Hall3006 komentáře u knih
Druhý díl Písku rozšířil svět, který v prvním díle byl plný záhad. Zde se leckteré odhalují, příběh je o poznání drsnější jak autor rozvíjel další charaktery z obou stran Býčího šrámu. Dozvíme se více o světě, ale nikoliv jak zanikl, ale jak chtějí ti, co v něm žijí vyrvat písku ze spárů. Malinko kazilo dojem dost překlepů. Ale rozhodně stojí za přečtení.
Po třech letech čteno podruhé - pasuje do čv 23 - a užil jsem si to ještě víc než prvně. Oproti prvnímu čtení jsem si vychutnával náznaky, které se prvně ztrácely v hltání děje. Po dočtení však nemusím hádat co ten závěr znamená. Jdu totiž hned na druhý díl.
Nakonec dočteno, ale týden mi nestačil. Autor se rozohnil a vymyslel zapeklitý spletenec úvah, skutečnosti a konspirací. Téma bylo velmi zajímavé, ale rozředěné na pěti stovkách stran. Stačilo by pěkných hutných tři sta a kniha by se mi hodnotila lépe. Těch odboček a "slepých" stop tam bylo přehršel než jsme se dostali k zajímavému a nápaditému jádru, myšlenky šesté knihy Mojžíšovy a samotné postavě proroka. Autor však chtěl vyjevit všechny své domněnky a názory, takže hlavního hrdinu dost potrápil a honil ho po světě a čtenář ve vleku občas ztrácel přehled v jaké lokalitě Země se zrovna nachází. Kdo má rád téma "zlého Vatikánu" a zastíracích manévrů si přijde na své.
Někdy mě zaráží jaké knihy dostanou zlatou nálepku, včetně této. Film jsem neviděl a po přečtení tohoto příběhu plného bláznivých a nevyrovnaných lidí po tom netoužím.
Příběh, ze začátku docela zajímavý jako vhled do života těžké alkoholičky Rachel se zvrtnul v "krimi", kde všichni v ulici, kde Rachel dříve bydlela, to mají v hlavě trochu šejdrem. Kniha mě nenudila, střídání postav bylo nápadité, ale rozuzlení bylo... klasické. Pro ty co si chtějí počíst o divnolidech a občas si říct "no to snad ne" se nemusí bát a přečíst si jí.
Hodnocení nelze udělit. Jen napíšu, že knihu by si měli přečíst hlavně rodiče bez ohledu na to, zda viděli film. Připravte se na odpornosti nad kterými zůstává rozum stát. Kdo dokument viděl, asi tuší co v knize najde.
Pokračování osudů postav ze Strašáka dva roky po válce bylo o hvězdu méně napínavé a více zaměřeno na zápas obyvatel Drážďan s následky prohrané války a nadvlády Sovětů. Zde Max Heller vyšetřuje úmrtí několika Rusů a hledá viníky mezi kovanými nacisty i obyčejnými trpícími lidmi. Některé scény byly velmi znepokojivé, autor však chtěl ukázat utrpení trvající i po skončení války. Přečtení nezpůsobí zklamání.
První díl ze série Max Heller má spád i napětí, hlavně v první polovině knihy, kdy lidé umírají při opakovaných náletech na Drážďany, ale také rukou šílence.
Na jeho stopu se vydává dříve kriminální rada, nyní komisař Heller, jenž si sebou nese zranění z první války. Závěr války, té druhé, vše zkomplikuje a Heller musí volit jak dál, když město obsadí Sovětská armáda. Podaří se mu Strašáka odhalit a jak moc mu budou Sověti šlapat na paty? Přečtěte si to.
Příběh o lidech, co přežili zkázu Titaniku a těch co jim přišli na pomoc v lodi Carpathia. Kdo zná jen film od Camerona, najde mnoho scén jako vystřižených ze scénáře při potápění lodi. Co je však na této knize jedinečné, je rozbor jednotlivých lidských příběhů a přiznám se, napsaných tak věrně, že i mě přemáhalo dojetí. Tato kniha by neměla nikoho minout.
O Titaniku jsem přečetl několik knih, ale pro začátek hlubšího vhledu do této tragédie je tato kniha ta nejlepší. Poté doporučuji číst knihu "Titanic" od pana Hubáčka (historické a technické souvislosti) a Přežili jsme zkázu Titanicu od Toma Kuntze věnující se americkému vyšetřování zkázy.
