Clara_C komentáře u knih

Pro mě překvapení v podobě české autorky a slibná detektivka. Nečetla jsem tedy první díl v sérii, napravím, takže jsem občas dumala proč a nač u vztahu policejního dua, ovšem krimi případ hodně povedený. Velmi čtivé, což je u tohoto žánru žádoucí, určitě si autorku řadím k oblíbeným.

23 10.04.2023

Skvělá diskuze mezi panem Třeštíkem a panem Třeštíkem o umění. To, jako celek, jde tak nějak mimo mně, ovšem tady je znát láska k tvoření už jen z vyznání se k jednotlivým pastelům. Já jako naprostý neznalec mohu prohlásit, že od neurčitých barevných skvrn se pan Třeštík vypracoval na celkem určité čáry a linky :-) Ovšem nejvíc zaujala kombinace čar a textu.
Děkuji za rozšíření obzorů.

12 07.04.2023

Hodně těžké až depresivní čtení. Sic dospělí, ale totálně rozháraní byli Laura a Cleménte. Ona si nevážila sama sebe a on nevěděl sám co se sebou. Nechápu, že mu ten pes vydržel tak dlouho :-) Těžko k nim hledat cestu. Nejvíc naživu mi přišla Véra, ať již problematická, ale alespoň za něco, proti něčemu, bojovala.
Musím doufat, že tohle není reprezentativní vzorek společnosti, nicméně napsáno skvěle.

10 31.03.2023

Zvláštní název knihy, ve kterém vlastně žádní vítězové nejsou. Nebo vlastně ano, svým způsobem. Nedokážu pochopit, jak to pan Backman dělá, ale pokaždé roztočí tak emoční hurikán, že ho musím dobu zpracovávat.
Některé knihy čtete a vychutnáváte si styl psaní, kvalitu jazyka a říkáte si, jak se to dobře čte, vybroušený styl a tak. A potom si sednete ke knížce od Backmana a prostě musíte číst dál a dál, naprosto vás pohltí. Rozhodně i díky skvělému překladu a absenci chyb v textu, což v dnešní době bývá docela luxus.
No, tedy velmi děkuji za nejen tuto trilogii.

" Jediné, o čem jsme spolu mohli mluvit, a nepohádali se u toho, byl hokej. Jednou jsem jí řekl, že sport je zvláštní, investujeme do něj celý život a v co můžeme doufat v úplně nejlepším případě? V pár okamžiků...to je všechno. Pár vítězství, pár chvil, kdy se cítíme větší než jsme, pár příležitostí, kdy si můžeme namlouvat, že jsme nesmrtelní.
A Ramona si nalila velkou whisky a odfrkla si: Co je asi tak život jinýho, Petere, je snad víc než jen okamžiky?

Takoví jsou všichni, kdo vyrostli v Medvědíně: zrádně prostí, ale strašlivě složití. Neobyčejně obyčejní lidé. Obyčejně neobyčejní lidé. Snažíme se jenom žít svůj život, žít s ostatními, žít sami se sebou. Přijímat radost, když jí dostáváme, snášet smutek, když si nás bere, žasnout nad štěstím našich dětí a nehroutit se při pomyšlení, že ve skutečnosti je neumíme ochránit."

26 24.03.2023

Byť nemám sestru, úplně to vidím. Podobné manipulace se dějí dnes a denně mezi lidmi, myslím, že v tomhle oboru ženy vedou. :-)
Každopádně dobře napsané, po stránkách poodkrýváte to, o čem jste ještě před chvílí absolutně nepochybovali. Pochopitelně, že ke konci už máte jasno, přesto čtete a určitě nelitujete.

17 19.03.2023

Myslím, že bylo řečeno již vše. Plno témat a úvah, nad kterými můžeme přemýšlet, ovšem pokud nic neuděláme, stejně se nic nestane.
Ale, nevzdávejte to.

