Eicherik komentáře u knih

Tahle kniha je druhým svazkem povídek, které jsou zajímavou kolaborací H. P. Lovecrafta s jinými autory. Jak jsem se dočetl, tak Lovecraft často nezištně pomáhal jiným spisovatelům. Z této makabrózní sbírky mě nejvíce zaujala medicínská povídka Vyzvednutí z hrobu a povídka Ve zdech Eryxu, která se odehrává na planetě Venuši. Stejně jako první svazek, nedosahuje ani tento kvality samostatných prací tohoto kultovního autora, ale fanouškům lovecraftovského hororu ji doporučuji.

23 12.12.2021

Tahle hororová sbírka povídek je zvláštní kolaborací H. P. Lovecrafta s jinými autory. V některých vystupuje temný hadí bůh Yig a další makabrózní božstva Lovecraftova hrůzného pantheonu. Za nejlepší považuji medicínskou povídku Poslední test a za zmínku ještě stojí povídka Pahorek, v které je popsána jedna zapomenutá podzemní civilizace. Sbírka nedosahuje kvality samostatných prací tohoto kultovního autora, ale za přečtení stojí.

21 03.12.2021

Tohle byla hodně slaboučká sbírka povídek. Za zmínku stojí pouze ta s názvem Vánoce doktora Hrdličky, v které je krásně zobrazená atmosféra Vánoc, staré Prahy a minulého režimu. Jen ten konec mohl být vypilovanější.

23 28.11.2021

Tenhle román přináší humor podle mého gusta. Čtveřice kamarádů prožívá krizi středního věku. Někdo tuhle knihu popsal jako Sex ve městě z mužského pohledu, s čímž naprosto souhlasím. Velmi se mi líbilo, jak Prvok nazýval své malé dcery harpyjemi. Tohle je moje třetí kniha Patrika Hartla, opět dávám plný počet hvězd a autora si dávám do oblíbených.
Citace: "Já muzikály miluju. A na divadle ještě víc, než ve filmu. Máte rád muzikály, Pavle?"
Tečka vzhlédl od talíře.
"Ne."
Irenu to znejistilo ještě víc.
"Ne? A proč?"
"Nevím. Připadají mi debilní."

42 27.11.2021

Eva je sympatická, čtyřicetiletá, bezdětná, rozvedená veterinářka, která žije v Roztokách v domě po babičce se svou fenkou Bony. Její život je poklidný, ale staré hříchy mají dlouhé stíny. Eva dostane podivný e-mail a její život se začíná zamotávat. Román pro ženy se postupně stává skoro detektivkou. Příběh se mi líbil, hlavní hrdince jsem fandil a městečko Roztoky mám rád.
Citace: Květa mi občas psala e-maily, ale raději mi posílala barevné načinčané pohlednice, které mi měly ukázat, o kolik je Německo hezčí, čistší a vůbec celkově lepší než Česko. Možná je na tom něco pravdy, ale já bych jinde než tady stejně žít nemohla.

25 21.11.2021

Knihu jsem si vybral pro její souvislost s lehce kultovním filmem Horká kaše. Základní kostra příběhu je stejná, liší se jen některé nepodstatné situace, ale po metalu zde není ani stopa. Psychologicko sociální příběh je postaven především na dialozích, v nichž se vypravěči nezvykle často střídají a na myšlenkách hlavních postav. Kniha velmi dobře zachycuje atmosféru posledních let komunismu v Československu. Celou knihou prostupuje nuda většiny zúčastněných postav, ale samotný děj nuda není. Popisem prostředí, v kterém se děj odehrává, se autor skoro nezabýval. Přes zmíněnou absenci metalové subkultury toto kraťoučké dílko chválím.
Citace: Tatínek se vracel z kuchyně s lahví vína, zeptal se: - A co hrajou? -
- Já nevim. Nějakou blbost. Ale prej je to dobrý, - tvrdila Lucka.

18 17.11.2021

Kniha se mi docela líbila. Žánrově bych ji označil jako městskou fantasy. Přes drobné nedostatky ji hodnotím pěti hvězdami. Největší výhradu mám k neexistujícím názvům stanic metra. Jasně, vím, že se nikde v příběhu nemluví o tom, že se příběh odehrává v Praze, ale kde jinde v Česku máme metro? Myslím si, že by bylo lepší použít autentické názvy stanic, tedy alespoň některých a zbytek si uzpůsobit podle potřeb příběhu. Většina autorů to tak dělá a příběh, kde se vyskytuje alespoň částečně autentický místopis pak působí věrohodněji.

