ErikaJ komentáře u knih

Lenka Chalupová zraje jako víno. Všechny povídky jsou nevšední, poutavé, dlouhé tak akorát, prostě dokonalé. Kéž by jich bylo v knížce ještě víc! Povídky úplně nevyhledávám, ale Začátek si časem znovu ráda přečtu.

8 31.05.2021

Dobře zpracovaný tragický příběh jednoho dobrodruha!! Obdivuji lidi, co se seberou a zkoušejí žít v drsné přírodě, jen s tím, co jim příroda poskytne. A miluji krásu Aljašky. Chrise bych určitě neodsuzovala. Naopak ho obdivuji pro jeho odvahu vydat se na tak náročnou cestu, úplně sám, a žit několik měsíců jen z toho, co si uloví nebo nasbírá. Jasně, byl nezkušený, asi i hodně naivní, když si myslel, že se svými nepříliš velkými zkušenostmi, dokáže v divočině přežít, ale zkusil to!! To se cení!! Sen si splnil, ale doplatil na něj bohužel svým životem. Přítom stačilo málo a vše mohlo být úplně jinak ...

8 03.05.2020

Mám ráda styl psaní Petry Soukupové. Je to úplně něco jiného a přece tak parádního!!!Vždycky na konci knížky lituju, že neměla alespoň 800 stran, protože bych mohla číst pořád dál a dál... Ještě nikdy jsem se u její knížky nenudila. Píše jednoduše, věcně a v tom tkví krása jejího psaní. Za mě opět *****

8 11.02.2020

Stejne jako Podbrdske zeny,i Eugenie ma sve kouzlo.Libi se mi styl psani autorky,popis tezkeho valecneho obdobi a vykresleni charakteru postav.Jen Eugenie je mi od sameho zacatku nesympaticka pro sve neustale stezovani si nad svym zivotem,nezajmem o deti a manzela.Pote co ji manzel za tragickych okolnosti zemrel,misto,aby truchlila,zacina zit a mam dojem,ze se ji vlastne ani nic lepsiho v zivote nemohlo stat...Jak se se smrti tatinka vyrovnaji deti,to je ji uz jedno...Byla to sobecka zena...

8 07.02.2020

Nádherná knížka!! Smekám před autorkou!Dokázat tak věrohodně vykreslit různá politická období, to umí v jejím věku málokdo... Život Emilky byl smutný. Přiznávám, že jsem se neubránila slzám.Nikdy bych nechtěla zažívat její pocity, vědět, že nestihnu vychovat dceru. Prožívat fyzickou bolest a zároveň i duševní. Život Jany bez maminky byl pak krušný. Nedostávalo se jí od otce tolik lásky, že se nelze divit, že ji nebyla schopna tolik pak projevovat své dceři. Zakončení bylo takové zvláštní, ale kráse to na příběhu neubírá. Jsem ráda, ze jsem si knížku pořídila do své knihovny, protože si ji rozhodně ještě jednou časem přečtu. Jana Poncarová se po právu řadí mezi mé oblíbené české spisovatelky a já budu doufat, že zase brzy něco napíše.

8 22.06.2019

S tématem porodních bab jako by se poslední dobou roztrhl pytel. Ne všechny knížky jsou však povedené. Porodní bába od řeky Hope od Patricie Harmanové je však čtivá, zajímavá oddychovka, která nám nastiňuje tehdejší život v drsných horách a mnohdy nelehké povolání porodní báby či rasové předsudky lidí vůči černým lidem. Knížka se mi opravdu líbila a těším na další, volně navazující pokračování, Porodní bábou proti své vůli .

8 05.03.2019

Moje první přečtená knížka o žítkovských bohyních. Velmi dobře se četla a vzbudila ve mně zájem o toto téma, takže budu hledat další informace o bohyních a zcela jistě si tuto knížku časem zase přečtu.

8 26.01.2019

Původně jsem si myslela, že mě tato knížka moc neosloví, a o to víc jsem byla překvapená, jak mě svým dějem okamžitě zaujala. Do poslední chvíle jsem byla napnutá a lámala si hlavu, kdo či co na Plošině vraždí. V neposlední řadě jsem v duchu přemítala nad prospěšností mysliveckých spolků, nad pořádáním honů apod. Ráda si ještě přečtu nějakou knihu od této autorky.

8 19.10.2018

A mně se kniha moc líbila. Zavzpomínala jsem, mělo to švih a krásně se to četlo. Petra Dvořáková a její knihy jsou sázka na jistotu.

