braunerova komentáře u knih
Kniha obsahuje faktografické chyby:
str. 43 - Thermopyly bránilo cca 7000 Řeků, v závěrečné fázi pak padlo kromě 300 Sparťanů také 700 Thespijských a Fókaiských spojenců
str. 59 - Alkibiada zavraždili až poté, co udělal dítě manželce spartského krále, zradil Sparťany, poté Peršany a rodné Athény ho odsoudili k smrti
"Ano, Alexandře Veliký, hrdino, milovníku poezie, vojáku a vrahu, takový byl tvůj život."
Dal bych 5 hvězd, kdyby tam nebyly ty přihlouplé testy. Sice si vždy nejdříve přečtu odpovědi, ale stejně to otravuje.
"Na hladině vody pluly mrtvoly, kusy roztrhaných těl, chuchvalce sražené krve a zelený sliz od výbušných plynů. Tam naši vojáci žili a umírali, vzdálení jen několik metrů od nepřítele. "
Teda že bych to někdy přečetl celé to asi ne, spíše si hledám události, které mě zajímají. Na každé dvojstraně je vlevo sloupek s několika letopočty a k nim heslovitě vypsané důležité události, které jsou pak rozvedené vpravo. Co mě vadilo je váha - kniha je tak těžká, že se nedá držet v ruce. Mnohem praktičtější by byly 2 díly a na lepším papíře.
Pro nás poněkud exotické civilizace - Indie, Čína, Japonsko, Afrika, američtí Indiáni, Mayové, Aztékové a Inkové.
"Na březích jezera Guatavita v Kolumbii snili španělští conquistadoři 16.století o zlatém muži, El Doradovi. V očích nenasytných Evropanů se americký kontinent stal zlatou zemí, Eldoradem."
Některé důvody rozpadu impéria mě překvapily, třeba náboženský fanatismus katolíků, rasismus samotných Římanů nebo slepá zahleděnost římských elit do minulosti.
"Nenašel se ani jediný osvícený duch, jenž by pochopil, že k záchraně impéria je třeba konkrétních činů - nebo který by alespoň uznal, že je něco víc v nepořádku než obvykle. Zaslepené lpění na klasických ideálech se tak přiřadilo k podstatným důvodům pádu Říma. Neboť dá-li se někdo ukolébat fikcí o neměnnosti tradičních stereotypů , zbavuje se tím naděje, že nalezne lék na současné neduhy."
Přečetl jsem za 2 dny. Samotný příběh na mě byl moc romantický a málo věrohodný, její další knihy se mi líbily víc. Na druhé straně je autorka historicky věrná a autenticky popisuje stav Římského impéria na konci 4 století po Kristu.
"Změť nejrůznějších jazyků, historií, náboženství a ras - jedna říše, dvě společné řeči a téměř tisíc let civilizace. A tady na hradbách novidunské pevnosti jsem se poprvé v životě pokoušela představit si, jak by svět vypadal, kdyby římská říše přestala existovat."
Bohužel kniha je špatně zařazená, nejenom otázky, ale i obrázky jsou určené dětskému čtenáři (na zadní straně knihy je uvedeno, že je určena pro děti od 9 let). Z tohoto důvodu nehodnotím.
Výborný 4.díl série, standardně vysoká úroveň obrázků. Vše podstatné z dějin antického Říma od jeho založení až do 5.století po Kristu. Narazil jsem ale i na drobné chyby:
str.321 - Augustův vojenský um nestál za nic, nejdůležítější bitvy za něj vybojoval Agrippa
str.323 - pretoriáni nebyli zámožní Římané, ale zkušení legionáři. Vigilové byli propuštění otroci a proletariát.
str.328 - Claudius nebyl mužem průměrných kvalit, ale vzdělaný historik a schopný administrátor
"Řím, který je nejprve královstvím zrozeným z mýtů a legend. Řím, v němž republiku vystřídá císařství. Řím, jenž se stane středem světa, hlavním městem bohů a lidí ... Řím, kde se schyluje k zániku říše a nástupu barbarů ..."
Pod dojmem skvělých recenzí jsem čekal něco hodně čtivého, jako jsou knihy pánů Kovaříka, Richtera nebo Hrycha. Knihu jsem nakonec dočetl, ale byl to boj. Na každé straně je sloupec tištěný drobným písmem a nahuštěný fakty. Nakonec jsem tyhle poznámky přestal číst. Pokud by tohle měla být školní učebnice, jak píše lazarus, většina dětí by dnes nenáviděla dějepis.
Celostránkové černobílé obrázky by spíše slušely nějaké fantasy -třeba mamut, který vyhazuje do vzduchu lva?
Když to shrnu: před autorem smekám, ale knihu doporučuji jen opravdovým nadšencům o českou historii.
Srozumitelně napsáno a uspořádáno, krásné obrázky, velmi přehledné jsou 2stranné mapy bojiště. Na druhé straně kniha nepřináší žádné nové zajímavé informace. Co je však mnohem horší, publikace obsahuje plno faktografických chyb:
Str.8: Babylon nikdy nepadl v bojích s Asyřany - ve skutečnosti Asyřané dobyli Babylon několikrát, roku 689 př.n.l. ho Sancherib nechal zbořit.
Str.13: v bitvě u Herakleje ovládly pole legie a Pyrrhos ustoupil do Řecka - ve skutečnosti bitvu vyhrál Pyrrhos díky slonům a Římané opustili jižní Itálii.
