fruitbueno komentáře u knih

Mám velice smíšené pocity, které udává poměrně nešťastná formální stránka románu. Dějová linka z přítomnosti, chcete-li ta reálná, je dle mého názoru necitlivě narušována snovou rovinou. Ta text tříští, rozbíjí, a mě osobně velmi zklamala. Je to velká škoda, protože námět jako takový má obrovský potenciál. I proto hvězda navíc, za poselství o tom, že je třeba vyrovnat se s odchodem či odchazením blízkých.

2 05.02.2024

Krásná a citlivá interpretace Písně písní. Některé osobní příběhy, které paní farářka ve své pozici vyslechla, mě chytly za duši a nepouští.

2 22.01.2024

Řečeno dnešním slovníkem, Jana byla hustá. Žena činu, která na mě působila mnohem starším dojmem.

2 01.12.2023

Slečna Kutrová bude bezpochyby skvělý člověk, ač o sobě téměř 24/7 pochybuje. Jsem nekritická, uznávám, ale z autorky a jejího textu sálá taková lidskost, taková pokora ke všemu, co v životě třeba i nečekaně nastane, že mě to až dojímá.

2 29.11.2023

Tady jsou jakákoli slova zbytečná. Ženy, čtěte!

2 11.11.2023

Když jsem knihu začala číst, rozhodně bych si netipla, jak dobrý dojem ve mně po přečtení vlastně zanechá. Kniha jsem vnímala jako pomyslně rozdělenou na dvě části. Po první, takové divoké, živočišné, bolavé, následuje druhá, kdy hrdinka nachází svůj vlastní životní prostor, respekt k sobě samé a na stránkách knihy je to znát. Autorce se ten rozpor mezi oběma světy, etapami života podařilo zachytit bravurně. Jakkoli se nám čtenářům může nezdát způsob, jakým Jolana ke svému smíření volí, tedy poměrně promiskuitní činy, je patrné, jak vlastně výsledku napomohl. Svět vnitřních depresí, úzkostí, pocitu ohrožení, nebezpečí, vlastní nicotnosti autorka vykreslila dokonale. Stejně tak ničivé pracovní prostředí korporátů. Oceňuji také rodičovskou linku, ať už ve vztahu k dětem, tak u rodičů "dospělých" postav. Kde jinde než v dětství vznikají tuny dalších celoživotních traumat. Moc povedená kniha o tom, jak každý z nás touží po přijetí, lásce, respektu a úctě - takových, jací jsme, ne takových, jaké by nás chtěli nejbližší. Rozhodně stojí za čtení, osloví nejen tím, jak reálně a odkoukaně z života působí.

2 11.11.2023

Překvapivě čtivé a svěží čtení, které vás ohromí svou laskavostí. S hrdinkou a její hlavou uvězněnou mezi kdo ví čím jsem sympatizovala, příběh byl vystavěný šikovně a ač je možná trochu přitažený za vlasy, jako odpočinková četba obstojí.

2 19.09.2023

Řada myšlenek je stoprocentně přínosných, trochu mě jenom mrzí jakási povýšenost, která z textu doslova tryská. Zážitek ze čtení mi to bohužel zkazilo, dojem jen průměrný. Od knihy o duchovním osvícení bych čekala trochu víc pokory i k čtenáři, který ještě není až tak vědomý.

2 18.09.2023

Doktor Panda mi představil poměrně jednoduchý návod na to, jak zkusit žít lépe, zdravěji a zodpovědněji. Kniha je velmi čtenářsky přístupná, psaná lidským jazykem, srozumitelně a zároveň neskutečně poutavě. Pro mě nečekaně zajímavé a obohacující čtení.

2 28.08.2023

Kniha, ve které si bez ohledu, zda v životě něco řešíte, nebo co řešíte, určitě najdete podněty k zamyšlení, úvahy nad sebou i svým životem nebo třeba i jakýkoli impuls právě potřebujete. Hodně věcí se v knize opakuje, velkou výtku mám stran celkové stylistické výpravy textu, je dlouhý, nedobře členěný, plný nadbytečných citátů, které se opakují, a hlavně obsahuje mraky gramatických chyb - kniha neviděla korekci ani z rychlíku. Nicméně obsah formu aspoň částečně dohání, kromě vyloženě nepříjemných a nečitelných "ezo" pasáží jsem dokázala využít předkládané myšlenky k vlastnímu hodnocení a náhledu na věc.

2 21.08.2023

Z povídky "Samozřejmě že se podívala" nebudu ještě hodně dlouho spát. Tvorba B. Bellové je nesmírně zvláštní, nedovedu přesně definovat, čím jsou mi její texty blízké. Je to možná nějaká maličkost, drobnost, která přibližuje něco mi důvěrně známého, snad pocit trapnosti, zbytečnosti, strachu, nevím. Nedovedu to popsat, možná časem. Povídky, ač nejsou vyloženě můj žánr, mi ale sedly a knihu doporučuji dál.

