hroubek komentáře u knih

Není to špatné, ale čekal jsem trochu více. Komiksu sluší, že má epizodní zápletky, které zabírají cca dva sešity. Ty zápletky sami osobě nejsou nejhorší. Problém je ten, že jim něco chybí. Jsou takové nijak a nezáživné. A při tom stačilo opravdu málo a mohlo to být o dost lepší a zábavnější. Zastrašovací taktiky není špatný komiks, jen je lehce nadprůměrný a za pár týdnů si na něj bohužel nevzpomenu.

2 13.12.2024

Metal zničí veškeré zlo! Tuhle větu si přečte před úvodním slovem scénáristy Daniela Warrena Johnsona, ve kterém nám scénárista velmi jednoduše vysvětlí, proč vznikl tento komiks. Nemusí napsat tisíce slov a jít do hloubky. Johnson to vše dokáže napsat pár slovy. A tímhle samým přístupem pracoval na i na samotném komiksu. Johnson miluje metal, miluje hudbu, miluje pivo. A také miluje příběhy o odvaze. A takový příběh chtěl sám napsat. Autorský a originální příběh, kde bude metal, pivo, souboje s monstry, a bude tam osudovost a odvaha

Vražedný sokol je na první pohled velká akční jízda, kde se hláškuje o život, tvrďácký dvou a půl metrový sokol nakopává zadky vesmírným vetřelcům a do toho tam týpek jede bomby na kytaru. Je to nehorázně cool a místy je to boží. Johnson si nás během prvního sešitu krásně zaháčkuje, a pak začne vyprávět ten opravdu důležitý příběh mezi řádky. Ten pravý příběh o odvaze, přátelství, odpuštění a přiznání si selhání. A mezi tím se nakopávají zadky vetřelcům, pije se pivo a hraje se metal.

Johnson s velkou lehkostí vypráví svůj příběh a nebojí se vážnějších témat. Příběhová struktura má tendenci se opakovat, ale jak už jsem se zmínil, to skutečně důležité se objevuje mezi řádky a v dialozích. Scénáristovi se krásně povedlo vybalancovat akční nářez plný metalu a lidský příběh o těžkých časech. Některé části je třeba číst pomaleji a vícekrát, aby to krásně do sebe zapadlo, a my naplno docenili to, co chtěl Johnson svým komiksem říci.

O kresbu se postaral sám scénárista Johnson a odvedl moc dobrou práci. Jeho kresba mi hodně moc sedla a dost jsem si jí užil. Je to správně přepálená kresba, jsou tady momenty, které jsou nehorázně cool a jsou zábavné a kulervoucí. Johnson se místy urval ze řetězu a dává nám nářez. Pro fanoušky metalu je v kresbě schováno několik odkazů a pomrknutí, které všem fanouškům vykouzlí úsměv na rtech.

Komiks má krásnou barevnou paletu, která se k příběhu naprosto hodí. O barvy se postaral Mike Spicer a odvedl topovou práci. Díky jeho barvám se příběh proměňuje v epický nářez, co nemá hranice a může se v něm stát cokoliv. Na druhou stranu si Spicer umí vyhrát i s civilnějšími a dojemnějšími pasážemi, a dát jim lehkost a něhu. Abych to nějak shrnul, tak kresba a barvy jsou parádní, a krásně se hodí k tomuto příběhu.

Hodně mě mrzí, že nejsem fanoušek metalové hudby, jelikož by tohle byl komiks roku, a já bych ho četl dokola a dokola. Ale to, že nejsem fanoušek metalu nemění nic na tom, že jsem si tento komiks dost užil a dobře se u něho bavil. Mám pár výhrad ke struktuře scénáře a tím jak se některé vedlejší postavy zapojují do příběhu, ale to jsou ve výsledku maličkosti, protože se mi velmi líbila hlavní myšlenka příběhu. Takže pokud máte rádi metal, nebo máte rádi dobré příběhy s přesahem, tak s Vražedným sokolem neuděláte chybu, protože jde o velmi kvalitní čtení.

