DominikV komentáře u knih
Po vyloženě špatném předchozím dílu jsem už měl k této knize v hlouby duše připravený hněvivý komentář s tím, že u mě nový Poirot skončil a nedám mu nikdy víc šanci. Nakonec, matematicky vyjádřeno, jsem "jen" někde v průniku množin mírného nadšení a mírného zklamání (spíše ke straně prvně zmíněného). Kniha jako celek šlape, vedlejší postavy fungují, děj odsýpá rychlostí blesku a vztah Poirota a Catchpoola mi nepřišel tak nepřirozený jako posledně. To ale bohužel nemůžu napsat o celkovém rozuzlení, které mi připadalo zbytečně prostě překombinované (nebo překombinovaně prosté, obojí je správně) a nedostavil se potřebný "wow effect", který u knih ACh většinou mívám. Samozřejmě je to z velké části chyba na mé straně, protože má očekávání byla maximální. Ale ruku na srdce, můžou snad být očekávání u případů Hercula Poirota nižší? Závěrem vytvořím oslí můstek k začátku komentáře a podotknu, že dalšímu dílu určitě šanci dám, jen se do něj musím pustit s tím, že královna detektivy byla jen jedna.
Absolutně nekompromisní sci-fi nářez. Už už jsem se chystal na Lovce Duny, tedy 7. díl hlavní série, když jsem se zde v komentářích dočetl, že úzce souvisí a navazuje na Historii. A jelikož jsem, jak by zazpíval pan Thenardier, hlava mazaná a nehodlal být u čtení ztracený, pustil se nejprve do této série. Neskutečně jsem si to užil a těším se na další díl. Uznávám, že kniha má své mouchy, ale zklamání pokaždé, když jsem musel knihu odložit, a má natěšenost na ní mluví za vše.
Tak nám skončilo Oddělení Q. Série, která mě provázela posledních 12 let mého čtenářského života, bude mít, možná trochu sentimentálně, navzdy místo v mém srdci. Prvním čtyřem dílům to sice nesahá ani po kotníky, ale snadno a rychle se to čte a je to svým způsobem osudové. Abych pravdu řekl, více jsem ani po přečtení anotace nečekal.
Kniha se dobře čte, má start a cíl. Nic víc, nic míň. Alespoň nám autor osvětil, proč hraje londýnská Chelsea v poslední době takovou bídu. Je to zkrátka složité, když vám zabijou klíčového obránce...
...Příjde čerstvá anglofonní milionářka s právě dočtenou knihou pojmenovanou HOLLY do baru a řekne: "HOLY sh*t, to byl nářez". Vše je sice jasně nalajnované a takřka bez momentu překvapení, ale pan King je prostě KRÁL pera a předkládá příběh takovou formou, že musím jen tleskat. A ještě ke všemu vytvořil jedny z nejnechutnějších záporáků, se kterými jsem se v knižním světě seznámil. Super kniha, která je prostě k SEŽRÁNÍ...
První třetinu knihy jsem si říkal, že se nejspíše bude jednat o "jen další" skvěle napsanou a dobře se čtenou detektivku paní Marsonsové. Vedlejším postavám/podezřelým jsem nemohl přijít na jméno a měl jsem problém se s nimi sžít. Poté ovšem vše nabralo na obrátkách a nebylo prakticky možné knihu odložit. Finální mindfuck byl tak překvapivý, že mi po hodně dlouhé době způsobil mražení v zátylku. PS: Jen doufám, že to v budoucnu autorka nepřežene s inspektorčinou nemesis a nebudeme tu mít druhého Deavera a jeho Hodináře...
Příjemná letní oddychovka z doby, kdy přátelství něco znamenalo a dětská dobrodružství (ať už reálná nebo vyfantazírovaná) neznala mezí. Ke knize jsem se dostal až nyní a hanba mi! Doporučuji všem kdo ještě nečetli. A kdo četl, dejte si repete! P.S. Proč jsem si jako tetu Polly představoval paní Janžurovou, nevíte někdo?? :-)
Ačkoli knihy se špionskou tématikou moc nevyhledávám, nové vydání prvního dílu série T&P jsem si nemohl nechat ujít. Ano, je to mírně naivní a možná trochu hloupé, ale jak je u ACh v drtivé většině případů zvykem, jedná se o čtivou a napínavou knihu. Totožnost Tajemného protivníka byla lehce překvapivá a celková pointa více než uspokojivá.
Nakonec musím dát palec nahoru a uznat, že se jedná o skvělé zakončení série. I přes pomalejší start a mou nechuť (čti lenost) do čtení měla kniha neskutečný tah na branku a cílovou pásku proťala závratným tempem. Nejspíše to není na plné hodnocení, ale za to, jak jsem celé sérii hvězdičky spíše ubíral, zaokrouhluji nahoru a dávám pětikvalt.
Epika biblických rozměrů. Rozměrově i obsahově. Kniha vnáší na světo (dle mého názoru) největší problém současné společnosti. Totiž možnost být za každý svůj názor, hejt nebo nenávistný komentář schovaný za sociální sítí/ internetem. Chatové konverzace mě dokázaly naporsto uchvátit a nad nepřeberným množstvím podezřelých zaplesá fanouškům (nejen) Agathy Christie černočerné srdce blahem. Jen musím připustit a souhlasit s komentáři níže, že konec by klidně dalších 50-100 stran snesl.
