Elize komentáře u knih
Tohle bylo super. Knížka je čtivá, poutavá, mezi hlavními hrdiny to jiskří. Zkrátka jsem dostala přesně to, co jsem očekávala a rozhodně doporučuji, kniha přečtená jedním dechem. Hlavní téma - dohodnutý sňatek - je klasické klišé, často v romantických knížkách používané, ale přesto to tady dobře funguje a knížce nic nechybí. Moc se těším na další díl.
Příběh Sáry a Nikolase je pro mě tím nejlepším a nejkrásnějším romantickým příběhem vůbec. Jejich dobrodružství má všechno, co jsem si kdy u romantického příběhu představovala. Knížka je plná napětí, čtivá, ale především plná citů, lásky a sem tam i humoru. Zatímco příběh Sáry se soustředí na její vývoj coby plaché ale odvážné dívky v bojovnici, vyprávění Nikolase je více zaměřené na romantickou linku jejich příběhu. Jediné, co bych vytkla, je, že má knížka konec... je to přesně ta kniha, kdy by mi nevadilo číst dál a dál o všedním životě hrdinů a stejně bych se nenudila. Vůbec by mi nevadilo pokračování, jak se Sara seznámí s Nikolasovými rodiči, jak se jejich vztah dál vyvijí a jak spolu budou cestovat. Kniha Bojovník je pro mě zkrátka srdcová záležitost, ke které se často vracím a nevadí mi knihu číst znovu a znovu, tenhle přiběh je pro mě nesmrtelný.
Tohle bylo zvláštní a podle anotace jsem čekala něco jiného... přestože příběh je zajímavě vymyšlený a rozhodně mu nechybí nápad, celá kniha je psaná hrozně naivně a to až takovým školáckým způsobem. Hlavní hrdinka je zakřiknutá, nezajímavá a extrémně nereálná postava bez jediné chybičky, která se do půlky knihy jen červená. Hlavní hrdina, který se jmenuje Diego (to jméno se fakt nepovedlo), působí jak naivní zamilovaný školák, ale má být mocný vládce, nejmocnější z démonů, ale za celou knihu nic nepřevede... zajímavější jsou vedlejší postavy, ale na můj vkus se s nimi setkáváme pozdě a je jich tam málo. Diego je démonický král, má obrovský palác, ale žije tam jen se svým kamarádem... a taky je extrémně bohatý a krásný, presto se bojí, že není pro svou partnerku dost dobrý... za mě tohle zkratka ne, jedna hvězdička za nápad a jedna za obálku.
Třetí díl byl opět super, opravdu mi přijde, že s každým dílem se mi tato série líbí čim dál víc - což se často nestává. Hlavní postavy byly super, chemie se mi mezi nimi líbila a s otevřeným koncem jsem počítala. Jednu hvězdičku ubírám za to, že tam podle mě mohl být trochu větší prostor pro usmíření Granta a Zizi, přecijen trošku víc prostoru si to zasloužilo a myslím, že jim autorka mohla dopřát trochu víc erotiky, přeci jen se na to jistě spousta čtenářek určitě těšila. Moc se těším na další díl (i když trochu zklamání, že tam nebude Jess a Ian). Pěkné, čtivé, zkrátka doporučuji!
Knížka je pěkně čtivá, je zde hromada vtipných dialogů především mezi kamarády hokejisty a chemie mezi hlavními postavami funguje. Trochu se zde vymaňujeme ze stereotypu a máme zde brankáře hokejového týmu, svalnatého krasavce, který je však introvert s trochu pochroumaným sebevédomým a k němu dosti střelenou dívku, která se v životě ještě musí najít... Bylo to hezké počtení, ale připadalo mi, že zde byla řada hluchých míst a to zvlášt ke konci jsem se už nudila a ani se autorce moc nepovedlo u mě navnadit atmosféru, že jsem na letním kempu, chybí zde bližší přiblížení a kromě asi tří vět tady nejsou žádné interakce s dětmi, přestože jsou hlavní postavy jejich vedoucími a vubec se to tam točí pouze asi tak kolem čtyř postav... rozhodně nečekejte žádnou divočinu. Stojí rozhodně za přečtení, ale první díl zatím nepřekonán, ale moc se těším na další díl.
