isabokmal komentáře u knih
Upřímně lituju, že jsem po této knize od CoHo nesáhla dříve. Dlouho jsem po ní koukala, každý jí četl a já možná i kvůli tomu tolik odolávala. Což byla rozhodně chyba! Popravdě.. zřejmě jsem se i bála, že budu zklamaná, protože ano - čekala jsem od ní opravdu hodně. Sociální sítě ji vychválily do nebes!
Do Helu! Upřímně?! Ani trochu jsem nebyla zklamaná! It Ends with Us mne totálně odrovnalo. Autorka nabídla víc, než jsem vůbec očekávala. Kniha mne nenechala ani chvíli v klidu. Cítila jsem zlobu, lítost, lásku, pochopení, avšak i bolest a strach.
Tušila jsem, že to bude náročné čtení, hlavně emočně, kvůli tématice, na kterou tady autorka ukazuje. Jenže tam měla ještě jeden prvek, který mne též odrovnal a nad kterým jsem se opravdu dost často zamýšlela. Jaký? Děti.
Vy, co jste to četli, jistě víte. A já nebudu lhát, na toto téma jsem hodně citlivá. Možná kvůli tomu, že mám doma takovýho malýho špunta a udělala bych pro něj cokoliv, aby měl třeba jen o krapet lepší život než já (neříkám, že ho mám špatný).
Ale, i přes tak náročné téma, jsem si knihu zamilovala a vím, že u ní jistě později proběhne re-reading. Též, že se brzy vrhnu na druhý díl či že toto určitě není poslední kniha, kterou jsem si od CoHo přečetla.
Doporučuji všemi deseti, ale pozor! - kapesníčky jsou povinné!
ČETLA JSEM V ANGLIČTINĚ
- Originál jsem zvolila, protože mi hodně lidí právě CoHo doporučovali pro takové to první čtení.
- Angličtina opravdu nebyla složitá. Začátkem jsem si slovíčka hledala a překládala něco málo, ale jakmile jsem se do toho dostala, na slovník jsem se vykašlala, protože jsem rozhodně chápala smysl textu (O to jde!).
Řeknu vám, že kdybych nedostala možnost přečíst si tuto knihu ve spolupráci, asi bych po ní sama nikdy nesáhla. Tak úplně nezapadá do knih, po kterých jsem doteď v knihkupectví běžně koukala. Přitom nyní vím, že by to byla obrovská chyba. Připravila bych se totiž o neskutečný zážitek a emoce, které mi tato kniha přinesla.
Divé ženy je kniha plná přírody, ať to jsou rostliny, ptáci či ten nejmenší hmyz. Ale také žen, jejich síly, houževnatosti a odhodlaní. Nese v sobě tolik myšlenek a poselství, která mě rozhodně donutila se na chvilku zastavit a přemýšlet.
Kniha sleduje tři dějové linky v různých časových obdobích, z čehož jsem ze začátku měla trochu strach. Bála jsem se, že se v tom zamotám, ale autorka tohle zvládla bravůrně a žádné mé zamotání se nekonalo. Linky do sebe totiž perfektně zapadají a postupně se proplétají. Plus je i to, že je každá linka psaná trochu jinak. Něco je z prvního pohledu, něco zas ze třetího. Též jsou to tři rozlišná prostředí, takže si myslím, že se člověk nemusí bát nějaké ztráty přehledu, co se děje nebo neděje.
Za mne je tahle kniha od Emilie Hart rozhodně silná. Nebudu kecat, několikrát mne rozbrečela. Dost! Po dočtení jsem též žasla nad tím, jak perfektně to celé do sebe zapadlo. Ještě pár dní poté jsem si ji v sobě zpracovávala a doteď se k ní v hlavě vracím. Zanechala ve mne rozhodně nějakou stopu v tom pozitivním slova smyslu.