2 03.12.2024

Velmi dobrá a zábavná kniha, kterou jsem si moc užil. Dost jsem si oblíbil spisovatele Andyho Weira, protože umí psát zábavně a napínavě. Četl jsem a poslouchal Marťana, poslouchal jsem Artemis, a moc se mi obě knihy líbili. A totéž mohu říci i o Spasitelovi. Weir si našel svůj styl, který vypiloval k dokonalosti a v každé další knize ho posouvá dál a dál. Někdo s tím bude mít problém, jelikož Weir staví na stejných základech a prakticky se opakuje (dělají to všichni velký spisovatele), ale já s tím zatím problém nemám. Je to dáno tím, že to, co Weir píše je zábavné, hravé, napínavé a umí to skvěle zaháčkovat. Já jako čtenář jsem otáčel jednu stránku za druhou a těšil, co se bude dít dál a čím mě Weir překvapí. Fyzika, chemie, astrologie, biologie a další vědy nejsou moje silné stránky, naštěstí to Weir popisuje, co nejjednodušeji, takže se v tom čtenář tolik neztrácí a nepůsobí to jako nudná hodina ve škole. Weir má úžasný talent na psaní hlavních hrdinů. Sice jsou to chodíce učebnice, ale jsou napsaný natolik sympaticky, že jim fandíme od začátku až do konce a prožíváme s nimi jejich dobrodružství. Hlavní hrdina Grace je moc dobře napsaný, ale popravdě není tou nejzajímavější postavou. Tou je Rocky, který je prostě parádně napsanou postavou, co obohatila děj a dodala mu ty správné emoce. Osobně jsem si hodně oblíbil postavu Strattové, která jedná chladně a pragmaticky, aby zachránila svět za jakoukoliv cenu. Kniha se čte moc dobře, má skvělé tempo, krásně graduje, a jak už jsem psal, nutí čtenář otáčet jednu stránku za druhou. Jediné, co mi výrazněji nesedlo, ale je to typické pro Weirovu tvorbu je opakovaní problémů. Jeden se vyřeší, přijde další, ten se vyřeší, přijdou dva atd. Občas to pak působí opakujícím dojmem. Ale to jediná větší výtka, kterou ke knize mám. Spasitel je opravdu moc dobrá a zábavná kniha, kterou mohu doporučit.

9 28.11.2024

Tento svazek obsahuje tři příběhy od tří scénáristů. První od Matt Wagnera je nejdelší a jako padouch tu vystupuje Two-Face. Z počátku jsem byl hodně spokojený a příběh si mě zaháčkoval. Bohužel Wagner příběh zbytečně překombinovává, přidává další a další zvraty a ke konci je to takové nijaké. A je to velká škoda, protože příběh má zajímavé myšlenky a určitou hloubku.

O druhý příběh se postaral James D. Hudnall, který vsadil na zběsilou a akční atmosféru a přímočarost. A mě to velmi sedlo. Hudnall se nepokouší o nic nového, a servíruje akční jízdu, ve které Batman likviduje padouchy v džungli. Je to jednoduché a velmi zábavné.

Třetí příběh si vzal na starost Alan Grant a narovinu říkám, že mi nesedl a nebavil mě. Na tento typ příběhů nejsem cílovka. Ale to je čistě můj osobní pohled. Věřím, že se najdou čtenáři, kteří tento příběh ocení a bude je bavit.

Tři příběhy, tři kreslíři. První příběh si vzal na starost scénárista Matt Wagner a odvedl velmi dobrou práci. Jeho kresba je nepříjemná, hutná, má správnou atmosféru, hraje si se stíny a místy je naschvál nedokonalá. Tato kresba se k příběhu hodně hodila.

Brent Anderson nakreslil druhý příběh a já jsem s jeho prací dost spokojený. Anderson výborně pracuje s atmosférou temné džungle, parádně využívá stíny a skvěle zobrazuje Batmana jako přízrak ze stínu. Jeho kresba mi dost sedla a k danému příběh pasuje.

Poslední příběh nakreslil Kevin O´Neill a odvedl zajímavou práci. Scénář je dost šílený a vyžadoval jistou dávku kreativity. Naštěstí se to O´Neillovi povedlo a dokázal ho přenést na stránky komiksu. Kresba je svým způsobem zajímavá a O´Neilla si zaslouží uznání za to jak ho nakreslil.

Druhý díl série Legendy Temného rytíře mě lehce zklamal. Nebylo to špatné čtení, jen mi dost nesedl poslední příběh, který mi zkazil zážitek z celého komiksu. I přestože jsem mírně zklamaný, tak si stále myslím, že první dva příběhy stojí za přečtení, protože mají, co nabídnout a jsou zajímavé a hezky nakreslené.

1 26.11.2024

Tohle Paul Dini, kterého mám tolik rád. Funkční epizodní zápletky, rychlé a úderné sešity, humor, a také jistá vypravěčská svěžest. Dini krásně vypraví epizodické zápletky a na pozadí mu běží hlavní linka o nové verzi Dynamického dua a "nové verzi Bruce Waynea". Hodně mi to sedlo a bavilo mě. Zápletky s Fireflyem, s dětmi, Zsaszem nebo novým hrdinou Abusem, jsou povedené a mají co nabídnout. Všechno krásně funguje a působí to nenuceně a svěže. Opravdu moc mě mrzí, že tady tahle série nevyšla komplet, protože si myslím, že by mohla být opravdu dost dobrá. Ulice Gothamu jsou velmi povedený a dobrý komiks.

