hroubek přečtené 704

Batman a syn 2024, Grant Morrison

V jednotlivých momentech je to moc dobré, ale jako celek to nefunguje a místy to dost nudí. U epizody Klaun o půlnoci jsem se znovu přesvědčil o to, že Morrison přemýšlí a uvažuje úplně jinak, a já se na něho nedokážu napojit a užít si to. Jak říkám, jsou tu dobré a zábavné věci, ale pak tu jsou momenty, které obyčejným čtenářům nedávají moc smysl.... celý text

Mnoho povyku pro nic 2000, William Shakespeare

Povedená a zábavná komedie. Viděl jsem pár filmových verzí, a pokaždé jsem si říkal, že bych si to chtěl přečíst, tak jak to slavný autor napsal. A teď se mi to konečně splnilo. Knížka je to útlá, nicméně já si jí šetřil a četl jsem jí pomaleji a více v klidu, abych si jí, co nejvíce vychutnal. A dobře jsem udělal. Příběh a postavy mi hodně sedly, ale největší radost jsem měl z dialogových výměn, které jsou skvělé - nejvíce si je samozřejmě kradou pro sebe Benedikt a Beatrice. Komedie má dobré tempo a umí být krásně zábavná, tedy až na pasáže s Puškvorcem a Šťovíčkem, ty mi jediné moc nesedli. Mnoho povyku pro nic je hezká, povedená a dost zábavná komedie, a doslov od Martina Hilského je zajímavý a poučný.... celý text

Smrt v rodině 2024, Doug Moench

Četl jsem tento komiks podruhé po x letech, a je stále dobrý. Při prvním čtením jsem z něho byl více nadšený, ale i druhé čtení nebylo špatné. Příběh má dobré tempo a spád, a směřuje k tragické události jako splašený kůň. Scénárista Jim Starlin ví, jaký příběh chce odvyprávět, a proto se nebojí používat oslí můstky a náhody, aby se dostal tam kam potřebuje. Naštěstí je Starlin dobrý scénárista, takže je komiks zábavný a napínavý. A pokud se naladíte na atmosféru komiksu, tak mu odpustíte zřejmé chyby a hlouposti, které by dnes už neprošli. Smrt v rodině je legendární a zásadní komiks, který stojí za to si přečíst.... celý text

Ostří / Masky 2024, Bryan Talbot

Ostří - O scénář této části se postaral scénárista James Robinson a odvedl sakra dobrou práci. Jeho scénář se mi hodně líbil a trefil se mi do nálady. Robinson s velkou lehkostí vypráví svůj příběh, představuje novou postavu a ukazuje Batmanovu posedlost a touhu po spravedlnosti. Scénář je hodně svěží a zábavný, a z velké části za to může nová postava Cavaliera, která je kombinace Zorra a herce Errola Flynna - je na to několik povedených odkazů. Batmanova linka připomene temné detektivky a funguje skvěle. Z mého pohledu se krásně povedlo vygradovat příběhy, spojit všechny linky do jednoho a konec je skvělý. Velká spokojenost. Kresbu komiksu si vzal na starost úžasný Tim Sale a odvedl fantastickou práci. Miluji kresbu tohoto autora a zde jsem si jí vychutnal na maximum. Sale si parádně hraje se stíny a ponurostí a dodává příběhu tu správnou atmosféru, ale zároveň umí ukázat to správné šestákové dobrodružství, které provází linku kolem Cavaliera. Jeho kresbu zvýrazňují barvy od Stevea Oliffa, který je přesně trefil. Velká spokojenost. 8,5/10 Masky - Masky mají příběh, který mi připomněl nějaké jiné příběhy, co jsem na podobné téma už četl. Naštěstí to scénárista Bryan Talbot pojal kvalitně. Tento příběh není, tak akční a více se zde sazí na psychologii, rozpad osobnosti, a hledaní sebe sama. A funguje to dost dobře. Talbot dává Temnému rytíři pěkně zabrat a připravil si pro něho těžkou zkoušku. Celý tento příběh dovolil scénáristovi, aby popustil uzdu svých fantazií, a proto tu máme parádní scény se super odkazy, u kterých budete tápat, co je pravda a co je lež. Osobně mi trochu nesedl konec, ale to je menší detail. Masky mají působivou kresbu, co se dostane velmi snadno pod kůži. O kresbu se postaral sám Talbot a odvedl působivou práci. Jeho kresba na první pohled není líbivá, ale to byl účel. Kresba má evokovat rozpad osobnosti, šílenství a halucinace. A to se Talbotovi skvěle povedlo předvést. Barvy od Olyoptics tomu dodávají tu správnou nepříjemnost a umocňují to, co se zrovna honí hlavou našemu ochránci Gothamu. Opět jsem rád, že mohu napsat, že jsem spokojený. 7/10 Jsem dost spokojený. Oba příběhy mi dost sedli a bavili mě. Jde o kvalitní čtení, které má propracované scénáře, skvělou kresbu a barvy. Osobně mohu jen doporučit. Takže pokud vám nevadí starší příběhy s Batmanem, tak budete spokojený.... celý text