Takže co myslíte, doporučila bych ji? ANO! Všema deseti. Nejradši bych ji popravdě dala nekonečno hvězdiček, jelikož tohle je jedna z nejlepších knih, které jsem letos četla. A já chci ještě jednou moc poděkovat Knihy Dobrovský, že jsem mohla dostat tu možnost si Divé ženy přečíst ještě před vydáním. Je to neskutečně skvělá kniha a vím, že až autorce vyjde něco dalšího, opět po tom sáhnu.
Kniha vychází 17. 7. a už nyní je v předprodeji. Tak neváhejte.
Kniha v rámci #spoluprace s @knihydobrovsky #recenznivytisk
Řekněme, že mi trvalo roky, než jsem opět sáhla po knihách tohoto typu. A upřímně ani na vteřinu nelituju toho, že můj "comeback" proběhl právě s Podmanivým od Jodi Ellen Malpas.
Měla jsem od knihy velké očekávání a doufala, že ho naplní.. jenže to, co jsem dostala?! Bože! To byl masakr! Jako já čekala, že to bude skvělý, ale že to bude až tak skvělý? - To jsem nečekala!
Překvapilo mne, kolik zvratů kniha měla a kolikrát jsem se zcela sekla v tom, kdo, co udělal nebo neudělal a co se bude dít dál. Pokaždé, když jsem už měla pocit, že je docela klid, hned nastal nějaký kopanec, který mne donutil zírat s otevřenou pusou.
Kniha si držela od začátku až do konce napětí a akci. Střídaly se kapitoly z pohledu Rose a Dannyho, což jsem si naprosto zamilovala, jelikož bylo opravdu zajímavý vidět ty myšlenkové pochody obou postav. Nechyběly samozřejmě hot chvíle, zbraně, krev a pach smrti.
Kniha se mi opravdu líbila! Byla úžasná!
Asi začnu větou: Děkuju za moji odvahu začít číst v angličtině! - Proč? - Protože si nedokážu představit, že bych na tuhle CoHo měla čekat s překladem.
Ano, ze začátku jsem měla problém se do příběhu dostat, opět si zvyknout na angličtinu a pochytit novou slovní zásobu, aby mi text dával smysl, ale věřte, že to stálo za to! Po pár stranách se to zlomilo a šlo to jako po másle.
Ačkoliv je tato kniha dost často označovaná jako zcela zbytečná, jsem ráda, že se jí nakonec autorka na popud čtenářů rozhodla napsat. Jelikož já jsem neskutečně vděčná za to, co vše dobrého Lily nakonec "získala" po první knize, kde mi jí bylo neskutečně líto.
Vřele jsem vítala kolik prostoru dostal Atlas i to, že jsme měli šanci ho mnohem víc poznat a na plno situací a chvil se podívat z jeho pohledu. Naprosto jsem se do něj zamilovala!
Já jsem za tuto knihu moc ráda, užila jsem si jí. Hlavně mi to opět připomnělo hromadu věcí, kterých si ve svým životě cením, protože ne vždy jsou samozřejmostí. Ne každý miluje bezpodmínečně!
Tuhle knihu jsem si kupovala už v únoru, když vycházela. A přiznávám se, nechala jsem se strhnout tou vlnou chvály, která kolem ní všude poletovala. A já si říkala, nebudu litovat? Je to kniha pro mne?
Ne - nelituju! Hypotézu lásky jsem totiž potřebovala jak sůl. Tahle praštěná romantická komedie mi rozzářila dny a donutila mne odhodit všechny strasti mých běžných dní. Usmívala jsem se, kolikrát jsem nad trapností všech různý situací knížku odložila, říkala si "Bože, to ne!", a vzápětí pokračovala ve čtení dál.
Hlavní hrdinka Olive mi tak moc připomněla mě samotnou, proto bylo celkem jednoduché se s ní sžít a Adam - ehm, krása!
Ve zkratce Ali Hazelwood píše bravurně a tohle rozhodně není poslední kniha, kterou si od ní přečtu. Líbí se mi ten vědecký svět, který tomu dává takový pěkný "Sheldon Cooper" nádech a vřele ji každému doporučuju. Slibuju, že si u ní odpočinete.