2 19.11.2024

Zajímavá a hezká knížka. Mám od Murakamiho už něco málo přečteno, přesto se mi jeho styl stále neokoukal a dokážu si jeho knihy užít. Ano, je pravdou, že občas mi tam chybí moment překvapení. Je velmi pravděpodobné, že hlavní postava asi bude introvert, který rád tráví čas sám, poslouchá klasickou hudbu, rád čte, a má rád pivo. To, že se Murakami opakuje mi nevadí, pokud dokáže vytvořit funkční a zajímavý svět, charaktery a příběh, který mě vtáhne dovnitř a já čtu a čtu. Sputník, má láska mi tohle nabídl. Sedl mi příběh, sedla mi zápletka, sedly mi postavy. A krom pár momentů jsem se vůbec nenudil . Je to hezká knížka, která mě bavila. Sputník, má láska je hezky napsaný milostný příběh od Murakamiho se vším typickým, co k autorovy patří.

7 06.11.2024

Hodně jsem se těšil, protože ta zápletka zněla skvěle, ale výsledek mi nesedl, tak jak jsem si přál. Hned na začátek povím, že je to dobrý a zábavný komiks, který má dost parádních momentů, čte se dobře, odvypráví události ze života Tommyho Elliota a nabídne hezky vyhecovaný souboj. Scénárista Paul Dini je velmi zkušený scénárista, který umí psát. Nicméně Dini je výborný na krátké epizodické příběhy, a ne delší příběhy, co jsou vázané na jiné série a řeší se u nich kontinuita a rozšiřuje se daný svět. Při čtení Srdce Ticha jsem měl pocit, že Dinimu chybí jistá lehkost a hravost. Občas tam vykoukne skrze nějaké dialogy, ale celkově mi jeho styl neseděl k tomuto typu příběh. Naštěstí to Dini ustal velmi dobře, dal nám naštvaného Batmana, Ticha který míří na srdce, a hodně dobré finále, jenž si ukradne pro sebe Catwoman. Není to krasojízda, přesto je Srdce Ticha dobrý a zábavný komiks.

2 04.11.2024

Dobrý komiks, který se mi ve výsledku líbil, ale při jeho čtení jsem se nemohl zbavit pocitu, že je to výplň v ději, nebo lépe řečeno - předehra k něčemu velkému, co přijde v následujících sešite.

Scénárista Al Ewing mi znovu ukazuje, že o Bruceovi/Hulkovi přemýšlí trochu jinak, a snaží se mu dát, co nejvíce vrstev. Jeho Hulk je opravdu zajímavá postava a Ewing se mnohem více zaměřuje na jistou rozpolceno a schizofrenost, kterou v sobě hlavní hrdina nosí. Ale jak už jsem naznačil na začátku Ewing si v tomto komiksu připravuje půdu na věci, co mají teprve přijít. Rozbíhá zde několik linek, epizodně se zde objevují starší postavy, na scénu se dostaví nový záporáci atd. Čte se to dobře a já si to užil, ale ve výsledku mi to skoro nic nedalo.

Co se týče kresby, tak tady se výtvarníci dobře bavili. V sešitech se střídají styly, které k danému vyprávění přesně sedí a krásně vystihují danou atmosféru.

Věříme v Bruce Bannera je dobrý a zábavný komiks, který bohužel vyplňuje děj a končí v tom nejzajímavějším.