Batman - Špatný den: Catwoman / Mr. Freeze 2024, G. Willow Wilson (p)

Catwoman Scénáristka G. Willow Wilson je dost talentovaná scénáristka, která se soustředí především na ženské postavy. Pro Marvel dělala velmi svěží Ms. Marvel (Kamalu Khan) a pro DC Poison Ive. Takže její oslovení pro Špatný den u Catwoman mi dává naprostý smysl. Wilson odvedla z mého pohledu dobrou práci. Je dost sympatické, že se Wilson nepokoušela o nějaký složitý příběh a soustředila na lehce přímočařejší příběh o jedné nepovedené loupeži. A šlape to dost dobře. Je to svižně a dobře odvyprávěná povídka, která funguje, tak jak má. Asi bych se nebránil, kdyby se v jistých věcech šlo více do hloubky, ale i tak jsem spokojený, protože jsem dostal hezkou povídku. O kresbu a barvy se postaral umělec Jamie McKelvie. Jeho kresba je na pohled moc hezká a Selina vypadá moc sexy. Líbilo se mi jak je kresba přehledná a na panelech se dobře orientujeme. Barvy krásně vystihují atmosféru dané scény a moc hezky se na panely kouká. Tahle kresba a barvy k příběhu pasují. 7/10 Mr. Freeze Druhý příběh si vzal na starost Gerry Duggan, který dlouho psal pro Marvel Deadpoola. Duggan pojal příběh vážněji a jsou tam znát temnější odstíny lidského chování, které jsou svým způsobem znepokojivější, než vyobrazování násilí. Dost se mi líbilo jakým způsobem Duggan pracuje s postavou Mr. Freeze, a také jak vyobrazuje dynamické duo a jejich vzájemnou interakci. Je to zajímavě napsaná povídka, která parádně funguje v detailech. O to více zamrzí, že takový konec je lehce nedotažený a možná zbytečně akční. Tady tomuto příběhu by slušelo komorní dialogové finále. Výtvarnou stránku si vzal na starost umělec Matteo Scalera a odvedl moc pěknou práci. Jeho kresba a barvy k příběhu přesně pasují a dodávají mu tu správnou atmosféru. Kresba a barvy jsou temnější a utápěné ve stínech čím se ještě více zdůrazňuje atmosféra celého příběhu. Používají se zde chladné barvy, které mají vyvolat pocit chladu a odtažitosti. Sedlo mi, že kresba není uhlazená, místy je krásně nedokonalá a na jednotlivých panel skvěle funguje dynamika pohybu. Je to opravdu moc povedená kresba. 7,5/10... celý text

