engelbert
komentáře u knih
Žádný důvod k obavám
Julian Barnes
Celkem duchaplné a vtipné psaní o smrti, která je naší jedinou jistotou. Má cenu se jí obávat? A pak už nebude opravdu nic? Nebo se na věčnosti tísní miliardy odumřelých živých bytostí?
Brno moderní II
Vladimír Šlapeta
Souhrn všeho moderního, co se v Brně po válce postavilo. Mnoho z nich mi, jako laikovi a uživateli, nijak zvláštní nepřipadá. Asi by mi byl milejší užší výběr s více podrobnostmi.
Dcera říše
Louise Fein
Hlavní hrdinka mi připadala velmi dlouho hloupá, neviděla neslyšela. Velmi oceňuji sice zdlouhavou, ale pro účely pochopení problému nezbytnou, rozvleklou část, kde sledujeme všudypřítomnou propagandu, udavačství a kariérismus v Říši. Po zdlouhavém začátku nastala jízda, která byla (alespoň pro mně) emociálně velmi silná.
Noční cirkus
Erin Morgenstern
Dráždí mě vykonstruované svévole organizátorů, kteří pro svou kratochvíli zničí, nebo zamotají osudy tolika lidí. Právě tak se mi nikdy nelíbila pohádka Nesmrtelná teta, kdy se Štěstí a Rozum vsadí, kdo je důležitější. Nelíbila se mi nekonzistence autorky, která vrhla na šachovnici postavy ovládající čáry, tvrdíce že se jedná o manipulaci. Zásadní rozpor této knihy je, že nedodržuje vlastní pravidla. Nelze manipulovat někým jiným bez jeho souhlasu. Přesto celá kniha je složitou cestou jak se vymanit z manipulace, ke které nikdy souhlas nedali. Přesto fantastické prostředí nočního cirkusu mě bavilo. Místo důležitého setkání, které proběhlo v Praze, působilo cize, nepražsky. Spíše jsem si představil Pijáky absintu od Edouarda Maneta. Další drobná nepřesnost, kterou bych připsal spíše překladateli, je terminologická. Taroky jsou karetní hra, kterou mastí karbaníci o peníze, . K vykládání slouží tarotové karty. V tarokách nikdy nenajdete karty, které byly v románu vyloženy.
Sny a sekyry
Jiří Padevět
S povzdechem si promnul unavené oči a odložil právě dočtenou knihu na stůl, jehož rozlehlé pláně místy zakrýval spadený měsíční prach. Pozdvihl zrak, a jeho pozornost upoutal pavouk zavěšený na nepoužívaném okenním závěsu, vyhlížející svou prolétající okřídlenou večeři. Cyklista Cort Nielsen právě proťal cílovou pásku v čele svých unavených pronásledovatelů na populárním závodě obdivovaném všemi cyklisty světa. Pavouk se zatím večeře nedočkal.
Chápu, že autor ve svých knihách nastřádal dostatek střípků o nejrůznějších osobnostech našich dějin, i těch bezejmenných, ale tento způsob prezentace zdá se mi poněkud nešťastným. Lyrická manýra se mi zajídala velmi brzy, naštěstí knížka je to velmi štíhlá.
Podzemní železnice
Colson Whitehead
(SPOILER) Myslel jsem si, že budu číst něco na způsob steampunkové fantasy. Nemohl jsem se více mýlit. Jsem ale rád, že jsem směl pohlédnout do nevábné historie hospodářského vzestupu Spojených států. V našich končinách otroctví nepamatujeme, těžko jsem se tak vžíval do beznadějné bezvýchodnosti živého majetku. V Evropě jsme se k sobě taky vždy nechovali pěkně. Coře jsem samozřejmě držel palce. Podzemní železnici jsem si vyložil jako alegorii organizace umožňující uprchlým otrokům začít nový život. Těžko se mi ale věří ta černobílost vidění světa. Příliš mnoho zlých bílých prospěchářů a násilníků.
Vrstva ticha
Vilma Kadlečková
Jde mi z toho hlava kolem. Stále není jasné, kdo je představitelem dobra a kdo zla. Těším se na další díl, i když je jasné, že kolem nás je urrumae a nejdůležitější věci se odehrávají vskrytu.
Sivooký démon
Jakub Arbes
Autor si mě jako čtenáře povodil, kudy chtěl. Pokračoval jsem v četbě jen abych odhalil předpokládané tajemství, které nebylo jasně dané, spíše vyplývalo z podivného chování postav. Přečkal jsem všechny zevrubné popisy místností, osob, krajin, všechna prudká hnutí mysli, dmoucí se ňádra a nakonec byl zklamán rozuzlením, které mě nepřesvědčilo. Žádná s postav, která hýbe dějem nevysvětlí svůj osobnostní veletoč. Prostě neuvěřím, že vykonáním zločinu se z brutálního vojáka stane během minuty filantropický dobroděj.
Den zkázy v britském muzeu
David Lodge
Jako neznaboh mohu těžko posoudit vliv církve na každodenní manželský život. Docela mě překvapilo jak lehkým perem se dá popsat, pomocí panoptika karikatur, významný společenský problém.
Štvanice
Thomas Perry
Napínavé od samotného začátku, do samotného konce s mírným zvolněním před finále. Bylo fajn vidět do hlav hlavním postavám, ale tady mám trochu problém. Přes četné reminiscence obou hlavních postav, víme velmi málo o tom, kde Prescott získal své nechvalné schopnosti. Příběh o brigádě u deratizátora zaujatého svou prací mi přijde málo věrohodná. Také je pozoruhodné, že zatímco jeden neustále trénuje, cvičí, posiluje, plave, chodí střílet, tak druhý se jen vyskytuje na správných místech. Na spád příběhu to však nemělo neblahý vliv. Pobavilo mě moudro ostřelovačů - prchající cíl umře zadýchaný. Teď, když vím jak se vše událo, nemám důvod si knížku číst znovu.
