ivetdos
komentáře u knih
A co bylo dál
T. L. Swan
Trochu jsem se bála, jestli nejde o zbytečný pokus ze série ještě něco vytřískat, ale to se naštěstí nepotvrdilo. Bylo to opět skvělé čtení, tak jak to autorka umí. Líbilo se mi, kam se ubíraly životy každého z bratrů. Nejvíc se mi líbila linka Kate a Elliota, přestože samostatná kniha mě tolik nenadchla. Stále u mě v samostatných příbězích vedou Claire a Tristan. Zase si připomeneme osudy všech hrdinů, a i když jsem se bála, že už si některé nebudu pamatovat, všechno mi brzy naskočilo.
Byla to taková jednohubka, ale hezky nám autorka propojila všechny dějové linky. Prostě výborně zakončení série.
Na druhý pokus
T. L. Swan
Knihy T.L. Swanové jsou inteligentní, plné děje, ale i jiskřivých erotických scén. Od všeho trochu, ale hlavně žádná nuda. Vždycky, když autorce vyjde nová kniha, musím ji mít. Na druhý pokus se řadí mezi ty lepší kousky ze série. Prvně jsem měla předsudky, protože hlavní hrdinka není pětadvacetiletá holka, ale žena, které je přes 35 a má 3 děti, hlavní hrdina je zase mladší, což není něco, co obvykle v knihách vyhledávám. Autorka to ale dokázala pojmout skvěle. Přišlo mi teda trochu divné a úsměvné, že 37letá žena už se považuje za „starou“, ještě když mezi nimi není velký věkový rozdíl, ale ok. Přišlo mi to celkem uvěřitelné a až na pár detailů jsem byla spokojená.
Jako obvykle se výborně četla, místy pro mě byl nepředvídatelný děj, a přestože má kniha skoro 440 stran, měla jsem ji rychle přečtenou.
Doporučuju, doporučuju, doporučuju!
Žiju bez dětí
Martina Hynková Vrbová
Bezdětnost je v naší společnosti celkem třeskuté téma, proto mě velmi zajímalo, jak tuto knihu autorka zpracovala. Rozhodně mě ale nezklamala. Kniha je neskutečně zajímavá a čtivá. Některé životní příběhy se mě dotkly a bavily více než jiné, celkově ve mně vyvolala nespočet myšlenek – jak jsme jako společnost neempatičtí (i když se zlepšujeme), jak si rychle vytváříme názor a odsuzujeme vše čemu nerozumíme. Také se mi líbila různorodost výběru respondentek, jejich rozmanité osudy a jak se k danému tématu postavily.
Ocenila bych však více odpovědí bezdětných respondentek přímo na mateřství než na jejich život, který s tématem občas neměl úplně moc společného, ačkoliv chápu, že nám autorka chtěla pro kontext ukázat, jak tyto ženy žijí a díky čemu mohou být také šťastné. Na druhou stranu u některých žen mi zase lehce vadilo nekonečné opakování toho, jak je hrozné nemoct mít děti, ale čtenáři to kromě soucitu moc nepředá. Chápu, soucítím, ale možná tyto části mohly být kratší. Také některé texty by za mě potřebovaly trochu vycizelovat. Rozumím, že se autorka snažila o autentičnost výpovědí, ale pro mě to bylo celkem rušivé.
O bezdětnosti by se mělo více mluvit a otevírat diskuse. Jsem moc ráda, že tuto knihu Martina napsala, a nejen mě otevřela oči v pohledu na ženy, které nemají děti, ať už proto, že je mít nemůžou nebo je nechtějí. Knihu doporučuji všem – rodičům i nerodičům nebo třeba jen ženám, které chtějí najít pochopení a pocit, že v tom nejsou sami. Ženy bez dětí jsou často šťastnější než ty s dětmi a rozhodně nejsou horšími ženami, jak na ně společnost často nahlíží.
