engelbert komentáře u knih

Konečně jsem se přiměl přečíst klasiku, kterou jsem měl naučenou kdysi z hodin literatury, ale kromě očekávaných frází a závěrů jsem nic víc neznal. Příběh je tak veskrze nevěrohodný, že tím i uniká jakési poučení, či varovaní, nebo jak to nazvat. Prokop je čtyřicátník, učinil velký objev na koleně v kůlně za Smíchovem, budiž. Jeho fyzické dispozice jsou nadpozemské, jeho fyzické výkony probíhají v horečnatých stavech, kdy běžní smrtelníci upadají do mdlob. Chová se jako puberťák zalitý hormony, kdy mu hlavu splete prakticky každá sukně, která se mu připlete do cesty. Jeho jezdecký výcvik pozorováním mě taky dostal. Scény, kdy milenci upadají takřka do extáze, jen co druhý vstoupí do místnosti, přikládám dobovému vkusu. Prakticky nejlepší část knihy pro mně byla, když princezna Prokopovi vysvětlovala, že může mít ji, ale nikdy ne princeznu.

8 15.03.2023

Cesty k poznání smyslu života, božího úmyslu, či jak to nazvat jsou různé. Nemám pocit, že by autor, přes veškerou snahu, dospěl k nějakému závěru. Mnohem zajímavější se mi zdála jeho pozorování přírody. Je zvláštním kolik toho píše o přátelích a jak málo o své rodině.

1 09.03.2023

Odsouzen nadosmrti k výčitkám svědomí. Hledá své místo zpět ve společnost v bombardovaném Londýně. Je lepší pamatovat si, nebo zapomenout?

4 28.02.2023

Důkladná analýza notoricky známého Nerudova díla. Vpodstatě jsem se jen na různých útržcích dozvěděl, jak moc si mně čtenáře, autor povodil, a že to v době vydání bylo velmi nezvyklé.

1 18.02.2023

Začetl jsem se rychle a snadno, ale sen o velikosti českého království dostával povážlivé trhliny, když bylo stále více patrné, že stát je veden pochybným způsobem. Přípravy na válku tak zabírají podstatnou část knihy, aby nakonec vše dopadlo jaksi šejdrem.

08.02.2023

Borec, který vypadá jako holka, je heterosexuál proti vůli své lesbické matky a balí si přítelkyně v dívčím klubu. Zní to šíleně, ale vyprávění je milé, plynulé a laskavé. S decentní pointou. Jen nevíme jestli Hilda přijela.

5 01.02.2023

Příval záchvatů historie mi téměř nedovolil všimnout si jistých nepravděpodobností. Jak může být stoletý stařík čiperný a zdravý a jestli je běžné, aby si tramvaják mohl na stará kolena dovolit službu převozníka. Líbilo se mi jak soustavné vyprávění o bitvě u Hradce Králové, překolejení Alp, Libereckém žárovišti pozvolna odhaluje osobní příběhy obou cestujících. A potěšila mě zmínka o brněnském stínovém výpravčím. Nenapadlo mě, že zdejší figurka bude mít takový ohlas.

8 30.01.2023

Tato kniha má u mně vroubek. Velmi důkladně mi připomněla to nesnesitelně ošklivé covidové období, které se hodně snažím vytěsnit z hlavy. Atmosféra místa mi hodně připomíná Rudišovu národní třídu. Kniha není strhující, chybí mu pointa, a přesto se čte sama a rychle. Bohužel pro ty, kteří si tuto dobu nebudou pamatovat, nebude příběh srozumitelný.

2 21.01.2023

Jako lehké čtení kniha nenudí. Na mně působila poněkud schematicky. Hodný pokrokový otrokář, jako hlavní hrdina, aby měl kdo svým životním postojem kritizovat lehkovážný neproduktivní otrokářský systém.

17.01.2023

Nevím odkud začít. Dojmů z této knihy mám spoustu. V každém případě to byl velmi příjemný zážitek. Ačkoliv se kniha odehrává v nepředstavitelně obtížné a brutální době, je prosycena jakousi všudypřítomnou laskavostí, i postavy zabijáků si dělají starosti o někoho dalšího. Dlouho jsem podezříval autora, že hlavní hrdinku nechal oslepnout, aby její příběh víc brnkal na city čtenářů, ale pochopil jsem, že její handicap prospěl příběhu i popisům míst.

