Hecuba
komentáře u knih

Další kniha s tématikou holokaustu přečtena, a mohu říci, že čím jsem starší, tím jsem nesmiřitelnější s tím, že se něco takového mohlo stát, že se něco takového vůbec stalo... a nejvíc ze všeho mě děsí, že myšlení lidí se v podstatě nezměnilo. Neskutečná výpověď o tom, jak se může změnit ze dne na den plíživě Váš život a jaké si to nese nezvratné důsledky... A.M. bravo!


Opět skvělá záležitost z pera A.M., obyčejně - neobyčejný příběh o "jednom lidském životě" a jeho sounáležitostech - nevyřčeném a tichých tajemstvích... když by to člověk shrnul do poučení rodových "prokletí" tak zde je určitě pro mě jasné poselství jak důležitě je komunikovat... protože jinak převládnou příliš krutá a bolestivá nedorozumění. Na knize se mi velmi líbila linka příběhu, návaznost v kapitolách na konci a na začátku a také to, že podstatu všeho nejste schopni uchopit dřív než opravdu na posledních stránkach knihy...


Opět geniální kniha Petra Stančíka, vždy mě nesmírně baví jeho bystrost, vybroušený intelekt, rozhled a schopnost vše provázat v bizarní linii děje. Pro vzdělaného člověka balzám na mozkové buňky, oceňuji též groteskní smysl pro humor a lehké dada v kombinaci s realitou na hranici uvěřitelnosti. Atmosféra nezaplašitelná...


Knihu všem kdo mají rádi ruskou literaturu velice doporučuji, i když v beznaději a srdceryvnosti již máloco překoná knihu Doktor Živago. Nedoporučuji číst anotaci, která je velmi nevhodně napsána a odkrývá příliš mnoho. Mrzí mě, že jsem se "nenechala překvapit". Každopádně je to silná a krásná kniha, Zulejčin příběh ve Vás již zůstane.


Pokud máte děti a velmi rozvinutou fantazii, tak knihu snad ani nečtěte. Na pozadí skorem až banálního a plytkého života amerických mladíků (o jejich myšlenkách / chování aj. ani nemluvě) se odehrává drama, s kterým se nelze vyrovnat... Samozřejmě, že kniha je velmi důležitá a silná, ale nikdy víc... už se nikdy komplexu ze Sophiiny volby nezbavím...


Kniha, která se čte velmi rychle, nikoliv jen jednou. Slovo se stává zástupnou zbraní, proti zradě a násilí nacismu. Publikace by neměla chybět v knihovně každého jednoho.


Člověk nemůže za to, co cítí, vysvětlovala jednou Moira, ale může za to, jak se chová.
/Margaret Atwood:
Příběh služebnice/


Knihu doporucuji precist vsem zenam, které byt malicko pochybuji o svém vyznamu na svete. Zaujalo me ze většina zen nepochazi zrovna ze standartnich rodinných podmínek, posleze ani ideálních partnerstvi. Místy me trochu iritoval styl sepsani jednotlivých pribehu. Ale celkovy dojem z knihy je - poucny / zajimavy. Rozhodne dulezite, toto téma zminovat - zverejnovat - hovorit o nem...
Mimo jiné, dobra graficka uprava, skvely kolektiv tvurcu.


Velmi milé, poučné, zábavné, rozhodně doporučuji pro doplnění "dějepisu". Kompaktnost především. Aneb - konec blbostí přátele!


Vím, že je to trochu v rozporu s tématem knihy, ale musím říci, že je kniha naprosto skvěle napsána. Doporučuji všem knihu přečíst. Hrozba věčně živá.


Typický americký duch v knize, místy šokující, později velmi melancholické až marné, syrovost i v tak netypickém mnohoúhelníku propletenci vztahů...


Velmi čtivá kniha, s atmosférou, která už z Vás nikdy nevyvane. Mimo jiné, moc krásné ilustrace od Heleny Wernishové.


Tahle kniha z Vás už nikdy nezmizí... čirá syrová krása!


Ilustrace a polygrafii chválím, převyšují rozhodně kvalitu textu. Vlastně taková moc pěkná kniha s dost zbytečným textem...


Na téhle knize je nepodivnější, že některé postřehy ve Vás zůstanou už navždy. Kupříkladu Šumpersko a koukání na hodinky ve 22.23.