Batman/Spawn 2024, Frank Miller

Komiks obsahuje tři příběhy, které vytvořili komiksové legendy. Na scénářích dělali opravdu slavní komiksový scénáristé - Todd McFarlane, Frank Miller, Chuck Dixon, Doug Moench a Alan Grant. A víceméně odvedli kvalitní a dobrou práci, která komiksovým fanouškům udělá radost. O první příběh v komiksu se postaral McFarlane a já jsem se na tuhle část nejvíce těšil. McFarlane vytvořil Spawna a já byl prostě hodně zvědaví a natěšený. A bohužel jsem dost narazil. Tento příběh je nejnovější a vyžaduje od čtenáře, aby měl načteno ze Spawnova a Batmanova kánonu. Já jsem čekal údernou a zábavnou akční jízdu, kterou si užijí čtenáři, kteří nemají Spawna a Batmana načteného. A místo toho jsem dostal příběh, kde jsem se nechytal, protože spoustu věcí neznám, a komiks nemá čas je pořádně vysvětlit. Takže pokud nemáte Spawna načteného, a nemáte načteného Batmana od Scotta Snyder, Davida Finche a Tonyho Daniela, tak se nemusíte místy chytat. Velké zklamání. Druhý příběh v pořadí si vzali na starost Dixon, Moench a Grant, to byla jiná jízda. Scénáristé vsadili na jednoduchý a funkční příběh, který parádně šlape a dobře graduje. Je to krásné retro, co je trochu více ukecané, ale má super tempo, dobré dialogy a parádně prodává setkání Batmana a Spawna. Takhle měl první příběh fungovat. Frank Miller se postaral o poslední příběh a ten se mi nejvíce líbil. Miller vytvořil akční jednohubku, co má jednoduchý a úderný příběh. Příběh je správně drsný, nekompromisní a nahláškovaný. Batman a Spawn do sebe neustále ryjí a davají, co proto. Je to hodně zábavná akční jízda, která parádně šlape. Na tomto komiksu pracovali skvělí umělci a legendy komiksů, a odvedli skvělou práci. Jejich kresba krásně odráží dobu vzniku, a také styl, co byl pro danou dobu typický. Na prvním příběhu pracoval Greg Capullo, který se Snyderem dělal na jeho sérii. Capullova kresba se mi hodně líbí a má správnou atmosféru. Capullo si s kresbou krásně vyhrál a moc hezky se na ní kouká. Škoda, že ten příběh není, tak kvalitní jako jeho kresba. Druhý příběh si vzal na starost Klaus Janson a je to krásná retro kresba, která se k příběhu skvěle hodila a dodala mu tu správnou hororovou atmosféru. Jansonova kresba není na první pohled tolik líbivá a detailní, ale opravdu to ničemu nevadí, protože pomáhá příběhu a jeho vyznění. O kresbu posledního příběhu se postaral sám autor Spawna Todd McFarlane. McFarlaneova kresba mi hodně sedla a líbila se mi. McFarlane nesazí na nějakou realističnost a do své kresby hodně přenáší prvky z grotesek a místy příběh svou kresbou odlehčuje, a dává najevo, že bychom ten příběh neměli brát, tak vážně, i přestože se v něm dějí vážné věci. McFarlane odvedl velmi dobrou a hezkou práci. Jsem hodně rád, že nakladatelství CREW vydalo tento komiks a dala český čtenářům možnost se seznámit s antihrdinou Spawnem. Samotný komiks se povedl a krom prvního příběhu jde o opravdu dobré a kvalitní čtení, které mohu jen a jen doporučit. Takže pokud se chcete seznámit se Spawnem, tak si pořiďte tento komiks a rozhodně nekoukejte na film Spawn z roku 1997, protože se na něm zub času velmi nepěkně podepsal.... celý text

Cizíma očima 2024, Dwayne McDuffie

Hodně dobrý a povedený komiks, který mi dost sedl. Scénárista Dwayne McDuffie odvedl velmi dobrou práci a jeho komiks se čte moc dobře. McDuffie napsal dva parádní detektivní příběhy, které skvěle šlapou. Příběhy mají spád, správné tempo, skvělou atmosféru, napětí, zvraty, trochu humoru a velmi naštvaného a drsného Batmana. McDuffie se nebál vytvořit opravdu ošklivé zločiny, které Batman řeší, a o to více funguje Batmanova zlost. Velmi rychle a snadno jsem si oblíbil postavu Leeho Hylanda, protože jí McDuffie napsal moc zábavně, zajímavě a celkem i originálně. Hodně moc mi sedla kresba od Vala Semeikse, která je skvělá, moc se mi líbila a perfektně k příběhu pasovala. Cizíma očima je velmi dobrý komiks, od kterého jsem nic moc nečekal a dostal jsem velkou kvalitu.... celý text

Zastrašovací taktiky 2024, Antonio S. Daniel

Není to špatné, ale čekal jsem trochu více. Komiksu sluší, že má epizodní zápletky, které zabírají cca dva sešity. Ty zápletky sami osobě nejsou nejhorší. Problém je ten, že jim něco chybí. Jsou takové nijak a nezáživné. A při tom stačilo opravdu málo a mohlo to být o dost lepší a zábavnější. Zastrašovací taktiky není špatný komiks, jen je lehce nadprůměrný a za pár týdnů si na něj bohužel nevzpomenu.... celý text

