EvaHonsová komentáře u knih
Opět po dlouhé době se autorce podařilo napsat knihu, která vás zcela vtáhne do děje a vede k přemýšlení. Nejedná se o oddychové, prázdninové čtení. Téma je skvěle zpracováno.
Opět vynikající kniha, která vás vtáhne do života obyčejných lidí ztraceného města v létech 1921 - 1945. Řeší se mimo jiné národnost slezská, česká, polská nebo německá. Jak toto rozhodnutí může fatálně ovlivnit osudy lidí.
Schopnost autorky málo slovy vystihnout cítění a myšlení dospívající dívky Báry a současně nám nechá kouknout i do hlavy matky. Velmi silný příběh, který stojí za přemýšlení a vybízí nás k vnímání lidí, kteří se v našem životě dostanou do naší blízkosti.
Karin Lednická než jde s knihou do světa, tak jí věnuje neskutečné množství času nejen z dobových pramenů v archivech, ale také využívá vzpomínek pamětníků. 6. srpna 1944 se v Životicích stala tragédie, kdy nevinní vesničané byli zastřeleni jako odplata za napadení 3 gestapáků v hospodě partyzány. Poukazuje i na četnického velitele v Bludovicích Friedricha Sattlera česky přeloženo Bedřicha Sedláře, který zneužil svoji pravomoc a zastřelil nevinného člověka, který mu překážel...? O tragickém osudu 36 mužů nejen v Životicích jsem se dozvěděla až díky této knize.
Příběh podle skutečné události se odehrává po 2. světové válce v Českém středohoří. Anna 17 -ti letá přišla o své nejbližší a přijíždí do Čech zřejmě z Ukrajiny. Nikdo ani vlastní teta jí živit nechce, a tak je provdána za válečného invalidu. Příběh je velmi poutavě napsán. Nemohu uvěřit že ho napsal život. Anna si prošla peklem, ale na konci tunelu je světlo. Vynikající!
Vtipně napsaná kniha o stárnoucím muži, který toho moc nenamluví, ale o to víc umí pracovat rukama a není pro něj žádná technická záležitost problém. Kniha se čte velmi dobře a vede člověka k přemýšlení, což mám moc ráda. Ove se stává pro řadu lidí nepostradatelným, i když si to vůbec neuvědomuje. Má nádherný ryzí vztah ke své ženě, za života i po něm, až to hřeje u srdce.
Opět velmi čtivě zapsané skutečnosti, které se u nás odehrávaly díky zapáleným komunistům v letech 1948 a 1949. Za mě ještě čtivější byl 1. díl. Už se moc těším na 3. díl. Děkuji za záslužnou činnost Štěpánovi Javůrkovi.
Čtivě zapsaný příběh o odsunu Němců až se tají dech. Kniha má spád a rozebírá zakořeněnou představu kolektivní viny a její důsledky na utrpení nevinných obyčejných lidí.
Opět velmi čtivě napsaný příběh podle skutečnosti, ale Heřmánkové údolí byla za mne nejlépe napsaná kniha od autorky, kterou velice ráda čtu, neboť je schopna čtenáře vtáhnout zcela do děje. Doporučuji.
Velmi čtivá kniha založená na skutečných faktech z archivu a doplněna smyšleným příběhem o jeptišce. Kniha mě motivovala k návštěvě Bílé Vody v Rychlebských horách. Zde je Muzeum internace, integrace a izolace, kde se člověk o životě lidí v tomto kraji dozví ještě mnohem víc. Díky, Kateřino Tučková.
Vynikajícím a velmi čtivým způsobem přiblížen život Řeků v Československu, kteří k nám přijeli jako uprchlíci v roce 1948. O tom dějepis na školách mlčí.
Výborně rozkreslena postava hlavního hrdiny a davu, kde stačí jen něco mimoděk utrousit a už se rozjíždí nenávist. Kniha se čte jedním dechem.
Velmi si cením práce Karin Lednické. Šikmý kostel 3. díl se čte výborně. Mile mě potěšily v závěru i dobové pohlednice z míst, které už zanikly a zmínky o životech významných osobností, které se v příběhu vyskytovali.
Pohodové, prázdninové čtení o vztazích po padesátce. Perfektně koncipované, postavy Briany, Tamary, Markéty, Ivany, Přemka a Zity výrazně prokreslené. Kniha dává starším ročníkům naději, že život po padesátce nekončí, ale naopak.
Knížečka je velmi krásně výtvarně zpracovaná. Jedná se o nádherné umělecké dílo.
Vede k zamyšlení, a to je to, co mě na knížce bavilo nejvíce.
Fantasy román postrádá napětí a vtažení do příběhu. Nudné postavy. Určitě nebudu pokračovat ve čtení následujících dílů. Do čtení jsem se musela nutit, ale zvládla jsem to, proto ta jedna hvězda.
Vynikajícím způsobem vykreslené 3 příběhy zaměřené na manipulátory, kult osobnosti a na lidi, kteří zneužívají svou moc nad ostatními lidmi. Nejvíc mě oslovil první příběh. Druhý příběh z katolického prostředí je velmi hodnotný radami řádového kněze Ambrože. Člověka až mrazí z tíživé situace, do které je Kristýna svým milujícím mužem uvězněna. Ve třetím příběhu je hlavní hrdinka zápornou postavou a opět čtením jejího způsobu myšlení je člověku až fyzicky zle. Petra Dvořáková opět nezklamala! Doporučuji vřele.
Autorka má obrovský dar vtáhnout čtenáře zcela do děje. Popisuje elmi nepochopitelné jednání a chování matky k malým dvojčátkům, až se zastavuje krevní oběh v těle. Kdo tady vlastně mluví pravdu? Konec je opět překvapivý. Je to pravda nebo zase lež?
Co by si člověk měl odnést do života z ranného dětství:
1. O všechno se rozděl.
2. Hraj fér.
3. Nikoho nebij.
4. Vracej věci tam, kde jsi je našel.
5. Uklízej po sobě.
6. Neber si nic, co ti nepatří.
7. Když někomu ublížíš, řekni, promiň.
8. Před jídlem si umyj ruce.
9. Splachuj!
10. Teplé koláčky a studené mléko Ti udělají dobře.
ŽIJ VYROVNANĚ. Trochu se uč, trochu přemýšlej, každý den trochu maluj a kresli, zpívej, tancuj, hraj si a pracuj. Každý den odpoledne si zdřímni. Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě. NEPŘESTÁVEJ ŽASNOUT.
Kniha, jak píše sama autorka, obsahuje příběh, který se skutečně stal. Až se tomu nechce věřit, že existují takoví zlí lidé...Když je válka, jsou dovolena zvěrstva, za která nikdo nepyká. Když byly vydány Benešovy dekrety, rozkradl se majetek Němců a Židů. Dostali k tomu přímo povolení od státu. Někteří lidé berou život jen přes hmotné statky. Člověk, duše, city neuznávají a nevnímají. Jak jsme různí, to velmi pěkně autorka poukazuje na povaze Gity v kontrastu s darebáky z Puklic u Třebíče. Způsob psaní je až přes příliš originální, nadměrné používání lyrických obratů a metafor ruší při čtení dějovou linku. Doporučuji k přečtení.