Na toto dílo jsem narazil díky filmu Interstellar a seriálu Teorie Velkého třesku. A jsem za to neskutečně vděčný. I přes některé (pro mě) nepochopitelné výpočty a fyzikální zákony se jedná o spektakulární knihu zabývající se "historií" černých děr a životy fyziků řešící tuto otázku. Přesto, že jsem ne vše úplně pochopil, jsem si čtení užil a jsem nesmírně rád, že jsem zase o něco málo chytřejší.
Pět hvězdiček dávám, jelikož se zatím jedná o nejlepší knihu pana Bryndzy, kterou jsem doposud četl. V žádném případě nejde o dokonalý krimi roman a vytknul bych mu nejednu věc, ale na druhou stranu se dobře čte a nenašel jsem žádný vyložený moment, kdy bych se nudil. Predchozi serie mě (již od prvního dílu) extra neuchvatila a kdybych si musel vybrat, nejspíše bych pokračoval pouze v této. I proto se přikláním k plnému hodnoceni.
Předpověď na prvolistopadovou neděli léta páně 2020 nebyla nijak optimistická. Den bez sluníčka a většinu času s deštěm tudíž nešlo využít jinak, než si vzít do rukou Trhlinu. Nevím, jestli to bylo atmosférou temného a mokrého dne, ale kniha mi sedla natolik, že do večera byla přečtená. Uznávám, že toto dílo není pro každého, obzvláště pak první "dokumentární" polovina. Ovšem druhá půlka je natolik správně "kingovsky" vystupňovaná, že nebylo možné přestat otáčet stránky.
Mně se to líbilo strašně moc. Před započetím četby jsem se obával, aby to nebylo stejné jako první díl a tím mě to mohlo nudit. Ano, nese se to ve stejném duchu jako předešlá kniha, ale za mě jí ve všech ohledech překonává. Karty jsou sice předem rozdané a žádné zvraty nelze očekávat, jinak se ale jedná o skvělou akční a dobrodružnou jízdu, kterou jsem nečetl naposledy.
Příjemná fotokniha plná krásných fotografií a zajímavých komentářů. Velmi mě inspirovala k návštěvě míst při mém vlastním islandském dobrodružství.
Takhle má, prosím pěkně, vypadat správně napsaný krimi román. Patrání v minulosti, pátrání v současnosti, napínavé, osudové. Autorka na začátku nastavila takové tempo, až jsem si říkal, že to prostě nemůže vydržet do konce. Vydrželo. Krátké kapitoly a rychlé střídání děje (jako tomu bylo i v předešlých dílech) jen prospívaly "zažrání se" do příběhu. Knihu prostě a jednoduše nešlo odložit. Za mě jednoznačně nejlepší díl série. Dokonalost.
Co si budeme nalhávat. Jo Nesbø je prostě někde úplně jinde než drtivá většina autorů. Kniha se opět četla sama a neuvěřitelně rychle utekla. Na druhou stranu mi tento díl přišel slabší než předešlé Žízeň a Policie. Nejspíš to bude tím, že se zde řeší podstatně méně vražd než v předešlých knihách a všechno okolo mi přišlo trochu zbytečně natahované. Úmrtí je zde sice pouze jedno, bohužel ale značně osudové. Osudové je i odhalení pachatele (můžu říct, že můj typ byl těsně vedle), které mění vše, v co jsme byli zvyklí. Dva roky čekání za námi, další minimálně dva do dalšího dílu nastávají.
Musím připustit, že jsem knihu bral do ruky s velkou nedůvěrou, jelikož se mi (velmi mírně řečeno) předchozí díl vůbec nelíbil. Nejen díky tomu jsem byl velmi překvapen, s jakou suverenitou si autor u mě napravil reputaci. Všechny neduhy, které jsem kritizoval posledně, jsou pryč, motiv je uvěřitelný a uspokojivý a děj plyne s pedálem na podlaze až do konce. Jen tak dál pane Bjørku.
Dlouho jsem knihu odkládal, jelikož jsem se nechal strhnout negativními ohlasy, ale nakonec to taková katastrofa nebyla. Jedná se příjemné, nijak neubližující doplnění potterovského světa. Dílo na mě zapůsobilo nejen jako skvělý fan-service pro fanoušky Ohnivého poháru, ale hlavně v něm byl cítit sociologický podtext, který nám ukazuje, jak je těžké být synem (syny) slavného otce (slavných otců). Rozhodně souhlasím s názorem, že kniha jako taková by byla "kouzelnější" než jako předložená scénářová verze (a také tajně doufám, že někdy v budoucnu nám knižní verzi paní Rowlingová naservíruje), na druhou stranu i při čtení scénáře má fantazie a představivost pracovaly na plné obrátky, takže i zde jsem celkem spokojený. Ano, kniha/scénář má své mouchy (uspěchanost) a jednoznačně se jedná o nejslabší příběh z celého univerza, ale někdy v budoucnosti, reálné či alternativní, až budu číst celou sérii znovu, tuto knihu určitě nevynechám.
Tři roky a deset dnů. To jest přesně 1105 dní. Před tímto časovým úsekem jsem započal dobrodružnou pouť Hercula Poirota a jeho pátrání. 33 románů, 4 povídkové knihy a jedna přepracovaná divadelní hra mě dokonale dokázaly vtáhnout do detektivova vyšetřování, že každý z případů jsem měl přečtený téměř na posezení. Děkuji paní Christie za tohoto jedinečného kníratého Belgičana a je mi neuvěřitelně líto, že touto mnou poslední přečtenou knihou vše končí. Poirot byl, je a bude a já se k němu v budoucnu budu stále vracet. Aby také ne, když se jedná, Sherlock Holmes jistě odpustí, o největšího detektiva v literárním světě.