Vražedný sokol 2024, Darien Warren Johnson

Metal zničí veškeré zlo! Tuhle větu si přečte před úvodním slovem scénáristy Daniela Warrena Johnsona, ve kterém nám scénárista velmi jednoduše vysvětlí, proč vznikl tento komiks. Nemusí napsat tisíce slov a jít do hloubky. Johnson to vše dokáže napsat pár slovy. A tímhle samým přístupem pracoval na i na samotném komiksu. Johnson miluje metal, miluje hudbu, miluje pivo. A také miluje příběhy o odvaze. A takový příběh chtěl sám napsat. Autorský a originální příběh, kde bude metal, pivo, souboje s monstry, a bude tam osudovost a odvaha Vražedný sokol je na první pohled velká akční jízda, kde se hláškuje o život, tvrďácký dvou a půl metrový sokol nakopává zadky vesmírným vetřelcům a do toho tam týpek jede bomby na kytaru. Je to nehorázně cool a místy je to boží. Johnson si nás během prvního sešitu krásně zaháčkuje, a pak začne vyprávět ten opravdu důležitý příběh mezi řádky. Ten pravý příběh o odvaze, přátelství, odpuštění a přiznání si selhání. A mezi tím se nakopávají zadky vetřelcům, pije se pivo a hraje se metal. Johnson s velkou lehkostí vypráví svůj příběh a nebojí se vážnějších témat. Příběhová struktura má tendenci se opakovat, ale jak už jsem se zmínil, to skutečně důležité se objevuje mezi řádky a v dialozích. Scénáristovi se krásně povedlo vybalancovat akční nářez plný metalu a lidský příběh o těžkých časech. Některé části je třeba číst pomaleji a vícekrát, aby to krásně do sebe zapadlo, a my naplno docenili to, co chtěl Johnson svým komiksem říci. O kresbu se postaral sám scénárista Johnson a odvedl moc dobrou práci. Jeho kresba mi hodně moc sedla a dost jsem si jí užil. Je to správně přepálená kresba, jsou tady momenty, které jsou nehorázně cool a jsou zábavné a kulervoucí. Johnson se místy urval ze řetězu a dává nám nářez. Pro fanoušky metalu je v kresbě schováno několik odkazů a pomrknutí, které všem fanouškům vykouzlí úsměv na rtech. Komiks má krásnou barevnou paletu, která se k příběhu naprosto hodí. O barvy se postaral Mike Spicer a odvedl topovou práci. Díky jeho barvám se příběh proměňuje v epický nářez, co nemá hranice a může se v něm stát cokoliv. Na druhou stranu si Spicer umí vyhrát i s civilnějšími a dojemnějšími pasážemi, a dát jim lehkost a něhu. Abych to nějak shrnul, tak kresba a barvy jsou parádní, a krásně se hodí k tomuto příběhu. Hodně mě mrzí, že nejsem fanoušek metalové hudby, jelikož by tohle byl komiks roku, a já bych ho četl dokola a dokola. Ale to, že nejsem fanoušek metalu nemění nic na tom, že jsem si tento komiks dost užil a dobře se u něho bavil. Mám pár výhrad ke struktuře scénáře a tím jak se některé vedlejší postavy zapojují do příběhu, ale to jsou ve výsledku maličkosti, protože se mi velmi líbila hlavní myšlenka příběhu. Takže pokud máte rádi metal, nebo máte rádi dobré příběhy s přesahem, tak s Vražedným sokolem neuděláte chybu, protože jde o velmi kvalitní čtení.... celý text