Princezna klamu
Danielle L. Jensen
Tady máme opravdu drsnou hlavní hrdinku, která se s ničím nepáře. Hned od začátku knihy jsem zažila nejeden šok, autorka se násilí nebojí a rozhodně nás ani chvilku nešetří. Stále se děje něco nového a čtenáře tak stále drží ve střehu, což jsem po přečtení několika erotických romantik ocenila :-) Celkově mi kniha přišla nepředvídatelná s chytře vystavěným světem a postavami. Určitě nečekejte nic oddechového.
Kniha je neskutečně svižná, stále potřebujete číst dál. Nemá hluchá místa, jen tu na mě bylo příliš obchodování, politiky a bojů na úkor romantiky a jiskření mezi hrdiny. Autorka na konci knihu doplňuje o vystřiženou scénu, která by prý brzdila tempo příběhu, s čímž úplně nesouhlasím. Naopak tam měla být. Za mě se měla více věnovat rozvíjení a budování vztahů, dodalo by to knize šťávu. Kromě toho bych vytkla ještě volbu jmen, byly tak podobné, neskutečně se mi to pletlo :-)
Rozhodně vám knihu doporučuju, do dalšího dílu se určitě budu pouštět. Tohle se povedlo!
Twisted Love: Láska na ostří nože
Ana Huang
Do této série jsem se pustila pouze kvůli té obrovské oblíbenosti mezi čtenáři a po prvním dílu upřímně moc nerozumím proč se těší takové oblibě. Přišla mi docela hloupoučká :-) Jasně, asi si řeknete, že to eroťárny bývají, ale tady mě to nějak moc bilo do očí. Je tu dost mnohem lepších knih tohoto žánru, takže si říkám proč zrovna tato série.
Hlavní hrdinku bych tolikrát propleskla, často jsem měla pocit, že mi v knize chybí stránky, protože mi některé zrychlené situace nedávaly úplně smysl, ALE! výborně se četla. I když jsem každou chvíli protáčela oči, stejně jsem pořád chtěla číst dál a dál, přestože mi bylo jasné, jak vše skončí.
Nezkrotná říše
Stacey Marie Brown
Druhý díl této boží fantasy je stejně skvělý než první. Máme tu více akce a erotiky (i když jak se to vezme), odhalujeme více ze světa a přibývají postavy. Je tu opět několik woow twisterů, které by mě absolutně nenapadly, stále si kniha udržuje svižné tempo a napětí, jiskření, uvěřitelný vývoj postav a mnoho tajemství, které okořeňují zážitek ze čtení. Tento díl jsem přečetla snad ještě rychleji než předchozí a na konci jsem opět nedýchala. U některých situací čekáte, že se NĚCO stane, ale nikdy neodhadnete úplně co, a to mě na knize neskutečně baví.
Není nic, co bych knize vytkla. Autorka je výborná vypravěčka a já se nemůžu dočkat, až vyjde další díl v češtině. Obrovské doporučení!
Divoká říše
Stacey Marie Brown
Překvapení roku. Mého roku. Všem ostatním už došlo, jak skvělá tato série je. Nechápu, proč jsem se do ní nepustila dřív. Najdete tu všechno, napětí, skvěle vystavěný svět i zápletky, téměř hmatatelnou chemii mezi postavami, a co jsem zpočátku ocenila asi nejvíce – reálie mé oblíbené Budapešti, kterou mám prochozenou skrz na skrz. Mimochodem zmiňuje se tu i Česká republika.
Nechci toho moc prozrazovat, protože mě osobně skoro na každé stránce něco překvapilo, děj je tedy VELMI nepředvídatelný. Nejsem typický čtenář fantasy, ale tohle mě naprosto pohltilo. Nenajdete tu žádné hloupé dialogy nebo zápletky a oceňuji i skvělý překlad. Taky je nutné říct, že to není nic pro děti, je tu docela drsná a explicitní nejen erotika, ale i ostatní místa a bytosti, které se v knize objevují (do čehož nechci úplně zabrušovat, abyste byli v průběhu čtení co nejvíc překvapení). Je to velmi autentické a sugestivní čtení, dýchala jsem s postavami. Autorka si se čtenářem docela hraje a nic nám nedává na zlatém podnose. Divoká říše končí tak, že okamžitě potřebujete další díl, takže jsem byla ráda, že jsem se sérií otálela a mohla se pak hned pustit do dalšího dílu.
