Ewilka
komentáře u knih
Scarlet
Marissa Meyer
Druhý díl Měsíčních kronik předčil ten první, který už tak byl úžasný. Marissa Meyer je skvělou vypravěčkou. Akcí nabité dějové linky proplétá, aniž by se v nich čtenář ztratil, mezi postavami nechybí chemie a z pohádek si vypůjčuje jen tolik, aby Měsíčním kronikám vdechla onu pohádkovost, ale zároveň vytváří příběh, který obstojí sám o sobě.
Hypotéza lásky
Ali Hazelwood
Je Hypotéza lásky plná klišé? Ano. Vadilo mi to? Vůbec. Milá romantika z vědeckého prostředí s příjemnými a sympatickými postavami, která je napsaná čtivým způsobem. Závěrečné vyvrcholení je trochu odbyté, zasloužilo by si více prostoru, ale co už. Fajn oddechovka, když chcete „vypnout“.
Musím tě zradit
Ruta Sepetys
Ruta Sepetys už v minulosti jasně ukázala, že je výbornou vypravěčkou, která dokáže umně a čtivě vtáhnout čtenáře do minulosti a nechat ho prožít moderní dějiny společně s hlavními hrdiny a hrdinkami. Nejinak je tomu i u románu Musím tě zradit, v němž se zaměřila na komunistický režim v Rumunsku, o němž se na hodinách dějepisu příliš nemluví. Přesto ovšem nedosahuje kvalit jejích předchozích knih, například Soli moře. Román dobře vykresluje repetitivní šeď dní, zobrazení revoluce a brutálních zásahů vůči demonstrantům je skvělé a pohltí čtenáře, ovšem s atmosférou je to už horší. „Nikomu nevěř. Nic neříkej. Špehové jsou všude,“ uvádí kniha. Tíživé pocity strachu a nedůvěry ale ze stránek nesálají. Hlavní hrdina je nemastný neslaný, vedlejší postavy (vyjma hrdinova dědečka) jsou ploché, stejně tak romantická linka či rodinné vztahy. Není proto důvod bát se o ně, konec zároveň nepřinese šokující odhalení, že vaše oblíbená postava není tím, kým se zdála – protože žádnou oblíbenou postavu nemáte. Musím tě zradit je dobře napsaná kniha o zajímavém a důležitém tématu, v porovnání s autorčinými jinými díly ovšem klouže spíše po povrchu.
Tajemství domu Thornů
Margaret Rogerson
Od Tajemství domu Thornů nelze mít vysoká očekávání. Jde o doprovodnou novelku a s tím je nutné ke knížce přistupovat. Žádný složitý příběh, žádný překvapivý zvrat, ale milé čtení na odpoledne, které zahřeje u srdce. Chemie mezi postavami totiž stále funguje, a především Silase není nikdy dost.
Kouzla rodu Thornů
Margaret Rogerson
Jednoduchý fantasy příběh se sympatickými postavami. Nic víc. Nic míň. A díky tomu jsou Kouzla rodu Thornů milým oddechovým čtením, které baví a nezklame.
Aristokratka pod palbou lásky
Evžen Boček
U prvního dílu Aristokratky bych na prstech jedné ruky napočítala stránky, které mě NErozesmály. Zde přesně naopak.
Jako hvězdy v temné noci
Jojo Moyes
Jojo Moyes si své příznivce získala pro příběhy o milostných vztazích. Ty tentokrát mají červenou a prostor dostává síla pravého přátelství, doplněná o témata rasové segregace a feminismu. Jako hvězdy v temné noci je komplexní, dobře vystavěný příběh, který kapitolu po kapitole graduje. Konec byl za mě trochu slabší, přesto knihu řadím k tomu nejlepšímu, co jsme od Jojo Moyes měli možnost vidět.
Z krve a popela
Jennifer L. Armentrout
„Slogany typu – pro fanoušky Sarah J. Maasové – mě spíše štvou, ale tady to platí na sto procent.“ – Ne. Ne. A ještě jednou NE. Z krve a popela se může měřit leda tak s Dvorem mrazu a hvězd, který se, slušně řečeno, nepovedl. (4/10)
Vrány
Petra Dvořáková
Nemám slov. Úžasná kniha, která stránku po stránce graduje a jejíž konec vám nedá spát.
