cabalenka komentáře u knih

Velmi zajímavé zamyšlení nejen nad životem a smrtí, ale i nad vztahem lékař-pacient a tím, jaké to je, když se lékař najednou stane pacientem.
Půl hvězdičky dolů za zbytečně protahovaný epilog, který psala Paulova žena. Za mě by lepším, více než důstojným koncem knihy byl právě ten Paulův titulní poslední výdech.
Čteno ve slovenštině, protože česky i anglicky kniha byla všude beznadějně vyprodaná - to samo o sobě pro mě byl velmi zajímavý zážitek, s poměrně překvapivým zjištěním, že mi slovenština v psané podobě před očima plyne stejně lehce jako čeština.

11.01.2025

(SPOILER) Nebudu lhát, první 2/3 knihy se mi trochu táhly, ale poslední 1/3 byla neuvěřitelná jízda a doslov autorky (který ani tak není doslovem, jako pokračováním příběhu s odstupem několika desítek let) mé hodnocení vystřelil k plnému počtu. Pravděpodobně žiju pod šutrem - o existenci seriálu jsem se dozvěděla až v průběhu čtení knihy (vlastně až podle obálky originálu na Goodreads, kdy jsem si říkala, že ta holka na ní je mi povědomá, to asi bude nějaká herečka :)) a po jejím přečtení se na něj ráda podívám. Upřímně, ještě že z toho udělali seriál a ne film, protože děj knihy a všechny zápletky (bože můj, všechny na základě skutečných událostí!!!) by vydaly na několik samostatných knih.
Nedokážu se rozhodnout, kterého z hrdinů, či spíše hrdinek jsem si oblíbila nejvíc - Halina, Bella, Herta nebo Mila? Pánové prominou, byť činy mnoha z nich jsou doslova hrdinské, ale boj neohrožené Haliny o bezpečí své rodiny, odhodlání mladinké Belly, nezdolnost těhotné Herty i odvaha a nekonečná mateřská láska Mily k Felicii - to je úplně jiný level hrdinství. Všechny tyto neuvěřitelně statečné dámy mají můj neskutečný obdiv a úctu. My si stokrát můžeme myslet, jaká že příkoří nám to naše doba zdánlivě nekonečného míru přináší, ale proti hrdinům a hrdinkám této knihy jsme jen ubohé skleníkové květinky!

10.01.2025

Příjemné překvapení. Několik let nám tato kniha ležela nepovšimnuta v polici, až jsem po ní sáhla kvůli čtenářské výzvě (na konci je několik receptů). Byl to dárek od někoho z příbuzných, vybíraný beztak podle názvu (protože co dát doktorovi za knihu k narozeninám - jasně, tu, která má na obalu napsané "doktor", ha ha). A já jsem na jakoukoliv lékařskou tématiku v popkultuře dost vysazená; medicínské nesmysly hodně těžko nesu, takže jsem se i této knize doposud vyhýbala. Navíc ta otřesná infantilní obálka (schválně srovnejte s přebalem originálu s fotkou malebné irské krajinky) - podle ní jsem v kombinaci s (pěkně pitomým) českým překladem názvu očekávala "třeskutý" humor a jednu barvitou historku z praxe vesnického lékaře za druhou, ale ono to zas tak úplně humoristické od začátku do konce není. Samozřejmě je starý pan doktor O'Reilly trochu schématický (bručoun a nezdvořák se srdcem ze zlata), stejně jako mladý Laverty (idealista přecpaný teorií, praxí nepolíbený) - ale musím říct, že po mnoha letech lékařské praxe s mnoha postupy a zejména chováním zkušeného barda O'Reillyho, které Barry ze začátku nechápal, bytostně souzním ("na blbce nemá cenu řvát, lepší je ho po dobrém rychle vyprovodit", "na pacienta se musí mluvit tak, jak je schopen vás pochopit, a ne v cizích termitech" atd.). Po čistě medicínské stránce také nemám co vytknout (ono tam ostatně toho čistě medicínského zas tolik není), samozřejmě s přihlédnutím k tomu, že se děj odehrává v 60. letech minulého století. Až budu mít náladu, po některém z dalších dílů v budoucnu ráda sáhnu.

