embi
komentáře u knih

Páni, to byla nááádhera! Jsem šťastná, že tohle veledílo můžu kdykoli popadnout z knihovničky a zopakovat si tu radost z jeho čtení. Překladatelská i tvůrčí lahůdka. Pan Ouředník je mistr slova, jak ukazuje i ve svých dílech. Je mi jen moc líto, že moje francouzština nestačí na porovnání obou verzí.


Dala jsem si od přečtení odstup, ale pořád mi tam zůstává jen smutek, cynismus a beznaděj. Četlo se samo, neveselému obsahu navzdory.


Famózní. Chladnokrevné. Dokonalé.


Je mi to líto, ale jsem zklamaná. Nedokázala jsem se vůbec začíst, nebavilo mě to. Nesympatický hlavní hrdina, skotské reálie a kulturní rozdíly by zaujaly možná v devadesátkách, dnes neohromí. Snad celkové načasování knihy nebylo nejšťastnější.
Ano, byly tam momenty, kdy jsem si říkala, že na plátně by fungovaly, a proto, za mně, ať pan Svěrák raději točí než píše.


Po Jezeru a Mrtvém muži mi to přišlo jako pohlazení kočičí srsti. Hebké, příjemné, poddajné. Zbyde pár chloupků na dlani, které je třeba oklepat či sfouknout.
Zůstal neodbytný pocit, že je to psané měkčeji, čtivěji, s cílem oslovit širší čtenářstvo. Ale setkalo se to s momentálním naladěním a líbilo. Moc.


Pár řádků jsem si myslela, že to bude pohádkový příběh pro děti..... Ne, za mně je to dokonalé minimalistické dílo prosycené beznadějí a temnotou. I díky grafickému zpracování, které by si zasloužilo svých vlastních pět hvězd.
Jak v knihovně neuvidím své dvě známé knihovnice, prchám pryč!:)


Chvilku mi to trvalo, než jsem si na autorův styl uvykla, ale pak už to byla krasojízda!


V Brně jsem studovala a zamilovala se do něj. Je to už ale nějakou dobu, a tak jsem občas měla problém s vizuální představou a orientací u některých míst. Zajímalo by mě, jak to zavnímá člověk, který má Brno "v nohách".
U dobových dokumentů mi chyběl přepis textů do současného jazyka.


Zprvu jsem se zdráhala knihu číst, protože jsem si z puberty pamatovala seriál, který ve mně zanechal divnou pachuť, ale tohle byl jiný zážitek. Principy fungování tehdejší ženské věznice, lidské příběhy, často téměř nelidské zacházení. Vše vyprávěno s nadhledem, odstupem, občas až jakýmsi povýšením.


Moje první setkání s detektivem Alleynem uteklo rychleji než leviathan zdolá mořskou míli :-)
Povedená zapletka, čtivé dialogy a detektiv sympaťák.


Nevím, jsem na rozpacích. Dostala jsem doporučení na seriál, že je to naprostá bomba, ale začala jsem knihou. Přišlo mi to celé studené, strojové (vyjma vzpomínek), se zvláštním zakončením. Možná to byl záměr, ale nesedl mi. Od autorky jsem již četla "Přežívá nejsmutnější" a to se četlo úplně jinak.


Úžasná kniha, chrochtala jsem si jazykářským blahem. Spěchám pořídit do knihovny.


Souhlasím s níže uvedeným, že o Čechách se zase tolik nedozvíme, ale ta kniha je užasná. Líbil se mi zastaralý jazyk a výborně zpracovaná část "Rady poutníkovi". Některé bychom si měli vzít k srdci i dnes:) Z části "O zákonech a trestech" mi občas běhal mráz po zádech. Při čtení o poměrech v rodinách jsem si uvědomila, že jsem ráda, že nežiju v 16. století...


Manžel je včelař a tak už chtě (většinou) i něchtě drobet o fungování včelího úlu povědomí mám. Něco odborného jsem i četla (Fenomenální včely např.) a musím konstatovat, že některé věci neodpovídají realitě (bohužel např. samotný fakt výjimečnosti). Občas jsem svému včelaři v návalu nadšení vyprávěla kousky příběhu a dostala zpětnou vazbu. Je tam spousta velmi dobře zpracovaných a pravdivých věcí, ale je to PŘÍBĚH, ne naučná literatura.
Dle mého je to příběh výborně propracovaný. Sympatická hrdinka, správní zlouni i dobráci. Prolog a epilog (ten mě rozplakal) knihy jsou třešnička na dortu.
Já se prostě bavila do poslední tečky.


Odpočinkové čtení. Konverzační novela, kvalitně přeloženo. Je znát, že autor zrovna netíhl k vyšším společenským vrstvám. Botho vykreslen spíš jako slaboch podléhající společenskému diktátu. Léna, žehlička, jako silná osobnost.


Naprosté nadšení! První část o náboženství a životě se zvířaty v zoo byla hravá a inspirativní. Plavba mi vzala dech, závěrečné kapitoly mě srazily do kolen...


Velmi příjemné překvapení. Knihu jsem vybrala ze seznamu nevypůjčených knih v místní knihovně. Myslím, že rozhodně stojí za přečtení.
Nejvíc mě bavila část mytologická a etiologická. Byla jsem vděčna za dobře udělaný slovníček slov a reálií.


Jeho epigramy jsou naprosto úžasné. Král Lávra zveršován tak, že máte chuť se ho dobrovolně učit recitovat:) Tyrolské elegie jsou plné užasné ironie. A Křest sv. Vladimíra? zjistila jsem, že někteří mí známí ho často citují:)


Půvabné čtení i ilustrace. Ani jako dospělák se nebudu vůbe stydět říct, že jsem tuhle knížečku četla.