Druhý díl série byl v porovnání s prvním dílem "živější" a o dost záživnější. Byla to jízda! Naprosto mne to strhlo a já se nemohla odtrhnout (když kouknete, jak dlouho jsem to četla, pochopíte!).
Některé části jsem četla rychleji, některé jsem si vychutnávala, ale v celku to celé fungovalo a o to šlo. Ten svět jsem si zamilovala a tak strašně zatoužila být víla.. no nic, budu dál snít :D
Kdybych mohla, dám tomu nekonečno hvězdiček, jelikož od začátku až do konce to bylo záživné a napínavé!
Feyre jako víla mi je rozhodně sympatičtější, celá Rhysova banda byla neskutečná, samotný Rhys si mne získal a prostě.. až si odpočinou oči, jdu na další díl.
Upřímně? - Kdybych se nedala do společného čtení, asi bych si knihu nepřečetla.
Ze začátku mi trvalo se do ní začíst, byla celkem pomalá a vše se zbytečně táhlo. Pak přišly živější pasáže, začalo se něco dít a opět jsme se začali loudat. A v samotném konci, když doufáte v perfektně propracovanou bitvu, se párkrát mávne mečem.. konec. Pardón, ale tohle prostě ne
Musím ale podotknout, že autorčin svět byl neuvěřitelný! Perfektně propracovaný a vystavěný na skvělých základech. Byl rozmanitý, co se týká jazyků, náboženství, kultur, ale i postav. Rozhodně jsem ho viděla naprosto živě. Smekám!
Postavy - těch tam bylo víc než dost. Některé byly hodně zajímavé a bavily mne, ale jiné mi přišly naopak zbytečné a opravdu tam nemusely být.
Já miluju fantasy, ale tahle kniha pro mě nebyla to pravé. Tak je to high fantasy, což očividně není můj šálek kávy, ale i tak nebyla špatná, jen jsem od ní čekala trochu víc.
ČETLA JSEM V AJ.
Když se mi v hlavě zrodila myšlenka na Grishaverse, ani na vteřinu jsem neuvažovala nad tím, že bych sáhla po originále. Ale byla jsem ukecaná kamarádkou, čehož ani trochu nelituju! Ačkoliv začátky byly dosti krušné.
Musela jsem se seznámit s anglickými názvy, pochopit a "naučit se" všechny termíny.. no prostě to chtělo čas, abych se do knihy pořádně ponořila. Jenže, jakmile se mi to povedlo, byla to jízda. Neustále se něco dělo, kniha si držela perfektní energii a já se nemohla odtrhnout.
Nečetla jsem anotaci, ani nekoukala na seriál, takže jsem vůbec netušila, co mne čeká a nemine. Jo, už před knihou jsem zaregistrovala nějaké střípky ze seriálu a Bena Barnese jako Darklinga - ale to mi nijak neznemožnilo si užít knihu (ba možná naopak, když vždy, jakmile se na scéně objeví Darkling, vidíte Bena :D)
Upřímně jsem nenašla ani jednu postavu, která by mi byla zcela nesympatická nebo mi vadila. Vlastně Zoya, kterou jsem na malou chvíli měla chuť někde zavřít, ale ve finále jsem jí brala jako součást knihy a přijala ji. Tak špatná popravdě opravdu nebyla.
Hlavní postava Alina - nemohu říct, že bych se do ní úplně "zamilovala", ale byla mi sympatická a chápala jsem její chování.
Ehm.. Darkling... dobře, tam to bylo, no.. Já tu postavu prostě žeru, i když bych mu občas natáhla cihlou! Za mne je to velká a mocná postava, která se dle mého teda mohla chovat trochu "drsněji", což bych mu zajisté odpustila, ale uvidím, co mne čeká v dalších dílech.. třeba se dočkám.