5 05.01.2025

Knihu jsem dala na jeden zátah; atmosféra jihočeského venkova je vylíčená skvěle, bavily mě vesnické postavičky v čele s maminkou hlavního hrdiny, ale... no, mám tak nějak neuspokojivý pocit - asi že jsem podle anotace čekala něco dost jiného (Kristýna vlastně do příběhu až tak moc nezapadá a její naivní romantická linka s nějakým Ondřejem z Prahy mě upřímně řečeno spíše obtěžovala); happy end jsem rozhodně neočekávala, ale že se celá kniha bude točit kolem hostile takeover jedné zemědělské akciovky, na to jsem jaksi připravená nebyla...

2 04.01.2025

Ach, tohle je tak úžasně krásná kniha! Jako bychom s autorem, resp. hlavním hrdinou, mluvili stejným jazykem (asi že jsem taky taková, autor promine, cynická bestie). Do Ferdy (kluka, který je vlastně lesba), jsem se zamilovala během několika prvních stran, stejně jako do Táni, Jakuba a všeho toho "porouchaného" zvířectva kolem. A taky do macešky Macešky - kéž bych já byla alespoň z poloviny tak trpělivá máma pro své vlastní děti jako byla Dana pro nalezence Ferdu!
Určitě hraje roli i to, že je autor stejný ročník narození jako já - i když je Ferda mladší a Jakub naopak starší, to mileniálství z každé stránky jen ukapává. Asi se mi ještě nestalo, že bych se cítila tak moc na jedné vlně ani ne tak s hlavními hrdiny (nejsem ani holka-ve-skrytu-duše-kluk-homosexuál či odchovanec ústavní péče jako Ferda, ani jsem nevyrůstala v dysfunkční rodině a nemám vadu řeči jako Jakub), jako s jejich příběhem vzájemného sbližování, odmítání a závěrečného splynutí (a možná tak trochu i autorem) samotným.
Budu se moc těšit na další autorova díla!

1 03.01.2025

Tato kniha mě chytla a nepustila hned od prvních stránek - především proto, že mám doma podobnou (i podobně starou) "mimozemšťanku". Není to jen příběh ztraceného dítěte, kde by se celou dobu řešilo jen "odkud přišla a komu patří", "je to týrané dítě?" nebo "čeho se bojí, že nechce říct, kdo je", ale především rozvíjí vztahy hlavních postav a to, jak se navzájem ovlivňují. Ani žádná z vedlejších postav mi zde nepřipadala zbytečná - mám tendenci nesnášet postavy "trhlých nejlepších kamarádek", které jsou často vepsané jako neskutečně nudná vata, asi aby autor nahonil počet stran, anebo prostě proto, aby hlavní hrdinka nějakou bff měla, protože tak se to přece na moderní single ženu sluší a patří - ale v případě této knihy jsem si Tabby skutečně zamilovala od prvních stran. Je skvělá - tak trochu praštěná na hlavu a zároveň nohama pevně na zemi, kam se snaží dostat zpět jinak zcela seriózní hlavní hrdinku příběhu Jo. Ostatně za to, že Jo není povšechně dokonalá (a její protějšek Gabe už vůbec ne), autorce tleskám!
Do posledních kapitol jsem se ve skrytu duše odvažovala doufat, že kouzelná Ursa skutečně pochází z planety Megnife, ale je fakt, že si kniha od začátku na žádný mystery/sci-fi román nehraje a závěr příběhu (který mimochodem neskutečně graduje!) je dost tvrdé (byť trochu předvídatelné) uvedení do reality.
Určitě se budu snažit sehnat i další autorčina díla, byť ještě nejsou přeložená do češtiny.

2 01.01.2025

Takto dokonale rozpracovat psychologii hned několika postav na sotva 100 stranách, to dokáže snad jen Steinbeck. Jeden z nejkrásnějších, nejdojemnějších a nejkrutějších příběhů o přátelství vůbec.

17 29.12.2024

Kratičký, minimalistický příběh, v podstatě povídka, které ale dle mého názoru nic nechybělo - taková trochu jiná Vánoční koleda, bohužel založená na kruté, nepochopitelné skutečnosti.

