boxas komentáře u knih
Já se tam vrátím... František Halas
Tohle je skutečný skvost naší literatury! A říkám to s plným vědomím toho, že poezii zas až tak moc nemusím.
Poctivě vystavěná detektivka jakoby tak trochu ze staré školy.
Přidanou hodnotou je pro mne neznámé amišské prostředí.
Byla to moje první detektivka této autorky a vybrala jsem si ji jen kvůli letošní čtenářské výzvě jako novou knihu.
Určitě však to není poslední knížka od Lindy Castillo, kterou jsem četla.
162 barevných ilustrací Zdeňka Buriana... Je vůbec třeba ještě něco dodávat?
Souhlasím s drtivou většinou zde uvedených komentářů - Velká kniha o pravěku je absolutní špička! K tomuto tématu neexistuje nic lepšího.
No, upřímně řečeno asi bych si tuhle knížku ke čtení normálně nevybrala...ale jednak byla mezi novými e-knihami zdarma a jednak se mi hodila do letošní Čtenářské výzvy.
Ale zklamaná vůbec nejsem! Jazyk už je sice zastaralý, ale mnohé myšlenky jsou nadčasové a platné asi v každé době.
Namátkou pár příkladů:
Čeho nemáš, neslibuj.
Dobrý soused, drahý klénot.
Zítra také den bude.
Po bouři bývá jasno, po jasnu mračno.
Mnoho čápů, málo žab.
Rozdíl jest mezi heryňkem a lososem.
Pij pivo, jakéhos sobě navařil.
Kdo maže, ten jede.
Nuda. Nebavilo mě to, a proto s Geniální přítelkyní končím.
Dlouho jsem váhala, jestli dát čtyři nebo pět hvězdiček.
Upřímně řečeno, všechny povídky na pět nejsou. Ale na druhou stranu je kniha velice různorodá co se námětů týče, díky všem těm vyšetřovatelům pestrá, a proto čtivá, takže nakonec proč pět hvězdiček nedat, že ano?
Výborná kniha!
Mám Aghatu Christie ráda, a tak mě opravdu hodně štve, jakým svévolným způsobem jsou její příběhy překrouceny a násilně přepracovány v různých seriálových a filmových adaptacích! Zkouška neviny podobně jako třeba Schůzka se smrtí jsou toho důkazem. Kdo viděl např. poslední televizní adaptaci Zkoušky neviny (anglickou) a pak si přečte knihu, nemůže uvěřit tomu, že se jedná o tentýž příběh. Nechci prozrazovat nic z děje, jen musím konstatovat, že jsem zvlášť ke konci nestačila kroutit hlavou. Asi skutečně u ACH zůstanu jen u knih.
Výborně se u této knihy odreaguji. Některé postřehy jsou nejen trefné, ale i nadčasové.
Tak to chodí na tom světě,
každou chvíli jinak,
dneska ctí tě za svatého,
zejtra budeš sviňák.
Co dodat?
Snad jen, že od časů Karla Havlíčka se až tak moc nezměnilo.
Příběh nevšedního setkání několika lidí, které spojovalo jediné - láska ke knihám.
"Dala si ty svazky pod paži, otočila se a zamířila ke dveřím. S rukou na klice znehybněla.
"Stane se vám občas, že si přečtete něco romantického?" zeptala se zády k němu.
"Překvapím vás," odpověděl. "Ano. Občas."
"A co se přihodí na straně 247?"
Na chvíli se rozhostilo ticho, jako kdyby se nad otázkou zamyslel. Pak odpověděl:
"Na straně 247 to vypadá, že je všechno ztraceno. To je ten nejlepší okamžik, víte."
Tohle rozhodně není knížka pro každého. Ale pro ty z vás, kteří jsou už přesyceni akčností, násilnostmi, povrchními vztahy a povrchními city v různých knihách je to něco, co stojí za zaznamenání.
A možná se tak jako já začnete v knihách ze zvědavosti dívat, o čem se v nich píše na straně 247.
Skvělé. Že jsem všechno nepochopila, to rozhodně není problém Stephena Hawkinga, ale můj.
On se snažil velice.
Malá rozsahem, ale knížka, která mi z různých důvodů trvale zůstala uložená v hlavě. Vykreslení světa, jaký by teoreticky mohl být, jasně patrná ironie v hodnocení světa mužů a světa žen, maskulinita a feminita, muži degradovaní na živou banku spermií, je tam tolik motivů, které vás sice pobaví, ale za tím úsměvem je ještě cosi jiného.
Myslím, že Merle, když to psal, tak nepřemýšlel až tak nad tím, co dnes označujeme slovem gender, ale je to tam všude. Ovšem pozor! Merle nepoučuje, nebojuje, nehodnotí. Jen se trochu posmutněle usmívá. Doporučuji!
P. S. Na povykující zednice fakt nikdy nezapomenu!
Na dovolenou ano, aby mi tato knížka zůstala delší dobu v hlavě, tak to asi ne.
Na můj vkus je tu až moc "náhod", na druhou stranu bylo pro mne zajímavé nahlédnout do uzavřeného světa náboženských sekt a sdružení.
Nadčasové a pořád dobré!
Aspoň malá ochutnávka:
„PANE PASCHKES, vy vypadáte nějak špatně.“
„No, copak vám mám povídat? Játra nejsou v pořádku, žaludek mne bolí, krk mám zapálený, puls mi vy nechává, nohy mám oteklé – a já sám nejsem taky v pořádku.“
Ne všechny povídky si pět bodů zaslouží, ale celkový dojem z knížky ano.
Andrzeji Sapkowskému prostě povídky o Geraltovi jdou.
A znovu upozorňuji na to, co už zde několikrát zaznělo: pokud jste už nepřečetli CELOU hlavní ságu, tak se povídce NĚCO KONČÍ, NĚCO ZAČÍNÁ vyhněte obloukem!
Vtipné, čtivé, ale vlastně to odnikud nikam nevede, je to jen jakýsi deník Marie III.
POKROK
Doba kráčí vpřed
a svět se předhání.
Už i blbci mají vyšší vzdělání.
DŮVOD K OPTIMISMU
Lidé jsou různí.
Jsou i tací,
kteří se dosud živí prací.
VŠUDE NAJDEŠ POUČENÍ
Poučte se v chlívku u sviní:
kdo se pere u koryta,
ten se ušpiní.
Co dodat? Toto je výborná knížka, sice žádný Máchův Máj, ale zaručeně vás pobaví. A to prosím takhle pěkně to pan Žáček napsal už v roce 1987! Tak mi řekněte, lidé drazí, nakolik se ta česká povaha od těch dob změnila?
Ti, co přežili, nikdy nezapomněli.
A Erich Maria Remarque, který sám to peklo přežil, to velmi dobře věděl.
Zdání často klame, i člověk milý na pohled může být pěkný prevít. S hlavní hrdinkou jsem sympatizovala od první stránky a moc jsem jí přála, aby toho prevíta nějak převezla! Já vím, že kniha není ani zdaleka bez chyby, o mnohých věcech by se dalo polemizovat, ale co na tom, když vás drží a nepustí, dokud to nedočtete až do konce!