7 08.11.2023

Válku na Ukrajině sleduji od samého počátku, neboť je mi neskutečně líto všech ukrajinských lidí, kterým se ze dne na den změnil život jen díky tomu, že si jedna okupantská země v čele s pološíleným prezidentem a neméně odpornou vládou, vzpomněla, že si opět začne něco nárokovat a zároveň diktovat podmínky nejlépe celému světu. Díky Darje a Honzovi jsme měli v televizi zprostředkované první dny války, atmosféru, postup ruských okupantů i jejich běsnění, ničení země a útěk lidí před válkou. Když pak vyšla kniha se vzpomínkami obou reportérů na jejich chvíle strávené ve válce, ani chvíli jsem neváhala a knihu si pořídila. Jak už je uvedeno v komentáři přede mnou, vidět to, je jedna věc, ale číst o tom, o jejich pocitech, o tom jak určitou situaci každý z nich vnímal, je mnohem silnější. QR kódy nabízející možnost připomenout si danou reportáž jsou takovou třešničkou na dortu. Chválím zpracování knihy, obdivuji oba reportéry za jejich statečnost a modlím se za Ukrajinu, aby dokázala čelit neustále opakujícím se útokům Ruska.

7 04.02.2023

Dojemný příběh, který mi v paměti zůstane ještě hodně dlouho.

7 20.11.2021

V téhle knížce je vše tak krásně jednoduché! Jak už tu bylo zmiňováno, pokud chcete utéct ze všední reality a občasných těžkostí života, tak tenhle příběh je ten pravý.

7 17.11.2021

Zpočátku jsem měla rozporuplné pocity. Mnoho postav, tolik stránek přede mnou, do toho politika, historie Gruzie, která mi nic moc neříkala... První myšlenka byla, že tuhle knížku nemůžu nikdy přelouskat. Avšak náhle jsem se tak začetla, že jsem si přála, aby příběh pokračoval dál a dál, a ačkoli nejsem moc na sladké, měla jsem nesmírnou chuť i na tu horkou čokoládu. Tato sága stojí rozhodně za přečtení!!

7 21.10.2021

Příběhy z prostředí psychiatrické léčebny mám moc ráda, i když jde o téma smutné a bolestivé. Tento příběh je čtivý od první stránky a nutí Vás nepřestávat číst, dokud nezjistíte, jak to tenkrát vlastně bylo. Kathryn Hughes opět dokázala, že její knihy jsou sázka na jistotu.

7 25.09.2021

Kniha mě hned od začátku vtáhla do děje a já si při čtení přála, abych ji ještě dlouho, dlouho nedočetla. Jana Poncarová i tentokrát předvedla, že psát umí naprosto báječně a jsem pyšná, že tak dobrou knihu dokáže napsat česká autorka.

7 05.12.2020

Několikrát jsem si poplakala. Ta bezmoc a strach rodičů, bezpráví a jak lidi dokážou být zlí...Jak se tohle vůbec mohlo stát? Copak lidi nemají už žádné svědomí ? Silný příběh, který jsem v průběhu čtení několikrát odložila, ale nedalo mi to a musela jsem ho dočíst, abych zjistila, jak vše skončilo. Doporučuji všem, i když z pozice maminky upozorňuji, že je to na psychiku opravdu náročnější čtení.

7 09.09.2020

Mam velikou radost!!!Objevila jsem dalsi ceskou spisovatelku, ktera umi napsat skvely pribeh!!! Bavily me obe dejove linky, jen ten konec mi prisel takovy urychleny...Jako by autorku tlacil cas a mela knihu jiz davno dokoncit,a tak ji uzavrela nejjednodušeji, jak jen mohla. Ale nevadi. Pro me je vzdy nejdulezitejsi, aby me dej knihy od zacatku bavil a nutil cist dal a dal...A to v tehle knizce nechybelo. Uz jsem si zamluvila dalsi dve autorciny knizky v knihovne a moc se na ne tesim!!

7 23.06.2020

Knížka, která mě zaujala hned od začátku. Nelehký život Marýny a Růži, těžké dětství a mládí Josefky a všední starosti Fany... Krásně napsáno!!! Ke konci jsem litovala, že knížka nemá víc stran. Určitě si ji s chutí časem přečtu ještě jednou.

7 27.03.2020

Tak nevím, u této knížky jsem taková rozpačitá. Špatná není, to vůbec ne, ale na můj vkus je asi hodně převtipovaná, což mě po desítkách stránek přestává bavit. V tomto případě asi raději shlédnu film.

7 07.01.2020

Mně se styl psaní Petry Soukupové nikdy neomrzí, a každá knížka, kterou jsem od ní zatím četla, mě prostě maximálně bavila. I této dávám *****

7 11.11.2019