Str.15: Kartágo se vzbouřilo a tím došlo k třetí punské válce - ve skutečnosti Kartágo dělalo všechno možné, aby konflikt nevyprovokovalo
Str. 69: Thúkydidés nezemřel v roce 411 př.n.l., ale až po válce, cca 399 př.n.l.
Str.172: Teutoborský les - celá kapitola je tak zprasená, že to ani nebudu komentovat
Str. 182: prokurátor nemohl být jmenovaný Augustem v roce 44, neboť ten zemřel v roce 14.
Autorka zůstává věrna své tradici - dobře napsaný příběh s lehce erotickými scénami, povětšinou historicky věrný, na konci zcela znevěrohodní. Navíc mi vadil odfláknutý překlad - české skloňování latinských jmen, centurio Balbus několikrát přejmenovaný na Bambus, peněženka místo měšec a podobně.
Tessa Korber umí psát, přečetl jsem za 2 dny. O královně ze Sáby se zachovalo jen pár odkazů v bibli a koránu, v podstatě celý příběh je fikce. První část je výborná, konec je obdobně jako v Lékaři císařů nevěrohodný.
Kniha drží vysoký standard nasazený v prvním díle.
Útlá kniha s krásnými obrázky. Kapitoly nehledejte, 37 vojevůdců je pěkně vyrovnaných v řadě, od Alexandra Velikého až po Moše Dajána. Každému je věnován portrét a krátký odstavec. Nejde o životopisy, jak jsem si původně myslel, ale spíše o jejich přínos v oblasti vojenského umění.
"Jen absence písemných pramenů, která obestírá temnotou počátky jeho dějin, umožnila zastáncům sociálních a vědeckých utopií typu marxismu tvrdit, že války vznikly teprve jako důsledek majetkové a třídní nerovnosti. Ale již primitivní lidské pospolitosti žily prakticky soustavně ve stavu nevyhlášené války. Jen tehdy neexistoval žádný Homér, který by jejich války opěvoval, žádný Clausewitz, který by nad nimi mudroval, žádná Betty Suttnerová-Kinská, která by o nich moralizovala."
Kniha mě příjemně překvapila, přečetl jem za 2 dny. Je to vlastně moderní román o životě mladého, fenomenálního lékaře, zasazený do prostředí římského Impéria. O Galénově osobním životě se toho mnoho neví, takže autorka mohla vyfabulovat příběh o člověku, který ironicky nahlíží na svět kolem sebe a při vší surovosti, kterou je obklopen, zůstavá citlivý k bolesti druhých.
Autorka se drží historických faktů a některé pasáže jsou velmi realistické, ke konci ale popustila uzdu své fantazii a příběh už moc přesvědčivý nebyl.
"Ale z pochodového kroku našich hrdých a vítězných legií se nad Město zvedal závoj prachu a přinášel mu tu největší kořist jeho vojsk: přinášel mu mor. Mor tvrdošíjně a neomylně sledoval stopu jejich bot z onoho tábora u Antiochie až sem."
V roce 324 př.n.l. se nechal Alexander prohlásit Korintským spolkem za žijícího boha. Athénský politik Lykúrgos při té příležitosti poznamenal, cože je to za boha, který musí chodit na záchod.
Ve třetím díle pokačuje lakování Alexandra na růžovo. Autor je bohužel zcela nekritický. O výše uvedené události se nezmiňuje. Také zamlčuje milenecký poměr s Hefaistionem a Bagoasem. Vypálení paláce v Persepoli při makedonských orgiích vydává za předem promyšlený plán. Svého přítele Kleita probodl Alexander omylem. Také není pravda, že se historik Kallisthenés otrávil, ve skutečnosti zemřel ve vězení, i když proti němu nebyly žádné důkazy.
Mimochodem dnes se historici přiklánějí k teorii, že Alexander byl otráven kýchavicí bílou přimíchanou do vína.
Máte pravdu, mezi jednotlivými obdobími paleolitu jsou obrovské rozdíly. Magdalénští lidé se od nás už moc nelišili. Dávám nové hodnocení - 5 hvězdiček.
Podrobný popis obchodování ve Středozemním, Černém a Rudém moři. Kniha je rozdělena na starověk a raný středověk, v rámci každé části je pak uspořádána geograficky. Kromě historických událostí jsou podrobně popisovány komodity, obchodní lodě i přístavy. Těch obchodních informací je opravdu hodně, knihu jsem několikrát odložil a musel jsem se dost nutit, abych jí dočetl.
Možná výborná kniha, ale s příšerným překladem. Něco tak odfláknutého jsem ještě neviděl. Buržoazie ve starověkém Jeruzalému, vítězství Maratonců, Lakédémoniné místo Lakedaimoňané, Miltiade místo Miltiadés, Médes místo Medové atd. Chudák Themistoklés se jednou jmenuje Thémistocle jindy Thémistode. Historik Titus Livius byl přejmenován na Tite-Live, vae victis je přeloženo jako neštěstí poraženým. Skončil jsem na straně 21, autor za to nemůže, ale pro mě je to odpad.
Zklamaly mě obrázky lovců z paleolitu. Zastřižené vlasy a vousy a apartní kožené obleky nejsou to, co bych si představoval.
"Člověk dokáže kout železo a zkrotit koně ... a historie může začít."