evask komentáře u knih
O tom, jak zaslepeni vlastním smutkem, bolestí a pocitem křivdy se neptáme, a ani možná nechceme ptát, po důvodech jednání jiných. A nejen o tom, taky historie nám málo známé země.
Moc nádherná knížka.
Je to strašně romantický a čím déle čtete, tím je to romantičtější. A ten konec, to bych nejradši strhla ještě jednu hvězdičku. Ale je léto, prázdniny, k tomu se romantika hodí.
Přečetla jsem rychle, neboli knížka mě docela zaujala.
Zajímavé čtení, poutavé. Do Egypta se běžně lítá na dovolenou, to není pro nás zas tak cizí země.
Zajímavě napsané, stejně jako Pískový vrch. Chvílemi mě to děsně bavilo, měla jsem chuť předčítat nahlas, chvílemi zas vůbec, tak nějak nudně se to vleklo, to pak přeskakuju řádky. Každopádně doporučuju, autorka píše tak neotřele a zvláštně, to tu ještě nebylo. No a perfektní překlad. Kdyby ty pro mě nudnější popisy zkrátila, dala bych pět hvězd.
Hlavní dojem z knížky: Trefný cynismus a obdivuhodný překlad do češtiny. Dobře vykreslené povahy. Měla jsem si psát jména postav, autorka se k nim vrací a mně dělalo problém vzpomenout si, kdo je kdo. Zvláštní kniha. Někdy uprostřed jsem si přála, ať už je konec, ale s blížícím se koncem se mně líbila čím dal víc. Chmurdálie už mám doma.
Nejdřív jsem myslela, že ohodnotím čtyřmi hvězdičkami. Ale čím víc se blížil konec, tím se mně zdál děj míň uvěřitelný. Až blábolovitý.
A to se mně trilogie z Nového Zélandu od stejné autorky kdysi tak líbila.
Dobrá detektivka, ale štve mě, že si při čtení jejích knih musím vypsat hlavní postavy na papír, jinak do příště zapomenu, kdo je kdo.
Pěkně se to četlo, ale přece jen v poslední čtvrtině už těch šťastných náhod bylo nějak moc. Prostě všechno urychleně spělo ke šťastnému konci.
Nechala jsem se nalákat výborným hodnocením, které po přečtení dost dobře nechápu. Je to romantický.
Dva velmi silné příběhy. Člověku pak leccos dojde. Jak to, že to má tak málo přečtení?
Jedno se knížce upřít nedá, dobře se čte, má spád, chcete vědět, jako to bude dál. V ději jsou i zajímavé zápletky. Ale po literární stránce žádný skvost. Dialogy i celé vyprávění na mě působí strojeně, nepřirozeně, jako seminární práce studenta gymnázia. A pak ta slovní vata. Třeba: “…zemědělci a rolníci…. # A za pár odstavců zas “zemědělci a rolníci#. Jaký je rozdíl mezi zemědělci a rolníky? Autorův styl mně prostě nesedí. Jelikož jsem ale i přes tyto výhrady zvědavá na poslední díl trilogie, dávám čtyři hvězdičky.
Poutavé vyprávění vojáka, který měl to štěstí a přežil.
Přečetla jsem, nebylo to špatné čtení. Přerod z judaismu k myšlence komunismu, pak vystřízlivění a zase zpět do synagogy. Ale co tou knihou chtěl Potok říci, to jsem úplně nepochopila.
Hodnotná knížka. Pro nás zajímavé a přínosné informace. Herra se snaží pochopit a přizpůsobit místním zvyklostem, vidí i klady, není všechno špatně. Někteří z po léta terorizovaného a utiskovaného národa jsou pak schopni hrozných činů. Můžeme se tomu divit?