Ačkoliv jde o šestidílnou sérii, autorka děj nevycpává a zbytečně nenatahuje, má spád. Nemohla jsem se od čtení odtrhnout v plném slova smyslu – nespala jsem, nejedla jsem a jen hltala stránku za stránkou. Naprosto to miluju a neskutečně se těším na další díly!
Svatební historky aneb Jak jsem se nevdala
Lucie Macháčková
Humor Lucie Macháčkové možná nesedne každému, ale já ho miluju. Když jsem loni přečetla Historky z Tinderu, ze kterých jsem byla nadšená, okamžitě jsem si musela vyhledat nějaké její stand-upy na youtube. Ty jsou taky skvělé, ale já víc preferuju psanou formu. Svatební historky jsou opět podařené, ale pro mě o fous slabší než Historky z Tinderu, u nich jsem občas až slzela smíchy.
Kniha je mimo jiné hezky graficky zpracovaná, velmi čtivá, neskutečně vtipná, někdy s hořkosladkým nádechem, ale rozhodně stojí za pozornost. Cílovka je rozhodně pro všechny – ať už máte před svatbou, po svatbě nebo ji nikdy mít nechcete, určitě si přijdete na své. Pokud si chcete zlepšit náladu, oddechnout si, zasmát se, obě autorčiny knihy moc doporučuju!
Epocha
Jewel E. Ann
Celá tato série je pro mě jedno velké woow překvapení. Nebýt mých knižních kamarádek nejspíš bych se nepustila ani do prvního dílu Transcendence, která se pak umístila mezi mé nejlepší knihy za rok 2023. A přitom já a minulé životy nejdou dohromady, na nic takového nevěřím a ani po dočtení se to nezměnilo, ale tyto knihy?? To bylo něco.
Obě mě při čtení naprosto pohltily, byly tak čtivé, plné jiskření a chemie mezi hlavními hrdiny, zároveň chytré a bez zbytečných vycpávek. Prvek minulých životů mi tu vůbec nevadil, bylo to neskutečně dobře zpracované a druhý díl Epocha byl za mě ještě lepší než první.
Děj pro mě byl nepředvídatelný, což u tohoto žánru není obvyklé, a hlavně jak autorka knihu ukončila jsem upřímně nečekala. Celou dobu si hraje se čtenářovými emocemi, nenechá vás od čtení odejít, ale nakonec ji to stejně nejspíš odpustíte, ať už jste si to představovali jakkoliv. Miluju to a vám vřele doporučuju!
Fake Over: Příručka mediální gramotnosti a kritického myšlení
Nereida Carrillo
Nenapadlo mě, že by mi toho kniha o mediální gramotnosti pro děti mohla tolik předat. Je sice určena pro věkovou skupinu 10+, ale rozhodně bych ji doporučila i dospělým.
Uložila jsem si z knihy několik odkazů a vyzkoušela jsem si online test, jestli rozeznám reálnou fotku od fotky vytvořené umělou inteligencí. AI fotky jsem zpočátku téměř nikdy nepoznala, a až po přečtení tipů, na co si dát pozor, se mi úspěšnost zvedla alespoň na 80 %. Je tu i hodně názvosloví, kniha je tak trochu encyklopedie, doplněná o testy a zajímavosti, které se médií a sociálních sítí týkají. Mimo to má kniha boží ilustrace, které nejsou nudné a skvěle doplňují text.
Jediné, co bych knize vytkla, je učebnicový styl výkladu. Chápu, že autorka chtěla přiblížit dané pojmy, ale pro mě osobně je důležitější myslet na to, abych stále používala kritické myšlení a rozeznala manipulaci a lži než přemýšlet nad tím, jak se čemu říká. Navíc děti by to od čtení mohlo odradit.
Je dost děsivé zjišťovat, jak moc jsme každý den manipulování a kam nás moderní technologie pomalu dostávají. Měli bychom být pozorní a informovaní, ne pouze slepě následovat a utvrzovat se ve svých názorech, ale snažit se stále ptát, konfrontovat a přemýšlet nad tím co se kolem nás děje. Jsem si jistá, že se stejně jako já dozvíte plno věcí, o kterých jste ještě neslyšeli.