Klasika... jako vždycky, čtivé, žhavé, vtipné, bez hluchých míst... zkrátka klasicka Swanová. Za mě naprostá spokojenost - tohle je zkrátka sázka na jistotu. Na konci nás autorka nažhavila na další díl a já už se nemůžu dočkat.
(SPOILER) UF... Tohle bylo jedním slovem náročné a nevím úplně, zda to autorka dobře odhadla. Kniha je velmi hutná, dějově velmi náročná a ačkoliv je psaná v perfektním neustálém napětí, které vás pohání číst stránku za stránkou, tak je to velmi únavné a vyčerpávající.... zpočátku zde máme jednak brutální mučení Hunta a jeho dopadených společníků a Brycino cestování Nočním dvorem společně s Nestou a Azrielem... které obsahovalo hodně vysvětlování a velmi, opravdu velmi obsáhlé zahrnutí historie vílího světa, kdy se za mě autorka nechala kapku unést... čekala jsem výbuch emocí, když se Bryce konečně setká s Huntem a Ruhnem, ale to se nestalo. Romantické linky se tady jakoby všechny vytrácejí, akorát na konci je několik erotických scén rychle před samotným závěrem. Bryce a Hunt se většinu knihy neshodují a rozhodně jsem tady neměla pocit, že jsou ony spřízněné duše a za mě autorka bohužel zatím ničím nepřekonala romantický příběh Rhysanda a Feyre... k mému velkému zklamání se zde vytrácí i linka Ruhna a Laně, místo toho nám autorka naservírovala linku s Ithanem a Tarionem, které nebyly za mě zajímavé a byly vlastně uplně zbytečné, neb děj nikam neposouvaly. Bryce se zde stává jen mocí opojená víla, která si jde tvrdě za svým bez ohledu na ostatní včerně jejího milého a je doplněna řadou rádoby vtipných hlášek - chápu, že je tam autorka dala, abychom věděli, že je to stále naše dobra stará Bryce, ale mě to spíš rozčilovalo a ne za každou cenu se to tam hodilo a vůbec celý ten přerod z obyčejné holky Bryce na mocnou vílí královnu mi přišel hrozně na sílu. Závěr knihy byl velmi dlouhý, utahaný a velmi náročný, kdy jsem opravdu byla ráda, že je konec. Z celé téhle trilogie byl za mě nejlepší bohužel první díl a tento díl byl sice nadupaný a vězí za ním extra porce literární práce, ale není to kniha, po které bych sáhla znovu.
Tohle bylo moc pěkné, čtivé, mezi hlavními hrdiny to jiskřilo. Oba hlavní hrdiny jsem si zamilovala... kdo má rád příběhy o tom, jak se namakaný supersportovec zamiluje až po uši do obyčejné trochu trhlé nerdky, tak si určitě přijde na své. Jediné co bych vytkla, tak bych dala větší prostor konci, než ho smrsknout pomalu do dvou stránek... Maverick měl těch problémů dost a najednou během hodiny vymizely, mohlo tam například být ještě, jestli se něco dělo pak s jeho tátou a představovala bych si víc interakce mezi hlavní hrdinkou a Raven, takhle jsme jen četli, že se odehráli, ale to bylo vše. Ale jinak velmi povedené, kdo má rád příběhy o namakaných sportovcích, kteří vyměknou, jak přijde na lásku, tak s chutí do toho - doporučuji.
Tohle se mi moc líbilo, stejně jako první díl. Na Killiana jsem se těšila snad ještě víc, než na příběh s Liamem a rozhodně jsem nebyla zklamaná. Příběh je čtivý, vtipný... zvlášť pasáže mezi Juliet a jejími kamarádkami - to autorka prostě umí. Chemie hlavním postavám dokonale funguje, jiskří to mezi nimi a hrozně se mi líbilo, jak Killian o Juliet usiloval. Trochu škoda, že tam nebylo víc kapitol z pohledu Killiana, ale i tak super, doporučuji, navíc má kniha i pěkně provedenou obálku.
