Eslem komentáře u knih

Čtivý příběh odvyprávěný silnou a nevšední hrdinkou, se kterou se autorka opravdu vůbec nemazlí. Líbila se mi především zajímavě zpracovaná koňská magie, naopak od tvrze fanatiků jsem čekala trošku víc. Jako debut určitě velmi slibné a mohlo být ještě lepší, kdyby mi kniha nepřišla trochu odbytá - snad příliš rychle a uspěchaně napsaná.

2 19.01.2019

Českým autorům fandím a podporuju je, ale po zkušenosti s J. Brnušákovou se určitě začnu krotit a obloukem se vyhnu čemukoli, co vzbuzuje dojem samonákladovky proprané přes nakladatelství (viz také Benrok nebo Fénixova věštba). Spíše než o knihu se v tomto případě jedná o slohovou práci, kde se nám autorka jednoduchými větami a bez jakékoli plynulosti honem snaží odvyprávět svůj kostrbatý příběh dřív, než se jí vykouří z hlavy. Hodně mladý čtenář, kterému forma nic neříká, by se tím nejspíš prokousal; já jsem po dvou pokusech vzdala na straně 13.

Byla jsem vážně zvědavá, jestli si můj oblíbenec SE, který potřebuje k rozjezdu knihy i 700 stran, poradí s povídkovým formátem - no, a neporadil. Proti černému humoru nic nemám, ale tohle mě prostě nudilo a nepomohl ani černokněžnický gentleman Bauchelain. Potoky krve bych dokonce tipla spíš na Esslemonta - vytáhnout z trenek nějakého noname somráka a nechat ho vyděsit dva megamocné nekromanty je totiž obvykle jeho specialita. SE pro mě pořád zůstává hlavně mistrem vojáckého humoru a stvořitelem sapérů. Kdyby tak radši sepsal nářez v Mottském lese, na který rádi vzpomínali Malažané, Rudá garda i Silanah...

2 25.03.2018

Výborně napsaná věc (je radost sledovat, jak TM neustále autorsky šplhá vzhůru), která, kdyby nakynula o pohledy a osudy dalších postav, mohla vykvasit až do něčeho malazoidního a tuzemsky dost luxusního. Bodla by trocha humoru na odlehčení - vím, že ho autorka umí (třeba nějaká ta Hetan se svými koníčky a prořízlou pusou by jí určitě šla). Velká škoda té magické hranice cca 200 stránek, za kterou se Tereze pořád nechce...

2 24.10.2017

Úžasná kniha od mistrného popularizátora fyziky. Bohužel v češtině prakticky nesehnatelná.

2 25.08.2017

Zajímavý a sympatický projekt, ke kterému mám jednu větší výhradu - je naddimenzovaný, což je patrné už z této první knihy. Autorek zapojených v projektu je prostě moc a leckteré jen zbytečně ředí kvalitu sborníku. Některé povídky se mi prostě nelíbily nebo mi nesedly (např. Bez Krásky a bez zvířete nebo odbytí mikrajdou od mé oblíbené Lenony Š.), ale nedá se upřít, že řemeslně byly odvedené poctivě. Pak tu byla skvělá Rubinova liečba a další třetinka velmi čtivých a povedených dílek od protřelých autorek jako LL, KF nebo JŠ, která si znovu řekla o můj obdiv svým výtvarným (velmi atmosférická obálka) i literárním talentem. A nakonec objem nakynul o pár dalších, které se vyloženě vezly. Černý samet, Nikdy neříkej nikdy a Srdce z kamene mají společný laciný námět a tuctové zpracování, které by slušelo spíš literární dílně. Především text spolueditorky ZH na prvních stránkách dokonce zápasí se slovosledem, a to prý prošel CKČ a ještě jde o revidovanou verzi.
V každém případě, kniha ženou doslova dýchá a nějak jsem po dočtení dostala chuť na Žambocha :-)

2 17.06.2017

Škoda, že tady Straky zatím skončily. Překlad z dílny Classicu (vydání z roku 2013) mi vůbec nesedl, všechny postavy mluví jako uniformní puberťáci a na výplody typu "Bestie jí zabila." jsem úplně alergická, i když tímhle způsobem prasit gramatiku je teď děsná moderna. Přeskok do Merlinovy hlavy proběhl docela plynule, jen mi přišel jaksi nudnější, než býval Corwin.

2 08.02.2017

Jak už napsal Svářeč - tento ročník byl viditelně slabší, s převahou nevypsaných autorů. Nejsympatičtější mi bylo Deset s ráznou a vtipnou hrdinkou, dobře se četla i Adventní povídka z prostředí pražského nadpřirozena. Svěží závan přinesli myslící ledovec a tajemný křen Osberht, bohužel ten 3D tisk se autorovi trošku zvrhnul a pointa výsledného zmatku mě moc nepřesvědčila. V. Molcarová se tentokrát pokusila o new weird, kterému normálně fandím, zůstalo spíš ale jen u zajímavého nápadu. Ještě pořád viditelně fičí elfové trochu jinak, ale mně teda pointa jejich Soumraku až moc připomněla Mars útočí... Poslední soutěžní povídka Pomoc osudu mi trochu pomohla s představou, co asi leží pod čarou, nebo možná co se děje vskrytu (nešikovně napsané, tematicky podobné Šperku pro princeznu, takže jedno velké proč?).