13 11.03.2023

Dala bych 36 hvězdiček. I víc, kdyby to mohlo něco změnit. Bohužel nezmění. Osobní msty namíchané s válkou byly tím nejstrašnějším.

33 04.03.2023

Seveřani mají prostě svůj smysl pro humor, svoje brutální kriminálky, jsou zřejmě z nedostatku slunečního svitu víc syroví a cyničtí. Aby nedošlo k omylu, tohle není brutální kriminálka, ani kniha anekdot. Přesto je tam detektivní zápletka, pár mrtvol, konkurenční boj, věčné téma mužů a žen a plno úvah proč se všechno tak nějak semlelo.

" Noční myšlenky jsou kostlivci denních myšlenek, překroucená těla snů. Pochopil jsem to ve čtyři hodiny, když jsem se probudil z krátkého, útržkovitého spánku. Bál jsem se, že jsem žil špatně, že jsem si zahodil život. Byl to strach z nezvratného, jako bych přeběhl přes okraj srázu a zakmital nohama do prázdna. "

12 03.03.2023

První knížka, kde nedávám hvězdičky. Přece jenom dávat body něčímu životu, hm. A přijde mi, že je k sobě Tomáš chvílemi kritický až moc. Ale tak to bývá. Nicméně nemá cenu litovat rozhodnutí, která už člověk učinil. Spíš se rozmýšlet než nějaké udělá. I když někdy je lepší hned kývnout:-) To je život.

Bavilo mně to. Skvěle vystavěné a ironií nacpané dílko. Postřehy ze sociálních sítí naprosto trefné. Někteří lidé skoro nežijí svoje životy, ale pouze je sdílí.

11 14.02.2023

Moc pěkně rozjeté tajemno a napětí. Posledních pár stránek vše zabilo. Škoda. Někdy méně je více.

8 24.01.2023

Už dlouho jsem nečetla knížku, kde jsem spěchala se čtením až do konce. Nešlo si děj moc vychutnávat, naprosto mně pohltil, stejně jako dům své nájemníky.
A byť je to lehce fantaskní, ani v životě není nic zadarmo. Vždycky je to něco za něco. A někdy je cena hodně vysoká.

16 22.01.2023

Tuhle knížku pochopíte, až když začnete přemýšlet o smrti. Ne, že by se musela týkat zrovna vás, stačí, když se plíží všude kolem a vám dojde, že čas tady má každý z nás pouze vyměřený a je na nás, co s ním provedeme. Uvažovat o závěti není úplně od věci, člověk si ovšem stále říká, že má ještě spoustu času a najednou možná ani ne.
Je to sice o rituálech, ale je v ní i plno moudra a zkušeností. Chvílemi bylo člověku až úzko. Někdy dojetím, někdy strachem, ale rozhodně nelituji času, který jsem u knížky strávila.

" Nikdy se mi nelíbilo rčení, že prostě jen vznikáme z prachu a v prach se zase obrátíme. Jsme energií, která je zaměnitelná se světlem. Jsme oheň, voda i země. Jsme vzduch, atomy a quarky. A navíc jsme také sny, naděje a obavy pospojované moudrostí a zase rozháněné vlastní pošetilostí. Jsme o moc víc než prach. Biblické rčení by mělo znít - Zázrakem jsi a v záhadu se obrátíš - . "

10 17.01.2023

Parádně napsaná kniha. Pro mě i s přidanou hodnotou, jelikož fotím a měla jsem tu čest mít svých pár fotografií přidružených na místní výstavě děl pana Štreita.
Nicméně příběh napsaný tak bravurně až se jeden ocitl v minulém století v ulicích Prahy, v podniku, kde hákoval Beny, ve sběrně, které kraloval Fabrikant, jen ta Růža, ta to prostě nedomyslela.