Po fiasku s minulým dílem bylo tohle celkem dobré osvěžení a rozhodně se to četlo o něco líp... ALE mám pocit, že díly jsou roztahané, občas se autorka snaží čtenáře utáhnout na vařené nudli a obecně zápletka byla za mě slabá na to, aby kvalitně utáhla čtyři díly, rozhodně by se to dalo zkrátit. Díl je čtivý, je tady akce, ale vše mi připadalo předvídatelné a nevzbudilo moc emocí (rozhodně všichni víme, jak to dopadne a nečekejte žádná překvapení), co se týče erotickych scén, tak na mě působily bohužel lacině a občas i směšně a bizarně, což považuju za velkou slabinu díla. Kdyby to autorka zkrátila na dva/tři díly, lépe by udržela napětí. Lepši než minulý díl, ale jinak série má sestupnou tendenci. Stojí za přečtení, ale nic k čemu bych se vracela.
Tohle byla jedním slovem pecka. Autorka zkrátka umí psát, to se jinak říct nedá... příběh čtivý, poutavý a chytne za srdce. Už dlouho jsem nečetla knížku, která by vyvolala tolik emocí. Autorka ve čtenáři dokonale vyvolá pocit, že hlavní hrdiny chápete, cítíte to, co cítí oni a zanedlouho máte slzu na krajíčku. Jediné, co bych vytkla, tak tomu konci bych přidala, tak tři stránky navíc, ale opravdu to nemělo chybu, rozhodně doporučuji!
Musím říct, že se mi to líbilo ještě o něco víc než první díl. Knížka je delší, ale tak už to u Lucy Score bývá... nicméně je to čtivé, zábavné, místy i napínavé, opravdu tam nejsou hluchá místa. Perfektně napsané dialogy mezi všemi postavami, to je autorčina specialita a v tomhle díle jsem si neskutečně užila celou partičku vedlejších postav. Co se týče Nashe a Liny, tak ti bylo super, chemie mezi nimi fungovala a bylo osvěžující, že to tady bylo naopak, než to většinou bývá. Nash byl ten, kdo měl "vytetovaný zásnubní prsten na zadku", zatímco Lina měla ráda svoji svobodu... moc pěkná knížka, rozhodně doporučuji a moc se těším na třetí díl o Lucianovi a Sloan.
Kniha má velmi jednoduchý a velmi předvídatelný příběh, ALE na druhou stranu... příběh pěkně odsýpá, je čtivý, má své napinavé momenty a chemie mezi hlavními postavami velmi dobře funguje, takže vlastně proč ne. Je to spíš taková oddychovka, určitě nečekejte nic komplikovaného, spíš takový hezký jemný romantický příběh zabalený do jedoduchého fantasy světa, má to své naivní momenty, ale v základním principu to funguje. Jako romantickou fantasy doporučuji, čte se to dobře.
klasický pěkně čtivý romantický příběh bez hluchých míst, což oceňuji. Oba hlavní hrdinové jsou sympatičtí a pěkně to mezi nimi od začátku jiskří, i jejich postupný vztah je moc hezky napsaný. Zkrátka takový klasický romantický příběh ze světa hokeje, kdy zápletku teda víte od začátku, ale jinak super. Kdo má rád romantiku s namakanými hokejisty, tak si určitě přijde na své.
Ani vlastně nevím, jak tuto knihu ohodnotit... není to ani romantický příběh, je to spíš o smrti, o tom, jak se hlavní hrdinka vyrovnavá se ztrátou blízké osoby, jak se marně snaží srovnat svůj rozsypaný život... a někde v tom je schovaná láska. Popravdě jsem měla problém se do hlavních postav vžít, nejvíc jsem se bála, že děj bude předvídatelný a bude to taková ta klasika o mrtvém snoubenci, u kterého je čtenář vlastně rád, že natáhl bačkory, aby se mohl na koně dostat ten správný chlap. Bohužel přesně tak to bylo, děj předvídatelný, nezáživný a do hlavní hrdinky jsem se absolutně nedokázala vcítit. Joeho mi bylo líto, zároveň mi nepřipadal v knize ničím zajímavý... nevím, zkrátka moc předvídatelné, emočně ploché a je očividné, že autorka vyšla mimo svou komfortní zónu, za mě to ale moc dobře nefungovalo.