2 25.10.2024

Velmi povedené a dobré pokračování. První díl mi sedl lépe, než jsem čekal a musím říci, že jsem s komiksem byl spokojený, protože to byla dobrá a hlavně zábavná hororová jízda. Navíc konec první knihy hezky nalákal na další díl. Ten už mám za sebou, a mohu napsat, že jsem opět spojený, a čekání na další knihu bude opravdu velmi dlouhé. Scénárista James Tynion IV. znovu odvedl hodně moc dobrou práci, a vypraví tím samým způsobem, jakým vyprávěl první díl. Tynion se rozhodl, že nebude zkoušet nové věci a zachová dynamické a rychlé vyprávění, které se více soustředí na zábavnost, než na nějaký psychologický rozbor postav, motivace, případně studii lidských emocí atd. Tynion moc dobře ví, jaký příběh chce vyprávět, ví jak ho správně napsat, aby byl tím správný způsobem brakový, zábavný a pořádně nepříjemný a znepokojivý. A mě to bavilo. Samozřejmě to, ale nebylo bez chyb a mám ke komiksu několik výhrad. U druhého dílu ze začátku chybí moment překvapení. Což není výtka, to je prosté konstatování faktu. Naštěstí si toho je vědom i sám Tynion, a ví, že bude muset přidat nějakou proměnou, která příběh pořádně nakopne. Tou proměnou jsou nové postavy a hlavně jedna konkrétní, která si krade prostor pro sebe na každém panelu. Problém je, že trvá skoro čtvrtinu knihy, než se příběh pořádně rozjede. Naštěstí, když už se příběh rozjede, tak je to hodně kvalitní a povedená jízda, která vydrží do poslední stránky příběhu. Tynionovi se povedlo vytvořit nové zajímavé charaktery, které jsou opravdu moc dobře napsané, a bude nám na nich záležet, a nebo je budeme nenávidět a přát jim tu nejbolestivější smrt. Riki a Gaby jsou dobře napsané a jejich vzájemná dynamika parádně funguje. Hodně se mi líbilo, že Tynion napsal Gaby dost opravdově. Gaby umí být dost nesympatická, a já měl při čtení chuť jí pořádně profackovat za její chování, ale tady se ukazuje Tynionovo kvalitní psaní a práce s charaktery. Gaby je moc dobře napsaná a hezky funguje její vývoj a i to jak se chová. Přesto, nejlepší postavou je Charlotta Stínací, protože je to geniálně napsaná svině. Tynion jí výborně napsal a Charlotta si krade prostor pro sebe. Je opravdu hodně zlá a je to mnohem větší monstrum, než které sama loví a zabijí. Je znát, že Tyniona bavilo vytvořit postavu, kterou čtenáři budou nenávidět, a zároveň si jí i zamilují, kvůli jejímu chování, hláškám a sebevědomí - chová se trochu jako Joker. Bavilo mě jak Tynion pracuje s Erikou, a jak jí posouvá dál, ukazuje nám střípky z její minulosti a snad v další knize nám dá další odpovědi. Co se Tynionovi v té knize moc nepovedlo je práce s mužskými charaktery. Ty jsou tady skoro do počtu, a většinou se podřídí silnějším ženským charakterům. S druhým dílem přichází změna prostředí a nové monstrum. Musím přiznat, že Nové Mexiko s jeho pouštěmi není, tak atraktivní jako lesy, ale to nic nemění na tom, že Werther Dell'Edera a Miquel Muerto odvedli topovou práci. Hodně se mi líbilo, jak jednotlivé panely vypadají, kresba a barvy jsou krásné, a parádně podporují atmosféru příběhu, a skvěle přivedou k životu Tynionovi slova a myšlenky. To, co zabijí děti - Kniha druhá je dobrý a povedený komiks, který jsem si dost užil a už teď se dost těším na další díl.

2 22.10.2024

Slušný komiks, u které ho mě mrzí, že mě nesedl o dost více. Ta zápletka není moc originální, ale to nic nemění na tom, že dobrý scénárista jí může využit pro svůj prospěch a dát nám dobrý komiks z budoucnosti. Od scénáristy a kreslíře Paula Popea jsem nic nečetl, takže jsem netušil, co dostanu a jestli to bude kvalitní nebo špatné. Pope jako scénárista odvedl slušnou práci. Některé jeho nápady nejsou úplně marné a špatné. Na druhou stranu má nápady, které jsou divné a takové chaotické. Největší problém s příběh byl ten, že jsem nedokázal uvěřit, že ten svět funguje. Prostě mi to celé přišlo zvláštní a divné. Hodně jsem bojoval s kresbou, která mi vůbec nesedla a nebylo to pravé ořechové. Bohužel. Rok 100 není špatný komiks, přesto nemůžu říci, že bych si ho nějak zvláště užil, ale také jsem při jeho čtení netrpěl.

2 22.10.2024

Krásná knížka ze které sálá upřímná celoživotní láska k akčním filmům a jejich představitelům. Borci z MovieZone tuhle knížku napsali pro všechny, kdo mají rádi akční filmy, přepálené akční výplachy z devadesátek, skryté klenoty z VHS s jednohlasným rychlodabingem nebo klasické moderní akční filmy, ve kterých klasické borce jako Arnie a Sly nahrazuje nová generace s Jasonem, The Rockem nebo jiným namakaným borcem. Kniha je napsána krásně a čte se luxusně. Rybář a Svoboda si dali velkou práci, aby texty byly plné podstatných informací, historek, a na krátkém prostoru představili danou osobnost žánru. Při čtení se dostavila obrovská radost a hlavně chuť si některé filmy pustit znovu a zopakovat si jejich kouzlo. Ale také se dostavila obrovská chuť si některé filmy, které jsem neviděl sehnat, abych je mohl nakoukat a objevit něco nové, co obstálo zkouškou času. Autoři sami řekli, že je mrzí, že kniha není nafukovací, a že se na některé jména nedostalo. A je to obrovská škoda, protože kniha by klidně snesla klidně o stovku nebo dvě více stránek. Tak jako tak, pokud milujete akční filmy, akční žánr, akční hrdiny, nebo jen filmy jako takové, tak vám tahle knížka udělá velkou radost.