Spasitel 2021, Andy Weir

Velmi dobrá a zábavná kniha, kterou jsem si moc užil. Dost jsem si oblíbil spisovatele Andyho Weira, protože umí psát zábavně a napínavě. Četl jsem a poslouchal Marťana, poslouchal jsem Artemis, a moc se mi obě knihy líbili. A totéž mohu říci i o Spasitelovi. Weir si našel svůj styl, který vypiloval k dokonalosti a v každé další knize ho posouvá dál a dál. Někdo s tím bude mít problém, jelikož Weir staví na stejných základech a prakticky se opakuje (dělají to všichni velký spisovatele), ale já s tím zatím problém nemám. Je to dáno tím, že to, co Weir píše je zábavné, hravé, napínavé a umí to skvěle zaháčkovat. Já jako čtenář jsem otáčel jednu stránku za druhou a těšil, co se bude dít dál a čím mě Weir překvapí. Fyzika, chemie, astrologie, biologie a další vědy nejsou moje silné stránky, naštěstí to Weir popisuje, co nejjednodušeji, takže se v tom čtenář tolik neztrácí a nepůsobí to jako nudná hodina ve škole. Weir má úžasný talent na psaní hlavních hrdinů. Sice jsou to chodíce učebnice, ale jsou napsaný natolik sympaticky, že jim fandíme od začátku až do konce a prožíváme s nimi jejich dobrodružství. Hlavní hrdina Grace je moc dobře napsaný, ale popravdě není tou nejzajímavější postavou. Tou je Rocky, který je prostě parádně napsanou postavou, co obohatila děj a dodala mu ty správné emoce. Osobně jsem si hodně oblíbil postavu Strattové, která jedná chladně a pragmaticky, aby zachránila svět za jakoukoliv cenu. Kniha se čte moc dobře, má skvělé tempo, krásně graduje, a jak už jsem psal, nutí čtenář otáčet jednu stránku za druhou. Jediné, co mi výrazněji nesedlo, ale je to typické pro Weirovu tvorbu je opakovaní problémů. Jeden se vyřeší, přijde další, ten se vyřeší, přijdou dva atd. Občas to pak působí opakujícím dojmem. Ale to jediná větší výtka, kterou ke knize mám. Spasitel je opravdu moc dobrá a zábavná kniha, kterou mohu doporučit.... celý text

Tváře a další příběhy 2024, Matt Wagner

Tento svazek obsahuje tři příběhy od tří scénáristů. První od Matt Wagnera je nejdelší a jako padouch tu vystupuje Two-Face. Z počátku jsem byl hodně spokojený a příběh si mě zaháčkoval. Bohužel Wagner příběh zbytečně překombinovává, přidává další a další zvraty a ke konci je to takové nijaké. A je to velká škoda, protože příběh má zajímavé myšlenky a určitou hloubku. O druhý příběh se postaral James D. Hudnall, který vsadil na zběsilou a akční atmosféru a přímočarost. A mě to velmi sedlo. Hudnall se nepokouší o nic nového, a servíruje akční jízdu, ve které Batman likviduje padouchy v džungli. Je to jednoduché a velmi zábavné. Třetí příběh si vzal na starost Alan Grant a narovinu říkám, že mi nesedl a nebavil mě. Na tento typ příběhů nejsem cílovka. Ale to je čistě můj osobní pohled. Věřím, že se najdou čtenáři, kteří tento příběh ocení a bude je bavit. Tři příběhy, tři kreslíři. První příběh si vzal na starost scénárista Matt Wagner a odvedl velmi dobrou práci. Jeho kresba je nepříjemná, hutná, má správnou atmosféru, hraje si se stíny a místy je naschvál nedokonalá. Tato kresba se k příběhu hodně hodila. Brent Anderson nakreslil druhý příběh a já jsem s jeho prací dost spokojený. Anderson výborně pracuje s atmosférou temné džungle, parádně využívá stíny a skvěle zobrazuje Batmana jako přízrak ze stínu. Jeho kresba mi dost sedla a k danému příběh pasuje. Poslední příběh nakreslil Kevin O´Neill a odvedl zajímavou práci. Scénář je dost šílený a vyžadoval jistou dávku kreativity. Naštěstí se to O´Neillovi povedlo a dokázal ho přenést na stránky komiksu. Kresba je svým způsobem zajímavá a O´Neilla si zaslouží uznání za to jak ho nakreslil. Druhý díl série Legendy Temného rytíře mě lehce zklamal. Nebylo to špatné čtení, jen mi dost nesedl poslední příběh, který mi zkazil zážitek z celého komiksu. I přestože jsem mírně zklamaný, tak si stále myslím, že první dva příběhy stojí za přečtení, protože mají, co nabídnout a jsou zajímavé a hezky nakreslené.... celý text

Ulice Gothamu 2024, Paul Dini

Tohle Paul Dini, kterého mám tolik rád. Funkční epizodní zápletky, rychlé a úderné sešity, humor, a také jistá vypravěčská svěžest. Dini krásně vypraví epizodické zápletky a na pozadí mu běží hlavní linka o nové verzi Dynamického dua a "nové verzi Bruce Waynea". Hodně mi to sedlo a bavilo mě. Zápletky s Fireflyem, s dětmi, Zsaszem nebo novým hrdinou Abusem, jsou povedené a mají co nabídnout. Všechno krásně funguje a působí to nenuceně a svěže. Opravdu moc mě mrzí, že tady tahle série nevyšla komplet, protože si myslím, že by mohla být opravdu dost dobrá. Ulice Gothamu jsou velmi povedený a dobrý komiks.... celý text

