heliiinka
komentáře u knih

Milé, odpočinkové, koho nebaví HP a nebo fantastická zvířata, tak tohle neocení. Jen je škoda, že komentářů bylo víc než povídek.


Opravdu moc mě bavilo objevovat informace o Temnyjovi. Vlastně mi je jako postava dost sympatický.
Co se romantického trojúhelníku týče, tak byl až žalostně předvídatelný. Ale jinak mě to bavilo a plusové body dávám za Žeňu a Temnyje.


Miloučká knížka psaná hravým a hodně jednoduchým jazykem. Myslím, že zaujme spíše HP fanoušky než "obyčejné" čtenáře. Moc se mi líbí i grafika vnitř i na obálce.
pozn. Co mozkomoři? Snad se neřadí mezi osoby.


Naprosto skvělá kniha, která otevírá svět sester, který upřímně většina "normálních" lidi vůbec nezná.
Opravdu inspirativní ženy.
Obdivuju, jak upřímně žily pro potřebné a pečovaly o nemocné, zraněné, staré, puberťáky a další lidi. Máte pocit, jako byste byli přímo u toho rozhovoru s danou sestrou. Je to pohlazení po duši.


Je fain, že charaktery ostatních dívek dostaly více prostoru. Závěr je malinko deux ex machina, ale apson můžeme říct, že do poslední kapitoly jsme si nebyli jistí.
Ale samozřejmě kdyby si postavy neskákaly do řeči a neurážely se... Mohli jsme si ušetřit trápení.

Obdivuju, kolik jednotlivých příběhů se tam postupně spojovalo a navazovalo na sebe skrz drobné detaily. Kunderovy myšlenky mě většinou nebaví a nesouhlasím s nimi. Přesto zvlášť ke konci knihy musím ocenit vybrané motivy (gesta, osoby, věty), které s opakováním dostávají další rozměr. Chápu, že autor má své zastánce, i když já k nim nepatřím.


Velmi mile jsem překvapená překladem i čtivostí příběhu. Tolik poznámek pod čarou i vysvětlivky překladatele dávají znát, že je tato kniha byla pečlivě připravena. A příběh je zajímavý a rychle plyne, což jiná "stará" díla moc ne.


Perfektní. Líbí se mi, že každou kapitolu ukončuje příběhem, kde teorii ukáže na opravdovém příběhu. Je o komunikaci, rozchodech, stereotypech, respektu a kompromisech a jiných "divnůstkách", které vlastě divné nejsou, jsout o jen mýty.


Neotřelé nápady na magii, postavy, zápletky. Série má dobře našlápnuto, tak uvidíme, co přinesou další díly. Určitě by se hodila mapka třeba. :)


Aza mě štvala to ano, ale zároveň mi ukázala, jaké jsou úzkosti a že myšlenek v hlavě se nezbaví. To mi přišlo nejzajímavější, pomůže mi to pochopit lidi v mém okolí. Linka s hledáním p.Picketta byla slabší, ale stejně nebyla důležitá.


Červená knihovna se vším všudy. Škoda, že knížka nepopisovala nic jiného než sex. Chyběl mi tam pořádný rámcový děj, denní život hlavních postav atd.


Mít 11 jako hlavní hrdinka, tak to miluju. Vlastně to miluju, i když mi je víc. Moc se mi líbí schopnosti podle dnů a celá zápletka. Jo byla trochu obvious, ale to kouzlo, kdy fiflena, co nosí růžovou, musí být nepochybně mrcha a pak se vyklube bezva kámoška. Chci takový jednoduchý svět zpátky. :D


Trošku přestřelené, ale zasmála jsem se a k humorným knihám to patří, takže účel splněn. Akorát tak posledních 50 stran už mě nebavilo, opakovaly se situace i slova a už to nepřinášelo nic nového.


Myslím, že ty starší knihy od Austenové jsou zkrátka lepší, né tak přeslazené, velmi ironické a o stupínek míň z červené knihovny. Miluju tyhle romány, o * níň jen proto, že všechny postavy byly průměrně dobré nebo lehce otravné, ani Anna nebyla 100% sympatická.


Jednohubka, kdy se řežete smíchy, jak je to hloupý a naivní.
I když konec už byl moc sluníčkový.


Něco tomu chybělo, že? Nedokázala jsem tomu propadnout a přitom vím, že Veronica Roth umí napsat taak strhující děj. Ale bavily mě části s Cisi, nenápadná a přitom důležitá. A veliké plus je za Cyřin dar, výborně využitý potenciál. Jo a chci vědět Astův dar. i když je to blb :D


Skvělý počin! Příběhy jsem samozřejmě znala, ale tady jakoby dostaly přesnější směrování a více mě oslovily. K některým jsem se i po pár dnech vracela, jak jsem o nich musela přemýšlet.


Čekala jsem slow romance, ale tady se prostě vůbec nic nedělo. Ze začátku mě bavil fotbal, tréninky a všechno kolem. Nikdy jsem o tom nic nečetla a bylo to nové a neotřelé, ale po pár set stranách to začne nudit.
Navíc tam bylo hodně překlepů a autorka se dost opakovala. Na každé druhé straně jsme četli, že zmíněný Kulti má 190cm a hnědé oči. Come on! Já si to přece pamatuju!


Nadočekávání dobré. Čekala jsem kopii Harryho Pottera a ono to bylo jiné. Jasně, víme, kde se autorka inspirovala, ale stejně... Nejvíc se mi líbí pojetí grifů, to že má každý šanci, ať je sebeobyčejnější. A dává důraz na ty správné hodnoty.
Čím to je, že v dětských knihách jsou všechny postavy sympatické..?