Čtení jsem si moc užila a rozhodně je to must-have kniha, kterou by si měl přečíst každý. Za mě velké doporučení!
Dceřina kletba
Tereza Bartošová
Kniha neskutečně odsýpala, výborně se četla, a i když tu máme zločinů hned několik, hezky se zorientujete a vše se v průběhu čtení dozvíte. Autorka věrně vykreslila postavy a zápletky, které mě nenudily.
Máme tu také několik dějových linek a pohledů, což zpestřuje zážitek ze čtení a vše má svůj význam, i když něco více než jiné. Většinou mě toto střídání v knize ruší, tady mi to naopak vyhovovalo a hezky dokreslovalo děj. Hodně mě bavila postava vyšetřovatele Tomáše Vyskočila.
Závěr mi přišel docela zrychlený, ale jako celek jsem si knihu užila, je velmi uvěřitelná a rozhodně vám ji můžu doporučit. Za mě velké letošní překvapení. Pokud máte rádi detektivky, určitě by vám tato neměla uniknout.
Vinice ve Francii
Julie Caplin
Po delší době mě kniha ze série Útěky od Caplinky opravdu chytla. Přišlo mi to čímsi jiné, osvěžující, zajímavé. Možná hlavně proto, že tu bylo míň vaření než obvykle a pro mě sympatický hlavní hrdina, který nebyl bručoun. Navíc ta francouzská slovíčka ach :-)
Střídala jsem fyzickou knihu s audioknihou a nemohla jsem udělat líp. Čtení Veroniky Lazorčákové bylo brilantní, její francouzština pozvedla knihu ještě na vyšší úroveň. Hlavní hrdinka Hattie, i když je trošku zakřiknutá, mi do příběhu skvěle sedla a neotravovalo mě tu její přehnané akční nadšení, tak jak se mi poslední dobou u autorčiných knih stává. Typická čtivost ani tady nechyběla, což je něco co mám u romantických oddychovek moc ráda. Vinice ve Francii mi sedla a přála bych si, aby se i další autorčina kniha nesla ve stejném duchu.
Dokonalá paměť: Jak si zapamatovat úplně cokoliv
Jakub Pok
Tohle je naprosto life-changing kniha. Když jsem ji viděla v knihkupectví, nenapadlo mě, že bude tak skvělá a o tolik mi zlehčí život – a to nepřeháním. Kolikrát mě napadlo, škoda že jsem na Školu paměti nepřišla už v době, kdy jsem chodila do školy. Paměť je sval, to už jsme asi všichni někdy slyšeli, ale že bude stačit si představovat různé "blbosti" :-) Jakub Pok v knize lehce vstřebatelnou formou představuje vychytávky a zkratky, kterými si zapamatujete věci, které si běžně nejste schopni zapamatovat i několik měsíců. A je to tak jednoduché, až mě to při čtení mnohdy rozesmálo. Hned jsem jeho tipy začala praktikovat a opravdu to funguje. Chodím po domě a všude vidím místo nábytku “zkratky k úkolům :-) Je tak osvobozující být schopen si zapamatovat tolik věcí. Pořád nejsem stoprocentní, ale zlepšuju se a baví mě to zkoušet. Proč se tyhle věci neučí už děti na základní škole? Žádné biflování, škola hrou
Mladík / Událost
Annie Ernaux
Mé první setkání s Annie Ernauxovou a já nechápu, že jsem se k její tvorbě nedostala už dřív. Neskutečně talentovaná žena, která má obrovský cit pro jazyk. To jak dokáže lehce, jednoduše ale přesně vystihnout danou situaci mě nepřestává fascinovat.
Vztah padesátileté ženy s velmi mladým mužem i zkušenost s potratem v 60. letech minulého století ve Francii, jsou autobiografické příběhy, které s námi autorka sdílí s elegantní upřímností. Cením odvahu, se kterou se autorka vydala poodkrýt svoji citlivou minulost. Přestože pro mě do teď byla neznámou osobou, její výpověď (zejména v Události) se mě dotkla a myslela jsem na knihu ještě nějaký čas po dočtení.
