Gordonlord komentáře u knih

Pokud máte rádi Williama Kinga pro to, co dokázal vytvořit v rámci Gotrekovy ságy, této knize se obloukem vyhněte!

Není zde žádná ironie, nadhled, o humoru nemůže být vúbec řeč, postavy jsou neskutečně sterilní, otravně obyčejné a šosácky nudné. Všechno jim vychází, jsou dokonalé a nemají jiskru a dokonce ani špetku osobitosti, díky které by se ke čtenáři mohly připoutat.

Akce tu není téměř vůbec žádnà, takže v tomhle směru není co popisovat.

90% knihy tvoří až absurdně nafukovaná vata, zasmrádlá stojatou vodou nehybného děje, kdy hlavní postavy jen chodí po místnostech a přemýšlí, nebo se s jinými postavami baví o něčem absolutně nepodstatném, jen aby pointou celé takto zabité kapitoly bylo :

A) zlo se blíží
B) musíš zjistit jaké zlo přichází
C) zlo už je skoro tady
D) musíš porazit zlo.

Kapitoly vyprávěné z pohledu záporáků (opět zcela a čistě zlých, generických padouchů bez osobnosti) jsou na tom podobně. Deset, dvacet stran se žvaní jen o tom, jak se armády šikují, jak je potřeba elfy vymýtit a jak armády pochodují.

Jo, nedělám si srandu, tohle prázdné okecávání generického scénáře fakt zaplní většinu knihy, aniž by se cokoliv stalo. Takže krom prosťoučké zàpletky, která se až do konce knihy nepohne z místa, tu není vůbec nic.

Tohle je pro mě hořké zklamání, protože King býval génius. Ale z téhle knihy je cítit, že ji psal mechanicky, naprosto bez chuti člověk, který je kreativně unavený, vyčerpaný a jeho práce ho fakt nebaví

Druhý díl nastavované kaše. Není o tom co napsat, protože se tu vůbec nic nedělo ani nestalo.

Pročítáte si zrovna komentáře, abyste zjistili, jestli je tahle série pro vás a máte ji začít číst? Tak zde je pro vás pár upřímných faktů :

Celé ty roky, ještě než jsem cyklus "Kolo Času" začal číst, jsem žil v přesvědčení, že když obsahuje tolik knih, tak je to jistě rozsáhlý a epický příběh, kde se stane moře věcí, zvratů a kde prožijeme stovky zápletek propletených do obřího dějového celku. No - pravda je taková, že normální spisovatel, který není takový ultra-grafomanský idiot jako Jordan, by jednoduchý, a ve své podstatě strašně krátký příběh, jenž se zde táhne už přes !šest! tlustých bichlí, dokázal pohodlně odvyprávět na ploše poloviny jediné útlé knížečky.

Rovněž se zde asi nejvíce projevuje, že Jordan je přešitá ženská - je to feministické na každém rohu a kanonáda statí o tom, jaké šatičky kdo nosí, jaká je tady a tam móda, a jací jsou chlapi blbci, je nekonečná.

Navíc se zde stále opakuje všechno už stokrát popsané - pořad se tu chodí po hospodách, hostinští mají tlusté břicho a vždy hledají větší postel pro Ogiera. Aes Sedai jsou pořad chytré jako rádio a stále dokola přežvýkávaji proroctví o základní zápletce.

Snový svět, na kterém se tu Jordan snaží stavět to málo, co se zde má dít, je otravný a nic nikam v žádném směru neposouvá. Je pouze ekvivalentem již mnohokrát přemletých - v odstaci výše zmíněných - proroctví.

Být v Jordanově kůži, tak po dopsání tohoto dílu bych se hluboce zastyděl nad tím, jaký paskvil jsem stvořil, rukopis hodil do kamen a začal znovu a pořádně. Není zde totiž nic, co dělá dobrý příběh dobrým příběhem. Jednotlivosti pro potvrzení tohoto faktu se mi nechce znovu vypisovat.

Je fakt masakr, když si uvědomíme, že tenhle člověk obětoval tomuto cyklu zbytek života a dokonce zemřel aniž ho dokončil...a zemřel jen proto, aby ho nafoukl tunama a tunama prázdné vaty, která jeho čtenáře jen otrávila. To je smutnější než cokoliv, co jsem ve světé fantasy dosud viděl.

