hanka_reading komentáře u knih
“Otec vždycky říkával, že člověka dělají ta malá rozhodnutí, která činí, když se nikdo jiný nedívá.”
Prokletý rok mě bavil. S touhle knihou zažijete napětí, závist, nevraživost, ale i přátelství, lásku a porozumění. Čte se velmi dobře a děj rychle utíká.
Jedno místo, několik lidských osudů a přesto každý jiný. Odpočinková kniha, která je rozdělena do kapitol podle toho, kdo ji zrovna vypráví. Přesto ale utváří pěkný celek, který se velmi pěkně čte.
Tenhle introvertní komiks mě bavil. Rozuměla jsem Debbie a chápala jsem jí, protože sama jsem spíš introvert. Také jsem dokázala ocenit přístup jejího partnera a hlavně to, že Debbie nakonec pochopila a přijala, jakou má povahu a že je vlastně normální.
Ze začátku byl pro mě děj nezáživný, zdál se mi moc popisný a kniha mě moc nebavila. Až když Reese postupně odkrýval, co se stalo jeho manželce a jaký byl jeho život dřív, začala mě knížka víc bavit. Stejně tak začal být zajímavější také život Annie. A poslední část knihy byla neskutečná, takže jsem ji přečetla jedním dechem!
Další z velmi silných příběhů, které vás nenechají v klidu. Spíš než radost budete cítit smutek, lítost, ale svým způsobem i obdiv na tím, co všechno Emilka, Jana i Johanka museli zvládnout, v jakých podmínkách žily a co mnohdy musely obětovat.
Výborná kniha o vztahu dcery, matky a její dávné přítelkyně, ve které se střídá současnost s obdobím 2. sv. války. Jestli chcete jejich propojení pochopit, neváhejte si knížku přečíst:-)
Musím říct, že jsem se nesmála tak, jak říkají ostatní čtenáři. Někdy byly vtípky povedené, jindy méně. Chování Gaby a ostatních bych přirovnala k mnohem mladším lidem a né vždycky jsem dokázala jejich chování pochopit. Asi to bude tím, že jsem jiná věková kategorie :-) Celkově je to ale takové pohodové a nenáročné čtení.
Louise dostane za úkol zjistit identitu mrtvé ženy, jejíž tělo bylo nalezeno. Pro Louise je vyšetřování o to horší, že se jedná o oblast, odkud v mládí odešla kvůli nepříjemné záležitosti. Vzpomínky se jí vrací a Louise se jim snaží postavit čelem. Louise jsem měla ráda - uměla dobře svou práci, nebyla to žádná drsňačka, ale normální ženská, která si uměla přiznat svoje pocity. Kniha se mi dobře četla, děj hezky utíkal a napětí stoupalo. Je škoda, že se o téhle knížce nemluví, protože rozhodně stojí za přečtení.
Pěkný příběh a stoupající napětí mi trochu kazilo proložení kapitol vyprávěním další osoby i přesto, že byli všichni vzájemně propojeni. Stoující adrenalin vždy narychlo skončil, ale já bych chtěla číst dál o tom, jak se děj vyvíjí ve výtahu. Ale i takhodnotím knihu kladně.
“Cestování mění život. Vytrhává nás z naší reality, nutí nás bojovat za sebe, rozšiřuje obzor. Živí duši.”
S Terezou a touhle knížkou procestujete celý svět! Bude vám horko, bude vám zima, sáhnete si na dno svých sil, ale vždycky nakonec budete šťastní, protože všude je s vámi láska!
“Pravda je, že kdyby lidé byli opravdu tak šťastní, jak to vypadá na internetu, netrávili by na něm sakra tolik času, protože ten, kdo prožívá krásný den, ho z poloviny nevyplácá na focení sebe sama.”
Důchodkyně, starší pár, dvě lesbičky, úspěšná bankéřka, herec a makléřka se při prohlídce bytu stanou rukojmími, aniž by to lupič původně plánoval. Stráví tak spolu jeden den a sdělí si informace, které si sotva přiznají samo sobě.Případ vyšetřují policisté, otec a syn, a né úplně se jim to daří.
Příběh vypadal ze začátku velmi slibně - byl plný vtipů a zábavných okamžiků. Postupně se mi ale zdálo, že humor trochu upadal. Pokud ale hledáte nenáročné čtení, u kterého se pobavíte, jsou Úzkosti a jejich lidé dobrou volbou.
Vlak pro děti je pohodová kniha, která je vyprávěna z pohledu malého chlapce. Ten už v jeho věku vycítí, že ho vlastní matka příliš v lásce nemá, resp. že nedokáže vyjádřit své city. Je to pro něj velmi těžké přijmout, obzvlášť po tom, jaký přístup zažil v nové rodině.