Při čtení se vynořilo tolik témat, nad kterými čtenář může přemýšlet, které autorka jen lehce naťukne, ale nepodsunuje. Tu lehkost obdivuji. Mladík i Událost jsou silné příběhy, které se snadno čtou, ale těžce prožívají a mě ponoukly k tomu si přečíst i další tvorbu, která u nás v překladu autorce vyšla.
To nejlepší v nás
Colleen Hoover
Colleen opět nezklamala. To nejlepší v nás je skvělá knížka, mnohem lepší než předchozí kniha Na obtíž.
Abych řekla pravdu, malinko jsem se toho bála. Skvělá autorka a téma, které mě nezajímá, je dost riskantní výběr, ale jsem příjemně překvapená. Asi nemusím říkat, že knížka mě totálně pohltila, jako tomu je u většiny knih Hooverové. Hltala jsem každou stránku a emočně to se mnou mávalo s každou další kapitolou. Dvě časové roviny tehdy a teď je sice super nápad pro udržení čtivosti, ale špatný nápad, když jste moc vžití do děje :-) Každá kapitola má úplně jiný emoční náboj a jste po celý čas čtení na takové emocinální horské dráze. Autorka výborně vystihla pohledy postav, jejich vnímání totožné situace. Myslím, že by ženám v podobné situaci mohla hodně pomoct. Kromě toho jde o romantický příběh, takže se nemusíte bát, že by se řešilo jen mateřství.
Jediná věc, která mě – hlavně ze začátku – bylo sobecké chování hlavní hrdinky k manželovi. Nevěřím tomu, že se člověku úplně vypne mozek. A taky ta komunikace?... Knihu doporučuji všema deseti!
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Knihy Martina Moravce jsou sázka na jistotu. Neznám nikoho, komu by se nelíbily, a naopak znám hodně těch, kteří jsou nadšenými čtenáři. Pokud mám doporučit jen jednu knihu komukoliv, bude to tato (a nebo Mluví k vám kapitán s Davidem Heclem).
Bylo o ní řečeno už tolik, že nevím co víc bych dodala, takže se asi budu opakovat. Je neskutečně čtivá, nabitá informacemi, podmanivá, emotivní, vtipná, nechce se vám od čtení odcházet. Má vše, co by kniha měla mít. Martin má neuvěřitelně lidský přístup, ptá se na otázky, které bych se zeptala i já a nic mi v knize nechybí, s čímž se jindy často setkávám, ještě něco bych se zeptala. Jen jednu chybu ale má, o Markovi se dozvíte všechno a ostatní rozhovory s ním už vám nic moc nového nepředají :-) S tím se ale dá žít. Dobré pro knihu, horší pro Marka. Minimálně se ale zasmějete. Nejlepší ovšem je, když jsou v rozhovorech oba, mají skvělou chemii mezi sebou a to jejich špičkování mě baví.
Měla jsem ji v nejlepších knihách za loňský rok a je mi jasné, že pokud Martinovi vyjde něco i letos, opět bude jedna z těch nejlepších. Obrovské doporučení!
Až najdu klíč
Alex Ahndoril (p)
Od manželů, kteří psali pod pseudonymem Lars Kepler, jsem dosud četla pouze jednu knihu – Písečný muž – a nepokračovala jsem s dalšími proto, že jsou na mě tyto severské krimi až příliš drsné. Výborně napsané, ale na mě prostě příliš. Když jsem se dozvěděla, že má autorům vyjít pod novým pseudonymem detektivka, která už by měla být o něco komornější, věděla jsem, že ji chci zkusit. A opravdu je to jiné čtení :-)
Hodně ve stylu Aghaty Christie, nebo jak někteří zmiňovali seriál "To je vražda napsala". Musím říct, že se mi kniha výborně četla, stránky letěly a najednou jsem byla na konci. To u knih cením, navíc vraha jsem neodhadla, což mi udělalo velkou radost :-) Ocenila jsem i rodokmen na začátku knihy, který mi při čtení pomáhal se rychle zorientovala v ději. Vše plynulo naprosto přirozeně a konec mě překvapil. Jako čtenář, který zřídka kdy vezme do rukou detektivku, vám ji můžu doporučit, úplně na zadek jsem si z ní upřímně ale nesedla. Na víkendové odpoledne ke kávě ideální (vyzkoušeno :-D).