Ve zkratce tedy knihu doporučuju. Je velmi čtivá, Darklinga si jistě zamilujete a věřím, že se bude líbit.
Kniha plná napětí, akce a rozhodně žádné nudy. Už u první kapitoly vás naprosto pohltí!
Nechci se neustále opakovat, ale dost často po knihách pokukuju několik měsíců, kolikrát je odstraním i z mého TBR, pak třeba i vrátím. U Divoké říše tomu tak bylo. Tehdy mne zaujala svojí obálkou, pak jsem si řekla, že jí číst nebudu.. sakra, proč?!
Byla to vážně neuvěřitelná jízda. Mělo to vše, v co jsem doufala - napětí, drsnější prostředí, skvělé postavy. Za mne to byla taková ta "temnější" fantasy, kterou jsem dlouho hledala.
Upřímně jsem žasla nad tím, jak krátká ta kniha je a kolik tam toho autorka narvala. Je totiž hromada dvakrát tak delších knih, kde se toho kolikrát moc nestane a vy si pak říkáte.. že proč to vlastně bylo tam dlouhý?! (Slibuju, že tady si budete říkat - "Sakra, proč to bylo tak krátký?!)
Líbilo se mi zasazení do evropského prostředí (Maďarsko), hned jsem totiž měla pocit, že je mi ten příběh trochu blíž (geograficky tedy určitě). Mám ráda proplétání reálného světa s magickým, to nepopřu, ale zároveň perfektně vymyšlené světy.
Co se týká příběhu.. nebudu vám dělat spoilery (to nechci, nikdy!), ale ten konec?! Člověk stále v něco doufá, čeká a pak konec a nechápavě koukáte z okna s otázkou "Kdy bude ten další díl?" (Bude v září) :D
Takže ve zkratce - neotálejte a čtěte! Doporučuji vám ji všema deseti. Jo a.. v říjnu se dokonce můžete potkat s autorkou na @humbook festu, což je krásný bonus!
Tato kniha se na mém seznamu ocitla kvůli mé lásce k Londýnu a upřímně jsem se těšila na to, jak moc si to užiju. Jenže tomu tak ani trochu nebylo. Naprosto mi nesedla. Možná to bylo tím zařazením do YA, kam já rozhodně už nepatřím. I když to mi přijde celkem zavádějící, jelikož jsou jiné YA knihy, které mi sedí.
Nebudu ale jen házet špínu - líbilo se mi, jak autorka vymyslela propojení našeho a opačného světa, který byl plný magie a nadpřirozených bytostí. Za mne je to velice zajímavý a rozmanitý svět, nad čímž jsem chvílemi i žasla. Avšak hlavní hrdinka Ilsa mi byla značně nesympatická. Nebyla mi ničím zajímavá. Pravda je, že mi nepřišlo, že by v sobě měla nějakou hloubku, což ale platilo bohužel i u ostatních postav. Jediný, kdo mi přišel aspoň trochu zajímavý byla Cassia a Eliot, u kterého mne teda dost zklamalo, jak to s ním dopadlo.
Víte, měla jsem stále pocit, že mi tam něco chybí, něco víc. Měla jsem pocit, že se kloužu po povrchu.
Abych byla upřímná, chtěla jsem ji dočíst, i když mne nebavila, jelikož jsem doufala, že se to ke konci trochu rozjede. Vlastně to chvíli i tak vypadalo, ale opět to spadlo k nule. Proto, i když jsem původně chtěla dát hvězdy tři, musím dát nakonec dvě, protože Loki s třemi hvězdami byl rozhodně lepší.
Avšak to neznamená, že vám by se kniha nemohla líbit!
Jedna kniha a já se hned zamilovala a rozhodně přehodnotila své plány ohledně fantasy knih od J. L. Armentrout. Vytvořila totiž neskutečný svět plný úžasných postav s kvalitním základem, což já miluju.