26 14.11.2021

Řekl bych, že šlo o klasický díl Pendergasta. Mimo jiných postav se opět setkáme se znalcem kávy agentem Coldmoonem a poznáme sympatického náčelníka P. B. Perelmana. Hlavní případ je velmi tajemný a zajímavý, ale ten vedlejší mající kořeny v tajemně znějícím domě Mortlach House byl o dost slabší. Konec knihy naznačuje nové pokračování, tak uvidíme zda se dočkáme dalšího dílu.
Citace: To Gladstoneovou zaskočilo. Neměla ráda na palubě suchozemské krysy. Pořád překážely, nikdy nevěděly, co mají dělat, a obvykle kladly spoustu blbých otázek a nakonec všechno pozvracely.

21 09.11.2021

Stará dobrá detektivka ze staré dobré Anglie.

27 31.10.2021

Velmi smutná a depresivní sbírka povídek. Při čtení jsem si vzpomněl na nápis (část textu), který kdysi zdobil zeď márnice na tzv. Hřbitově bláznů, tehdy se mu tak ovšem ještě neříkalo:
"Postiženi žitím
peklo na zemi
spoutáni a nuceni lhát
chvála smrti
život je sen
žijeme, abychom zemřely"
(SLAYER - Praise of Death)
Mimo tématu sebevraždy se v některých povídkách také objevuje téma duševní nemoci. Většina se mi líbila a za nejlepší považuji tu s názvem Zbytečný člověk. Už teď se těším na další knihu od paní Hanišové a to román Houbařka.

27 30.10.2021

Drobná detektivní novela od mého oblíbeného spisovatele. Souček v ní mimo jiné využil svoji praxi ve stomatologii a znalosti techniky fotografování. První dvě třetiny jsou parádní, v poslední trochu došel dech. Fanouškům autora tohle drobné dílko doporučuji.

22 28.10.2021

Po knize jsem sáhl díky doporučení svých knižních přátel, protože jsem o její existenci neměl zdání. V poslední době se systematicky zajímám o beletristickou a záhadologickou tvorbu tohoto nevšedního a svérázného autora a také mě zajímalo, jaký byl Ludvík Souček člověk. Po dočtení mohu prohlásit, že měl spoustu chyb, ale neřád to rozhodně nebyl. Jako autor mě zaujal také proto, že byl pravděpodobně první, kdo u nás psal o německých diskovitých letounech. Zajímalo mě též, jestli měl o tomto fenoménu informace také z armády, kde působil a nebo pouze ze zahraničních knih a tisku. Myslím si, že se mi i tuto otázku tato biografie zodpověděla. V knize se mimo spoustu jiného čtenář dozví, alespoň částečně, jak to bylo s autorovou tajemnou knihovnou a také hodně verzí o tom, kde skončila ztracená bájná kniha Tušení světla. Kniha splnila moje očekávání. Dozvěděl jsem se spoustu zajímavostí ze života Ludvíka Součka a částečně mě nasměrovala na tvorbu Pavla Toufara a Ondřeje Neffa, kteří byli jedněmi z přátel tohoto výjimečného autora.

23 24.10.2021

Po téhle knize jsem sáhl, protože mám rád příběhy z pralesa a zejména z toho amazonského a tak jsem si chtěl přečíst o této oblasti něco faktografického. Nutno samozřejmě podotknout, že kniha byla poprvé vydána už v roce 1955 a jedná se tedy pohled na Amazonii již přes šedesát let starý. Na to, že má tahle kniha jen 170 stran je obsahově pestrá a bohatá. Dozvíme se zde informace o historii, fauně, flóře, domorodcích, ale překvapivě i o ženách obecně a nejen těch domorodých. Cestopis je to velice čtivý a konec velmi dojemný.
Citace: Z pevniny se line silná kořenná vůně, vlastní všem jihoamerickým lesům; je slyšet pronikavou ozvěnu četných cvrčků.