Sputnik, má láska 2015, Haruki Murakami

Zajímavá a hezká knížka. Mám od Murakamiho už něco málo přečteno, přesto se mi jeho styl stále neokoukal a dokážu si jeho knihy užít. Ano, je pravdou, že občas mi tam chybí moment překvapení. Je velmi pravděpodobné, že hlavní postava asi bude introvert, který rád tráví čas sám, poslouchá klasickou hudbu, rád čte, a má rád pivo. To, že se Murakami opakuje mi nevadí, pokud dokáže vytvořit funkční a zajímavý svět, charaktery a příběh, který mě vtáhne dovnitř a já čtu a čtu. Sputník, má láska mi tohle nabídl. Sedl mi příběh, sedla mi zápletka, sedly mi postavy. A krom pár momentů jsem se vůbec nenudil . Je to hezká knížka, která mě bavila. Sputník, má láska je hezky napsaný milostný příběh od Murakamiho se vším typickým, co k autorovy patří.... celý text

Srdce Ticha 2024, Paul Dini

Hodně jsem se těšil, protože ta zápletka zněla skvěle, ale výsledek mi nesedl, tak jak jsem si přál. Hned na začátek povím, že je to dobrý a zábavný komiks, který má dost parádních momentů, čte se dobře, odvypráví události ze života Tommyho Elliota a nabídne hezky vyhecovaný souboj. Scénárista Paul Dini je velmi zkušený scénárista, který umí psát. Nicméně Dini je výborný na krátké epizodické příběhy, a ne delší příběhy, co jsou vázané na jiné série a řeší se u nich kontinuita a rozšiřuje se daný svět. Při čtení Srdce Ticha jsem měl pocit, že Dinimu chybí jistá lehkost a hravost. Občas tam vykoukne skrze nějaké dialogy, ale celkově mi jeho styl neseděl k tomuto typu příběh. Naštěstí to Dini ustal velmi dobře, dal nám naštvaného Batmana, Ticha který míří na srdce, a hodně dobré finále, jenž si ukradne pro sebe Catwoman. Není to krasojízda, přesto je Srdce Ticha dobrý a zábavný komiks.... celý text

Věříme v Bruce Bannera 2024, Al Ewing

Dobrý komiks, který se mi ve výsledku líbil, ale při jeho čtení jsem se nemohl zbavit pocitu, že je to výplň v ději, nebo lépe řečeno - předehra k něčemu velkému, co přijde v následujících sešite. Scénárista Al Ewing mi znovu ukazuje, že o Bruceovi/Hulkovi přemýšlí trochu jinak, a snaží se mu dát, co nejvíce vrstev. Jeho Hulk je opravdu zajímavá postava a Ewing se mnohem více zaměřuje na jistou rozpolceno a schizofrenost, kterou v sobě hlavní hrdina nosí. Ale jak už jsem naznačil na začátku Ewing si v tomto komiksu připravuje půdu na věci, co mají teprve přijít. Rozbíhá zde několik linek, epizodně se zde objevují starší postavy, na scénu se dostaví nový záporáci atd. Čte se to dobře a já si to užil, ale ve výsledku mi to skoro nic nedalo. Co se týče kresby, tak tady se výtvarníci dobře bavili. V sešitech se střídají styly, které k danému vyprávění přesně sedí a krásně vystihují danou atmosféru. Věříme v Bruce Bannera je dobrý a zábavný komiks, který bohužel vyplňuje děj a končí v tom nejzajímavějším.... celý text

