BoženaN komentáře u knih
Asi půjdu proti proudu, ale klišé, předvídatelnost. Výborný námět, ale zpracování ála červená knihovna.
(SPOILER) Tuto pisovatelku čtu ráda, ale Tři za mě za tři.. Vadila mi vypravěčka Virginie, která mi do příběhu vůbec nepasovala až do chvíle, kdy jsem pochopila, o koho se jedná, teprve pak mi začala dávat smysl, ale to bylo až za polovinou knihy.. Autorka má vypravěčský talent, ale popisuje naprosto všechno do nejpodrobnějšího detailu, což mě chvílemi až nudilo. Také se mi nelíbilo, že se na konci objevila nečekaně postava, která rázem vyřešila kauzu zmizelé dívky a potopeného auta.. Nechci prozrazovat víc.. Celkově je to hezký, zajímavý příběh, kdy si ty Tři postavy zamilujete ahltáte jejich osudy jedním dechem, ale někdy je toho prostě až moc. Aspoň na mne. Nelituju, celkově se mi to líbilo, má to ale své ale..
Dobrý námět, ale víceméně jde především jen o emoce a myšlenky. Mnohé z myšlenek stojí za úvahu a emoce jsou skvěle popsané, ale bylo toho až moc, velmi zdlouhavé a stále dokola. Nic moc se v příběhu neděje, hned od začátku je jasné, jak se to bude vyvíjet, žádné překvapení se nekoná, ale asi to byl záměr. Nevěděla jsem, že jde o první díl knihy na pokračování, takže jsem byla ze závěru dost rozčarovaná.
Nemohu souhlasit s tím, že konec byl šokující, protože mě tato varianta napadla poměrně brzy a jak už někdo zde napsal, pozorný čtenář tuto skutečnost vydedukoval, takže to nebylo překvapení. Spíš jste si přáli, aby to tak ale nebylo. Kniha je emocionálně nabitá a ukazuje, kam až může vést opičí láska matky a manipulace. Mrazivý příběh, skvěle napsané.
Nenáročné, ale milé čtení. Když vám zrovna svět nepřipadá jako skvělé místo, tak po přečtení se cítíte trochu líp.
Skvělý nápad - dvě verze příběhu - kdyby se hrdinka rozhodla nechat si dítě a kdyby ne. A skvělý nápad, že každou verzi napsala jiná autorka a ke všemu matka s dcerou. Velice mě to zaujalo. A musím říct, že obě verze jsou výborné. Neposuzovala bych tu, která je lepší, není to soutěž a podle mně se to úplně říct nedá. Mně se četly dobře obě dvě, jedna je víc plná smutku, ale má to důvod.
Originální. Mně se to velmi líbilo a byla jsem spokojená i s koncem :)
Originální. Emocionálně nabité. Dotýká se hloubky různých problémů napříč generacemi. Místy velmi dojemné a k zamyšlení. Ale nechybí ani humor. Od začátku do konce jste v napětí, co se bude dít dál. Všechny postavy si nakonec zamilujete, přestože se nejdřív některé jeví nesympaticky. Pochopíte, že nic není tak, jak se na první pohled zdá. Za mě výborné čtení.
Mrazivý příběh, až máte vztek, že se něco takového opravdu často děje. Musela jsem na knihu myslet ještě několik dní po přečtení.
Kniha mě velice mile překvapila, jedna z nejlepších, co jsem letos četla. Je vtipná i dojemná. Moc jsem se pobavila. Nemá žádné hluché místo.
Autorka opět nezklamala. Umí se skvěle vžít do pocitů postav, do jejich niterného života, který je v nesouladu s tím, co žijí navenek. Fandila jsem oběma Vilole i Viliamovi, přestože mě zároveň i štvali. Viliam svým pitím, Viola takovou tou ukňouraností, ale oběma jsem naprosto rozuměla. Místy cynický pohled na manželství (ale asi to tak je), místy okořeněný humorem. Bavilo mě to.
Mám autorku ráda, ale tohle bylo docela nudné. Strašně protahovala zápletku, až mě to rozčilovalo. Zhruba až ve třičtvrtině knize se teprve dozvíte, co se stalo na grilování... Je tam pár zajímavých témat, ale drží se jich víceméně jen nad povrchem, aby tam jako bylo něco navíc, jinak se skoro nic neděje. Plus dávám za psychologické sondy do duší lidí, to zas umí Moriarty popsat dobře.
Zajímavé téma, nečekané zápletky. Moc mě to bavilo.
Bavilo mě to, ale trochu mi vadila, až moc velká propletenost osob. Ztrácela jsem se v nich a myšlenka, že vlastně skoro každý s každým se znal nebo se jejich osudy propojovaly, to mi přišlo až takové hodně neuvěřitelné, na druhou stranu to byl asi záměr autorky a je to kniha, nikoliv život. Co mi ale vadilo, byl konec..
Bavilo mě to od začátku do konce a ještě dlouho jsem musela na příběh myslet.
Zhltla jsem to jedním dechem. Líbí se mi jak syrovost příběhu, tak syrový druh psaní.
Je to posáno velmi autenticky, až mi bylo těžko z toho, že se takové případy dějí. Ale myslím si, že 9 leté děti neuvažují až tak jako holčička v příběhu. A že v životě se všechno tak krásně nevyřeší.
Přečteno jedním dechem a dlouho jsem na všechny ty myšlenky a emoce, které se z veršů vynořují musela myslet.