4 19.10.2024

Pěkná hororová jízda. Měl jsem možnost si přečíst pár stránek a hned si mě komiks zaháčkoval zajímavým příběhem a krásnou vizuální stránkou, která mě zaujala na první dobrou. Ta ukázka byla super a já nutně potřeboval vědět, co bude dál. A teď už konečně vím, jak příběh pokračoval. Scénárista James Tynion IV. je šikovný scénárista a tenhle příběh mu moc sedl. Tynion se rozhodl, že nebude hrát se čtenáři nějakou složitou sofistikovanou hru a vsadí na pečlivě budovanou atmosféru, úderné akční tempo, brutalitu a krásnou přepálenou hororovou brakovost. Z jistého pohledu mě trochu mrzí, že si Tynion s některými aspekty trochu více nevyhrál, nešel více do hloubky, a třeba nezkusil klamat příběhem či jinými věcmi. Nicméně, z toho druhého pohledu ho naprosto chápu, proč příběh pojal, tak jak ho pojal. Tynion si chtěl udělat přímočarý hororový příběh, kde si může dělat co chce a nemusí se starat o nějakou mytologii, kontinuitu a stovky pravidel. A to se mu z mého pohledu velmi dobře povedlo. Jasně, příběh není nejoriginálnější, má slabší momenty, jsou tu logické lapsy a Tynion se nebojí pracovat s žánrovými klišé, ale na druhou stranu je to velká hororová jízda, která se luxusně čte. A dost mi to v rámci možností sedlo. Hodně moc se mi líbila vizuální stránka komiksu. Od parádní kresby od Werthera Dell'Edera, která má úžasnou barevnou paletou, o kterou se postaral Miquela Muerta. Oba výtvarníci odvedli naprosto luxusní práci, a jednotlivé panely, stránky, dvoustránky vypadají skvěle. Místy je radost se kochat jednotlivými momenty, které tvůrci a scénárista zobrazují. Jediný nedostatek vidím, že v některých momentech je to lehce chaotické a nepřehledné, ale k to danému příběhu přesně pasuje. Komiks vyšel v luxusní edici a borci z Comics Centrum odvedli výbornou práci. To, co zabíjí děti je dost fajn hororová jízda, kterou jsem si užil a moc se těším na další díl.

4 14.10.2024

Není to vůbec špatné, jen to mohlo být o trochu lepší a zábavnější. Líbí se mi s jakou zápletkou přišli tvůrci Andy Kubert a Grant Morrison. Problém je, že tady je jen lehce nastíněná a rozhodně není vypilovaná k dokonalosti. Celý komiks slouží jako úvod k příběhu, co kdyby se stalo tohle nebo se svět změnil. Jako jednohubka to funguje celkem dobře a nijak zvláště neurazí, ale taky nenadchne. Osobně jsem čekal, že si s tím tvůrci trochu více vyhrají a udělají ten příběh zajímavější a nosnější. Damien: Batmanův syn není špatný komiks, jen mohl být lepší a zajímavější.

2 05.10.2024

Parádní detektivka, která mi hodně sedla a dost jsem si jí užil. U knihy Černá ozvěna jsem psal, že mám moc rád seriál Bosch, a díky seriálu jsem si našel cestu ke knihám. První kniha mi sedla, a druhá kniha se jménem Černý led mě nezklamala a dost mě bavila. Spisovatel Michael Connelly u druhé knihy změnil přístup k vyprávění. Oproti minulé knize píše kratší a údernější kapitoly. Děj má rychlejší tempo, spád, a svým způsobem je kniha mnohem akčnější. Connelly si našel při psaní skvělou polohu a opět je poznat, že věnoval stovky hodin rešerši a hledání zdrojů. Velmi se mi líbí styl jakým Connelly píše a také to, jak pracuje s charaktery, a hlavně s hlavní postavou. Harry Bosch je skvěle napsaná postava, která má obrovské charisma, zásadovost a je to ten typ hrdiny, se kterým chcete trávit desítky hodin, protože je výborně napsanou postavou. I vedlejší charaktery jsou dobře napsané a propracované. Connelly odvedl luxusní práci a jsem velmi spokojený. Jediné, co mi trochu nesedlo, je to trochu slabší prostředek, ale to je asi jediná výtka ke knize. Černý led je velmi povedená detektivka a já bych si strašně rád přečetl další díl, pokud se mi ho povede sehnat.