Proč jen tři hvězdy? První za nápad, druhá za vrcholnou myšlenku kvantového dalekohledu, která však nebyla nosná pro příběh (tip na román jen o tomto vynálezu), byl totiž vymyšlen dle románu až na konci existence lidstva a třetí hvězdu za to že jsem to dočetl a závěr se mi líbil. Ale propána krále, jinak celá kniha je o tom jak na Zemi není po lidstvu ani památka. Ertové, bytosti stvořené posledními lidmi pět staletí před dobou románu, opravují zničené životní prostředí (ostrá výtka naší civilizaci alá eko aktivismu), dokončují Eden a jednu Ertku napadlo dát člověku šanci. Prosadí svou vůli a stvoří člověka a nyní sledujeme od novorozeněte do dospělosti jak se o něj stará a jak ostatní Ertové nechtějí aby uspěla, protože zalidnit Zemi přece znamená jí nechat opět zničit. Asi dvakrát jsem vážně uvažoval, že knihu odložím, budiž ke chvále, že jsem to neudělal a dostalo se mi pěkného závěru. Ale je to slabší kus autora, předchozí Běžecký klub se mi líbil víc.
Postapo, ohraničené územím zasaženým meteority. Velmi uvěřitelné a ne úplně utržené ze řetězu. Hlavní hrdina, před katastrofou člověk průměrný a ne příliš fyzicky zdatný, kvůli rodině a přežití objeví skryté vlohy a vůli. Trochu motivační, někdy drsná kniha plná scén zmaru i naděje. Kdo zná topologii a geografii Spojeného království si čtení užije ještě víc. Knihu mohu doporučit.
Proč tato kniha neměla takový úspěch jako knihy Dana Browna? Stejné téma: lži o minulosti křesťanství a roli židů v ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše atd. Protože natvrdlý albín, co půlku knihy řeší svůj osobní život není tak zábavný jako profesor, co jde z akce do akce. Kniha není co se týče hlavního tématu vůbec špatná a klade si znepokojivé otázky, ale ta vata okolo byla tak otravná. Celý týden jsem se knihou prokousával. Nelituji, že jsem knihu přečetl, ale být o polovinu kratší, měl bych mnohem lepší zážitek. Neodrazuji od četby, koho konspirační teorie zajímají, v této knize si najde to své.
Co může britský spisovatel vědět o Pražském jaru a popsat věrně trauma Čechoslováků z invaze vojsk varšavské smlouvy v roce 1968? No tento evidentně dost. Detaily si upravil pro potřeby románu, ale jako "pohled zvenčí" na naše dějiny to nemělo chybu. Úsilí spojené se sháněním knihy se vyplatilo a její četbu rozhodně doporučuji.
Válka a únik přes tajemné dveře. Začátek zajímavý jak se z normálního města stane bojová zóna. Pak lidé objeví dveře do jiných částí světa a začíná putování po uprchlických táborech, sqotech a utkání před místními, kteří uprchlíky utlačují. Toto vše vidíme skrze příběh zažívající dva mladí lidé. Nebylo mi dobře u čtení, ale není to špatně napsané. Hodnocení * není důležité.
Nadčasová kniha. Tato publikace, jejíž autor zemřel v roce 2022 (téma č.v.), je o přechodném období mezi pádem Římanů a prvních okamžiků středověku, kdy Irská výspa přijala za své staré filozofy i nový světový řád řízený ve jménu Krista. Tato syntéza nám zachovala mnohé vědění, které by dnes bez snahy písařů a mužů víry bylo naprosto neznámé. Neznali bychom Vergilia, Tacita či Ovidia. Čtení, které postupem času čím dál víc popisuje zašlapávání Irské výlučnosti pod botou barbarů, kteří již nebyli Barbary zůstává rozum stát. Doporučuji.
Tato kniha by neměla minout nikoho, hlavně ty co si myslí, že městům odzvonilo či dokonce jsou škodlivá. Výborná publikace, erudovaně napsaná a srozumitelná pro ty, co se zajímají o historii, současnost i budoucnost lidstva žijícího stále více ve městech. Velmi doporučuji.