Nicméně neházím flintu do žita - závěr druhého dílu předchozí knihy byl výborný a dokázal, že když Jordan opravdu chce, tak přemýšlí a dobrý příběh udělat dovede. Mě nezbývá než doufat, že v následujících dílech opět chtít bude.

1 14.04.2020

Po vynikajícím závěru druhého dílu, který celou sérii mohl klidně a pro čtenáře naprosto uspokojivě uzavřít, přichází totálně nastavovaná kaše bez chuti, bez gradace a bez nápadu.

Tohle je vážně vydechlý díl, kde se nestane vůbec nic a pokud ho přeskočíte, tak v příběhu téměř o nic nepřijdete. A to je děsivé.

Nadto z toho mám pocit, že tohle snad psala žena ? Neustálé úvahy nad tím, jaké šatičky si obléct, jaký je ten a ten chlap fešák a podobně....WTF ?

1 12.04.2020

Tady si myslím, že to celé mělo skončit. Je to první díl, který se konečně úplně zbavil ocásku Pána Prstenů, propojil osudy všech postav, všech dějových linií a poslal je krásným obloukem do výborného, dramaticky krásně vygradovaného finále, kde konečně daly všechny postavy a části příběhu konečný smysl.

Vážně nevím, proč se Jordan rozhodl to dál natahovat. Vždyť tohle mohl být skvělý konec.

2 12.04.2020

Brutální přepis Pána Prstenů je i tady více než zřetelný. Avšak na rozdíl od Tolkiena, Jordanův svět dýchá, žije, má logiku a někdy i napětí. Příběh se zde sice pořád ještě rozjíždí pomalu jako tejden zdechlá krysa, ale v okamžiku kdy do děje vstoupí Seléna, o které člověk neví co si myslet a pořád čeká, jak se to s ní vyvine, to všechno najednou získá šmrnc. Navíc oproti Tolkienově díle už je zde cítit potenciál skutečně velkých věcí příštích a rozměrů, které tomu všemu dříve nebo později dají smysl, hloubku a využijí potenciál propracovanosti světa i příběhu jako celku.

Btw - všiml si někdo, že prvky, které Jordan neokopčil od Tolkiena, ale které sám vymyslel, od něj později více či méně okopíroval Brandon Sanderson ve svém Archivu Bouřné Záře ? :-) tomu říkám "Kolo inspirace" :-)

1 06.04.2020

Kopírka Pána Prstenů pokračuje a opět se toho moc nedělo. Možná kdyby Jordan nebyl tak neskutečný grafoman, s nutkavým sklonem vyplňovat děj svého příběhu zbytečnou vatou, dožil by se konce své série a mohl si nejen v klidu užít její úspěch jakožto dokončeného celku, ale zároveň mohl stihnout napsat i další knihy.

Zajímavé to bylo ve chvíli, kdy Rand při snaze spatřit Falešného Draka Logaina omylem vlezl na královský dvůr a setkal se s princeznou Elain. Zde se moje - otravně pomalým tempem příběhu totálně otupělá - mysl na chvíli probrala a přistihl jsem se, že mě to fakt baví.

Celkově to ale není špatné, potenciál je zde cítit a i přesto, že se vcelku nic neděje, nemám z toho pocit, že čtu blbost.

2 06.04.2020

Tohle je téměř odpad.

Neuvěřitelně banální a tuctový příběh, trilionkrát v Batmanových řadách omletý a přemletý, bez špetky něčeho zajímavého. Tím možná měla být přítomnost Dicka Graysona v Batmanově kostýmu a Damiana jakožto jeho "sidekicka", ale tenhle potenciál zůstal dokonale nevyužitý.

Dynamické duo zde prostě pátrá po zločinci, který chce otrávit město, (ježiši už zase) naprosto nelogicky nachází stopy (asi ???) a objevuje se tam kde má, aniž by čtenář tušil proč a jak.

Dialogy a texty mi přijdou, jako by je psal mongol. Většinu času vůbec nedávají smysl, jsou mimo mísu, informační hodnota k "příběhu" nulová a v nejlepším případě jsou dokonalým ekvivalentem pro "nic". Jen aby bublina pro lettering nezůstala prázdná.

