dasha0306
komentáře u knih
Kuraši doma podle Marie Kondo
Marie Kondo
Na cenu knihy málo textu, málo nového, pokud jste četli její knihu o Zázračném úklidu. Nedostalo se mi nějak nové inspirace. Co je moc hezké jsou fotografie. Pokud to bude první kniha od Marie Kondo, bude se vám líbit. Může pomoci nakopnout zamyslet se nad vašim životním stylem.
Co kvituji je pár receptů, ale ani jeden mě nelákalo si udělat.
Musím hodnotit jen lehce lepším průměrem, bohužel.
Otec Vánoce a já
Matt Haig
Tato série o Otci Vánoc je vůbec úžasná, ale třetí díl nejlepší. Knihy Matt Haiga jsou na vánoce to pravé ořechové a pohlazením. Pro děti i dospělé. Neuděláte chybu!
Záhada se jmelím
Nita Prose
Příběh tak na hodinu až hodinu a půl čtení.. Vlastně o ničem. Nevím proč jsem čekala nějakou detektivní zápletku, ale toho se bohužel nedočkáte. Úplně zbytečná kniha za mě, bohužel.
Orgány nepatří do nebe: Rozhovory s transplantačním chirurgem Jiřím Froňkem a jeho pacienty
Renata Kalenská
Už jen protože jsme každý automaticky možný dárce, je dobré vědět, co za zákroky dnes v IKEMu umí a co a jak funguje. A jak málo stačí k tomu, abyste potřebovali transplantát. Skvělý rozhovor...
Žiju bez dětí
Martina Hynková Vrbová
Jedna z mála nedotčených knih a to žiju bez dětí jako ženy, se kterýma je vedený rozhovor. Mě ale moc nezajímá jejich životní příběh, spíše pohnutky a důvody, proč to tak je a po dvou kapitolách jsem to vzdala. Nic mě nelákalo číst dál.
Kavárna v Kodani
Julie Caplin
Pokud nejste romantické duše, tak bych tvorbu Julie Caplin vynechala... to se nedá, jak sladký a ironický to je. Na druhou stranu, trošku nádechu Kodaně nedostanete, ale zas ne tolik.
Adam Dolník: Svět elitního vyjednavače
Martin Moravec
Tak tento rozhovor se mi ani nechtělo dočíst. Neskutečný, co má za sebou Adam Dolník a jaké zkušenosti nasbíral. Člověk by řekl, že musí být mnohem starší. Zatím nejzajímavější rozhovor, který je jednoduše pětihvězdičkový nejen pro nám neznámé téma, ale i vedení Martinem Moravcem. Pánové, tleskám oběma!
Třetí poločas
Ray Kluun
Nejsilnější kniha, kterou jsem kdy četla.. o to silnější, že je to na základě autorova skutečného příběhu. Kdo zažil z blízka ztrátu někoho na rakovinu, určitě zažije spoustu flashbacků. Je to jen silné a těžké čtení? Ano i ne... Člověku taková situace změní hodnotový žebříček a žijete úplně jinak, to mi věřte.
Jinak hlavní postava Stinj - zastupující Kluuna je většina od začátku nesympatická, ale .... Já ten jeho syrový popis reality toho, jak tím vším procházel a jaké měl myšlenky a jak opravdu nebyl žádný ideální věrný manžel, je to, čeho si cením. Hezky tak jak to opravdu člověk v sobě měl a prožíval.
Rozvod
Moa Herngren
(SPOILER) Sledujeme zde Beu a Niklase a jejich rozvod po třiceti letech spolu s dvěma pubertálníma dcerami. Pohled obou se nestřídá, ale nejdřív dostanete pohled Bei a poté Niklase a budete možná k jedné straně inklinovat, ale jistě pochopíte oba, ač jsou ty pohledy zcela jiné.
Upřímně? Zažila jsem si to z pohledu té puberťačky a našla tam tolik společného. A doposud oba rodiče mají na to samé období jiný pohled a jiné vnímání, což je zvláštní.
K rozvodu v této knize rozhodně dojde, ale třetí třetina ukáže to, jak ho pojme každý jinak. Doporučuji, toto je hodně ze života.
Zápisník alkoholičky
Michaela Duffková
Poslechla jsem si jako audioknihu jako doplnění k filmu a zjistila, že realita byla mnohem drsnější. Velmi kvituji otevřenost autorky.
Kolem dokola
Lucie Hušková
(SPOILER) Zoja a Marek... Zoje je lehce přes 30, její život se měl jít do největšího rozpuku a namísto toho v sobě řeší, že v rámci dopravní nehody přišel o život člověk, táta od rodiny... Marek je zase vysokoškolák, který se namísto svého otce, který se nevrátí z výletu na kole, musí postarat o mámu a s bráchou se snaží dál žít normálně. Pocity, emoce, vnitřní pochody jsou tak skvěle vykreslené.