25 17.10.2021

Jedním z témat, kterým se v literatuře věnuji, je i svět lidí, kteří to mají v životě těžší a román Do tmy do tohoto schématu zapadá přímo čítankově. Hlavní hrdinka, podivínka Anna se věnuje sběru léčivých bylin se sebezničujícím úsilím. Celý ten svět prospěšných rostlin je tak přesvědčivě popsán, že jsem chvílemi cítil ze stránek knihy vůni bylinek. Hlavním poselstvím románu je myšlenka, že i podivní lidé mají duši a mohou se radovat ze života.
Citace: Život je krásný i výjimečný! Život je nádherný a neopakovatelný. Obzvlášť zahrnuje-li i tramal. Po dvou až třech tabletách naráz se úsměv objeví na každé tváři a bolest povolí i v ruce, která byla zlobivá.

50 16.10.2021

Další sbírka povídek z pera Karla Klostermanna, která se mi dostala do rukou. Stejně jako ten přechozí soubor je i tento kvalitativně vyrovnaný. Nejvíce mému vkusu a představám odpovídá povídka Zmizela.

26 10.10.2021

Jsem přesně ten typ čtenáře, který se k tématu o kterém pojednává tato kniha dostal přes kultovní počin Jitro kouzelníků. Kniha je pojata vcelku střízlivě. Mám pouze dvě drobné výtky. Jazyk, kterým tato kniha hovoří mohl být poutavější. Druhá se vztahuje k výtvarnému zpracování. Znaky, které jsou uprostřed pentagramu na počátku každé kapitoly jsou sice efektní, ale s tématem kapitol v podstatě nesouvisí. Co se týče ilustrací, tak ty považuji za bohaté a zdařilé. Ze všech zajímavých témat, kterými se tato kniha zabývá bych uvedl drobnou zmínku o tzv. Měsíční šachtě. Určitě si o ní ještě něco přečtu.
Citace: Seděl jsem u svého ohně a přemýšlel... Jak daleko zasahuje do skály? Je za "měsíční šachtou" ještě něco dalšího? Jaká událost, nebo kdo ji umístil do této hory? Je to zkamenělé dílo člověka? Je něco pravdy na legendách Platónových, o dávno ztracených civilizacích se zázračnými technologiemi, které náš rozum nedokáže pochopit a ani si je neumí představit?

19 10.10.2021

Bylo zajímavé číst tento 102 let starý výtisk. Kniha byla rozpadlá, ale kupodivu nechyběl ani jeden list. Tohle vydání je krásně výtvarně zpracované a obálku zdobí překrásný obrázek vodopádu v šumavském pralese. Povídky byly kvalitativně velmi vyrovnané a jejich obsahem je většinou život obyčejných Šumavanů a není proto divu, že je v nich hodně bídy, chudoby a také emigrace. Přestože jsou to příběhy poměrně neveselé, byla tato kniha velmi čtivá. Nejlépe hodnotím povídky Schovanec a Rychtářův syn, protože z nich dle mého nejlépe vyzařuje šumavský duch. S knihou jsem spokojen a už na mě čeká podobná s názvem Lístky ze šumavské epopeje.

27 03.10.2021

Hodně bláznivé čtení, ale protože už jsem se s tvorbou Petra Stančíka setkal, tak jsem tušil, do čeho jdu. Mohu říci, že se mi příběh docela líbil. Pokud se rádi necháte pohoupat a někdy i hlavou dolů, tak se bude líbit i vám.
Citace: Noční tramvají jsem odjel na Václavské náměstí a obálku hodil do schránky na zdi novorenesanční budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici. Ve čtrnáctém století se tu rozkládala zahrada magistra Anděla z Florencie, dvorního lékárníka císaře Karla IV., ale dnes tu místo léčivých bylin rostou jen fronty u přepážek.

25 02.10.2021

Velmi povedená sbírka povídek. Za nejlepší považuji tuto trojici: Modrý oříšek, který pochází z cyklu příběhů klubu Bratrů černé planety, dále Cesta domů, která je bradburyovsky nostalgická a Stejně mám tyhle šutráky nejradši, která je moje nejoblíbenější. Knihu doporučuji všem fanouškům tvorby Ludvíka Součka.

21 28.09.2021

Ludvík Souček v nejlepší formě. V dlouhé, ale napínavé předmluvě nás autor seznámí s tajemným klubem Bratrů černé planety, jehož odznakem byl drobný model planety Saturn. Dále následují čtyři příběhy, jež pocházejí ze svědectví členů tohoto bratrstva. Vypravěči nás protáhnou přes horské ledovce, zrádné moře, severoamerickou tundru a válečné bojiště v dalekém Rusku. Všechny čtyři povídky byly povedené, ale nejvíce se mi líbily Desetioký a Modrý oříšek.

21 28.09.2021