Nemůžu pochválit ani kresbu, protože jsem se v ní dost ztrácel a kolikrát nechápal, co se na obrázku vlastně děje.

Ale když vypnete mozek, tak jako podprůměr pro hodně nudnou cestu tramvají se to ještě dá, aniž byste měli chuť to vyhodit do koše. Ale dočíst to byla fakt otrava.

3 24.03.2020

Nedávno jsem přečetl knihu "Krev Černých vran", z které jsem byl upřímně unešený. Proč o tom píšu zrovna v názoru na "Národního Satanistu" ? Jednoduše proto, že obě knihy jsou úplně stejné a to jak co se týče charakteru postav, subkulturního prostředí a dokonce téměř na chlup i děje.

Votrubova kniha sice přišla později, ale je mnohem lepší.

Národní Satanista také přežvýkává příběh na základě skutečných událostí (Mayhem/Burzum/pálení kostelů - metalisti už jsou doma, nemusím nic víc psát), ale chybí mi zde to stupňující se drama a napětí, které Votruba do svého příběhu dokázal dostat. A rovněž závěr knihy zde končí naprosto nikde a neuspokojivě. Stejně jako většina black-metalových skladeb, takže je to možná příhodné.

Ale jinak jsem se nesmírně bavil. Krátká stopáž knihy, ukrutně rychlé tempo, které čtenáře nepustí a nenechá vydechnout, jeden zvrat, zajímavá situace a napínavá chvíle střídá druhou a najednou jste na konci.

Samozřejmě tentokráte hodnotím dost subjektivně. Subkultura, na které je celý příběh vystavěný, je mi velice blízká, takže to vnímám jinak, než člověk, který se v ní nepohybuje. Pokud mezi takové patříte, odečtěte si z mého hodnocení jednu-dvě hvězdičky.

3 24.03.2020

Konečně jsem se do tohohle kolosu pustil.

A stejně jako u všech "velkých" děl, i do tohohle jsem šel s velkým očekávání. Vždyť něco, co je fanoušky celá léta nesmírně opěvováno, všude skloňováno a vynášeno do nebes, musí být dobré, ne ? No - není.

První díl Knihy "Oko Světa" je naprostá, ale skutečně NAPROSTÁ kopírka Společenstva Prstenu. Úplně se vším všudy, jenom ten prsten tady chybí. Dokonce i kluci z vesnice, kteří jsou hlavními hrdiny příběhu, se chovají přesně jako Hobiti v Tolkienově story. Nebudu opisovat co všechno je s prvním dílem Pána Prstenů podobné, protože bych vypsal absolutně všechno.

Mínusem knihy je Jordanův spisovatelský styl. Do nekonečna natahovaná a složitě stavěná několikanásobná souvětí nepřispívají k tomu, abyste se začetli a aby příběh hezky plynul. Naopak je hrozně těžké tenhle styl strávit a spoustu pasáží jsem si musel přečíst znova, abych pochopil co vlastně Jordan tím nekonečným souvětím chtěl říci.

Dále - na to, jak je kniha rozsáhlá, se v ní v podstatě vůbec nic nestane a děj, který tu zabírá téměř 400 stran, by se bez jakýchkoliv problémů a ústupků k ději, charakterům a atmosféře dal vměstnat na takových 80 stránek.

Sice to vypadá, že si tu jen stěžuji, ale na rozdíl od Společenstva Prstenu, které je jednoznačně špatně napsaným paskvilem bez děje a bez logiky, mám z Oka Času pocit, že zde třímá velký potenciál, který se v dalších knihách může podařit rozvinout v něco vážně velkého. No, uvidíme. Já to zkusím dál.

2 24.03.2020

Určitě jeden z nejlepších Batmanů 70. let. A to jsem od roku 1940 do roku 2000 přečetl v rámci obou zásadních řad v originálu úplně vše. V tomhle období hodně letěly pochmurné duchařské příběhy, opuštěné strašidelné domy a celková atmosféra Batmanových příběhů byla dost tajemná a duchařská, což ve spojení s typickou kresbou oné dekády utvářelo nesmírně kouzelné spojení.