Tohle bylo obrovské zklamání a souhlasím s komentáři, že celá série má sestupnou tendenci. Celkově myslím, že příběh je příliš jednoduchý a nedostatečně propracovaný na množství dílů, které mu autorka věnovala, zkrátka zbytečně natažené. Na začátku se dostáváme k měsíčním čarodějkám, kde se hlavní hrdinka Ayla učí kouzlit a tady je to jedno velke fiasko, zatímco by tato pasáž měla být zajímavá a měla by čtenáře přiblížit k tomu, jak funguje magie, tak jako kdyby si s tím autorka nevěděla rady a nebo ji to nebavilo... zkrátka velice špatně napsané, kdy čtenář absolutně netuší, jaká se učí kouzla, jenom víme, že ji to moc nebaví, radši by byla se smečkou a chybí ji její milovaný. Pak nastává zlom, kdy se vracíme na bojiště a tady je najedbou Ayla nabušená magií, ani asi sama netuší, jaká všechna kouzla ovládá... asi zřejmě všechno, co ji napadne. Dále se kniha příběhově nikam neposouvá a nastává neskutečné plácání se. Vrchol neštěstí byl Kaden, který zde byl úplně jiný, než předchozí dva díly a to naprostý kretén... měl by být sice pro Aylu její soul-mate... nicméně se chová jako kolosální kokot, vůbec si s Aylou nerozumí a ona vlastně ani neví, zda ho má ráda a proč s ním je...? Konec samozřejmě ponechaný tak, aby mohl být další díl. Další díl si přečtu, ale spíš proto, že nemám ráda neuzavřené příběhy.
Za mě oba dva díly představují zatím nejlepší moderně zpracovanou verzi řeckých bájí, ačkoliv se někomu nemusi líbit chování hlavních postav nebo kam se příběh zatoulal, tak vše má v knize smysl a své místo. Jak autorka sama vysvětluje na konci knihy, tak Persefona si zde musí projít několika zkouškami, aby porozumněla Hádovi, sobě a především podsvětí, aby mu pak mohla skutečně vládnout, jako Hádovi rovná královna. Podobně autorka vysvětluje i Apollonovu linku. Nejvíc se mi na knize líbí, jak autorka kombinuje předlohu a svou vlastní představivost a to především u vedlejších postav. Bylo by super, kdyby i jim některým autorka věnovala samostatnou knihu (Sibyla a Arés, Lexa a Thanatos...). Samozřejmě největší miláček je Hermes, toho bych tam mohla mít pořád... to jeho "Sefy" mě vždycky rozesměje. Paradoxně nejlíp napsaná postava byla za mě v tomto druhém díle Hekaté, která do příběhu vnáší určitou moudrost a nadhled na příběh, což vubec není jednoduché přirozeně zapracovat a dialogy jí a Persefony mě hrozně bavily. Celá kniha je čtivá a opravdu chytře napsaná. Moc se těším na další díl.
Nechápu, proč má knížka tak špatné hodnocení, za mě asi zatím nejlepší klasické zpracování přiběhu Persefony a Háda, když opomenu adaptace. Bylo to čtivé, mělo to jiskru, chemie mezi hlavními postavami se mi líbila a i zapadala do celkového kontextu příběhu dvou bohů. Nejvíc na knížce oceňuji, jak autorka komplexně zpracovala celý systém podsvětí a duší, líbilo se mi, že tam neudělala Háda všemocného, ale že to mělo nějaká pravidla. Za mě to bylo super a moc ráda si přečtu druhý díl.
Jo Swanová je za mě sázka na jistotu. Už tisíckrát zpracované téma, chlap vdovec a ona chůva a stejně je to originální. Zbožňovala jsem i předchozí sérii a tahle očividně nebude o nic slabší. Bylo to super čtivé, mezi hlavními postavami to jiskřilo, líbilo se mi, jak byly do příběhu zakomponovány děti, protože to se často autorkám podobných knih nepovede. Člověk se občas zasmál, občas se dojmul, zkrátka super, rozhodně doporučuji a těším se na další autorčiny knížky.
Za mě byla tahle kniha poněkud zklamání. Autorka v úvodu uvádí, že se jedná o její první knihu a já si nemůžu pomoct, ale je to tam prostě znát. Charaktery hlavních postav jsou velmi jednoduše popsané, rozhodně nejdou do hloubky. Hlavní zápletka působila trochu bizardně a ani mi kniha nenavodila pocit, že jsem na Safari... oceňuji moc krásnou obálku a původní záměr s příběhem, ale jinak mi to vůbec nesedlo. Možná je to tím, že se mi jiné knížky od autorky líbily víc a prostě mám pocit, že to umí napsat lépe, tohle ve mě zkrátka nevzbudilo žádné emoce, ale třeba to zas více sedne někomu jinému, za mě to ale nenj kniha do červených čísel...