To, co zabíjí děti. Kniha druhá 2024, James Tynion IV

Velmi povedené a dobré pokračování. První díl mi sedl lépe, než jsem čekal a musím říci, že jsem s komiksem byl spokojený, protože to byla dobrá a hlavně zábavná hororová jízda. Navíc konec první knihy hezky nalákal na další díl. Ten už mám za sebou, a mohu napsat, že jsem opět spojený, a čekání na další knihu bude opravdu velmi dlouhé. Scénárista James Tynion IV. znovu odvedl hodně moc dobrou práci, a vypraví tím samým způsobem, jakým vyprávěl první díl. Tynion se rozhodl, že nebude zkoušet nové věci a zachová dynamické a rychlé vyprávění, které se více soustředí na zábavnost, než na nějaký psychologický rozbor postav, motivace, případně studii lidských emocí atd. Tynion moc dobře ví, jaký příběh chce vyprávět, ví jak ho správně napsat, aby byl tím správný způsobem brakový, zábavný a pořádně nepříjemný a znepokojivý. A mě to bavilo. Samozřejmě to, ale nebylo bez chyb a mám ke komiksu několik výhrad. U druhého dílu ze začátku chybí moment překvapení. Což není výtka, to je prosté konstatování faktu. Naštěstí si toho je vědom i sám Tynion, a ví, že bude muset přidat nějakou proměnou, která příběh pořádně nakopne. Tou proměnou jsou nové postavy a hlavně jedna konkrétní, která si krade prostor pro sebe na každém panelu. Problém je, že trvá skoro čtvrtinu knihy, než se příběh pořádně rozjede. Naštěstí, když už se příběh rozjede, tak je to hodně kvalitní a povedená jízda, která vydrží do poslední stránky příběhu. Tynionovi se povedlo vytvořit nové zajímavé charaktery, které jsou opravdu moc dobře napsané, a bude nám na nich záležet, a nebo je budeme nenávidět a přát jim tu nejbolestivější smrt. Riki a Gaby jsou dobře napsané a jejich vzájemná dynamika parádně funguje. Hodně se mi líbilo, že Tynion napsal Gaby dost opravdově. Gaby umí být dost nesympatická, a já měl při čtení chuť jí pořádně profackovat za její chování, ale tady se ukazuje Tynionovo kvalitní psaní a práce s charaktery. Gaby je moc dobře napsaná a hezky funguje její vývoj a i to jak se chová. Přesto, nejlepší postavou je Charlotta Stínací, protože je to geniálně napsaná svině. Tynion jí výborně napsal a Charlotta si krade prostor pro sebe. Je opravdu hodně zlá a je to mnohem větší monstrum, než které sama loví a zabijí. Je znát, že Tyniona bavilo vytvořit postavu, kterou čtenáři budou nenávidět, a zároveň si jí i zamilují, kvůli jejímu chování, hláškám a sebevědomí - chová se trochu jako Joker. Bavilo mě jak Tynion pracuje s Erikou, a jak jí posouvá dál, ukazuje nám střípky z její minulosti a snad v další knize nám dá další odpovědi. Co se Tynionovi v té knize moc nepovedlo je práce s mužskými charaktery. Ty jsou tady skoro do počtu, a většinou se podřídí silnějším ženským charakterům. S druhým dílem přichází změna prostředí a nové monstrum. Musím přiznat, že Nové Mexiko s jeho pouštěmi není, tak atraktivní jako lesy, ale to nic nemění na tom, že Werther Dell'Edera a Miquel Muerto odvedli topovou práci. Hodně se mi líbilo, jak jednotlivé panely vypadají, kresba a barvy jsou krásné, a parádně podporují atmosféru příběhu, a skvěle přivedou k životu Tynionovi slova a myšlenky. To, co zabijí děti - Kniha druhá je dobrý a povedený komiks, který jsem si dost užil a už teď se dost těším na další díl.... celý text

Rok 100 2024, Paul Pope

Slušný komiks, u které ho mě mrzí, že mě nesedl o dost více. Ta zápletka není moc originální, ale to nic nemění na tom, že dobrý scénárista jí může využit pro svůj prospěch a dát nám dobrý komiks z budoucnosti. Od scénáristy a kreslíře Paula Popea jsem nic nečetl, takže jsem netušil, co dostanu a jestli to bude kvalitní nebo špatné. Pope jako scénárista odvedl slušnou práci. Některé jeho nápady nejsou úplně marné a špatné. Na druhou stranu má nápady, které jsou divné a takové chaotické. Největší problém s příběh byl ten, že jsem nedokázal uvěřit, že ten svět funguje. Prostě mi to celé přišlo zvláštní a divné. Hodně jsem bojoval s kresbou, která mi vůbec nesedla a nebylo to pravé ořechové. Bohužel. Rok 100 není špatný komiks, přesto nemůžu říci, že bych si ho nějak zvláště užil, ale také jsem při jeho čtení netrpěl.... celý text