2 25.04.2016

Šanci tomuto začínajícímu autorovi jsem se rozhodla dát po přečtení recenze T. Matouškové. Na knize bych určitě ocenila nápad světa ve zdech, rodinku chrličů a fakt, že nejde o záchranu světa. Jenže pár nápadů je samo o sobě málo. Text zjevně nevzbudil zájem editorů, takže se mi do rukou dostal neohrabaný literární polotovar, kde je redakčně nepokrocený autor v nevýhodě a já se můžu rozčilovat nad tím, že postrádá vkus a cit odhadnout, co si ke čtenáři může dovolit. To ale není všechno. Autor sice cituje hodně zdrojů, veškeré výživné látky ale pupeční šňůrou proudí od Gaimanova Nikdykde - právě tamní postavičky si M. Drtina přenesl do svého příběhu a připravil je o veškeré charisma (i když třeba ponechal jméno). Do třetice, autor naprosto nevyužil prostor, který si sám šikovně vytvořil Archivem, a veškerou invenci obětoval urputné a spíš škodlivé snaze stavět do centra pozornosti Richardovy rozchodové problémy. Z těchto důvodů knihu hodnotím jako prostou a nepříliš kvalitně napsanou fanfikci na Gaimana a nemám pocit, že by si zasloužila zvláštní pozornost.

PS: Snaha kamarádů vytáhnout hodnocení je pochopitelná, ale 5* od lidí, kteří fantasy normálně nečtou a najednou skončí u knihy, která je i skalnímu čtenáři zcela neznámá (nebo mají v databázi tuto knihu dokonce hodnocenu jako jedinou), je opravdu trochu moc okatých.

2 11.12.2014

Úžasné dobrodružství na vlnách Kolejmoří. Doporučuju číst ve vlaku :)

2 05.03.2014

Četba této série pobavila, zaklínač Geralt, který neohroženě loví obludy a sám je kdovíproč štván krásnými ženami, ale možná ještě víc... (trefné postřehy na http://www.sapkowski.cz/sexualni_idol.asp) Málem všechny postavy jsou vlastně nesympatické, takže Sapkowski musel sáhnout až ke zmetkům kalibru Rienceho apod., aby si čtenář našel, komu fandit.

2 21.06.2013

Ukázkový plagiát, který se mi ale v dětství líbil víc než originál... 100% :)

První díl budí dojem slabšího odvaru z kompilátu, který už sestavil někdo jiný, vydaného v naději, že se setrvačností sveze na úspěšné vlně. I přes přihlédnutí k věku autorky a cílové skupině je kniha nepříliš nápaditým putováním několika dvourozměrných loutek, které měly tu čest obdržet jména a jedna z nich navíc i vlohy předvést hysterický záchvat. Největším plusem tvorby MB je jednoznačně čtivost, obohacená občasným závanem smyslu pro humor.

2 15.03.2013

U této knihy je ze všeho nejdůležitější, jestli vám hlavní postavy padnou do oka a přirostou k srdci stejně jako autorce. Pokud ne... ***

2 08.03.2013

Kočičí noci nepatří ke knihám, které jde zhltat závodním tempem. Naopak, pomalu přežvykovat a vychutnat si ten jazykový zážitek. Za celých deset let od Pána prstenů je to jediná kniha, kde jsem nepřeskakovala veršované pasáže. Milovníkům klasické fantasy tu však bude chybět víc akce, neuspokojí je obálkou umocněná tajuplná atmosféra města Darín.

2 08.03.2013

Představte si podprůměrnou autorku (případně neplacenou verzi ChatGPT), která vybrakuje seriál Wednesday a opepří ho lacinou erotikou. Po všech stránkách zoufalá kniha, která svou hloupostí bohužel nedokáže ani pobavit.

Humor na úrovni většiny současných českých komedií - na sílu hnaný, křečovitý a hloupý. Posílám velkou omluvu Aristokratce, která přinejmenším oslovuje mnohem širší publikum než ty, kdo se rádi babrají v trapnosti a zoufalství obtloustlé ženské hrdinky.

1 25.06.2024

Zajímavý pokus o nevšední romanci, který oceňuju, i když mi přišel myšlenkově a jazykově nad autorčiny síly.
Co mi nesedělo: sterilní romantická linka, prakticky nulový děj s předvídatelným koncem, omílání sebevražedných úmyslů, díky němuž Riva působila jako otravná hysterka, která potřebuje být něčím zajímavá, nebo třeba nákaza rakovinou během operace (tu by autorka musela hodně dobře odůvodnit, aby působila věrohodně). Černá díra místo odpadkového koše je naopak fajn nápad, ale ne v rámci knihy, která se bere tak strašně vážně.
Sloh vystihuje jediný a hodně kostrbatý verš:

„Chytří tvrdí: nic se nemá uchvátat,
avšak já už nemohu se ovládat.
Těmi city my dva jsme udáni,
víc nemohu se ti ubránit.“

Na závěr bych řekla, že výpočet pravděpodobností v Axarově světě by těžko vedl k určení osudové spřízněné duše. Víra v daný osud se s pravděpodobnostním rozložením (které se jako mávnutím motýlího křídla může snadno změnit) logicky asi dost vylučuje.

1 30.01.2023

Nevyrovnaná kniha, místy poetická a zajímavá, místy až stupidní. Japonská kuchyně v podání autorky mě spíš odradila a rozhodně ve mně nevyvolala dojem pestrosti.

1 09.09.2022

Vesmír stvořený M. Broncem jsem si oblíbila, působí příjemně a domácky. A vůbec celý tenhle velký projekt navazující na odkaz Bulyčovových kapitánů, kteří jsou zjevně autorovou srdeční záležitostí, je mi opravdu sympatický.
Škoda jen, že autorova ukecanost nabývá opravdu monstrózních rozměrů a kvalita dialogů kolísá od krásných postřehů a mouder až po vysloveně trapné interakce s ženskými postavami. Ještě mě zaráží rozpor mezi zpracováním obálek a namluvením audioknih, kde tři kapitáni působí spíš dojmem páprdů, kteří se vytahují někde v hospodě.

1 18.02.2022