dpxcz komentáře u knih
Dočteno s páťákem jako jedna z povinných knih do školy. Četli jsem zase na střídačku nahlas, já teda schválně o něco méně.
Jinak kniha asi dobrá pro danou cílovku, mě vadily ty neustálé jednoduché věty.
"Proč spíme" je další skvělá kniha vydaná nakladatelstvím Melvil. Zřejmě budu muset trochu přehodnotit kvalitu a četnost spánku.
Šesťák začal číst do školy tuhle knihu jako jednu z možností z povinné četby v kategorii pohádky. Tak jsem to lousknul taky, abych mu mohl pak pomoct s přípravou referátu.
Kniha obsahuje 25 samostatných příběhů spojených pouze postavou Karkulky. Příběhy jsou docela vtipné a lehce čitelné.
Třetí pokračování série Arila mě nebralo stejně jako dvojka. Nesedí mi, jakým to je napsáno stylem. Připomíná mi knihy, které si autoři vydávají sami crowdfundingem proto, že by jim je žádný nakladatel nechtěl vydat. Zde má autor výhodu svého širokého publika a tak i zřejmě zajištěný prodej. Nejvíce mě ale vadila ta neustálá moudra rozesetá po celé knize a vysvětlování, kdo co proč udělal. Proto nechápu ta nadšená pětihvězdičková hodnocení, zřejmě už nejsem adekvátní cílovka.
Tak díky za vše a sbohem pane Kosku. Je tu poslední rozloučení a konec příběhů s kontroverzní magií. I přes důstojné rozloučení se mi ze všech knih v sérii tahle líbila nejméně. Prostě první díl je nepřekonatelný!
A já si samozřejmě před čtením tohoto posledního dílu lousknul znova ještě všechy předchozí...
(SPOILER) A je tu konec. Po prvních dvou veselých dílech, u kterých jsem dal re-reading, jsem se vrhl na díl poslední. Píseň války mě ihned přetáhla pochmurnou atmosférou a už na straně 108 jsem se bál o svého hrdinu. Nakonec to odnesla jen ruka.
A ten konec. Ne jen, že končí vyprávění o naší bláznivé dvojce, ale i v tak smutné atmosféře.
Doufám, že Míša splní slib daný v závěrečném slovu a příběh nám ještě dovypráví. Chtělo by to nějaké povzbuzení.
Každopádně, byla to jízda přečíst najednou všech cca 1900 stran. A celá trilogie i jednotlivé díly mě hodně bavily.
"Jak byli vyhubeni draci v Čechách" má šesťák jako povinnou četbu v rámci bajek. A vlastně všech těch 50 bajek je tak příjemně milých. Některé více a některé méně. Překlepů je ale v knize docela hodně a dost to kazí dojem.
Předchozí kmentovky mě bavily více, ale to neubírá nic na tom, že je to skvělá kniha a je za ní spousta novinářské práce.
Druhý díl série "Píseň ohně a ledu" mám za sebou. "Střet králů", stejně jako první díl, jsem si užíval s každou stránkou. Rozdělení kapitol bylo zase super a každá se věnovala převážně ději kolem jedné postavy. Tím pádem mě více bavily ty kapitoly, kde vystupovaly postavy, kterým fandím.
A samozřejmě zase vyzdvihuji výborný nový překlad tentokráte od Dominiky Křesťanové z nakladatelství Argo.
Písečníci podruhé... Další rok na akademii Singularity vypráví další příběh Tomáše Nebuly. Kniha značně narostla co do počtu stránek oproti předchozímu dílu. Mně to samozřejmě nevadí (528 stran není problém), ale děti to se mnou odmítají číst - tak se snad někdy později odhodlají.
Na nového Hetešu se těším každý rok, až mu vyjde nová kniha. A i tentokráte jsem dostal klasického hetešovského hrdinu, který cestuje nejen časem, ale i alternativním vesmírem. Vše kořeněno břitkým hetešovským humorem. Takže spokojenost.
Předchozí díl mě bavil o kapánek více, ale co naplat, posunujeme se v ději dále. Má oblíbená Emma je zde také, sice méně, než bych rád, ale je. Konec je pěkně připravený na další (prý poslední) pokračování.
Takže u Posledního velkoměsta se uvidíme zase za rok.
Dobojováno. Alternativní historie a lité boje Česko-slovenského království s carským Ruskem skončily. Tak uvidíme, jak se povedou ty skutečné.
Ani jedno z pokračování Plástve se nemůže rovnat prvnímu dílu, ale jako obykle to bylo čtivé. Dobře ale, že už je série ukončená, další díl v tomhle duchu už bych asi hodnotil hůře.
I přes to, že jsem seriál viděl dříve, než jsem se pustil do knihy a s přečtením jsem právě proto váhal, mě "Hra o trůny" nesmírně bavila a vůbec nevadilo, že děj dopředu znám. Právě proto jsem se těšil na každý zvrat, jak bude v knize popsán. Pokaždé mi čtení dobarvilo již známé scény. Nesmírně mě bavilo i rozdělení do kapitol, které se vždy věnovaly hlavně jedné postavě. A že těch postav tam bylo.
Poctivě jsem přečetl všech 800 stran a celou sérii "Píseň ledu a ohně" se samozřejmě chystám přečíst (jen v novém překladu).
A na konec ještě musím vyzdvihnout výborný nový překlad Michaly Markové z nakladatelství Argo.
Knihu "Zajatec železné hory" napsal ukrajinský spisovatel (Henry Lion Oldie) a to byl hlavní důvod, proč jsem si ji vybral ke čtení. Kniha je dost netradiční s propracovanými postavami, ale nejvíce ji ocení zájemci o jakutskou mytologii.
Kniha čitelná je, to se musí uznat. Celkově ale na mě působí jednoduchým dojmem a styl psaní mi moc nesedí. Popisovaný svět mě až tak nebral a u bojových pasáží jsem totálně vypnul a přetrpěl je. Mezi ostatní YA knihy určitě zapadne a tam je asi mířena cílovka.
Vznik knihy "Ďábel na kříži" jsem podpořil v crowdfundingové kampani a úplně jsem na to zapomněl. Až mi po čase přišla kniha i s věnováním autora. Naladěn na tvorbu Juraje Červenáka a jeho historické fantasy/detektivky jsem si říkal, že tenhle historický thriller mi přinese podobnou zábavu. Ale buď nejsem cílovka nebo Červenák píše o tři parníky lépe, čtivěji, zábavněji a poutavěji. Chápu, že je nefér srovnávat začínajícího autora s profíkem, ale třeba to příště dopadne lépe.
Mágové a šarlatáni je vlastně taková milá knížka. První část, kdy se hlavní hrdina učí na čarodějného tovaryše, je čtivá, pohodová a, budu se opakovat, milá. Druhá část mě moc nebrala, nabavilo mě to jeho trajdání po světě. Ale v závěrečné části se vrátil ten milý pocit zpět. Na prvotinu opravdu pěkně napsáno.
(3,5*/5*)
První díl Pláství mě fakt bavil a tak jsem byl zvědav na pokračování. Děti plástve je rozděleno do dvou knih, ale vzal jsem to najednou. Oproti prvnímu dílu mi moc nesedl autorův styl vyprávění a mnoho dějových linek i nezajímavých postav. Ale pořád jsem zvědat, kam se bude děj ubírat, takže se v pokračování k Plástvím vrátím.