Kamínky po kapsách
Karolína Kváš
Velmi rychlé a dosti plytké čtení o autorčině dosavadním životě. Psáno je to docela obratně, přesto mi docela vadilo neustálá přednost formě před obsahem. Například o majitelce bytu, kde právě autorka bydlela, víme, že byla hodná a měla legrační předkus. Všudypřítomná slovní vata, konkrétně hojně užívané "tvl", v psaném textu působí ještě hloupěji, než při mluvené projevu.
Hodiny z olova
Radka Denemarková
Kniha dostála svému názvu. Byly to hodiny z olova a běžel ten čas, kdy jsem chtěl knihu odložit, protože jsem v nekonečných hovorech o literatuře, tradicích, doktríně středu proložených řadou setkání, večírky, komentovaných imaginárními průvodci, nebyly sto zahlédnout cíl a smysl vyprávění. Naštěstí jsem vydržel, ale zvláštní potěšení se nekoná - děj se zrychlil, zdramatizoval a mě zbývá přemýšlet v jak otráveném světě to žijeme, a co mohu, vlastně musím, udělat abych pomohl dosáhnout nápravy.
Možná ji, pokud se někdy ještě přiměji po této knize sáhnout, ocením lépe, ale pocit rozvláčné bezvýchodnosti teď u mně převládá. Pokud se tak stane, budu si vypisovat myšlenky, moudra a duchaplná sdělení, kterými kniha oplývá.
Poněkud mě štvalo, že všechny trable světa má na svědomí mužská nadvláda nad otročícími ženami. Neboť muž od ženy ledacos očekává a nesnese, že by jej žena v něčem mohla převýšit, zatímco ženy zřejmě neočekávají od muže nic, a nemají žádnou možnost jak si prosadit svou. Tento způsob soužití se však dosti rozchází se zkušeností, kterou jsem zatím učinil.
Skořápka
Ian McEwan
Je zvláštní jak mě knížka hned chytila a nepustila. Vypravěč, přemoudřelý svým založením a omezený svým prostředím, povídá příběh, ze kterého nešlo uniknout. Po odložení knížky si najednou uvědomuji nepravděpodobnosti, které příběh doprovázejí.
Něco se stalo
Joseph Heller
Nebylo to lehké čtení. Ten nekonečný monolog hlavního hrdiny, plný nářků, nepochopení, pokrytectví a prázdnoty, nejistoty, kde každodenní život je sebeanalýzou vlastních minulých selhání bez jakékoliv vyhlídky na změnu, mi připomínal děsivé sny, kde nic není jak by mělo být. Naštěstí je to dostatečně proloženo absurdními situacemi.
Jeden příklad: (ve snackbaru) "...zdálo se mi, že za pultem vidím svého holiče. "Jak to, že pracujete ve snackbaru?" zeptal jsem se. "Já nejsem váš holič," odpověděl.
Celé mi to tahalo mozek ven z hlavy. Kdo vydrží až dokonce se dočte, jen tak nenápadně mezi záplavou pochybností o sobě a o světě kolem, letmou zmínku o tom, že se něco opravdu stalo.
Božská komedie
Dante Alighieri
Když jsem si četl Peklo, Rusové právě napadli Ukrajinu. I dnes by měl Dante o kom psát.
Nebe nezná vyvolených
Erich Maria Remarque (p)
(SPOILER) Tak nevím. Podle anotace mělo jít o příběh dvou hráčů se smrtí. Ona nechtěla umírat pomalu v sanatoriu, tak utekla a umírala pomalu ve velké společnosti, kterou pohrdala. On si smrt nepřipouštěl, spíš byl průvodcem z atraktivního prostředí. Ona chrlila celou knihu duchaplné myšlenky, které ale nikomu neřekla a divila se, že jí nikdo nerozumí. Já taky ne.
Milenec lady Chatterleyové
David Herbert Lawrence
Je lepší svoboda peněz? Nebo svoboda přirozenosti? Postavy jsou vybrány přesně tak, aby nemusely řešit vydělávání peněz a měly čas na samotnou zápletku. Líbí se mi, že autor neopomněl na jemné detaily, které pro mně dělají postavy uvěřitelnější. Třeba, když otec Constance hodnotí Cliffordovu tvorbu:"...vždyť v tom nic není", napadá mě co je to za člověka, že to dokáže tak rychle posoudit, a hle ke konci příběhu zjišťuji, že je to umělec, a tedy jakési oprávnění k tomu tvrzení má.
O smyslu českých dějin
Josef Pekař
Nejvíc na mně zapůsobila část, která se týkala stavovského povstání, třicetileté války a pobělohorské rekatolizace. Pozoruhodný je i osud českých emigrantů a jejich vliv na další osudy Evropy. Mám teď na mysli českou stopu při počátcích Pruska jako evropské velmoci.
Bez svědomí
Petr Cerman
Thriller z prostředí, které známe a máme zažrané pod kůží, je v tuzemsku vzácné zboží. Charaktery postav jsou uvěřitelné, jejich schopnosti už méně. Značně depresivní je přesah do současnosti. Opravdu je to tu vše tak prolezlé zkorumpovanými členy tokáňského klubu? Bohužel četbu ruší hojnost chyb při editaci textu, kdy při úpravě slovosledu nebylo vymazáno nadbytečné sloveso.