4 03.10.2024

Komiks tvoří třináct příběhů a povídek z různých částí světa. Některé jsou velmi povedené, a některé jsou bohužel trochu slabší. Na příbězích pracovali opravdu moc šikovní scénáristé, kteří zde odvedli velmi dobrou práci. I na menším prostoru dokázali své příběhy prodat, představit nám "svého" Jokera a dát příběhům krásnou cynickou pointu.

Jako vlastence mě hodně těší, že mohu napsat, že příběh od Štěpána Kopřivy se hodně povedl a patří k tomu nejlepšímu. Osobně mi hodně sedl příběh z USA od Johnse, pak příběh z Argentiny od Matíase Timarchiho, a příběh z Mexika od Alvaro Fong Varela je hodně krutý a drsný.

Nejslabší příběhy pro mě byly části, které přišly z Itálie, Kamerunu, Brazílie a Turecka. Nejsou vyloženě špatné, jen mi u nich něco chybělo. Ať už šlo o zápletku, pointu nebo samotný styl vyprávění. Prostě mi tam něco chybělo, abych byl spokojený.

Každý z příběhů mám svou vlastní lokální kresbu a jistou umělcovu vizi, a ta příběhům dodává krásné kouzlo. Kresba se velmi povedla a k jednotlivým příběhům přesně pasuje. Opravdu se mi hodně moc líbí, jak si jednotlivý výtvarníci vyhráli se zobrazením příběhu, Jokera a své vlastní země. Moc se jim to povedlo a já všem umělcům tleskám, protože odvedli parádní práci.

Osobně se mi líbila kresba u všech příběhů až na jeden. Nejméně mi sedla kresba u příběhu z Italie. Ale tam chápu, že to byl jistý tvůrčí záměr, který mi bohužel vůbec nesedl. Jinak jsem byl hodně moc spokojený a u některých příběhů velmi nadšený - zdravým Mexiko, Česko nebo Jižní Koreu.

Jsem dost spokojený a komiks jsem si užil. Byl jsem u některých příběhů velmi příjemně překvapený a musím říci, že jsem nečekal, že český příspěvek bude tak moc dobrý a kvalitní, a že se vyrovná jiným příběhům v této komiksové knize. Joker: Svět je povedený komiks, který stojí za váš čas a vaši pozornost.

3 23.09.2024

Opět velká spokojenost, ale musím se přiznat, že to nebyla čistá krasojízda jako v případě prvního dílů. Nicméně to nic nemění na tom, že druhý díl je parádní komiks, který mohu jen a jen doporučovat. Jsem opravdu velmi rád, že se komiks povedl a jedná se o luxusní čtení. Tvůrčí duo Juan Díaz Canales a Juanjo Guarnido odvedli skvělou práci a je radost sledovat, co se jim povedlo vytvořit. Z každé stránky cítím nadšení, radost a srdíčko. Tohle je srdcový projekt a o to více je mi sympatický. Díaz Canales napsal dobré scénáře, ale je pravdou, že místy lehce drhnou. Buď má Blacksad méně prostoru - první povídka, nebo je to lehce utahané - druhá velká povídka. Osobně mi více sedí kratší povídky, které jsou lehce přímočařejší, než delší a překombinované věci. Na druhou stranu si scénárista zaslouží velkou pochvalu za výborné a lehce cynické pointy a zakončení povídek. Guarnido nakreslil úžasné obrazy. Vizuální stránka komiksu je v topu a já jenom nestačím zírat. Stovky nápadů, hravého provedení, barevná paleta. Budu se opakovat, ale na ty panely a stránky se dá koukat desítky minut. Blacksad 2 je parádní komiks a já jsem velmi rád, že jsem mu dal šanci a on mi to oplatil svou luxusní kvalitou. Snad někdy v budoucnu vyjde třetí sbírka povídek.