8 29.12.2024

No... co jsem doposud pochytila z různých knihomolských skupin, ACOTAR rozděluje čtenáře (čtenářky?) poměrně spolehlivě na dvě skupiny - ty, kteří ho milují, a ty, kteří měli problém knihu dočíst (jestli ji vůbec dočetli). Hrdě se stavím někam mezi. Série ACOTAR opravdu útočí odevšad, tak jsem považovala za svou povinnost udělat si vlastní názor, i když nejsem nijak nadšený či pravidelný čtenář fantasy (resp. romantasy). Na tento žánr mi to připadalo příliš holčičí a málo temné (byť se o to autorka zejména v poslední čtvrtině knihy asi hodně snaží, ale trochu tlačený naturalismus, kde všechno smrdí, všichni zvrací a praskají kosti, jsem jí vůbec nevěřila). Postavy jsou s výjimkou Rhysanda totálně jednorozměrné; především dokonale kladný Tamlin mě vůbec, ale vůůůbec nebral a ulepená romance s Feyre postrádala jakoukoliv erotickou jiskru (chtě nechtě jsem si musela vzpomenout na dvojici Violet-Xaden ze Čtvrtého křídla, kde se napětí mezi nimi od začátku dalo doslova krájet).
ALE - konec byl hodně dobrý; v sérii budu pokračovat; hlavně od Rhysanda mám do budoucna velká očekávání! :)
Takové zamyšlení na závěr - má-li toto být chick-flick, jenom dobře; pokud má něco dnešní puberťačky přitáhnout k četbě, stokrát lépe, když to bude ACOTAR než nablblé cukrkandlové středoškolské romance.

1 29.12.2024

Krásný melancholický podzimní příběh. Do ruky se mi dostal zrovna v hodně hektické době, kdy jsem nebyla schopná se na delší dobu zastavit a do knihy se začíst; jsem si poměrně dost jistá, že v nějakém klidnějším období, kdy bych knize mohla soustavně věnovat víc než půl hodiny v autobuse, by můj výsledný dojem byl jiný, protože jinak je to román přesně mé krevní skupiny. Takhle se mi prvních 100 stran hrozně táhlo a do pokračování ve čtení jsem se musela vždy malinko nutit. Nakonec jsem ale moc ráda, že jsem ho dočetla, protože konec je úžasně krásný. Ráda si přečtu i další autorova díla.

5 26.12.2024

Pěkně pitomý a nadto blbě přeložený anti-vax/anti-pharmabusiness škvár s překlepy, překladatelskými nesmysly ("řemeslně zpracovaná podprsenka", "z poloviny zazátkovaná láhev" aj.) a faktickými chybami - ne, černý kašel fakt nezpůsobuje virus, ale bakterie - čekala bych, že alespoň o hlavním tématu své knihy si autorka udělá nějakou rešerši (jako lékařce mi to kromě zjevného anti-vax ladění autorky dost brnká na nervy). I když - co je tady vlastně hlavní téma? Vakcína? Rádoby-investigativní novinařina? Epidemie? Rozvod hlavní hrdinky? Vůbec nechápu přeskakování od tématu k tématu a už vůbec, proč jsou do perspektivy hlavní hrdinky vmezeřeny asi tak tři zcela zbytečné kapitoly z perspektivy ex-manžela a současného milence.
Knihu jsem dostala od Secret Santy v práci (pravděpodobně ji dárce vybral podle názvu jako vtip někde v Levných knihách), jinak bych to asi ani nedočetla.

Tato kniha mě chytla a nepustila od první strany, přečetla jsem ji za den. Skvělé, naprosto nenostalgické retro, zbídačené socialistické Polsko, od začátku nesmírně zajímavý a zároveň nesmírně ambivalentní anti-hrdina jakožto objekt zájmu hlavní postavy; všechno, co podle mě správná kniha, u níž si řekneme, ještě že už tuto dobu máme za sebou, má mít. Nadto autor používá nesmírně poetický jazyk. Za plný počet.

2 17.12.2024

Druhá kniha od Marie Benedict, od níž jsem asi čekala trochu více… Lady Churchill je jistě zajímavá historická postava; ostatně podobné příběhy, resp. osudy silných, inteligentních žen, které se staví proti společenským konvencím, čtu ze všech biografických knih nejraději. Ale autorka mě ne a ne přesvědčit. Jednak mi vadí ich forma - u biografie, která není autobiografií, mi to přijde poněkud nepatřičné; jednak je spousta dialogů neuvěřitelně prkenná, jako vystřižená z politického projevu nebo učebnice historie. Celkově na mě Clementine, která má být podle všeho výrazná a na svou dobu kontroverzní dáma, působí, jako by spolkla pomyslné pravítko. Škoda.