Podivuhodná Zjevení představují onu esenci v plné míře a ještě s přidanou hodnotou atmosféry více navazujících příběhů a doby plné zvratů, inovací, větší komplexnosti a přitvrzování, jenž přinesla Batmanovým příběhům léta osmdesátá.

Konkrétně kresba a barvy Marshalla Rogerse patří k tomu lepšímu z tohoto období a i díky nim nezapomenu na příběh Silver St. Cloudové, která se pro mě stala snad nejvýraznější postavou Batmanových řad oné dekády.

Celý příběh se samozřejmě táhl přes vícero sešitů a tahle kniha ho mapuje od prvních zárodků, kdy ještě Batman řešil lehce úsměvný sci-fi případ, který už ovšem položil základ věcí příštím, které se zároveň staly páteří příběhu "Podivná Zjevení." Takže zde nebudete vrženi do děje s tím, že musíte znát spoustu podrobností, které se v dějové lince Batmanových comicsů udály za poslecních x let, což je častým případem "knižních výcuců" které u nás vyšly, ale vcelku rychle se budete orientovat.

Poslední dozvuky po závěru hlavního příběhu obstarává závěrečný sešit, popisující případ Clayface - nešťastné to postavy, která musela zabíjet aby přežila. Clayface si s sebou nesl břímě viny a pracoval na tom, aby se nutnosti zabíjet zbavil. Když se nad tím člověk zamyslí, Batman zde byl vlastně záporná postava, která mu v jeho chvályhodném počínání bránila a nakonec natropil více škody, než samotný padouch, aniž by si to vlastně nakonec sám uvědomil. Dost tragický příběh.

Celá kniha je v podstatě nadprůměr a jeden z prvních skutečně dobrých příběhů s Batmanem v hlavní roli.

4 20.03.2020

Nevím kde začít. Jak popsat knihu, která je v naprosto všech ohledech dokonalá ? "Jezdec z neznáma" je jako velmistr v bojovém umění, který na sobě nemá ani gram tuku. Stejně tak tato kniha v sobě nemá jediné zbytečné slovo a navíc je napsaná s takovým osobitým stylem, lehkou grácií a osudovostí, že každá věta a každý odstavec mohou být nesmrtelným citátem !

Je to klasický western plný naprosto všech možných klišé. Jenže co je klišé ? - Nadužívaný prvek. A proč je ten prvek nadužívaný ? - protože dobře funguje. A zde s ním autor umí pracovat geniálně ! Je zde legendární pistolník, přijíždějící z neznáma (Jak název knihy napovídá), zlý rančer, proti kterému musí bojovat a na konci samozřejmě finální a legendární pistolnické zůčtování v saloonu. Je tu všechno.

Navíc styl vyprávění je velmi rychlý, nenudí ani jediný řádek a napětí mě neopustilo ani na půlvteřinu. A stejně tak i pocit jistoty, že čtu geniální dílo ! Sice je ta kniha žánrově i dobově zidealizovaná, ale v tomto měřítku je s ní pracováno dokonale. Všem postavám vidíte až do žaludku a zaujmete k nim láskyplný, rozporuplný či nenávistný postoj, ale rozhodně vám nebudou ukradené. A to o nich autor nemusel nudně žvanit dvě kapitoly, jako to mají někteří autoři zapotřebí, nýbrž to zvládl v tryskovém pádu děje a událostí.

Na jedné straně zde tedy máte dokonale podanou, skvěle čtivou westernovou béčkovou a jednoduchou zábavu. Jinými slovy přesné ztělesnění toho, co od westernu čekáte se vším všudy.
A na druhé zde máte příběh o cti, skutečném hrdinství, pochopení druhých, vyšším smyslu, sebeobětování a umění vidět za pozlátko věci, plné tak hlubokého přesahu, že si zde najdete nové poučení, platné i v dnešních dnech, ať už si knihu přečtete v jakémkoliv věku a ať už to bude poprvé, nebo po desáté. Autor dokázal i do všedních scén a událostí začarovat tolik hlubokých analogií nesoucích silnou a poučnou ideu, že z toho pořád ještě nemohu popadnout dech. Stále vás bude překvapovat svoji hloubkou, nadčasovostí a rovněž aktuálností, mistrně a nerušivě vetkanou do - ve své vnější podstatě - jednoduchého akčního westernového příběhu, který nikdy nezestárne.