Krátké kapitoly, svižné čtení ... dá se to přečíst v pohodě za jedno odpoledne, ale to, co ve vás pak zůstane, to je na delší dobu. Přeci jen jen to situace, do které by se nikdo nechtěl dostat ani z jednoho pohledu. Brilantně napsané, gratuluji autorce. Símka byla skvělá, ale toto je opravdu ještě o chlup lepší. DOPORUČUJI
Odvaha
Markéta Lukášková
Adina je židovkou žijící v Praze v 50. letech se svojí invalidní matkou. Kniha vás přenese do tehdejší atmosféry a příběh se v jedné etapě rozdělí na to, kdyby na jednu otázku odpověděla Ada ANO či NE. Ani jedna možnost není ideální a dovede vás k zamyšlení. V románu jsou zmíněné navíc skutečné postavy a získáte tak další informace o té době, o které se většina z nás na škole klasicky nestihla naučit. Asi to není kniha, které bych dala 5 hvězd, ale pozornost si zaslouží.
Všude samí lháři
Shari Lapena
Taková už trošku nuda... Shari se dobře čte - rychlý spád, krátké kapitoly, velká písmena a méně než 300 stran. V odeonce by to byla útlá knížka :-D
Ale přijde mi, že to začíná být spíše takové guilty pleasure.. Nikdy to není wau, neočekávané zvraty, ale prostě fajn oddechovka, pokud nechcete číst romantiku.
Josef Mareš: Moje případy z 1. oddělení
Martin Moravec
Já ty rozhovory Martina Moravce miluju!! To je tak extrémně dobře vedené, že se zeptá i na to, co mě by nenapadlo. Čte se to skvěle, že nechcete knihu odložit a jen to hltáte. Zde vás musí trochu True Crime zajímat, protože logicky jde o vraždy, tudíž na nějaké části musí být člověk otrlejší, na druhou stranu - tak to bohužel opravdu je. Asi si nebudeme nalhávat, že mrtvola voní jak čerstvě utržené květy, že?
Dálnice
Lenka Potůčková
Kniha je mi blízká tím, že znám téměř všechny reálie, kde se příběh odehrává, což v případě úseku dálnice Kačice-Nové Strašecí je limitující, ale já si vizualizovala vše v příběhu lépe, protože většinu míst znám.
Příběh je vyprávěn cca po obdobích půl roku a vždy z pohledu jiného aktéra, kterému vidíte do hlavy a tím pádem máte vhled na stejnou situaci z různých úhlů.
Konec je otevřený a přišel mi trochu uspěchanější, než první polovina knihy, to se přiznám.
Ale užila jsem si to. Na druhou stranu, na pět hvězd to rozhodně nevidím.
Hornické vdovy
Kamila Hladká
Můj děda byl horník, babička hornická vdova... já dědu bohužel ani nezažila, tudíž téma mě blízké, ale i tak bych si představovala trochu více.
Ale příběh několika vdov v různých časových obdobích, které se opravdu liší i přístupem k hornictví, je poutavý a jsem ráda, že ty svědectví byly sepsány.
Šťastně až na věky
Michal Beck
Upřímně jsem přemýšlela, jestli dát 4 nebo 5 hvězd, ale jelikož jde o 95% přepsaný dokument a jen jedna kapitola ke každému z pěti "vztahů" je o tom, co bylo dál, tak jsem hodnocení snížila. Na druhou stranu, to jak to pojal Michal Beck a jak popsal mě známé situace, to tleskám. Předmluva Jany Počtové je taky fajn, než se pustíte do čtení. Jinak tedy to, co bylo po skončení dokumentu, to mě ve dvou případech dost překvapilo a v jednom jsem se musela i usmát. No, žádný vztah není ideální a všechny stojí na jednom - komunikaci a stejném pojetí vztahů, které se ale v čase mění i u aktérů.
Rozhodně ale doporučuji, na zamyšlení je to skvělé.
S láskou Pamela
Pamela Anderson
První polovina je fajn... respektive dětství Pamely, které bylo zcela jiné, než bychom očekávali a odtud pak vychází to, co je u ní na prvním místě - být matkou a aktivistkou. Druhá byla o dost slabší, nic, co bychom nevěděli a nemělo to žádnou hlubokou myšlenku.
Ze začátku tedy nadšení, pak jsme si řekla, že je to dost průměrná autobiografie a samotný dokument ve mě zanechal asi silnější dojem.
Řeka mě volá domů
Eleanor Shearer
Chtělo se mi dát pět hvězd za téma, které je pro mě nové, navíc autorka s tímto tématem má velké propojení a příběh je vystavěn na skutečných reáliích. Vlastně všechno by bylo na pět hvězd, ale přiznám se, že některé části, které mohly být více napínavé, autorka zmapovala na pár stranách a některé části mě nudily. Nebyla to kniha, kterou bych zhltla na posezení, ale stojí za přečtení? ANO
Dar
Stefanos Xenakis
Zápisky z deníku vděčnosti... Je to čtivé, je to inspirativní pro zápis svých zážitků, protože jsem nikdy nečetla tak hezky popsaný všední den s vděčností, ale jsou to jeho zážitky a tak je lepší si vzít inspiraci, z jakých drobností se můžeme těšit, ale je to to samé dokola. V půlce jsem to vzdala, protože jsem chtěla dát prostor spíše příběhům, než niterním prožitkům někoho jiného.