děkuji.
Knihy Petry Hůlové jsem přečetla skoro všechny, patří k mým oblíbeným současným autorkám, mám ráda její jazyk, smysl pro etnografii. S tímto tématem jsem však měla problém, cením snahu přiblížit politický problém mladým, ale nějak jsem se v tom neorientovala, asi to je určeno mladým, mají větší smysl pro to fantasy. Druhou polovinu jsem jen tak prolítla, nebylo to ono.
Klasický Markův humor, pro zasmání i pro přemýšlení. Děkuji!
Vyslechla jsem jako četbu na pokračování, moc dobře načteno (Dana Černá). Určitě půjčím v knihovně a přečtu znovu. Nutí to k přemýšlení, krutá doba, tolik bezmoci, nenávisti...a bylo to skutečné! I v těchto hrůzách žít a najít smysl je obdivuhodné (podobně jako Viktor E. Frankl)
Poslouchala jsem jako četbu na pokračování. Mezi tím dívčím vzpomínáním jsou ukryté hluboké myšlenky. Asi si půjčím knihu a vrátím se k tomu.
Stydím se, že jsem jméno a osud tohoto velkého člověka neznala. Knížečka je čtivá, psaná citlivě, potěší odborníky i laiky. Moc děkuji za Vánoční dárek.
Poslouchala jsem jako četbu na pokračování.
Kruté praktiky padesátých let, v Rusku i u nás. Vtipně o vážných věcech, nutí k zamyšlení a přitom nedočkavě čekáte na další díl. Psané tak dobře, že to vidíte všechno před sebou, při četbě jsem měla pocit, že mi ta zrzavá lištička běhá kolem nohou. Výborně načteno!
Klasika, kterou znám ze svého dětství. Teď čteme s vnoučkem. "babicko, najdi o žepě". Ta je nejoblíbenější. Třeba 10 krát za odpoledne!
Sehnala jsem vydání z r. 1983 (taky vyřazená z knihovny), trošku jiný překlad, než který jsem si pamatovala, ale nevadí.
Knížečka mne provázela letošním říjnem. Krátké úvahy, cílené na dnešního člověka. Jednoduchost, srozumitelnost.
Ke knize jsem se dostala odkazem Jiřího Kratochvíla (kniha Liška v dámu, četba na Vltavě).
Dáma v lišku je psaná čtivě, typický anglický styl, ironie, satira. Příběh ve mě evokoval pocity, kdy se musíme vyrovnat se změnou osobnosti blízkého člověka po úraze, nemoci. Jak se nám vzdaluje a stává se někým jiným, jak ho přesto milujeme, přizpůsobujeme se mu a přesto nemáme šanci žít v jeho světě.
Knihu jsem přečetla opravdu jenom z úcty k dárkyni. Sladká romantika.... už podle obálky. Nemám odvahu ji ani přidat do letošní výzvy (je to novinka vydaná v letošním roce).
Oceňuji styl psaní, 2. osoba množ. čísla dává pocit, že se autor obrací přímo na mě. Někdy trochu drsné. Opakování frází, domněnek, myšlenek nepůsobilo rušivě, dodávalo důraz a zároveň odlehčení. Vážná témata vedoucí k zamyšlení, reflexi, přitom psané s humorem, sebekriticky. Nahlédnutí do jiné kultury, jiné mentality.
Pro mne asi nejlepší kapitola o zážitcích z Islandu, zvláště popis speciálních plátěných tenisek do sněhu. Dnes by řekli ekostyl a minimalismus, tehdy však nic jiného nebylo.
Poslouchala jsem jako četbu na pokračování, výborně načteno!.
K autorce mě přivedla rozhlasová četba jedné ze tří povídek. Každá jiná, ale pro mne jeden společný prvek - sourozenecké vztahy. Zranění z dětství, která se neuzdraví ani v dospělosti, rodinná tabu. Dobře napsané, čtivé, vede k zamyšlení.
Jednoduché, pravdivé, přesto silné a bolavé. Tak často se odehrávající příběh v našich rodinách!! Tolik nedorozumění, tolik ubližování a přitom to všichni vlastně myslí dobře. Doporučuji rodičům, učitelům i těm dospívajícím.
Autorka popisuje své zkušenosti, ukazuje jiné cesty v přístupu k "jiným" dětem, nebojí se přiznat vlastní hranice, bezradnost, strach. Dotýká se bolavých míst inkuze těchto dětí ve školách.Střet s byrokracií, předpisy, normami je asi ve všech zemích. Doporučuji pedagogům, psychologům i rodičům.