“Není tragédií, když člověk selže a zklame, ale když přestane své hranice uznávat. Když se pro něj samého stanou nehodné respektování.”
Detailní a věrohodný pohled do duše a života mladé holky, která propadla anorexii. Co může mít vliv, abyste do toho spadli a naopak co vás z toho může dostat. K tomu není potřeba víc říkat, to si musíte přečíst. Další z knih, která by neměla být opomíjena, protože je důležité o takovýho věcech mluvit.
Celkově na mě kniha působila trochu zvláštně. Začátek se mi zdál celkem zdlouhavý, než se Eliza dostala do koncentračního tábora. Pobyt tam byl naopak popsán věrohodně. Naopak konec byl pro mě nejasný. Příběhy v knize jsou založeny na skutečných událostech, proto mi přijde škoda toho rychle uzavřeného konce.
Tahle knížka mě příliš nezaujala.Téma není špatné, ale zpracování ve mě příliš napětí nevyvolávalo. A bohužel ani konec mě nijak neuchvátil - ani nevím, jestli je vůbec něco takového možné.
“Člověk má a musí poznat svět. Aby si tím víc vážil svého domova, své kultury, svých přátel, své rodiny. Aby věděl, kam patří.”
Stovky kilometrů na kole, stoupání, klesání, někdy teplo, někdy zima, zajímavý místopis a spoustu zážitků k tomu - to je nová kniha Terezy Bouckové, kterou doporučuji ????
Iluze vypráví o vztahu Karly s ženatým Martinem, jehož služby coby právníka potřebuje. Do Martina se zamiluje a vyžaduje čím dál tím víc jeho společnost. Vztah je to oboustranný, i když si oba uvědomují, že je zakázaný. Současně řeší Karla problémy se synem Tomášem, který jede v drogách a později trpí depresemi a sebepoškozováním. Na Tomášovi i Martinovi je Karla závislá a je schopná a ochotná pro ně udělat kdykoliv cokoliv a to opakovaně.
Iluze je útlá kniha, kterou přečtete za jeden večer. Zpočátku jsem si musela zvyknout na styl psaní, resp. na velmi krátké věty. Nějak extra mě nezaujala, takže bych jí hodnotila jako průměrnou knihu.
Viky je studentkou střední školy, která se ani po devíti letech nedokáže vyrovnat se smrtí své matky. V zrcadle se jí začne zjevovat černooká, který jí ovlivňuje víc, než je zdrávo. Život Viky se dostane do takové fáze, že ani pořádně neví, co dělá.
Současné české autory mám ráda a ne jinak je tomu i v tomto případě. Od A. Musilové jsem četla Tamařino souhvězdí, které mě nadchlo, takže jsem logicky sáhla také po další její knize, která mě taky bavila. Při čtení jsem si říkala, co všechno se musí ještě stát, aby se Viky probrala a hlavně začala mluvit o tom, co jí trápí. Její pocity jsou skvěle popsané, takže nemáte problém se do Viky vžít. Kdo ještě Černookou nečetl, tak ať neváhá!
Moje první seznámeni s absyntem proběhlo na jedničku! Během rozsáhlého vyprávění se dozvíte o masovém vrahovi, který sestavil a odpálil bombu před vládní budovou a následně přejel na ostrov, kde probíhalo setkání mládeže a postřílel více jak 70 velmi mladých lidi! Vrahovi nešlo o ty mrtvé, ale o “nápravu společnosti”. Už když jsem četla o jeho dětství a životě, všimla jsem si, že asi nebude úplně normální. Kromě jeho života se dozvíte, jak probíhal samotný útok, následné soudní proces a v neposlední řadě i trest. Po celou dobu je vrah přesvědčen, že neudělal nic špatného a že ve vězení mu odpírají jeho práva.
Musím říct, že se jedná o dost silný příběh. Vrahovo a zároveň fanatikovo chování a jednání vás nenechá v klidu. Byl to svým způsobem chytrý člověk, který dokázal zjistit a nastudovat takové informace, díky kterým dokázal sestavit bombu. Choval se nenápadně, útok měl promyšlený. Kniha je také odrazem selhání norské policie a jejich nepřipravenosti na takovou krizovou situaci, nefungovala spolupráce mezi složkami a tak jim vrah lehce pronikl až na ostrov. Když to shrnu - tahle knížka vážně stojí za přečtení!
Skvělá záležitost, ve které se propojuje napětí s amišskou kulturou.