Životopis nejznámějšího kosmologa napsaný netradičně od úmrtí k dětství. Kapitoly jsou členěné dle období a tématu ohraničené letopočty. S každou kapitolou se dostáváme do větší minulosti. Kniha je napsána čtivě a poodhaluje skutečnosti, které za profesorova života tolik vidět nebyly či se snažily tutlat. Čtení je to zajímavé a střídá se pasáže jeho osobního života s pasážemi popisující jeho práci. Je to však pěkně srozumitelné bez ohledu, zda už jste četli nějakou knihu od něj nebo nějakého jeho kolegy fyzika či kosmologa.
Věřím, že je to za poslední dobu nejlepší kniha o Stephenu Hawkingovi nehledající senzace, ale popořádku a bez zbytečné vaty poodhaluje život (a trochu i stírá pozlátko pověsti) a dílo nejslavnějšího vědce, kterého mohla naše generace zažít.
Knihu rozhodně doporučuji.
Velmi znepokojivá kniha. Není to oddechové čtení, já si musel dělat pauzy a trochu strávit popisovaný děj. Odehrává se v jednom jihokorejském městě v roce 1980, kdy autoritářská vláda použila brutální sílu na potlačení studentských demonstrací, aby z tohoto města vytvořilo odstrašující příklad. Zaštituje se prohlášeními o komunistické diverzi navázané na Severní Koreu a do města pošle po zuby ozbrojené vojáky. Od začátku knihy čtenář sleduje různé hlavní hrdiny jak vzpomínají na sportovní halu plnou mrtvol rozsekaných bajonety, demonstrace a rozstřílený dav na ulicích. Je to psáno zvláštním jazykem, ze začátku du forma, kdy nám, jak jsem to pochopil, vypráví jakási duše a popisuje své tělo v hromadě mrtvol a zároveň vzpomíná na události k masakru vedoucí. Pak se vystřídá několik vypravěčů a nakonec doslov autorky. Těžko se hodnotí, protože tyto knihy vycházet musí, aby národy nezapomněly na svou minulost, často krát velmi znepokojivou. Proto je i tako kniha znepokojivá a z některých částí na mě padla tíha tragédie. Je to ne tak známý pohled na minulost Jižní Koree, ale čtenář se musí obrnit, aby knihu dočetl.
Knihu jsem pořídil na základě hodnocení a v nich vyzdvihované žhavé scény. Prý i dobrý thriller na mě vykoukne. Asi takhle, druhou * dávám za ty porno scény, jinak bohužel, nevím kde bych měl hledat další pozitiva. Charaktery naprosto creepy, chování hlavní postavy někdy k smíchu, častěji však odpor. O nemohoucí Verity těžko říct, když autorka v závěru, kde má tedy být rozuzlení, přijde další zamotání a čtenář je ponechán volbě. Pokud chcete přečíst fakt něco ujetého, často nechutného či pro rodiče vyloženě odporného, knihu mohu doporučit.
Další kniha od autora a opět parádní čtení, tentokráte ve variaci na Kafkovu "Proměnu". Zde však v současné Británii, která se zmítá v době napsání v Brexitu. Ostrá satira tepající hloupost, jenž umožní projít naprosto absurdní nápady, které vymyslí zástup švábů vtělených do představitelů vládní strany. Velmi mě pobavila a mohla být o chlup delší a jisté myšlenky více rozepsané.
Druhý díl "První astronautky" nás zavádí do roku 1960, na Měsíci je základna a již se cvičí posádka a staví lodě pro cestu na Mars. Zde ještě narážíme na vsuvky jako v prvním díle, kde autorka stále tepe sociální a genderové otázky, po startu však se již zaměřuje na samotný let k Marsu, který je velmi pěkně podrobný a je vidět, že korekturu měli na starosti odborníci, jak sama autorka uvádí v poděkování. Stále však měla nutkání prokládat napínavé scény vatou, kde se řeší proč by (ne)měli mít kuchyň a prádelnu na starosti hlavně ženy nebo proč jeden rasistický astronaut měl narážky na jisté členy posádky. Myslím si, že takový člověk by se do výběru pro dlouhodobý let vůbec nedostal. Přesto je to zajímavé čtení a pokud s knihou strávíte nějaký ten čas, nebude ztracený.