2 01.06.2023

Povídky jsou výborné, jsem ráda, že se mi potvrdilo, jak výjimečný autor Nesbo je. Chtěla bych ale vyzdvihnout i práci překladatelky Kateřiny Krištůfkové, protože vlastně jen díky ní autora známe a máme rádi. Skvělá práce obou!

2 03.05.2023

Někdy je tak strašně těžké vydolovat sympatie u postav, že se ze čtení stává utrpení. Pozůstalí jsou tohoto trendu dokonalým příkladem. Text není dlouhý, škodolibě by se dalo říct bohudík, ale je tak naléhavě intenzivní, že ve vás zanechá nedobrý pocit. Zpracovává totiž námět, který není dobrý sám o sobě. Jak se vyrovnat s nečekanou smrtí? Navíc s dobrovolnou? Jak být pozůstalým? Oceňuji ten rozpor mezi dětským a dospělým světem, autorce se podařil zachytit bravurně. Jitka jako taková mi někdy přišla naprosto mimo, neschopná, k ničemu, jindy, zejména v kontextu se zcela ujetou rodinou, naopak jako jediná příčetná postava. Čtení Pozůstalých je jako loupat cibuli s mnoha vrstvami. Pálí vás oči, až nakonec vlastně pláčete. Na samém konci ale bylo smíření, přijetí, špetka naděje. Důležitý text, na který ale čtenář musí být naladěn, vyjít mu svým nastavením naproti.

2 17.11.2022

Autorka se pouští do vod, které jsou důležité, zaslouží si tematizovat, rozebirat i pozornost. Děj má neuvěřitelný spád, není moc prostor věnovat se postavám. Bohužel je vše až moc uspěchané a v důsledku až tak není prostor pro samotné téma knihy. Co je naprostá hrůza, tak jazyková a redakční práce na knize. Hrozný překlad, překlepy, gramatické chyby. Knize to láme vaz. Opravdu mimořádně děsivá práce během přípravy.

2 01.11.2022

Já a František Hrubín máme letitou historii. Letošní čtenářská výzva mi ho přihrála coby autora z dětství. Na jeho pohádkách a říkadlech jsem vyrůstala, dodnes je znám zpaměti. Je proto pokaždé divné poznat autora z jiné stránky. Zlatá reneta je zase něco úplně jiného. I s ní mě pojí už několikaletá známost. Pokaždé, co jí čtu, najdu něco nového. Tentokrát mě překvapilo, jak děsivé jsou výjevy, které hrdina zažívá. Vyrovnání s minulostí není nic příjemného, nikdy dřív jsem si toho ale nevšimla... Citát: Copak může umřít, když nemá komu? patří k tomu nejhezčímu, co jsem kdy spatřila!

2 07.07.2022

Osiřelec vyniká svou formou i obsahem. Není to jednoduché čtení, které nebude pro každého. Nemá prakticky žádný děj, text tvoří vzpomínky, jakési útržky minulosti, které se hlavní hrdince vybavují v souvislosti s matkou. Jde o niternou výpověď vztahu dcery k matce, o bezbřehé a nepodmíněné lásce i samotě, která nutně následuje. Čtenáři je nabídnuta přepestrá paleta emocí, pro každou ze čtyř oddílů knihy trochu jiná. Za mě opravdu jedinečný literární počin, kterému neubírá na kráse ani lehce nadbytečné pasáže s básničkami či dětskými říkankami.

2 27.05.2022

Dobře jíst, spát, hýbat se, vyhýbat se elektronice, nestresovat se, přijmout sám sebe. To je oč jde v životě, v nemoci i ve zdraví. Na můj vkus autor používá trochu moc ezo myšlenek, kterým mám problém uvěřit, na druhou stranu vše ostatní, co říká, žili naši předkové a díky nim jsme tu i my, takže to bude platit. Taky pěkný návod k seberozvoji.

2 18.02.2022

Taův příběh mě kdo ví proč velmi dojímá. Exotické kulisy i příběh, zejména druhá formálně dokonalá polovina, mě zaujal a potvrdilo se, že autorka umí.

2 10.01.2022

Něco tak hrozného jsem už dlouho nečetla. Atmosféra by se dala krájet, byla neúprosná, děsivá a hororová zároveň, vše vlastně od začátku směřovalo k jedinému konci, přesto ve mně někde vevnitř něco volalo, aby vše bylo jinak. Krutý příběh o vlcích v nás. Opravdu silné čtení, kterému by víc než slušelo odstranit chyby a překlepy.

2 26.12.2021

Na odreagování v pohodě, hlubší cokoli v knize ale nehledejte. Přitom témat, která by k tomu vybízela, je tam hned několik. Škoda.

2 22.10.2021