9 13.01.2023

Ano. Byla to Píseň písní. Zazpívaná s touhou po životě, se všemi tóny a tóninami, které k životu patří. Nevíte, jestli všemu věřit, jestli se smát nebo kroutit hlavou, ale i já věřím na osudovou lásku. I když už vím, že všechno má svou cenu. Přesto není knížka přeslazená, spíš naopak až děsivě cynická, ovšem spletená tak, že si skoro nevšimnete.
Výrazy ohledně sexu mně bavily a zároveň má Ester pravdu.

" Jak by člověk vůbec měl tomu aktu říkat? Já ze zásady nikdy neprcám. Tohle slizské slovo s tím nechutně drnčivým PR brní člověka na rtech. Šukání, mám-li říct pravdu, bývá někdy příliš hrubé a člověk je s ním moc rychle hotový. Milování? Kdo ví. To si od obou v přesně ten samý okamžik žádá niternou, transcendující elektřinu, a to je velká vzácnost. Mým favoritem je pořád trtkání. Necudné, s psími chlupy mezi zuby. Se Staffanem se ale trtkat nedá. Pro to on vůbec nemá smysl.

Karma? Copak si za všechnu bídu světa můžou lidi sami? Kam se podělo milosrdenství? Zasraný náboženství! A co ti, co sami o milosrdenství prosit nemůžou? Ti, co ho potřebují ze všech nejvíc a ze všech nejmíň si ho zaslouží?
Olga není k zastavení. Pak se vyřítí dveřmi ven. Ta hezká rovnováha jí dohání k šílenství. To se radši bude zmítat mezi hlubokým zármutkem a radostí. Kardiogram se totiž musí skládat z nejhlubších údolí i nejvyšších vrcholků. Jinak by člověk zrovna tak dobře mohl být mrtvý. "

13 04.01.2023

Pěkné, i když někdy hodně smutné čtení. Uvědomovala jsem si u knížky jak tenká je hranice mezi životem a smrtí. A jak je důležité mít s každým blízkým srovnané účty, protože nikdy nevíte..
A přes plno bolesti je v ní i dost naděje.

20 25.12.2022

Tak jsem si vzala knihu, že si budu číst. A po půl hodině bylo hotovo :-)
Souhlasím s komentářem níže, skvělý minimalismus v kresbě u maximálně vytěžených chlapských postřehů u piva. Bilancování, úvahy a jistá marnost nad životem.
Tedy sic by knihu člověk přečetl ještě v knihkupectví či v knihovně, stojí za to.

17 03.11.2022

Zajímavá kniha. Četla se dobře, ale na to, že je to krimi, jsem nijak nechvátala se čtením, abych zjistila, kdo je pachatel. Spíš jsem se podřídila zdánlivě poklidnému tempu příběhu. Postava detektiva Crosse byla rozhodně podivuhodná. Nicméně někteří lidé se chovají podobně neomaleně a přitom žádnou chorobou netrpí :-)

16 30.10.2022

Krimi už z mé oblíbené četby téměř vymizelo. Vybírám si skutečně velmi pečlivě v tomto žánru. A série s Kim patří k těm vyvoleným. Sice tento díl nebyl na konci až tolik vygradovaný, přesto přečteno téměř na jedno nadechnutí a to se stále cení.

13 05.10.2022

Ani jsem netušila, že mně knížka zaujme tak moc. Ty směsice pocitů, od puberťačky po rodiče a prarodiče, jejich životy a vzpomínky. Možná všední, stále stejné vzorce, ale pro každého jedinečné. Některé pocity jakoby mi hovořily z duše. Člověk by neměl zapomínat na dobu, když byl mladý. Změnil se svět kolem, jsou jiné možnosti a způsoby komunikace, ale lidská podstata a jeho city nikoliv. A že se někdy city i láska špatně udržují na uzdě a je jedno, kolik vám je. Něco o tom také vím :)
Myslím, že zkusím i další knížky od paní spisovatelky.

17 11.09.2022