Byl to Shane !

13 17.03.2020

Můj první Western.

Samotný příběh předchází několikastránková nelejvárna o pozadí hlavních postav, dost detailně a podrobně rozebraná. Což vzhledem k tomu, kolik prostoru je některým těmto postavám v samotném (a velmi krátkém - cca 30 stran!) příběhu věnováno, dost zbytečné. Ale na druhou stranu, zplastiční vám to pohled na jejich charaktery a víc vás to dostane do děje.

Příběh je celý dost černobílý - jsou zde ti dobří a ti zlí a pak i zcela progresivně ti napravení zlí. Na to, jak se příběh rozjíždí a epicky rozmachuje a na to, jak je zde plno postav postupně velmi dobře vykresleno, se všechno hrozně rychle a náhle utne během jediného lovu na medvěda, aniž by zde spousta postav s dobrým potenciálem dostala očekávaný a zasloužený prostor.

Jinak je to docela zábavné westernové klišé.

1 17.03.2020

Hrozně nudná a generická detektivka, kterou nezachrání ani exotické prostředí a exotixcká doba, v které je děj zasazený. Některé postavy mají potenciál, ale dokonale nevyužitý. Dočetl jsem to předevčírem, a nějak ani nevím, co o tom napsat. Protože kde nic není, ani smrt nebere. Kdyby se detektivky sekali ve velkovýrobním provozu někde ve fabrice, tak tahle bude mít pořadové číslo 1 254 459.

1 11.03.2020

Na to, kolik dílů mě v téhle sérii ještě čeká, je Orel v Písku dost vyčerpaným a unaveným dílem. Není zde zajímavá zápletka ani hrdinové. Pár poutavých situací, jako třeba boj o velení se zkorumpovaným nadřízeným, se ještě sem tam najde, ale jinak je to zase celé jen "jdeme tam-tady bojujeme- ten nám pomůže - pak bojujeme tady- vyhráli jsme".

Takže dějová linka suchá. Nemá to jiskru, zajímavé nápady, zvraty, nic. Dvě hvězdičky dávám za výše zmíněné situace, kdy třenice mezi hrdiny a padouchy byla zajímavá a rafinovaně vymyšlená, (ale těch momentů bylo skutečně málo) a za to, že hlavní hrdiny už dobře znám a poměrně nerušeně a bez donucení to šlo dočíst.

2 11.03.2020

Jedna hvězdička za to, že se autor obtěžoval informovat o výčtu městských mýtů.

Jinak zde nic není. Okecávání, kdo a kde o jakém mýtu mluvil, jak se o něm vyjadřoval a kdo v jaké zemi o něm mluvil stejně, je vata. Žádné zajímavé pozadí mýtů, historii, psychologický rozbor jejich existence, ani široké obejmutí tématu ze všech stran zde není. Není tu vlastně nic.

2 20.02.2020

Ze začátku zábavná kniha, chrlící zajímavé informace o pravěku, zamýšlející se nad tím, kolik civilizací, o kterých nemáme žádné dokumenty a památky zde mohlo existovat a nabádající k přemýšlení o mnoha aspektech doby kamenné.

Smůla je, že když se kniha začne ve své historii lidstva dostávat do novověku, najdeme zde kapitoly zabývající se finančnictvím, zaměstnáními a dalšími dost specifickými odvětvími všeho možného lidského konání. Témata jsou vybrána snad náhodně a dost utíkají od tématu historie a dějin a spíše filosofují a informují na očividnými a známými fakty. Což by jako okrajový doplněk nebylo špatné, ale tahle vata zabírá většinu knihy.

Takže něco málo dobrých informací a spousta přemítání nad věcmi jasnými jako facka, která s tématem nemají mnoho společného. Střízlivý podprůměr.

9 20.02.2020

Tohle byla jednoznačně naprosto zbytečná a nudná blbost.

Cestování mezi světy a alternativními vesmíry mi dokonale znechutila už Kingova "Temná Věž". ale tohle je ještě horší.