11 04.01.2023

Asi se k této knížce vracet nebudu, ale to neznamená, že by byla špatná, nebo mě nebavila. New Orleans je v knize zabydlen postavami neuvěřitelně nemožnými. Stačí se však porozhlédnout a je jich všude kolem plno. Zvláštní práci si dal autor s Ignáciem, který je neskutečně arogatní, bezohledný a zbabělý a svému okolí přináší jen potíže.

4 29.12.2022

(SPOILER) Zajímavý náhled do japonské mentality a firemní kultury. Ani po přečtení knihy nemám jasno, do jaké míry se jedná o kulturně rasové předsudky, osobní nevraživost nebo jen naprosté nepochopení a netolerance. Příběh oplýval situacemi, které mě přiměly přemýšlet, jak bych se v nich asi zachoval sám. Byl jsem zklamán, když při opakovaném kopírování tlusté složky, hrdinka nezkusila šéfovi předložit jako výsledek své práce originál. Což je jen další sebeprojekce do hlavní postavy.

06.12.2022

Je to velmi neotřelá práce, kterou ale už asi znovu číst nebudu. Velmi přesvědčivě popisuje trápení člověka zbaveného jakékoliv jistoty a naděje, který se s tím snaží po svém vyrovnat. Čtení je tak jakousi soustavnou noční můrou.

3 02.12.2022

(SPOILER) Tolik verzí jedné historie, ale která je ta skutečná? Je nenávist opravdu hybnou silou společnosti? A kam tedy zmizel Charlie?

1 28.11.2022

V poslední době jsem měl dojem, jakoby největšími zvěrstvy 2. světové války byl odsun Němců z Brna, nebo jejich vraždění v Postoloprtech. Tady konečně zase došlo k připomínce, co tomu předcházelo.

2 16.11.2022

Smekám před nimravou prací autora i jeho předchůdců, kteří z minima zdrojů dokáží vyvodit nějaký závěr o počátcích našeho státu.

2 15.11.2022

Abych pravdu řekl, nevím co si o téhle knize myslet. Postavy nějak konají, ale není jasný jejich cíl, jejich motivace. Asi nejlépe to vyjadřuje doslov - je to jako divný sen.

3 03.11.2022

Vždy jsem si říkal, jak neuvěřitelná doba to musela být, naprostý převrat v hudbě, spousty legendárních skupin, které stojí za poslech ještě i dnes. Tady to mám pěkně zevnitř i s odvrácenou tváří. Hloubka v hudbě, plytkost v životě. Životní trable členů skupiny, které dlouho vypadaly neřešené. Dlouho mi tu chyběly motivy mimo realit, jak jsem si je pamatoval z jiných knih autora, ale dočkal jsem se.

1 23.10.2022

(SPOILER) V Klubu nenapravitelných optimistů mě zajímaly osudy všech postav, které autor průběžně odhaloval. Velmi mě to bavilo, a tak jsem šáhnul po této knize s očekáváním, že budu zase netrpělivě zdolávat stránky a odkrývat naznačovaná tajemství. Dost mě tedy tato kniha zklamala. Příběh byl vcelku předvídatelný, ozvláštněný hlavně postavou malíře. Opakovaly se situace, kdy hrdinka nepozorovaně nahlíží malíři přes rameno, a to tak často, že jsem už už začínal přeskakovat text. Pointa je dobrá, ale tušil jsem ji. Žádné racionální vysvětlení, nač potřebuje venkovský doktor revolver, proč ve své puntičkářské nátuře pošle doktor dceru k puškaři s pistolí a nezajímá ho výsledek. Také není jasné, jak se hlavní hrdinka v kritické chvíli vymanila ze svého domácího vězení, najednou byla venku. Chvíli jsem si myslel, že jde o retrospektivu. Ale naštěstí to nebylo dlouhé.

2 03.10.2022

Zajímavá práce. Oceňuji zejména, že se autorka nespokojila s texty autorů, kteří zaznamenali nešťastnou událost, ale prošla veškeré dostupné prameny, včetně vyšetřovacích protokolů.

1 27.09.2022