Láska na hraně
Penelope Douglas
Tak tohle bylo něco, věděla jsem do čeho jdu, že to bude lehce zvrácené čtení, ale tohle jsem nečekala. Opět je to autorka, kterou tak dobře znám. Její knihy miluju, protože to, jak mě dokáže dostat do děje, který mě naprosto pohltí, a emoce, které ve mně dokáže vyvolat, nikdo jiný pro mě neumí. Od knih se nedokážu odtrhnout a čtu v kuse klidně 6 hodin (což nikdy nedělám). Kniha pro mě byla nepředvídatelná a čtenáře celou dobu držela v napětí. Jde o velmi vzrušující, chytlavé a nedoložitelné čtení. ALE
Tentokrát to bylo toxické více než obvykle. Neuchopitelné, rozpolcené, ztraumatizované postavy, které bych občas profackovala a pak objala, dějové twisty, které moc nedávaly smysl v kontextu toho, co postavy prožívaly, občas dost přehnané a na sílu vytvořené. A ten konec? Děláme, že jsme normální? Haha.
Mám z knihy rozporuplné pocity jak už dlouho ne. Nemohla jsem přestat číst, emoce mnou cloumaly, ale zároveň to bylo tak ujeté a neuvěřitelné. No rozhodně nejde o knihu, která by se líbila všem a nemůžu říct, že vám ji doporučuji. Špatně se mi hodnotí, protože ohledně čtivosti byla výborná, děj a uvěřitelnost postav však byla celkem tristní. Nemám ráda, když něco nedává logiku – což u těchto typ knih často úplně nedává, tady to ale bylo až moc do očí bijící, a to mi vadilo. Smekám, že autorka měla odvahu do tohoto tématu jít, já jsem ale pro menší divočinu :)
Tíživé ticho
Robert Bryndza
Co si budeme povídat, Bryndza je sázka na jistotu, ovšem tento díl byl za mě o něco slabší než předchozí. Děj knihy mě nevtáhl tolik jako obvykle a přišlo mi to malinko přitažené za vlasy. První polovina knihy měla skvěle našlápnuto, ale pak se něco stalo a no. Konečné rozuzlení bylo docela zrychlené a na sílu. Na film by to asi bylo dobré, ale mě to přišlo moc neuvěřitelné, a to mi trochu kazilo zážitek ze čtení. Opět je to ovšem výborně napsané, Robert má talent, a i člověku jako jsem já, který moc často detektivky nečte, ubíhají stránky pod rukama a udrží moji pozornost až do konce, proto se k jeho knihám ráda vracím. Autor to za mě umí líp, ale i tak kniha stojí za pozornost :)
Jak ulovit boháče
Evie Dunmore
Tak tohle byl za mě nejlepší díl ze série Rebelek z Oxfordu! Moc se mi líbí nápad romantických příběhů z 19. století o silných ženských hrdinkách, které se často perou o svoje práva a uznání ve společnosti, a tak nějak mimochodem se i zamilují. Takže jsem si ani tento díl nemohla nechat ujít!
Inteligentní, romantický příběh, který pohladí duší. Stejně jako u předchozích knih nás autorka věrně přenese do tehdejší doby, mezi (převážně :-)) gentlemany, krásné šaty žen, ale i tamější problémy. Tentokrát autorka situovala příběh do trochu jiné společenské vrstvy, ale i tady najdeme jiskření, úsměvné situace, a právě vztah Hattie s Lucianem a jejich “hate to love linka mi sedla nejvíce ze všech knih.
Obecně nemusím pomalé tempo vyprávění, ale k této knize mi sedí natolik, že mi to ani nevadilo, dodává to na autentičnosti :) Stejně jako ostatní čtenáři mám trochu problém s koncem, který bych lehce pozměnila, ale čtení jsem si moc užila a vám můžu i tento díl s klidem doporučit!