1 02.09.2024

Parádní detektivka. Ke knize jsem se dostal díky skvělému seriálu Bosch, který mi velmi sedl a já jsem si ho neskutečně užil. Teď jsem měl možnost si přečíst první díl této velké knižní série, a jsem velmi rád, že mohu napsat, že jsem spokojený a že kniha stojí za pozornost. Spisovatel Michael Connelly investoval spoustu času do rešerše, a díky tomu příběh působí opravdu hodně realisticky. Connelly ví, že vyšetřování vražd je náročná a zdlouhavá práce, ve které se hledají drobné detaily. A to se mu skvěle povedlo přenést na stránky knihy. Kniha je plná detailů, ale musím říci, že se četla velmi dobře. Connelly napsal knihu velmi elegantně, takže čtete jednu stránku za druhou, a jste ponořeny v příběhu a ani nevíte jak, a jste skoro na konci. Connelly vytvořil skvělé postavy. Harry Bosch je úžasně napsaná postava, které budete fandit od začátku až do konce. Líbilo se mi jakým způsobem se zde pracuje s agentkou Wishovou - v seriálu to bylo jinak. Vedlejší postavy jsou super, hlavně duo Clarke a Lewis. Jediný nedostatek, který kniha z mého pohledu má je trochu slabší poslední čtvrtina. Tady jsem čekal malinko více, nicméně to, co jsem dostal bylo také hodně super. Černá ozvěna je velmi kvalitní detektivka a já se velmi brzo pustím do dalšího dílu.

6 26.08.2024

Opravdu hodně moc povedený a místy luxusní komiks. Dostal jsem na tento komiks doporučení, které si získalo mou pozornost a já si komiks musel hned sehnat. A jsem hodně nadšený a spokojený. Přiznám se, že k dokonalosti a k čistým pěti hvězdám mi něco málo chybí. Ale já je tam přesto šoupnu, jelikož si to tento komiks zaslouží, protože je zajímavější, chytřejší a lepší, než se na první pohled zda. Scénárista Juan Díaz Canales výborně pracuje s detektivními příběhy a poválečnou dobou. Je hodně poznat, že scénárista má načteno a nakoukáno, a svými příběhy skládá poctu noirovým detektivkám, málomluvným soukromým detektivům a celému žánru. Navíc Díaz Canales skvěle pracuje s charaktery zvířat, které představuji dané postavy. Moc se mi líbilo tempo jednotlivých příběhů, odkazy, sociální kritika a skvěle napsané postavy, které jsou boží. Ať už jde o titulního Blacksada, Tejdna nebo jiné. Scénárista si charaktery vyhrál a je radost sledovat jeho nápady. Komiks má nádherou kresbu, která se mi moc líbila. Kreslíř Juanjo Guarnido odvedl luxusní práci a na jeho kresby bych se dokázal koukat celé hodiny. Jeho kresba je stylově retro a skvěle reprezentuje příběh. Od postav, které představují různé živočichy, přes prostředí, nápady, detaily až po úžasnou barevnou paletu. Guarnido vytvořil opravdu moc krásnou kresbu, co dokáže příběhy a zápletky prodat na sto procent. Blacksad je parádní čtení a hodně mi sedl, a já se moc těším na druhý díl.

5 24.08.2024

(SPOILER) Brian Michael Bendis, tak zní celé jméno výborného scénáristy, který na začátku století začal psát pro Marvel a vytvořil stovky skvělých příběhů. Bendis napsal úžasnou sérii Alias a pak se mu podařilo napsat jedny z nejlepších příběhů s Daredevilem. Následně budoval vesmír Ultimate, představil nového Spider-Mana a Milese Morales. Během pár let Bendis prokázal neskutečný talent, úžasné nápady a výborné vypravěčské schopnosti. A proto dostal na starost velké příběhové události okolo Avengers.

V tomto komiksu se navazuje na události, které se staly v komiksu Avengers: Rozpad. A Bendis si s tímto příběhem krásně vyhrál a výborně ho vystavěl. Největší síla celého příběhu tkví v tom, že známe postavy a víme čím si prošly. A teď postavy dostaly nový život, nové vzpomínky. Šanci být šťastný a spokojený. Bendis nám ukazuje jak by se hrdinům změnil život a je to hodně zajímavé, skvěle napsané, místy dojemné a nejlépe to funguje v těch nejmenších detailech.

A pak si Wolverine vzpomene na všechno a rozjede se akční a emocionální jízda, která uhání jako rychlík až do konce. Bendis přivádí na scénu desítky postav, aby je následně poslal do kolen, když jim ukáže realitu. Výborně to funguje u Spider-Mana a Hawkeyea, kdy doslova cítíte tu bolest, kterou si postavy prochází. Jenže tím se nekončí. Bendis si schoval pár trumfů, které vytáhne ke konci předposledního sešitu. Tři slova, která změní marvelovský svět na hodně dlouho. Poslední sešit krásně zavírá tento příběh a já jako čtenář jsem nadšený, dojatý a hlavně zvědaví, co bude dál.

O výtvarnou stránku se postarali kreslíř Olivier Coipel a další umělci přes kresbu a barvy. Coipel udělal výbornou mainstreamovou kresbu, kterou si tento titul zaslouží. Ta kresba je krásná a Coipel si s ní vyhrál. Jeho panely jsou dynamické, přehledné a dokáže na panelech zobrazit desítky postav v akci. Komiks má krásné a pestré barvy a doslova vypadá jako ta nejlepší omalovánka. Osobně mi kresba a barvy hodně sedly a na jednotlivé stránky se kouká moc hezky.