Seru jsem začala zbožňovat téměř okamžitě, čímž se stala jednou z mých nej knižních hrdinek. Nyktos se hned zařadil k mým knižním boyfriendům, ačkoliv mne několikrát vážně naštval. To Sera ale taky
Co se týká ostatních postav, je to opravdu bohatý svět a postavy jsou neskutečně rozmanité. Ector, Nektas, malý drakeni, Rhain, Saion a plno dalších, které si určitě zamilujete, ale i taky plno “zlých postav, po kterých byste jistě hodily cihlou.
Ve zkratce bych tedy asi řekla to, že je to příběh plný nečekaných zvratů, bolesti, tajemství, nových věcí, ale i úsměvů a vtipných momentů. A já si to všechno moc užila a rozhodně vám tu knihu vřele doporučuji!
Už jsem vám říkala, že je Stacey Marie Brown naprosto neskutečně úžasná autorka? Jestli ne, říkám vám to tedy teď! Já totiž na další díl ze série Divoké říše nemám slov. Byla to tak skvělá kniha, že mi naprosto vyrazila dech.
Prvních několik vět a mne bylo hned jasné, že to bude pecka. Hltala jsem každé slovo, nechala se vtáhnout do příběhu plného napětí a akce, a těšila na každý jediný moment s Opiem a Mrňouskou. Což je za mne rozhodně úžasná dvojka, kterou prostě potřebujeme
O Brexley se moc vypisovat nebudu, snad jen - vážně tu holku miluju a to, kým se stala. A Warwick, bože, lidi - prostě samec, který konečně pochopil, že musí být trochu sdílnější (Konečně!)
Ale teď k samotné knize, která se četla naprosto sama. Vážně jak po másle. A já vám jí chci doporučit, vlastně celou tuto sérii. Je to brilantní fantasy, které si mne hned získalo. Je to drzé, hot, plné úžasné chemie mezi postavami a já věřím, že to budete milovat
Nejedná se o žádnou novou knihu, vlastně vyšla už v roce 2017, a u nás doma se minimálně rok válela v knihovně. Koupila se, protože máme doma takového malého vikinga a severská kultura nás vždy fascinovala. Když jsem se poté rozhodla, že můj "psací projekt" bude ze severského prostředí, okamžitě jsem po ní sáhla.
Severská mytologie je sama o sobě dost složitá a zamotaná. Plno pověstí a legend se nedochovalo, též vám každý ty známé vyloží naprosto jinak a právě v této knize vám je vypráví Neil Gaiman.
Autor nás seznamuje s tím, jak vznikl svět, kolik světů spojuje strom Yggdrasil a jak se kolem Ásgardu vlastně ocitla ta nezničitelná zeď. Provádí nás příběhy, které zažil Loki, Thór, Ódin a ostatní z bohů. Není to jinak, samozřejmě končíme u Ragnaröku, konci světa, a dozvídáme se, co se teoreticky děje po něm.
Do knihy jsem se pouštěla právě kvůli mému psaní a lásce k vikingům a jejich kultuře. Užila jsem si to, pobavila se a pochopila všechny vazby, i vztahy. Takže jestli vás zajímá severská mytologie, po knížce rozhodně sáhněte. Budete se divit, kolik věcí je jinak než tak, jak je znáte z Marvelu. Třeba Hela není Lokiho sestra a Thór s Lokim jistě nejsou bratři.
Tento "díl" jsem brala spíše jako kratší oddechovku než něco víc. Neměla jsem žádné očekávání, vždyť šlo pouze o několik stránek, které vyprávějí o zimním slunovratu (což bych přirovnala k Vánocům).
Ano, na pozadí byly náznaky nějakých problémů, ale o to tady nešlo. Šlo tu o nastínění toho, co se děje po třetím díle a jaký dopad to mělo na postavy, plus ten slunovrat a strávení nějakého času s rodinou.