Kulti
Mariana Zapata
Na to, že ta knížka byla tak opěvovaná, jsem čekala trochu víc. Jedná se sice o čtivou jednohubku, ovšem romantická linka se vyvíjí extrémně pomalu a pár věcí zůstalo nevysvětlených, jako kdyby na ně autorka zapomněla.
Nasterea
Petra Stehlíková
Když čtyři roky čekáte na třetí díl jedné z nejlepších českých fantasy, rozporuplné recenze nejsou to, co byste chtěli slyšet. Bála jsem se, že budu zklamaná. Než jsem se tedy na Nastereu vrhla, přečetla jsem si předchozí dvě knihy znovu. A myslím, že jsem udělala dobře. I zde se do děje vracejí postavy, o nichž jste si mysleli, že už o nich neuslyšíte, objevují se nové charaktery skrývající mnohá tajemství a sklenařský svět ukazuje svou další tvář. Autorka nás tímto dílem přesvědčila, jak málo toho o sklenitu, Duvalském pohoří, tajemné historii i samotné pětadvacítce víme. A jak už je zvykem, na některé otázky (snad) dostaneme odpovědi až v příštích dílech.
Můj manžel a já
Ingrid Seward
Velmi čtivě napsaná kniha. Autorka poodhaluje osobní život královské rodiny, přičemž velký prostor dostává princ Philip, o němž toho lidé zas tolik neví.
Otka: Ošklivá tlustá kamarádka
Kody Keplinger
Otka v sobě spojuje snad všechny klišé young adult literatury, která ovšem v tomto případě úplně nefungují.
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Arnošt Lustig
Zpočátku jsem se nemohla začíst, ale pak to šlo samo. Skvěle ukázána manipulace s lidmi.
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Alena Mornštajnová je výborná vypravěčka. Při čtení jejích knih mám pocit, jako by mi celý příběh někdo vyprávěl u šálku dobrého čaje. Slepá mapa je úžasná kniha o 3 generacích jedné rodiny, plná vedlejších linek a zajímavých postav, od které se nebudete moci odtrhnout. Do samotného konce jste napjatí a čekáte, kam nakonec osud hlavní hrdiny/hrdinky zavede.
Co jsme si nikdy neřekli
Yasmin Rahman
Hned na začátek bych chtěla říct, že na debut to vůbec není špatné. Ba naopak. Několik prvních desítek stran jsem byla opravdu překvapená, jak dobře je tato kniha napsaná. Pocity, myšlenky, úzkost - zkrátka všechno. Zápletka s webovou stránkou také super. Místy mi až běhal mráz po zádech. Ale. Závěr mi přišel trochu urychlený, moc věcí se seběhlo naráz. Je to škoda, protože ta atmosféra připomínající thriller byla skvělá a rozhodně by si zasloužila dotáhnout lépe. Proti hlavním hrdinkám nic nemám. Byly fajn, každá svá. Zároveň mi ale nepřirostly k srdci natolik, abych mohla hodnotit plným počtem. I tak si ale kniha rozhodně zaslouží pozornost!
Mlčící fontány
Ruta Sepetys
Jen Ruta Sepetys dokáže napsat silný příběh mladé lásky na pozadí stinné části historie Španělka, ze kterého vyzařuje cit i něžnost, a přitom se nejedná o přeslazenou romanťárnu.
Pár stránek navíc
Lin Rina
Dodatková knížečka je opravdu pro ty, kterým se Kroniky prachu hodně líbily a příběh si zamilovali. Spíše obsahuje autorčiny poznámky, různé zajímavosti, ilustrace, medailonky jednotlivých postav a pár krátkých příběhů, díky kterým poznáte lépe i vedlejší postavy - např. jak se Rachel seznámila s Henrym. Trochu mě mrzelo, že panu Reedovi nebyla věnována větší pozornost. Přeci jen, je to nejspíše nejoblíbenější postava celé knihy. I tak jsem si ale dodatek užila.
Aristokratka u královského dvora
Evžen Boček
Lepší než vlna zločinnosti, ale místy se už vtipy opakují. Každopádně fajn čtení.