Četl jsem tento příběh podruhé a i na podruhé se mi líbil. Je to dáno tím, že mám dost načteno. Čtenáři, kteří mají načteno si tento komiks vychutnají a budou z něho nadšený. Čtenáři, kteří nemají načteno budou také dost spokojený, ale asi si tolik neužijí různé narážky a detaily. Při druhém čtením mě trochu mrzí, že Bendis některé postavy skoro nevyužil, nešel více do hloubky a určitě bych se nezlobil, kdyby hlavní příběh byl o dva sešity delší.

Jsem spokojený, protože Klan M je povedený a kvalitní mainstramový komiks, který šlape od začátku až do konce. Bendis je tady ve skvělé formě, Coipel má prvotřídní kresbu, a samotný komiks se čte parádně. Je to špičkový komiks od Marvelu, který jsem si napodruhé výborně užil a jen pár věcí mi chybělo k úplné spokojenosti.

1 18.08.2024

(SPOILER) Brian Michael Bendis, tak zní celé jméno výborného scénáristy, který na začátku století začal psát pro Marvel a vytvořil stovky skvělých příběhů. Bendis napsal úžasnou sérii Alias a pak se mu podařilo napsat jedny z nejlepších příběhů s Daredevilem. Následně budoval vesmír Ultimate, představil nového Spider-Mana a Milese Morales. Během pár let Bendis prokázal neskutečný talent, úžasné nápady a výborné vypravěčské schopnosti. A proto dostal na starost velké příběhové události okolo Avengers.

V tomto komiksu se navazuje na události, které se staly v komiksu Avengers: Rozpad. A Bendis si s tímto příběhem krásně vyhrál a výborně ho vystavěl. Největší síla celého příběhu tkví v tom, že známe postavy a víme čím si prošly. A teď postavy dostaly nový život, nové vzpomínky. Šanci být šťastný a spokojený. Bendis nám ukazuje jak by se hrdinům změnil život a je to hodně zajímavé, skvěle napsané, místy dojemné a nejlépe to funguje v těch nejmenších detailech.

A pak si Wolverine vzpomene na všechno a rozjede se akční a emocionální jízda, která uhání jako rychlík až do konce. Bendis přivádí na scénu desítky postav, aby je následně poslal do kolen, když jim ukáže realitu. Výborně to funguje u Spider-Mana a Hawkeyea, kdy doslova cítíte tu bolest, kterou si postavy prochází. Jenže tím se nekončí. Bendis si schoval pár trumfů, které vytáhne ke konci předposledního sešitu. Tři slova, která změní marvelovský svět na hodně dlouho. Poslední sešit krásně zavírá tento příběh a já jako čtenář jsem nadšený, dojatý a hlavně zvědaví, co bude dál.

O výtvarnou stránku se postarali kreslíř Olivier Coipel a další umělci přes kresbu a barvy. Coipel udělal výbornou mainstreamovou kresbu, kterou si tento titul zaslouží. Ta kresba je krásná a Coipel si s ní vyhrál. Jeho panely jsou dynamické, přehledné a dokáže na panelech zobrazit desítky postav v akci. Komiks má krásné a pestré barvy a doslova vypadá jako ta nejlepší omalovánka. Osobně mi kresba a barvy hodně sedly a na jednotlivé stránky se kouká moc hezky.

Četl jsem tento příběh podruhé a i na podruhé se mi líbil. Je to dáno tím, že mám dost načteno. Čtenáři, kteří mají načteno si tento komiks vychutnají a budou z něho nadšený. Čtenáři, kteří nemají načteno budou také dost spokojený, ale asi si tolik neužijí různé narážky a detaily. Čistě osobně si myslím, že by měl mít komiks nějaký text na začátku, aby čtenáři věděli, co předcházelo tomuto ději, a díky tomu naplno chápali jeho význam a důsledky. Při druhém čtením mě trochu mrzí, že Bendis některé postavy skoro nevyužil, nešel více do hloubky a určitě bych se nezlobil, kdyby hlavní příběh byl o dva sešity delší.

Jsem spokojený, protože Klan M je povedený a kvalitní mainstramový komiks, který šlape od začátku až do konce. Bendis je tady ve skvělé formě, Coipel má prvotřídní kresbu, a samotný komiks se čte parádně. Je to špičkový komiks od Marvelu, který jsem si napodruhé výborně užil a jen pár věcí mi chybělo k úplné spokojenosti.

5 18.08.2024