Bylo to psané trochu jinak než předchozí díly, které byly vždy z pohledu Feyre v ich formě. Totiž zde autorka vložila i pohledy ostatních. Pokud šlo o Feyre či Rhysanda, šlo o ich formu, když byla kapitola z pohledu Cassiana a dalších, přecházelo to do er formy, což mne ze začátku dělalo celkem problém.. to neustále přepínání, ale časem jsem si zvykla.
Ve zkratce, autorka nám umožnila prožít poklidný zimní slunovrat s celou rodinou ve Velarisu s příslibem toho, co nás potká.
(SPOILER) Třetí díl této série byl velice čtivý, to nemůžu popřít, avšak mi chvílemi přišel zdlouhavý.
Část, která byla na Tamlinově dvoře mne bavila a užívala jsem si, jaká Feyre je, i když jsem popravdě docela dost vyhlížela Rhyse.. a říkala si: "Kde jsi?" Chtěla jsem je už spolu a moc!
Jenže pak jsem si uvědomila, že mne mnohem víc začal zajímat vztah Cassiana a Nesty, který mne začal šíleně fascinovat. Musím říct, že jsem v tomhle díle na Nestu dost změnila názor k lepšímu. Mám ji ráda a možná jí docela chápu.. ale to uvidíme časem.
Ale Mor.. tam jsem pociťovala takové zvláštní pocity. Vadila mi chvílemi, ale pak se to vysvětlilo.
Takže ve zkratce.. kniha se mi líbila, bavila mne a byla čtivá. Některé pasáže jsem četla pomalu, jiné rychle projela a vysosala to důležité, avšak v mém srdci zatím vede stále druhý díl této série, který byl neskutečný!
Druhý díl ze série Půlměsíční město byl pro mne knihou, která mne neskutečně rozbila. Neplakala jsem, ale neustále jsem se dozvídala nové a nové věci, které jsem ani trochu nečekala a které mne vždy na pár minut donutily sledovat neurčitý bod před sebou (šokovaně).
Pokud jste od Sarah J. Maas četli aspoň jednu knihu, víte, jak autorka "funguje". Když to zasadím do téhle knihy.. cca 500 stran vás autorka nechá v klidu proplouvat příběhem, občas vás něčím trochu kopne a posledních 280 stran je to nekončící jízda faktů, šoků a všeho možného.. až se dostane na konec a .. COŽE?!
Každou další knihou, které od této autorky čtu, se víc a víc zamilovávám.. protože ona je neuvěřitelná. Nechápu, jak jí něco takového může vznikat v hlavě, jak to dokáže tak do puntíku cele zasadit.. prostě je bohyně!
Hromada skvělých postav, bohatý svět, Hunt Athalar, Bryce Quinlan a Ruhn Danaan.. ale samozřejmě Tharion, Cormac, Ithan a všichni ostatní!
Avšak vidím jeden problém.. třetí díl stále nevyšel. Takže po tom konci, co tato kniha skrývala, můžu jen tiše trpět!
DOPORUČUJU!
Dlouho jsem knize odolávala, protože jsem se bála, že budu zklamaná a nebude se mi líbit. Ze začátku to tak i vypadalo, ale zlomilo se to. Potřebovala jsem si na knihu prostě zvyknout, což je zcela normální.
Nakonec jsem se nemohla odtrhnout. Je to vážně úžasně čtivé a bavilo mě to. Líbilo se mi, jak autorka zasadila známé pohádkové téma do úplně jiného světa, kde byste postavy jako James Hook, Wendy, Peter a další rozhodně nečekali. Dark romance ve stylu mafie? To je rozhodně jiné než původní příběh, ale miluju to!
Ano, objevily se tam dvě scény, které byly na mne trochu “moc, ale i tak mi přijde to skvělé, protože to autorka tak živě popsala, že mne nenechalo chladnou
Vítala jsem ten kouzelný epilog, který ve mne vyvolal trochu té pohádkové energie, jakoby snad autorka chtěla připomenout, odkud ty postavy pocházejí.