16.12.2024

Vlastně jsem příjemně překvapená - náhodně jsem po knížce sáhla v knihovně, kvůli těm Vánocům v titulu, ale vzhledem k hodnocení i komentářům zde jsem nečekala mnoho. Určitě to není o nic horší než spousta výrazně lépe hodnocených romantických jednohubek. Možná by to bylo lepší a hodnotila bych na čtyři celé hvězdy, kdyby se děj trochu proškrtal (např. naprosto zbytečná, hysterická dějová linka s kámoškou hlavní hrdinky - takto se vážně chovají dospělé svéprávné osoby??; nebo poměrně dost protahovaný přeslazený konec). A proboha, těch překlepů až hanba...

1 08.12.2024

Neslaný nemastný dojem. Chápu, že o skutečné Milevě jsou jen omezené informace a že zkoumáním zdrojů autorka strávila mnoho času, ale přece jen je to beletrie a ne literatura faktu (jak sama autorka v doslovu zdůrazňuje)... Když už, tak už - raději bych se začetla do fiktivního portrétu geniální vědkyně než do příběhu nešťastné hospodyňky ovládané dobovými konvencemi a sobeckým manželem.

08.12.2024

Krásný, silný příběh. Hlavní téma a příčina duševního traumatu Violette ve mně osobně hluboce rezonuje; sledovat několik časových i osobních rovin vyprávění je sice čtenářsky náročnější, ale ve chvíli, kdy se vše začne prolínat a zapadat do sebe jako dílky puzzle, se od knihy nedá odtrhnout.

9 01.12.2024

Krásná (skoro) letní romance, se sympatickými hlavními postavami, i když si to u mě Percy ke konci trochu pokazila - ani ne tak tím, co provedlo Samovi a kolem čeho se vlastně celá linka z přítomnosti točí (což jsem odhadla hned někdy v první čtvrtině knihy a malinko mě zklamalo, že jsem se opravdu nemýlila), ale tím, jak se zachovala ke své kamarádce. Retrospektivní linka z dětství/dospívání byla moc krásná a opravdu doooost slow burn, což mi ani v nejmenším nevadilo.
Za předvídatelnost a lehkou neoriginalitu jedna hvězda dolů, ale mezi jednohubkami na téma "friends to lovers" určitě vysoký nadprůměr.

2 23.11.2024

Čím dál tím víc propadám současným americkým autorům historické fikce - lépe řečeno autorkám (asi že má Amerika nedávné minulosti tolik kostlivců ve svém obrovském šatníku, že se z toho dá těžit téměř nekonečně témat). V případě Vlaštovčího kopce je to téma hospodářské krize, těžké (ve své podstatě otrocké) práce v terpentýnových táborech a všudypřítomného rasismu. Syrovou prostřední část zde vyvažují části první (dalo by se říct prolog) a třetí; snad kvůli bezmála idylické třetí části mám po dočtení knihy příjemný pocit, i když se její valná část týká velmi těžkých témat (a to včetně dosti naturalisticky zobrazovaných scén brutálního násilí).
Komu se líbilo Buď jako řeka nebo Kde zpívají raci, tomu můžu doporučit i tento román.

6 20.11.2024

Příjemná oddechová ne-tak-úplně-jednohubka (přece jen to má 500 stran). Sice si na podobné ultratestosteronové macho-borce moc nepotrpím a hodná holka/dokonalá dcera/žena snů taky není úplně můj nejoblíbenější typ hlavní hrdinky, ale četlo se mi to dobře a ráda budu pokračovat ve čtení o Knockemoutu dalším dílem. PS. Podle mě zcela zbytečný, přeslazený epilog (a proč v něm autorka načíná další téma, které by samo o sobě vystačilo na celou knihu, když se další díl bude týkat jiné dvojice, mi taky není moc jasné).

1 17.11.2024

Skvělá kniha. Film jsem viděla už dříve a moc se mi líbil, ale literární předloha dává příběhu úplně jiný rozměr - narozdíl od filmu, kde je všechno tak nějak šup šup, se děj knihy odehrává v rozmezí několika let a hloubka postav má (ne úplně překvapivě) naprosto odlišnou dimenzi.

5 17.11.2024