Děj začne velmi slibně. Kniha nám předestře velice zajímavé postavy, ať už vytouženou dívku hlavního hrdiny (ano, budu ho tady nazývat takhle otravně, protože si nepamatuju jeho jméno a nestojí mi za to, abych ho dohledával), nebo velmi zajímavého a moudrého profesora, který ví víc, než se zdá a já si už jen představuji milion skvělých příležitostí, jak to celé zajímavě a nesmírně poutavě rozehrát ! dokonce i tempo knihy a její velmi snadná a podnětná čitelnost slibují mnohé !

Jenže velmi záhy dojde na nadpřirozeno a ono slíbené cestování mezi světy a v tu chvíli celá kniha nenávratně spadne do hnoje totálně obludné debilní fantasmagorie. Chování hlavního hrdiny a jeho reakce na události totálně nedávají smysl. Vcelku hned se smíří s tím, že je odtržen z reálného světa a ihned se adaptuje na milion sci-fi absurdit které mi hlava nebere a nic neřeší. Postavy, které potká a zná asi minutu, a které navíc v knize dostanou prostor asi tří řádků, hned vnímá jako "nejlepší přátele" a dokonce hlavní zápletka se týká jejich záchrany z područí hlavního "zloducha" ? (nevšiml jsem si totiž, že by onen záporák někomu něco udělal- prostě se tu vyskytl odnikud), což mi přijde megasměšné - hrdina odvážně riskuje svůj život pro záchranu postav, kterých jsem si sotva všiml, že se v knize objevily a které hrdina zná sotva chvilku.

K zajímavým postavám nastíněným na začátku, se už v knize vlastně vůbec nevrátíme, nedostanou žádný důležitý prostor a hlavní dějovou linku zabere nudné ...jéžiš já ani nevím o co tam vlastně šlo.

Navíc mi přijde, jakoby v knize chyběly celé kapitoly, jak je to rozhárané a slátané horkou jehlou.

2 10.02.2020

Tahle knížka hodně cílí na snahu šokovat, zaskočit a udivit čtenáře otevřeností výpovědi o pravdě a tvrdé realitě fungování pohřebního ústavu, spolu s otevřeně popsanými náležitostmi všedního pracovního dne. Vzhledem k tomu, že pohřebnictví považuji za naprosto normální práci a nic v knize mě nepřekvapilo, nešokovalo ani neudivilo, tak velká část její údajné síly mne minula.

Celá kniha je tudíž všední, nejde od nikud nikam a vlastně se v ní všeho všudy nic neděje. Je to stejné jako číst den v životě popeláře. Dost nuda.

Tak co je tu dál ? - Mimo nezvládnutou snahu být zatraceně hustá díky své nepokryté morbiditě zde autorka dokáže velice dobře nastínit spoustu zajímavostí z oboru a historie pohřebnictví, spolu s fakty o nahlížení různých kultur napříč časem na smrt, pohřbívání a všechny rituály s touto činností spojenými. Tohle už je opravdu lepší. Člověk se vážně něco dozví a to nakonec není málo.

Navíc během nudných popisů své práce dokáže autorka pěkně popíchnout solidním smyslem pro humor a její styl vyprávění není zrovna otravný a dá se bez problémů strávit.

3 05.02.2020

Tohle je učebnicový příklad snahy vytřískat prachy z dojné krávy, která je zrovna v laufu díky velkému úspěchu filmu Bohemian Rhapsody. Totálně zbytečná kniha, která nepřidá nic zajímavého do informační mozaiky dokonce ani nejzarytějším fandům kapely, kteří jsou zároveň jedinou cílovkou, kterou by tato kniha vlastně teoreticky mohla zaujmout. Spisovatel zde velebí všední a otravně nudné zážitky, které nedokáží upoutat naprosto ničím. Nepotřebuji nutně skandály a šťavnaté drogové historky, ale tahle kniha neplní účel ani jako biografie, ani jako zajímavý příběh a dokonce ani jako zajímavé doplnění života za scénou. Jedna hvězdička je za vcelku čtivou formu, která alespoň nebyla přímo otravná.

4 02.02.2020

Tahle kniha opět bourá mé zažité předstvy o nadbožskosti Kinga jakožto spisovatele. Rozhodně svého času vytvořil velkou spoustu opravdu originálních a neskutečně poutavých knih, které jsem měl tu čest číst, ale stvořil i pár neskutečně nudných, zmatených blábolů zcela bez nápadu, mezi něž se dá bez pochyby počítat o Prokletí Salemu.