Tedy vás asi nepřekvapí, když vám řeknu, že ji určitě doporučuju. Jamese Hooka si bláznivě zamilujete
Máte rádi svět Srdcerváčů? Tak určitě sáhněte i po této krátké knize, ale pozor! - radši až po čtvrté knize Srdcerváčů
Děj se totiž odehrává během jednoho zimního dne v době, kdy je už Charlie doma z léčení s anorexií.
Máte tu tři pohledy na jeden večer. Charlieho, Tori a Olivera, aneb sourozenců Springových, což se mi moc líbilo, protože vám to dá možnost nakouknout všem třem do hlavy a vidět, jak celou situaci vnímají. Oliver byl za mne dost zábavný, tak je to ještě malý kluk (Jeho "Mario Card" problémy bych chtěla mít )
Rozhodně nečekejte žádné složitosti. Je to hodně lehké čtení, které budete mít během jednoho večera za sebou. Vlastně bych se ani nebála se do knihy pustit v angličtině, což pak určitě udělám
Já Srdcerváče miluju, což víte, takže jsem si knihu užila a vřele jí doporučím každému, kdo to má stejně
Četla jsem v Aj.
Druhá kniha trilogie Shadow and Bone, aneb moje jediná kniha za červen (byl to náročný měsíc) - ale byla úžasná!
Často slýchávám, že druhý díl není tak dobrý a že se lidem nelíbí tolik jako ten první. S tím bohužel musím nesouhlasit, protože mně osobně se kniha velmi líbila.
Uznávám, že intezita děje se v knize neustále mění. Máme tam rychlejší části, ale i ty pomalejší, které mohou právě čtenáře při čtení celkem nudit.
Darkling se objevuje jen zřídka, ale kdykoliv je na scéně, je to dost epické! Máme tu nové postavy - Nikolai, Tamar a Tolya, které jsou podle mne hodně zajímavé a já si je zamilovala.
Celý příběh dával smysl, byl perfektně vymyšlený. Prožívala jsem Aliny pocity, její samotu, nejistotu i strach. Ale ten konec?! Čekala jsem, že se něco stane, ale tohle?! Bylo to neuvěřitelný, plný napětí a akce. Nemohla jsem přestat číst, takže nikoho asi nepřekvapí, že jsem začala okamžitě číst třetí knihu ze série.
Do Grishaverse se opravdu začínám dost slušně zamilovávat, nebo tedy.. už jsem se zamilovala!
Tady rozhodně nečekejte žádné složitosti. Naopak se připravte na oddechový fantasy příběh s nějakou to romantikou, který vás "uvítá" v celé čtyřdílné sérii.
Příběh se odehrává v za mně dosti zajímavém světě, kde máme dvanáct vlčích smeček dle znamení zvěrokruhu, které se od sebe dosti odlišují jak povahou, tak vzhledem.
Musím říct, že se mi moc líbilo, jak autorka propojila způsob života lidí a vlků, i kudy se příběh hlavní hrdinky Ayly vydává, ale bohužel se mi i tak zdál takový "s mezerami".
Zdálo se mi, že se příběh tak nějak klouzal po povrchu a podobně tomu bylo bohužel i u postav. Přitom ten celý námět je strašně zajímavý a vážně skvělý. Jenže jsem stále měla pocit, že mi tam něco chybí. Možná ta hloubka? Nějaké pozadí? Nejspíš..
Opravdu si myslím, že trocha větší propracovanosti by příběhu opravdu neuškodila. Ale bohužel mám pocit, že spíš knize ublížil překlad, proto další díly hodlám číst v angličtině. Chci vědět, jak to popravdě je, kde je ten zakopaný pes a taky vám nebudu kecat.. prostě chci vědět, jak to s Aylou dopadne :D
Takže ano, je to čtivé, má to pasáže, kdy mne to vtáhlo, ale čekala jsem asi trochu víc. A uvidíme, třeba další díly dostanou ty hvězdičky čtyři!