Legendy akčního filmu 2024, Václav Rybář

Krásná knížka ze které sálá upřímná celoživotní láska k akčním filmům a jejich představitelům. Borci z MovieZone tuhle knížku napsali pro všechny, kdo mají rádi akční filmy, přepálené akční výplachy z devadesátek, skryté klenoty z VHS s jednohlasným rychlodabingem nebo klasické moderní akční filmy, ve kterých klasické borce jako Arnie a Sly nahrazuje nová generace s Jasonem, The Rockem nebo jiným namakaným borcem. Kniha je napsána krásně a čte se luxusně. Rybář a Svoboda si dali velkou práci, aby texty byly plné podstatných informací, historek, a na krátkém prostoru představili danou osobnost žánru. Při čtení se dostavila obrovská radost a hlavně chuť si některé filmy pustit znovu a zopakovat si jejich kouzlo. Ale také se dostavila obrovská chuť si některé filmy, které jsem neviděl sehnat, abych je mohl nakoukat a objevit něco nové, co obstálo zkouškou času. Autoři sami řekli, že je mrzí, že kniha není nafukovací, a že se na některé jména nedostalo. A je to obrovská škoda, protože kniha by klidně snesla klidně o stovku nebo dvě více stránek. Tak jako tak, pokud milujete akční filmy, akční žánr, akční hrdiny, nebo jen filmy jako takové, tak vám tahle knížka udělá velkou radost.... celý text

To, co zabíjí děti. Kniha první 2023, James Tynion IV

Pěkná hororová jízda. Měl jsem možnost si přečíst pár stránek a hned si mě komiks zaháčkoval zajímavým příběhem a krásnou vizuální stránkou, která mě zaujala na první dobrou. Ta ukázka byla super a já nutně potřeboval vědět, co bude dál. A teď už konečně vím, jak příběh pokračoval. Scénárista James Tynion IV. je šikovný scénárista a tenhle příběh mu moc sedl. Tynion se rozhodl, že nebude hrát se čtenáři nějakou složitou sofistikovanou hru a vsadí na pečlivě budovanou atmosféru, úderné akční tempo, brutalitu a krásnou přepálenou hororovou brakovost. Z jistého pohledu mě trochu mrzí, že si Tynion s některými aspekty trochu více nevyhrál, nešel více do hloubky, a třeba nezkusil klamat příběhem či jinými věcmi. Nicméně, z toho druhého pohledu ho naprosto chápu, proč příběh pojal, tak jak ho pojal. Tynion si chtěl udělat přímočarý hororový příběh, kde si může dělat co chce a nemusí se starat o nějakou mytologii, kontinuitu a stovky pravidel. A to se mu z mého pohledu velmi dobře povedlo. Jasně, příběh není nejoriginálnější, má slabší momenty, jsou tu logické lapsy a Tynion se nebojí pracovat s žánrovými klišé, ale na druhou stranu je to velká hororová jízda, která se luxusně čte. A dost mi to v rámci možností sedlo. Hodně moc se mi líbila vizuální stránka komiksu. Od parádní kresby od Werthera Dell'Edera, která má úžasnou barevnou paletou, o kterou se postaral Miquela Muerta. Oba výtvarníci odvedli naprosto luxusní práci, a jednotlivé panely, stránky, dvoustránky vypadají skvěle. Místy je radost se kochat jednotlivými momenty, které tvůrci a scénárista zobrazují. Jediný nedostatek vidím, že v některých momentech je to lehce chaotické a nepřehledné, ale k to danému příběhu přesně pasuje. Komiks vyšel v luxusní edici a borci z Comics Centrum odvedli výbornou práci. To, co zabíjí děti je dost fajn hororová jízda, kterou jsem si užil a moc se těším na další díl.... celý text

Damian: Batmanův syn 2024, Grant Morrison

Není to vůbec špatné, jen to mohlo být o trochu lepší a zábavnější. Líbí se mi s jakou zápletkou přišli tvůrci Andy Kubert a Grant Morrison. Problém je, že tady je jen lehce nastíněná a rozhodně není vypilovaná k dokonalosti. Celý komiks slouží jako úvod k příběhu, co kdyby se stalo tohle nebo se svět změnil. Jako jednohubka to funguje celkem dobře a nijak zvláště neurazí, ale taky nenadchne. Osobně jsem čekal, že si s tím tvůrci trochu více vyhrají a udělají ten příběh zajímavější a nosnější. Damien: Batmanův syn není špatný komiks, jen mohl být lepší a zajímavější.... celý text